|
|
A false portrait of Beatrice Cenci and its influence on art and literature from 18th to 21th century
Polláková, Petra ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Hlavná téma tejto diplomovej práce vychádza zo staršej seminárnej práce nazvanej Nepravý portrét Beatrice Cenci ako inšpirácia pre literatúru a umenie 19. až 21. storočia, ktorá vznikla v rámci Ikonografického seminára II., vedeného Prof. Lubomírem Konečným a PhDr. Hanou Hlaváčkovou na Ústave pro dějiny umění Filozofickej fakulty Univerzity Karlovy v Prahe v akademickom roku 2006/07. Seminár s podtitulom Popisy obrazů/ Obrazy popisů bol zameraný na problematiku ekfráze v dejinách európskeho umenia od antiky až po súčasnosť. Hlavným cieľom seminárnej práce sa stalo podrobnejšie skúmanie bohatej ikonografickej tradície, ktorá sa už niekoľko storočí viaže ku talianskemu barokovému obrazu znázorňujúcemu poprsie mladej ženy, otáčajúcej ponad rameno tvár smerom k divákovi (obr.1). Tento obraz od neznámeho autora, dnes v zbierkach Galleria Nazionale D'Arte Antica v rímskom paláci Barberini, bol koncom 18. storočia mylne identifikovaný ako portrét talianskej renesančnej šľachtičnej Beatrice Cenci. Tá bola roku 1599 popravená v Ríme za spoluúčasť na vražde svojho otca Francesca Cenciho. Krása a vznešenosť Beatrice ako i podozrenie, ktoré padlo na Francesca Cenciho, že svoju dcéru nútil do incestného vzťahu, viedli ku postupnej "glorifikácii" tejto ženy, i napriek zločinu, ktorého sa účastnila. Beatrice, ktorá už v...
|
|
|
Problematika sakrality a sakrálního prostoru ve spisech církevních autorit kolem roku 1600
Bronková, Johana ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Disertační práce, která vznikala během několikaletého autorčina pobytu v Římě, analyzuje koncepty sakrálního prostoru ve vybraných spisech církevních autorů. Kritériem výběru byla jejich rozšířenost a vlivnost. Cílem bylo především vrátit jejich interpretaci dobovému kontextu, který byl často v dosavadní literatuře interpretován jednostranně prizmatem ideologizujících zjednodušení. V poslední čtvrtině 16. století se v literatuře o sakrální architektuře objevují nové žánry nebo naopak tematizace sakrální architektury proniká do církevní traktatistiky novým způsobem. Nejdůkladnějším pojednáním o sakrální architektuře, které vzniklo na církevní půdě v druhé polovině 16. století, jsou Instructiones fabricae (1577) Karla Boromejského. Navzdory dosavadní literatuře analýza těchto regulí vydaných pro vnitřní potřebu církve ukazuje zakotvení autora v tradici humanistické traktatistiky. Další kapitola reflektuje důraz na vizuální momenty v debatě účastníků Tridentského koncilu, které prohlubují interpretaci zásadní změny v koncepci sakrálního prostoru, totiž přenesení tabernáklu na hlavní osu chrámu. ...
|
|
|
Obzory a ruiny. Viditelné a neviditelné v raně moderní vizuální kultuře
Hájek, Václav ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním specifickým obrazovým motivem z počátku 19. století, který zajímavým způsobem reprezentuje a problematizuje otázku raně moderní vizuální kultury. Vizuální kultura zahrnuje jak soubor reprezentací (artefaktů, masových obrazů, vizuálních znaků apod.), tak metody vizuální percepce a potažmo recepce. Oblasti vnímání a reprezentací jsou pevně provázány: nelze si představit určitý typ obrazu bez určitého typu vizuální komunikace. Vztah mezi obrazem a vnímáním má řadu historických, kulturních, sociálních variant. Cílem následujícího textu je sledovat, jak se konkrétní historická varianta vizuální kultury sebereflexivním způsobem odráží a konstruuje v samotných vizuálních artefaktech (v rámci relevantního teoretického kontextu). Budu se zabývat určitými projevy romantického malířství a budu tvrdit, že v této produkci se dobový vizuální "režim" odráží stejně jako v textech a navíc, že se romantická malba určitým způsobem spolupodílí na konstrukci moderního vizuálního režimu, především pak na jeho elitní a ikonoklastické složce.
