|
|
Nepolitická politika. Osudy pojmu i praxe v českých zemích (od K.H.B. a T.G.M., přes Václava Havla až do současnosti)
Šmíd, Šimon ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Ačkoliv je nepolitická politika pojem širší veřejnosti většinou neznámý, přesto má v českých dějinách své neoddiskutovatelné místo. V 19. století se začala formovat v myšlení Karla Havlíčka Borovského jako způsob řešení národní nesamostatnosti skrze politické a kulturní uvědomění společnosti. Později na tento koncept navázal Tomáš Garrigue Masaryk a zahrnul jej do svého politického programu, jehož cílem byla svobodná a vzdělaná společnost. Jeho nepolitický přístup v sobě odrážel inteligenci, pevné postoje a jasnou vizi, díky čemuž se stal vůdčí osobností při založení samostatného státu Čechů a Slováků. V 70. letech 20. století se k tomuto přístupu navrátil Václav Havel, který jej specifikoval podle potřeb boje s komunistickým režimem. Prostřednictvím jeho autority byla pak nepolitická politika opět jedním z hlavních prostředků spolupůsobících při přechodu k politicky pluralitnímu prostředí. Téma nepolitické politiky často spojované s odkazem Václava Havla je však aktuální i dnes, kdy se stále více prohlubuje nedůvěra v demokratický systém politických stran. Cílem práce je tento přístup blíže popsat na příkladech K.H.B, T.G.M. a Václava Havla a prostřednictvím jejich srovnání zjistit, zda lze skutečně hovořit o jisté podobnosti a kontinuitě. První tři kapitoly se zabývají tématem v obecné rovině....
|
|
| |
|
|
Právní stát a demokracie
Pelán, Marek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Demokracie a právní stát Diplomová práce se zabývá tématy demokracie, právního státu a jejich vzájemného působení. Práce se oběma tématům věnuje v kontextu jejich historického vývoje a dalších idejí, které jeden či druhý fenomén ovlivňovaly a ovlivňují. Z uvedeného důvodu se čtenář setká především s problematikou antického chápání demokracie, s idejemi republikanismu, liberalismu, konstitucionalismu či s angloamerickým pojetím vlády zákona. V diplomové práci jsou demokracie i právní stát rozebírány jako pojmy, které mají obecný, tj. celosvětový význam. Jako příklady prvků typických pro demokracii a pro právní stát však slouží zejména ustanovení českého právního řádu. Cílem diplomové práce je poukázat na to, jaký vliv má historická zkušenost na vývoj představ o demokracii a právním státu a zdůraznit, v čem jsou si zkoumané jevy podobné, v čem odlišné a jak se vzájemně ovlivňují. Závěrem je možné uvést, že historický vývoj obou zkoumaných jevů přinesl zásadní změnu v jejich chápání. Oba pojmy se navzájem omezují a vyvažují. V současnosti je demokracie chápána jako univerzální hodnota a společně s moderní koncepcí právního státu vytváří liberálně-demokratický systém vládnutí. Zároveň však oba fenomény čelí novým výzvám.
|
|
|
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
|
|
|
Zakazování politických stran-teorie a diskurz
Chytil, Matěj ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Zakazování politických stran - teorie a diskurz Obnova stranického systému po změně režimu v roce 1989 vnesla do české politiky a práva otázky, na něž do té doby nebylo nutné odpovídat. Svobodná soutěž politických stran ve všeobecných volbách byla od počátku provázena sporty o legitimitu fungování komunistické strany. Při absenci relevantní judikatury tak byl Nejvyšší správní soud postaven v roce 2010 při rozhodování v kauze Dělnické strany před řadu otázek, jejichž řešení dosud žádný soud v novodobé české historii nehledal. Některé návodně vyřešil Evropský soud pro lidská práva, jiné vykračovaly mimo diskurz práva a zasahovaly do politických a filosofických otázek. Do rozhodování vstoupil i historický kontext a zkušenost první republiky s nástupem nacismu a s rozpouštěním stran, které jej reprezentovaly. Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím proměnil českou debatu o soutěži politických stran a posunul ji z postkomunistického diskurzu směrem k současné evropské praxi. Opřel se o původem německý koncept bránící se demokracie, který je uplatňován i v rozhodovací praxi ESLP, a byť tento koncept není nezpochybnitelný a i nadále bude předmětem liberální kritiky, sdílí je nyní evropská i česká judikatura a vytváří tak relativně bezrozporný obraz, který je možné dále promýšlet. Postkomunistické obracení se do...
|
|
|
Limity demokracie
Zaripov, Sergey ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Resumé V první části diplomové práce Limity demokracie je vymezen pojem demokracie, návrat k pramenům demokracie, a to zejména k archaickému Řecku, kde demokracie začínala a poté se rozvíjela za pomoci myslitelů jako je Sokrates, Platón či Aristoteles. Tehdy měla demokracie velkou konkurenci a vznikaly různé ideologie a formy vlád. Demokracie se v té době neprosadila a byla staletí ve stínu historie. V následující části diplomové práce se autor zabývá návratem demokratického myšlení v rámci Velké francouzské revoluce, jejími mysliteli, jako byli Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu a Jean-Jeacques Rousseau, kteří se stali inspirací pro revoluční tažení. Ve Francii po revoluci začaly vznikat nepokoje, války se sousedy a následně teror. V této části autor diplomové práce vymezuje pojem totalitní demokracie a poukazuje na "demokratické" procesy v roce 2011 během Arabského jara. Poté se autor zaměří na dnešní moderní demokracii a analyzuje Spojené státy americké jako stát, jako nositele demokracie, který šíří tuto ideologii a stává se nekompromisně autoritou, která posuzuje, co je demokratické a co není. V této části práce se připomíná vznik USA a s tím spojená otázka, zda ti, kteří vytvářeli ústavu Spojených států amerických, uvažovali o demokracii. V další části jsou nastíněny...
