|
|
Válka proti drogám z pohledu amerických think tanků
Faltys, Jan ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Schulzová, Helena (oponent)
Práce se zaměřuje na současnou situaci okolo legalizace marihuany ve Spojených státech amerických z pohledu amerických think tanků neboli institutů pro výzkum politiky. Cílem bylo porovnat přístupy těchto institucí, které se liší svým ideologickým zázemím a následně i navrhovanými řešeními. Ke komplexnímu zpracování bylo nutné objasnit instituci think tanků, jejich historii a vliv na legislativní proces. Bylo vybráno sedm think tanků od libertariánských, konzervativních, centristických až po liberální. Bylo zjištěno, že vliv think tanků je těžce měřitelný, ale není nulový. Jednotlivé think tanky navrhují rozdílné drogové politiky od legalizace přes dekriminalizaci až po zachování současného stavu. Zjistilo se, že ani think tanky spadající do jednoho myšlenkového proudu nesdílejí stejný názor.
|
|
|
Čína jako největší zahraniční držitel amerických státních dluhopisů: analýza dopadů na zahraniční politiku USA
Holuša, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zdali mají nákupy amerických státních dluhopisů Čínou vliv na zahraniční politiku Spojených států. První část práce je věnována dluhopisům jako prostředku financování dluhu a zdůvodnění, proč je Čína motivována nakupovat americké státní dluhopisy. Druhá část práce se věnuje historickému vztahu věřitele a dlužníka, který na základě vztahu mezi Spojenými státy a Mexikem v 80. letech vychází z předpokladu, že vztah mezi financováním deficitu a následnou změnou v zahraniční politice vůči věřiteli je reálně možný. Třetí, poslední část na základě zvolených kritérií dovozuje, jestli ke změně zahraniční politiky Spojených států vůči Číně dochází. Bakalářská práce se tak zaměřuje na lidsko-právní problematiku, jež je mezi oběma stranami častým předmětem sporů. Součástí práce je rovněž analýza americko-čínského sporu týkajícího se prodeje zbraní Tchaj-wanu. Práce se také zabývá teorií prodeje veškerých amerických státních dluhopisů Čínou z důvodu rozsahu možných dopadů na ekonomiku Spojených států. Závěr shrnuje získané poznatky a odpovídá na stanovenou otázku.
|
|
|
Cultural diplomacy of Canada
Polachová, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
V současné době globalizace, kdy kulturní diplomacie neodmyslitelně patří k nástrojům tzv. měkké síly zahraniční politiky, je relevantní zkoumat postavení kulturní diplomacie v agendě zahraničních politik národních států. Cílem této diplomové práce je zhodnotit přístup kanadské vlády ke kulturní diplomacii od 90. let minulého století do současnosti. Kanadské hodnoty a kultura se v roce 1995 staly jedním z tří základních pilířů kanadské zahraniční politiky, autorka se proto snaží zmapovat, zda-li se kulturní diplomacie stala v této době i koherentním a strategickým nástrojem kanadské zahraniční politiky . Za pomoci analýzy nástrojů kanadské kulturní diplomacie liberálních vlád Jeana Chrétiena, Paula Martina a současné konzervativní vlády Stephena Harpera práce hledá odpověď na otázku, nakolik jsme svědky postupného opouštění konceptu kulturní diplomacie jako nástroje měkké síly za Harperovy administrativy. Pomocí rešerše vládních dokumentů, analýzy zdrojů a programů kulturní diplomacie a za pomoci rozhovorů s důležitými vládními úředníky autorka dochází k závěrům, že z finančních a organizačních důvodů kulturní diplomacie nebyla používána jako strategický nástroj vedení kanadské zahraniční politiky až do třetího volebního období premiéra Jeana Chrétiena v roce 2000 a teprve poté je možné hovořit o...