|
|
|
Obecné principy zobrazování snů ve vizuální kultuře
Šmejkalová, Adriana ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Práce vychází z předpokladu, že sen je "myšlením v obrazech" a může vést ke vzniku nespoutané a svobodné výtvarné tvorby. Přicházíme však ke zjištění, že autentický sen v podobě obrazu a textu nacházíme dochovaný až v díle Albrechta Dürera. Zatímco výtvarná pojednání snů obecně v průběhu staletích spíše čerpala ze symbolického jazyka nepamětné ústní tradice, doložené řeckými mýty a příběhy bohaté orální tradice Hebrejců. Práce poukazuje na nedostatek zachovaných památek a proces, ve kterém byla řecká kultura přejímaná Římany. Zmiňuje se o výtvarných dílech spojovaných se snovou inkubací, uvádí výpovědi řeckých a římských filosofů o snech a objasňuje vznik tzv. alegorické interpretační metody, která měla vliv na středověké pojetí snů. Jsou zde zmíněny obavy církevních otců ze snů, prostřednictvím kterých může lidskou mysl ovládat jak Bůh, tak i Satan. V pojednání o narativních obrazových cyklech středověkého umění si autorka podrobněji všímá ustálených obrazových schémat, kde vedle biblických snů jsou zobrazovány sny papežské a královské. Od 12. a 13. století dokládá výtvarná díla spojená se sny a nově zakládanými řády františkánů, karmelitánů a benediktinů. Doba renesance je uvedena připomínkou dozvuků středověkého přístupu ke snům ve vizích svatých žen a v honech na čarodějnice, které jsou dány do...
|
|
|
Sebastiano Serlio, Libro estraordinario a pražské renesanční a manýristické portály
Ludvíková, Veronika ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Muchka, Ivan (oponent)
Sebastiano Serlio je jeden z nejvýznamnějších teoretiků architektury renesance, bývá také označován za prvního teoretika manýrismu v architektuře. Diplomová práce se zabývá nejprve Serliovým předchůdcem, starověkým teoretikem architektury Vitruviem, a poukazuje na Vitruviovy významné myšlenky, zvláště ty, které nejvíce ovlivnily dílo Sebastiana Serlia. Dále je pojednáno o Serliově životě, jeho důležitých životních momentech jak během jeho pobytu v rodné Itálii, tak později ve Francii. Serliovým největším počinem na poli architektury je jeho teoretické dílo- spis o architektuře, který byl postupně vydáván po svazcích. Serliův přínos tkví ve formulaci pěti architektonických řádů, dále v umění oslovit čtenáře, v jazykové úrovni přístupné širokému okruhu čtenářů a dobré přehlednosti výkladu. Zmíněnou literární charakteristiku má také Libro estraordinario (neboli "Mimořádná kniha", "Kniha mimo pořadí"), kterému je v diplomové práci věnována zvláštní pozornost. Libro estraordinario je celé zaměřeno na jediný architektonický prvek: portál. Je rozděleno na dvě části: "Porte rustiche" a "Porte dilicate", každému z portálů je věnováno vyobrazení a jeho popis, je tedy pojato jako jakýsi vzorník. Serliovy spisy se staly inspirací pro další architekty, mimo jiné i ty působící v Praze. Na zkoumaných pražských portálech...
