|
| |
|
|
Role písňových textů v době stagnujícího zájmu o poezii
Stýblová, Hana ; Klumparová, Štěpánka (oponent) ; Hník, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce na téma Role písňových textů v době stagnujícího zájmu o poezii sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje zpívanou poezii v kontextu hudební a literární vědy, pojednává o specifikách písňového textu a seznamuje s fenoménem písničkářství z obecně teoretického hlediska. Druhá část práce je zaměřena výzkumně a vychází jednak z před-výzkumného šetření, jehož cílem bylo zjistit, koho považuje dnešní společnost za písničkáře a čí texty jsou v současnosti v povědomí, ale zároveň je tvořena hlavní sondáží, která měla přiblížit aktuální roli písňového textu. Obě sondáže byly realizovány prostřednictvím krátkého dotazníku a potvrdily, že v současnosti je nejvíce citovaným a zároveň nejznámějším písničkářem Jaromír Nohavica, a následně prokázaly, že je role písňových textů skutečně významná, neboť právě díky nim dochází k hlavnímu kontaktu širší veřejnosti s básnickým slovem, ačkoliv se psaná poezie ocitá na okraji čtenářského zájmu.
|
|
|
Role přírody v písňových textech skupiny Jablkoň
Přibylová, Kateřina ; Peterka, Josef (oponent) ; Hník, Ondřej (vedoucí práce)
Bakalářská práce "ROLE PŘÍRODY V PÍSŇOVÝCH TEXTECH SKUPINY JABLKOŇ" se zabývá interpretací šesti písňových textů hudební skupiny Jablkoň: Bláznivá, Červený tváře, Pastýřka putující k dubnu, Ráno, Vracím se domů a Tak mě zase zpátky zavolej. Autorem většiny textů je Michal Němec, výjimku tvoří píseň Tak mě zase zpátky zavolej, jejíž text napsala Zuzana Wirthová. Součástí práce je rozhovor s Michalem Němcem, rozdělený do dvou částí: na obecné otázky (kde Michal Němec vypráví, jak tvoří, jaký má vztah k poezii, jak vnímá písňový text a přírodu) a otázky ke konkrétním písním, které rozšiřují a upřesňují jejich interpretace. Rozborem písňových textů (chápaných při současném upadajícím zájmu o poezii jako její moderní alternativa) se práce snaží podchytit, jakým způsobem konkrétní autor pracuje s přírodními motivy v textech písní, snaží se sledovat jeho záměry a zjistit, co všechno posluchač může v písni nalézt, v čem ho může oslovit a jakou roli v tom sehrává právě příroda. Na základě interpretace písňového textu bylo nalezeno několik rolí přírody v písňových textech: 1. Bývá kulisou děje. 2. Může být ústředním tématem písně. 3. Částečně slouží k obraznému vyjádření stavů mysli a myšlenkových pochodů člověka. 4. Přírodní motivy slouží jako metafora. Ačkoliv není příroda ústředním tématem písní skupiny Jablkoň,...
|
|
| |
|
|
Antologie fantasy pro děti a mládež
Ratajová, Lenka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností využívání knih žánru fantasy v hodinách výuky literatury. Z celkového množství více než osmdesáti přečtených knih tohoto žánru byl sestaven výbor děl šestnácti světových a dvou českých spisovatelů. Diplomová práce se ovšem neomezuje pouze na výbor. Všechny úryvky jsou detailněji zpracovány, komentář k ukázkám osvětluje hlubší význam díla, jeho specifika, ale i důvod ke konečnému výběru a zařazení ukázky do diplomové práce. Aby mohly být poznatky z této práce použitelné pro školní výuku, byly k jednotlivým ukázkám připojeny pracovní listy, které se zaměřují na konkrétní originální prvky uvedených děl. Všechny pracovní listy jsou ukončeny didaktickým komentářem se základními informacemi a metodickými pokyny pro učitele. Didaktické komentáře usnadňují učitelům práci s konkrétním pracovním listem a lépe jim umožňují zařazení vybraného díla do vyššího tematického celku ve výuce. Úvodní část diplomové práce se snaží nastínit problematiku zařazení žánru fantasy do hodin literatury. Vlastním jádrem práce jsou komentáře jednotlivých ukázek a návrhy pracovních listů. Práce je zakončena výčtem poznatků, které vyplynuly z tvorby pracovních listů, a dále také obecným zamyšlením nad místem fantasy ve výuce literatury. V příloze jsou k práci připojeny výsledky posledních tří ročníků...
|
|
|
Intermedialita v dětské knize (na příkladech tvorby Petra Nikla, Františka Skály, Květy Pacovské a Petra Šmalce)
Šámalová, Veronika ; Hník, Ondřej (oponent) ; Brožová, Věra (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá intermediální hrou se slovem a obrazem v autorské knize pro děti a mládež. V první teoretické kapitole se čtenář seznámí se specifickými znaky literatury pro děti a mládež z hlediska literárního a výtvarného, tedy s pravidly hry se slovem a obrazem a jejich funkcemi v literatuře pro děti a mládež. Druhá kapitola této práce je věnována hře, základním znakům hry a hře v literatuře pro děti a mládež, kterou nejlépe reprezentují intermediální autorské knihy, knihy-hračky. Jsou to knihy, v nichž je spojeno v jeden umělecký celek slovo a obraz, k některým se přidává hra se zvukem, některé zapojují clo lny elektronická média. Třetí kapitola je věnována konkrétním příkladům propojení slova, obrazu a kreativních her autorů současných autorských knih pro děti a mládež, kterými jsou díla Petra Nikla. Františka Skály, Petra Šmalce a Květy Pacovské. Cílem této práce je nalézt znaky a prvky hry v intermediální tvorbě pro děti a mládež, jejichž prostřednictvím je formována osobnost jedince. Zároveň zkoumáme, jestli a jak jsou dodržována nebo porušována obecně zažitá pravidla pro utváření knih pro děti a mládež a jak mohou být netradičně pojímané knihy přínosné.