|
|
|
Interpretace mezistátní obchodní klauzule Nejvyšším soudem USA: srovnání Rehnquistova a Robertsova soudu
Musilová, Nikola ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu jedné z nejvýznamnějších pravomocí amerického Kongresu z čl. I, oddílu 8 Ústavy USA. Z hlediska legislativní činnosti Kongresu byla pravomoc Kongresu regulovat mezistátní obchod klíčová v mnoha právních oblastech. Toto ústavní ustanovení umožnilo Kongresu reagovat na měnící se podmínky společnosti a řadu nových problémů, jímž Spojené státy čelí, zejména pak v oblasti pracovních podmínek, občanských práv, trestního práva, životního prostředí apod. Růst pravomocí federální vlády se však vždy nesetkal s nadšením, zejména pak v prvních třech dekádách 19. století, než začal Nejvyšší soud obchodní klauzuli interpretovat mnohem šířeji, a to dokonce až do té míry, kdy přestala být faktickým omezením pravomocí federální vlády. Tento trend měl být zastaven érou tzv. Nového federalismu a pěti konzervativními soudci, kteří vydali rozhodnutí, která omezila rozsah mezistátní obchodní klauzule. Tato skupina soudců byla nicméně ve svém postoji k tomuto ústavnímu ustanovení velmi nekonzistetntní a rozpadla se, což mělo za následek, že Rehnquistova zamýšlená revoluce vztahů mezi federální vládou a státy skončila neúspěchem. Robertsův soud zatím vykazuje o tuto oblast federalismu jen malý zájem, a tak se zdá, že do budoucna zřejmě přijetí dalších rozhodnutí, která by dále...
|
|
|
Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979-2009
Zettlitzerová, Radka ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Grónsko a Nunavut jsou území s určitou mírou samosprávy. Grónsko získalo svůj autonomní statut v roce 1979, když vstoupil v platnost Zákon o grónské samosprávě, a v případě Nunavutu se tak stalo s jeho vznikem v roce 1999 na základě dokumentů Dohody o územních požadavcích Nunavutu a Zákonu o Nunavutu. V pravomocích obou autonomií sice nejsou záležitosti spojené se zahraniční politikou, ale existují možnosti, jak se Grónsko a Nunavut mohou v mezinárodních vztazích angažovat - například prostřednictvím iniciativ Inuitů, většinových obyvatel Grónska i Nunavutu. Bakalářská práce Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979 - 2009 se snaží odpovědět na otázku, zda výše zmíněné dokumenty umožňují Grónsku a Nunavutu participovat v mezinárodních vztazích, zda je můžeme považovat za subjekty mezinárodního práva a zda lze uvést příklady jejich mezinárodní aktivity. Autorka obhajuje hypotézu, že i přes to, že dle ústavních dokumentů nemají Grónsko ani Nunavut oprávnění jednat samostatně v zahraničních otázkách, mohou se zejména prostřednictvím organizací Inuitů účastnit mezinárodních jednání a do určité míry rozhodovat o své zahraniční politice. První část této práce uvádí základní geografický, socioekonomický a historický přehled ke Grónsku a Nunavutu. Druhá část se věnuje otázce...
|
|
|
Reprezentace řecké krize v deníku Wall Street Journal - diskurzivní analýza
Ešnerová, Eva ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje mediální reprezentaci řecké krize v deníku Wall Street Journal v době konání parlamentních voleb v Řecku v červnu 2012. Prostřednictvím metody kritické diskurzivní analýzy popisuje její charakteristické rysy, zaměřuje se na zobrazení klíčových aktérů a jejich vztahů a na reprezentaci ekonomického programu tzv. úsporných opatření. Práce ukazuje, že se do mediální reprezentace promítá tzv. diskurz neoliberalismu a že dochází k legitimizaci ekonomického plánu úspor. Analýza identifikuje argumentační prostředky, jimiž je toho dosaženo.
|
|
|
Barack Obama a jeho snaha o omezení vlivu lobbistů a zájmových skupin na federální vládu
Kršková, Martina ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Barack Obama a jeho snaha o omezení vlivu lobbistů a zájmových skupin na federální vládu se zabývá snahou Baracka Obamy omezit vliv lobbistů a zájmových skupin na fungování federální vlády. V práci je nejprve vysvětleno legislativní ukotvení lobbismu v souvislosti s Ústavou a jejím Prvním dodatkem tedy právem na svobodu slova. Následuje popis pokusů o regulaci lobbismu v 19. století až po první závažnou legislativní regulaci lobbismu na federální úrovni přijetím Zákona o regulaci lobbingu (Federal Regulation of Lobbying Act) v roce 1945. Práce se zaměřuje na Baracka Obamu a jeho projevy a iniciativy v souvislosti s omezením vlivu lobbistů na federální vládu. Není tedy opomenut Zákon o "poctivém vůdcovství a otevřené vládě" (Honest Leadership and Open Government Act), kterého byl Obama velkým zastáncem během svého působení v Senátu ani První exekutivní nařízení (First Executive Order) po jeho nástupu do funkce prezidenta Spojených států amerických, kterým se pokusil uzavřít tzv. otočné dveře mezi vládou a soukromým sektorem. V závěru práce jsou osvětleny některé problematické body reformy a nastíněna možná řešení.
