|
|
Užitá grafická tvorba malíře Jiřího Balcara
Špinková, Tereza ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Klimešová, Marie (vedoucí práce)
Bakalářská práce Užitá grafická tvorba malíře Jiřího Balcara si klade za cíl vysledovat a shrnout výtvarníkovu užitou tvorbu v průběhu celého jeho života. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: první z nich se zabývá knihou a periodiky, druhá filmovým plakátem. V kapitole o knižních úpravách je nastíněna také problematika ilustrace. Hlavním zaměřením této práce bylo najít souvislosti mezi výtvarníkovou volnou a užitou tvorbou. Jiří Balcar v užitém umění podobně jako ve svých grafikách a obrazech prochází od expresionistického znázornění člověka ve městě přes lettristické Dekrety k abstrakci a následně se opět navrací k figuraci a k člověku, obklopeného artefakty, odkazujícími k modernímu současnému světu. Kromě této podobnosti s volnou tvorbou však Balcarova plakátová tvorba a rovněž i některá výtvarná zpracování publikací ukazují další dimenzi jeho díla, jež se na obrazech a grafikách neobjevuje. Práce je primárně zaměřena monograficky; zařazení Balcarovy tvorby do českého prostředí a mezi jednotlivé umělce či profesionální grafiky je s ohledem na délku práce jen fragmentární, kontext světový musel být v rámci omezeného rozsahu této práce vypuštěn zcela.
|
|
|
Křesťanský motiv s abstrahující tendencí v sakrálním prostoru po r. 1945
Bobůrková, Laura ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce "Křesťanský motiv s abstrahující tendencí v sakrálním prostoru po roce 1945" sleduje malířské dílo tohoto tématu na pozadí uměleckého portrétu Mikuláše Medka, Ludvíka Kolka, Jaroslava Šerých, Milivoje Husáka a Petra Veselého. Sakrální dílo je dáno do kontextu s křesťanskou tvorbou, která se nenachází v sakrálním prostranství. Úvodní kapitola "Umění a teologie" pojednává o vztahu novodobého křesťanského obrazu a teologie. Umělecko-teologická rozprava nelze oddělit od historického náhledu a problematiky, které jsou úzce spjaty s otázkou: Za jakého předpokladu a jakou výtvarnou formou zobrazit Boží obraz?
|
|
|
Brány do neznáma: námět dvěří a bran v umění od starověku po 20. století
Jirátová, Kristýna ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Diplomová práce Brány do neznáma se zabývá námětem dveří a bran v umění v rozsahu od starověkých kultur po 20. století. V obdobích starověkého Egypta a antického Řecka a Říma se jedná předevńím o funerální umění, tedy o dveře, zobrazované v hrobkách a na sarkofázích. Velký důraz je kladen na biblická podobenství a výjevy, v nich se vyskytují dveře, obsahující nějaké sdělení. Takovými výjevy jsou například Zvěstování Panně Marii či Poslední soud se svými branami Ráje a Pekla. Dále se práce zabývá změnami pojetí dveří v obdobích renesance, baroka a klasicismu, kde se opět hojně setkáváme s dveřmi jako součástmi náhrobků. V těchto obdobích, stejně jako v umění 19. století, symbolika dveří ustupuje mírně do pozadí. Samostatná část práce je věnována dveřím a průchodům na obrazech nizozemských mistrů 15. - 17. století, jejich interiéry jsou zaplněné větńinou otevřenými dveřmi, které v sobě nesou skryté významy. Symbolika a odlińné chápání prvku dveří se velmi rozńířilo v umění 20. století. Z tohoto období byla vybrána díla umělců, jako byl René Magritte, Marcel Duchamp či Salvador Dalí, ale také tvorba českých umělců Jakuba Schikanedera či Frantińka Muziky. V celé práci je kladen důraz na propojení výtvarného umění a literatury.