|
|
|
Obrazy z historie v tvorbě Aleny Ježkové
Němečková, Monika ; Hník, Ondřej (oponent) ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce)
Diplomová práce má monografický charakter. Je zaměřena na dílo Aleny Ježkové, současné spisovatelky knih s historickou tematikou pro děti. Vychází z vybraných děl, u nichž provádí analýzu a interpretaci. Současně se zabývá i ilustrační složkou pověstí v knihách této autorky. První kapitola popisuje život Aleny Ježkové a její pracovní aktivity, s přihlédnutím k její tvorbě. Nezapomíná ani na ocenění jednotlivých děl a jejich překlady. Druhá kapitola přináší základní charakteristiku, význam, rozdělení a vývoj pověsti. Přibližuje odlišnosti tohoto žánru např. od legendy a pohádky. Připomíná nejznámější adaptátory od 19. století do současnosti. Třetí kapitola pojednává o tom, jak si Alena Ježková vyrábí své náměty, proč píše právě o historii a co vše předchází tomu, než začne svůj námět realizovat do knižní podoby. Ve čtvrté kapitole jsou analyzována jednotlivá díla (pověsti historické a místní). Na závěr jsou zařazeny ještě další tři publikace, které mají své specifické zpracování, a tudíž jsou rozebírané zvlášť. Analýze a interpretaci předchází stručná charakteristika jednotlivých oddílů.. Pátá kapitola předkládá příklady knih s historickou tematikou, ze kterých čerpala inspiraci samotná Alena Ježková. Šestá kapitola se zabývá významem a zpracováním ilustrační složky v knihách Aleny Ježkové. Přibližuje tři...
|
|
|
Komika v dětských písňových textech Zdeňka Svěráka
Švejdarová, Magdalena ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komikou dětských písňových textů Zdeňka Svěráka. Úvodní kapitoly se věnují problematice komiky. Komika je představována především jako problém filozofický. Popisují se zde i různá pojetí komiky a nakonec samotné teorie komiky. Další oddíl se zabývá podstatou komiky jazykové a tematické. Stěžejní část práce spočívá v analýze komiky dětských písňových textů Zdeňka Svěráka. Pozornost je soustředěna především na autorovu svéráznou jazykovou komiku. Následující kapitoly se věnují i komice v hudbě, tzn., jakou měrou přispívá hudba Jaroslava Uhlíře komice Svěrákových dětských písňových textů. Závěr práce především upozorňuje na to, že dětské písňové texty Zdeňka Svěráka jsou velmi osobité, naplněné komikou, která dokáže dětské čtenáře okouzlit.
|
|
|
Písničkář Karel Plíhal
Kebrtová, Helena ; Peterka, Josef (oponent) ; Hník, Ondřej (vedoucí práce)
Práce představuje Karla Plíhala jako představitele svébytného typu společensky neangažovaného folkového písničkáře, jehož poetika je založena především na hravosti. Písňový text Karla Plíhala je rozebírán v kontextu požadavků, které na text klade zpívaná poezie. Proto jsou v práci vylíčeny základní obecné charakteristiky písňového textu. Písňový text klade zvýšený důraz na pravidelnost formy i metra, preferuje melodické uspořádání hlásek, přirozený jazyk, včetně přirozeného rozložení slovních přízvuků, které výrazně ovlivňuje srozumitelnost textu. Písňový text nemusí splňovat veškeré požadavky psané poezie, zejména z hlediska sémantického zatížení. Významově plytké texty ovšem nejsou jeho cílem. Hlavním specifikem písňového textuje to, že tvoří složku písně, a proto není v psané podobě úplný. Rozebírat a hodnotit by se měl ve svém spojení s hudbou. Hudba písňový text dále rozvíjí.
|
|
|
Podpora a rozvoj porozumění čtenému u žáků pátých ročníků
Cachová, Tereza ; Hník, Ondřej (oponent) ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje porozumění čtenému, konkrétně u žáků pátých ročníků. Teoretická část práce vychází z vymezení pojmu čtenářské gramotnosti, v jehož rámci je uvedena i klasifikace určitých čtenářských dovedností, které tvoří jasný terminologický základ pro další části práce. Po vymezení požadavků na rozvoj čtenářských dovedností v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání následují rešerše pro tuto problematiku podstatných mezinárodních výzkumů i jednoho tuzemského projektu a rozhovory s učiteli. Na základě těchto rešerší i rozhovorů jsou stanoveny dovednosti rozvíjené během lekcí v praktické části. Popsány jsou také metody a formy práce, jejichž využití by mělo přispět k rozvoji čtenářské gramotnosti, opomenuty nezůstávají ani samotné čtenářské zájmy žáků prepubescentního věku. Závěrem teoretické části jsou stanovena východiska pro část praktickou. Praktická část se skládá ze dvou úzce propojených celků - příprav tří lekcí, jejichž cílem byl rozvoj tří vybraných dovedností, a analýzy jejich následné realizace.
|
host ::
RSS.