|
|
|
Immigrants or Refugees: A New Type of Exodus from Mexico to the United States
Kamal, Tereza ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Toth, Gyorgy (oponent)
Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Mexikem jsou ovlivněny především ekonomickými zájmy, drogovou kontrolou a imigrací. Mexická migrace do USA je výjimečná, svým rozměrem, vytrvalostí a množstvím ilegálních přistěhovalců, kteří tuto vlnu dominovali. Migrace byla vždy ekonomicky motivována. Vyhlídka vyšších mezd a lepších životních podmínek, byli hlavními motivátory, až doposud. Od roku 2007/2008 se charakter mexické migrace proměnil. Může to být způsobeno více faktory najednou, ale hlavním důvodem této transformace je eskalace násilí způsobená násilnou válkou mezi mexickými drogovými kartely. Předmětem této práce je prozkoumat tuto proměnu migračních trendů od roku 2007/2008. Tyto roky se staly zlomovými body ze dvou důvodů. Roku 2007 Spojené státy vstoupily do největší ekonomické recese od 30. let 20. století a od roku 2008 se určité oblasti Mexika zmítají v brutální drogové válce. Tyto události měly zásadní negativní vliv na ilegální imigraci, která zaznamenala největší úbytek za posledních desítek let, a naopak povzbudila legální imigraci. Socioekonomický charakter se rovněž proměnil, a nyní USA přijímají legální, vzdělané a bohaté Mexičany, kteří prchají na sever v důsledku ohrožení.
|
|
|
Use of social media in political campaign : the case study of the Barack Obama's 2008 presidential campaign
Beseda, Dan ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje roli sociálních médií v americké prezidentské kampani. Média hrají obecně důležitou roli v prezidentské kampani. Každé nové médium je spojeno s velkým očekáváním ohledně jeho dopadu na vývoj politické kampaně. Z toho důvodu zkoumáme otázku: Jakou roli hrají sociální média v americké prezidentské kampani. Role těchto médií je zkoumána na případové studii. V první kapitole jsou definovány sociální média a platforma, na které fungují, Web 2.0. Prezentovány jsou zde také nejdůležitější aspekty sociálních médií. Následující kapitola prezentuje teoretické pozadí sociálních médií v politice se zaměřením na aspekty, které jsou relevantní pro sociální média a jejich roli v politické kampani. Třetí kapitola je případovou studií prezidentské kampaně Baracka Obamy. Na začátku případové studie jsou prezentována data, která ukazují využití médií během voleb 2008. Poté jsou analyzována nejdůležitější sociální média v Obamově kampani. Nejdříve je analyzována Obamova oficiální stránka MyBarackObama. Poté je analyzován YouTube, následovaný analýzou sociálních sítí, především Facebooku. Poslední kapitola se věnuje blogům.
|
|
|
Koncept "zla" v zahraniční politice USA na příkladu administrativy George W. Bushe
Pávková, Lucie ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Lucie Pávková Koncept "zla" v zahraniční politice USA na příkladu administrativy George W. Bushe Bakalářská práce "Koncept zla v zahraniční politice USA na příkladu administrativy George W. Bushe" se zabývá problémem představy "zla" vytvořené Bushovou administrativou v prvním funkčním období prezidenta (zejména mezi lety 2001 - 2004) a vlivem této představy na formování zahraniční politiky Spojených států. Jedná se o diskurzivní analýzu, která na základě kvantitativní analýzy nejvýznamnějších projevů George W. Bushe zjišťuje základní prvky konceptu "zla" a aktéry, kteří byli označeni jako "zlí" a ohrožující bezpečnost USA. Takto zjištěné prvky jsou následně podrobeny kvalitativní analýze, kde je s oporou v dalších významných dokumentech definován nově vytvořený koncept "zla". Poslední část práce se věnuje vlivem tohoto konceptu na konkrétní kroky vedené v zahraniční politice vůči "zlým" aktérům mezinárodního společenství. Za "zlé" aktéry jsou v první fázi (2001-2002) označováni teroristé, v druhé fázi se pozornost administrativy přesouvá k tzv. Ose zla, a zejména k Iráku. Nejvýznamnějšími prvky nového konceptu "zla" je pak dualistické vidění světa ("dobro" představované USA vs. "zlo"), které způsobilo zjednodušení dějů mezinárodního společenství a zradikalizování kroků administrativy v boji proti...
|
host ::
RSS.