|
|
|
Obecné principy zobrazování snů ve vizuální kultuře
Šmejkalová, Adriana ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že sen je "myšlením v obrazech" a může vést ke vzniku nespoutané a svobodné výtvarné tvorby. Přicházíme však ke zjištění, že autentický sen v podobě obrazu a textu nacházíme dochovaný až v díle Albrechta Dürera. Zatímco výtvarná pojednání snů obecně v průběhu staletích spíše čerpala ze symbolického jazyka nepamětné ústní tradice, doložené řeckými mýty a příběhy bohaté orální tradice Hebrejců. Práce poukazuje na nedostatek zachovaných památek a proces, ve kterém byla řecká kultura přejímaná Římany. Zmiňuje se o výtvarných dílech spojovaných se snovou inkubací, uvádí výpovědi řeckých a římských filosofů o snech a objasňuje vznik tzv. alegorické interpretační metody, která měla vliv na středověké pojetí snů. Jsou zde zmíněny obavy církevních otců ze snů, prostřednictvím kterých může lidskou mysl ovládat jak Bůh, tak i Satan. V pojednání o narativních obrazových cyklech středověkého umění si autorka podrobněji všímá ustálených obrazových schémat, kde vedle biblických snů jsou zobrazovány sny papežské a královské. Od 12. a 13. století dokládá výtvarná díla spojená se sny a nově zakládanými řády františkánů, karmelitánů a benediktinů. Doba renesance je uvedena připomínkou dozvuků středověkého přístupu ke snům ve vizích svatých žen a v honech na čarodějnice, které jsou dány do...
|
|
|
Sebastiano Serlio, Libro estraordinario a pražské renesanční a manýristické portály
Ludvíková, Veronika ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Muchka, Ivan (oponent)
Sebastiano Serlio je jeden z nejvýznamnějších teoretiků architektury renesance, bývá také označován za prvního teoretika manýrismu v architektuře. Diplomová práce se zabývá nejprve Serliovým předchůdcem, starověkým teoretikem architektury Vitruviem, a poukazuje na Vitruviovy významné myšlenky, zvláště ty, které nejvíce ovlivnily dílo Sebastiana Serlia. Dále je pojednáno o Serliově životě, jeho důležitých životních momentech jak během jeho pobytu v rodné Itálii, tak později ve Francii. Serliovým největším počinem na poli architektury je jeho teoretické dílo- spis o architektuře, který byl postupně vydáván po svazcích. Serliův přínos tkví ve formulaci pěti architektonických řádů, dále v umění oslovit čtenáře, v jazykové úrovni přístupné širokému okruhu čtenářů a dobré přehlednosti výkladu. Zmíněnou literární charakteristiku má také Libro estraordinario (neboli "Mimořádná kniha", "Kniha mimo pořadí"), kterému je v diplomové práci věnována zvláštní pozornost. Libro estraordinario je celé zaměřeno na jediný architektonický prvek: portál. Je rozděleno na dvě části: "Porte rustiche" a "Porte dilicate", každému z portálů je věnováno vyobrazení a jeho popis, je tedy pojato jako jakýsi vzorník. Serliovy spisy se staly inspirací pro další architekty, mimo jiné i ty působící v Praze. Na zkoumaných pražských portálech...
|
|
|
The cosmological conception of the Old Testament and its representation in the Anglo-Saxon art
Panušková, Lenka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Predkladaná práca analyzuje v kunsthistorickej literatúre pomerne známy motív Boha s kružidlom a váhami v ruke. Notoricky známym príkladom tejto ikonografie je frontispica v jednej z viedenských bible moralisée (fol. 1r, ÖNB 2554), kde Boh v kristomorfnej podobe s kružidlom v pravici usporadúva jednotlivé živly uprostred zemekruhu. Iluminácia je interpretovatená na základe starofrancúzskeho nápisu v hornej lište pravouhlého orámovania výjavu: ICI CRIE DEX CIEL ET TERRE SOLEIL ET LVNE ET TOZ ELEMENZ. Súhlasne s uvedeným výjavom sa v odbornej literatúre každá scéna, v ktorej Boh drží v ruke kružidlo (prípadne i váhy) oznauje za zobrazenie Stvoritea - Architekta sveta (Architectus mundi). Cieom tejto práce je preto poukáza na nesprávnos tohto všeobecného ikonografického zalenenia predovšetkým na skupine anglosaských iluminovaných rukopisov, v ktorých sa skúmaný motív objavuje súasne vo dvoch významových rovinách - protologickej (teda ako Stvorite sveta), ale i eschatologickej (spravodlivý Sudca). Z toho dovodu sa v práci zdorazuje, že je nevyhnutné v rámci tejto ikonografickej skupiny rozlišova medzi povodnou anglosaskou interpretáciou motívu a jeho neskoršou kontinentálnou podobou, v ktorej sa polarita Boha - Stvoritea a Boha - Sudcu s najväšou pravdepodobnosou redukuje na protologický motív, a teda bez...