|
|
|
Idea suverenity lidu a systém politických stran v tzv. první Československé republice (1918 - 1938) a v České republice od roku 1993
Havel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
Idea suverenity lidu nabízí koncept hledání legitimity moci, resp. jednu z konstrukcí založení vztahu vládnoucích a ovládaných. Zda je to vztah akceptovaný, akceptovatelný, funkční, žádoucí, či nežádoucí je otázkou hledání samotné pojmové definice suverenity lidu. Cílem disertační práce s názvem Idea suverenity lidu a systém politických stran v tzv. první Československé republice (1918 - 1938) a v České republice od roku 1993 je definování pojmů lid a suverenita v kontextu dějin politického a právního myšlení od antiky po současnost, včetně propojení s úvahami nad rolí politických stran ve vztahu k suverenitě lidu. Dalším cílem je zkoumání a popis fungování stranických systémů v meziválečném Československu a v České republice po roce 1993, opět ve vazbě na fiktivní koncept společenské smlouvy a suverenitu lidu. Základním východiskem jsou otázky, kdo vlastně představuje lid v liberálních demokraciích založených na suverenitě lidu, jak lid svou moc vykonává, a zároveň, jako úlohu mají v celém procesu politické strany.
|
|
|
Autorita a konformismus; sociální psychologie nacismu
Dvořáková, Denisa ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Autorita a konformismus; sociální psychologie Diplomová práce se věnuje nacismu z pohledu sociální psychologie. Jejím cílem je tedy analýza nacismu pomocí vybraných teoretických konceptů sociální psychologie, konkrétně autority a konformismu. Práce začíná uvedením konceptu totalitarismu, když je nejprve obecně vymezen samotný pojem totalitarismus a poté se převážná část této kapitoly zabývá konceptem totalitarismu v pojetí Hannah Arendtové. Na konci této kapitoly jsou pak zmíněny některé limity pojetí Hannah Arendtové. Obsahovou náplní další kapitoly je ideologie nacismu. Jsou zde samostatně vymezeny pojmy ideologie a nacismus a následně je uveden cíl a základní charakteristika nacistické ideologie. Třetí kapitola práce se zabývá autoritou a konformismem jako sociálně psychologickými jevy. První část této kapitoly definuje konformismus, uvádí možné rozlišení jeho příčin a základní typologii důsledků. Dále jsou zde představeny nejdůležitější klasické výzkumy v oblasti vědeckého studia konformity prováděné metodou laboratorních experimentů a krátce je nastíněna problematika dispozičního a situacionistického přístupu. Následuje krátké pojednání o moderním individualismu jakožto možném aspektu konformity. Další část této kapitoly vymezuje základní pojetí autority, zmiňuje její tři ideální typy, tak jak...
|
|
|
Poloprezidentské systémy
Drápelová, Hana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu poloprezidentských systémů. Jak už napovídá samotný název modelu, poloprezidentské režimy oscilují někde na pomezí mezi parlamentarismem a prezidencialismem. Vzhledem k tomu, že ani ve vědecké obci nepanuje všeobecná shoda, jak tento pojem definovat, celá studie je pojatá jako komparace názorů předních českých a světových ústavních právníků a politologů. Potřeba jednoznačně definovat poloprezidentský model nabývá v dnešní době na důležitosti, neboť po zavedení nového ústavního fenoménu, přímé volby hlavy státu, se v České republice rozpoutala bouřlivá diskuse, jak tento jev ovlivnil ústavní zřízení státu. Nejen široká veřejnost, ale i mnozí významní odborníci jsou toho názoru, že je to právě přímá volba prezidenta, která změnila ústavní systém České republiky z čistě parlamentního na poloprezidentský či k němu alespoň významně směřující model. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k obrovskému počtu vzájemně velmi odlišných definic systému z pohledu mnoha ústavních právníků a politologů nebylo možné pojmout takto širokou matérii zcela komplexně, proto se práce věnuje pouze výseči těch nejdůležitějších. První kapitola se zaobírá především vymezením pojmu systému parlamentního a prezidentského, na jejichž částečné syntéze je poloprezidentský režim založen. Druhá...
|
|
|
Jak vznikala ÚSTAVA ČR; politický kontext, osobnosti, vlivy.
Fuksová, Veronika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se týká problematiky vzniku Ústavy ČR. Jejím cílem bylo zejména zmapovat veškeré relevantní okolnosti, které vedly ke schválení konečné podoby tohoto dokumentu v prosinci roku 1992. Diplomová práce je strukturována do kapitol, které se věnují postupně historickým okolnostem, inspiračním zdrojům, jednotlivým subjektům podílejícím se na tvorbě Ústavy ČR, posloupnosti jednotlivých jednání a konečně také zásadním otázkám, které vyvolávaly rozsáhlé debaty. Otázkou bylo, jakým způsobem byla Ústava ČR ovlivněna předchozími návrhy ústav a dalšími zdroji. Dílčím výsledkem práce je zjištění, že tyto vlivy byly zásadní a aktéři tvorby Ústavy ČR se jich explicitně dovolávali. Další otázka se zabývala tím, jakým způsobem byla Ústava ČR ovlivněna konkrétními politickými vlivy. Z analýzy rozličných historických dokumentů vyplývá, že snaha ovlivnit tento proces ze strany vládní koalice byla velmi silná, nicméně ve výsledku byla v rámci zásadních otázek přijata kompromisní řešení, jelikož bylo potřeba ještě v prosinci 1992 schválit Ústavu ČR v České národní radě, k čemuž nakonec došlo.
|
host ::
RSS.