|
|
|
Rembrandt a Vermeer: dvě filozofie tvorby
Černá Pivovarová, Maria ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Diplomová práce Rembrandt a Vermeer: dvě filozofie tvorby se zabývá dvěma uměleckými koncepcemi. Nejvýraznějšími představiteli těchto dvou linií, které můžeme sledovat v celých dějinách umění, jsou Rembrandt van Rijn a Johannes Vermeer. Odlišná filozofie tvorby těchto umělců je prezentována na dvou vybraných obrazech: Rembrandtově Autoportrétu se Saskií a Vermeerově plátně Umění malby. Rembrandt i Vermeer otevřeli cestu k modernímu umění, proto jsou do práce rovněž zařazena díla, která byla v dalších staletích tvorbou barokních mistrů ovlivněna.
|
|
|
A false portrait of Beatrice Cenci and its influence on art and literature from 18th to 21th century
Polláková, Petra ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Hlavná téma tejto diplomovej práce vychádza zo staršej seminárnej práce nazvanej Nepravý portrét Beatrice Cenci ako inšpirácia pre literatúru a umenie 19. až 21. storočia, ktorá vznikla v rámci Ikonografického seminára II., vedeného Prof. Lubomírem Konečným a PhDr. Hanou Hlaváčkovou na Ústave pro dějiny umění Filozofickej fakulty Univerzity Karlovy v Prahe v akademickom roku 2006/07. Seminár s podtitulom Popisy obrazů/ Obrazy popisů bol zameraný na problematiku ekfráze v dejinách európskeho umenia od antiky až po súčasnosť. Hlavným cieľom seminárnej práce sa stalo podrobnejšie skúmanie bohatej ikonografickej tradície, ktorá sa už niekoľko storočí viaže ku talianskemu barokovému obrazu znázorňujúcemu poprsie mladej ženy, otáčajúcej ponad rameno tvár smerom k divákovi (obr.1). Tento obraz od neznámeho autora, dnes v zbierkach Galleria Nazionale D'Arte Antica v rímskom paláci Barberini, bol koncom 18. storočia mylne identifikovaný ako portrét talianskej renesančnej šľachtičnej Beatrice Cenci. Tá bola roku 1599 popravená v Ríme za spoluúčasť na vražde svojho otca Francesca Cenciho. Krása a vznešenosť Beatrice ako i podozrenie, ktoré padlo na Francesca Cenciho, že svoju dcéru nútil do incestného vzťahu, viedli ku postupnej "glorifikácii" tejto ženy, i napriek zločinu, ktorého sa účastnila. Beatrice, ktorá už v...
|
|
|
Skupina GATEPAC v evropském a českém kontextu
Brestová, Zuzana ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Jak vyplývá z předchozího textu, španělská a československá avantgarda se vyvíjela v odlišných podmínkách politických i kulturních, nelze však říci, že GATEPAC neměl styčné body jak v kontextu evropském, tak v kontextu českém či že by se architekti osobně neznali. To, že je v našem prostředí skupina GATEPAC téměř neznámá, zapříčinilo několik okolností. Tou první byla zcela určitě španělská občanská válka a následná válka světová, která zpřetrhala navázané kontakty. Další okolností byla osobnost José Luise Serta, který téměř vždy vystupoval jako samostatná osobnost, ačkoli na mezinárodní scéně prezentoval španělskou skupinu CIAM, takže ve skutečnosti v Evropě i v Československu se stal známý pouze on a ostatní členové skupiny či skupina jako taková zůstali opominuti.
|
|
|
Obzory a ruiny. Viditelné a neviditelné v raně moderní vizuální kultuře
Hájek, Václav ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním specifickým obrazovým motivem z počátku 19. století, který zajímavým způsobem reprezentuje a problematizuje otázku raně moderní vizuální kultury. Vizuální kultura zahrnuje jak soubor reprezentací (artefaktů, masových obrazů, vizuálních znaků apod.), tak metody vizuální percepce a potažmo recepce. Oblasti vnímání a reprezentací jsou pevně provázány: nelze si představit určitý typ obrazu bez určitého typu vizuální komunikace. Vztah mezi obrazem a vnímáním má řadu historických, kulturních, sociálních variant. Cílem následujícího textu je sledovat, jak se konkrétní historická varianta vizuální kultury sebereflexivním způsobem odráží a konstruuje v samotných vizuálních artefaktech (v rámci relevantního teoretického kontextu). Budu se zabývat určitými projevy romantického malířství a budu tvrdit, že v této produkci se dobový vizuální "režim" odráží stejně jako v textech a navíc, že se romantická malba určitým způsobem spolupodílí na konstrukci moderního vizuálního režimu, především pak na jeho elitní a ikonoklastické složce.
|
|
| |
|
|
Koupaliště jako architektonický úkol. Venkovní koupaliště v české architektuře dvacátých až čtyřicátých let 20. století
Turjanicová, Andrea ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Jestliže existuje "nízké" v architektuře, pak stavby pro vodní sport jako by zastupovaly kategorii přímo hlubokou. Ani hlavní proud, ani třeba industriál, kolem něhož se nakonec v posledních letech soustřeďuje značný zájem. Přitom venkovní koupaliště z období dvacátých a třicátých let zřejmě stojí za pozornost, z hlediska architektury i vzhledem k okolnostem mnohem obecnějším. Vzácným způsobem to odráží čtvrť pražského Barrandova. Moderní architektura, film, kavárenská kultura a sport, spoluutvářející atmosféru meziválečného období - to všechno bylo v novém zahradním městě přítomné. 1 V pozměněné, různým způsobem zastřené nebo deformované podobě si tyto fenomény udržely význam i v následujících letech okupace a války. Koupaliště a bazény se staly přitažlivým námětem pro fotografii. Objevovaly se na stránkách časopisů a ve skutečně vysokých nákladech jejich snímky kolovaly na pohlednicích. Počítalo se s nimi i při výběru filmových exteriérů. Kavárenská terasa, ono místo k pozorování lidí na ulici i ostatních hostů v kavárně, se osvědčila také jako příjemná vyhlídka na koupající se a plavající návštěvníky koupališť. A pokud jde o architekturu, v první řadě o její přítomnosti na koupalištích je celá tato práce. Koupaliště coby místo pro sport a odpočinek tedy náležela k jednomu ze základních fenoménů...
|
|
|
Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR
Sosnovcová, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Architektura mezi dvěma světovými válkami je známa především svým důrazem na funkčnost a racionalitu. Mainstream architektonické avantgardy se z hlediska vědy zaměřil na sociální a ryze praktickou stránku staveb, mezitím co se v jisté dvojpolárnosti zabýval i projekty soukromých vil vyšší střední třídy. Tuto stránku architektury však doplňovaly paralelně existující odlišné tendence vyznačující se svou organičností, které můžeme zaznamenat hlavně mimo ustavené avantgardní architektonické spolky. Takové tendence upozaďují architekturu jako vědu a vkládají do ní emocionalitu a (mnohdy vysoké) umělecké ambice. Řeší její individuální a uměleckou stránku bez ohledu na širší dopad ve společnosti. Hodnotu a význam tohoto tématu dokládá rozšiřující se zájem historiků moderní architektury, jenž dokazuje, že tomuto tématu nehrozí opomenutí. Individuálnost, organická stránka meziválečné architektury byla na dlouhou dobu zastíněna zájmem právě o "populární" racionalistické (funkcionální) koncepty. Pro dobré pochopení jak funkcionalistické tak organické architektury je vhodné poznat obě strany téže mince, kterou obrazně dohromady vytváří v době meziválečné avantgardy. I přesto, že jsou tyto významné koncepty, funkcionalismus a organická architektura, formálně odlišné, jejich společným cílem je vyhovět specifickým...
|
host ::
RSS.