|
|
|
Klasicistní vrata a dveře v Poličce
Junek, David ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
K nenápadným, ale významným památkám náleží domovní vrata a dveře. Ve více než 12 truhlářských dílnách v Poličce vzniklo ve 40.-80. letech 19. století 85 vyřezávaných vrat a dveří, které nemají obdobu v celé České republice. Dodnes je jich dochováno 35. Klasicismus nastupuje v Čechách za panování císaře Josefa II. (1780-1790) a do Poličky vstupuje novostavbou chlapeckých škol z r. 1841 a doznívá do konce 80. let. Velký požár města v r. 1845 vedl k výrazné klasicistní přestavbě. Práce velmi podrobně pojednává o těchto tématech: Zadavatelé - poličští měšťané - zdobená vrata byla věcí prestiže. Truhláři - k dispozici jsou podrobné soupisy mistrů i popisy vandrovních cest. Konstrukce dveří a vrat. Motivy výzdoby. Barevnost vrat a fasád - nejobvyklejší barva vrat byla okrová, hnědá a zelená; dvoubarevnost vrat je až novodobá. Dveřní kování vč. klik a zámků - o práci zámečníků, řada litinových klik pochází patrně ze slévárny v nedalekém Blansku (jedna z 5 nejvýznamnějších sléváren v Rakousko-Uhersku). Kamenné portály - nezdobené, z pískovce nebo tvrdých rul; portály byly natírány stejnou olejovou barvou jako vrata. Památkový zájem - v r. 1922 proveden soupis vyřezávaných vrat, v r. 1942 byla nafotografována, v r. 1994 vydalo muzeum úplný obrazový katalog Klasicistní domovní vrata v Poličce, r. 1998 věnovala Česká...
|
|
|
Aby Warburg a symbol hada jako archiv lidské paměti
Martinkovičová, Tereza ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Všestrannost Abyho Warburga a jeho zájem o široký kulturní kontext uměleckého díla způsobily, že jeho jméno nalezneme nejen v publikacích o dějinách umění a antropologii, ale i ve slovnících religionistiky. I Považoval umělecká díla za dokumenty sociální paměti lidstva? Díval se na ně nejen očima historika umění, ale i etnografa, religionisty a psychologa. Srovnával umělecká díla různých kultur a období. Na rozdíl od svých současníků, kteří zdůrazňovali autonomii dějin umění, považoval každé umělecké dílo za neoddělitelnou součást doby, v níž vzniklo. "lt was one oj Warburg's basic convinctions that any attempt to detach the image from Us relation to religion and poetry, to cult and drama, is like cutting oif Us lifeblood." 3 Přestože nenapsal žádné teoretické dílo, je možné z jeho studií vyvodit, jakou měl představu o významu symbolu v sociální paměti lidstva. Warburgův koncept sociální paměti lidstva, který vyústil do založení knihovny s názvem Mnémosyné (paměť), bude tématem první kapitoly. V ní poukážu na jedinečnost Warburgova přístupu v souvislosti s dobovou a současnou teorií dějin umění a lingvistikou. Zmíním se i o Warburgově disertaci a jeho důrazu na studium pramenů. V druhé kapitole se zaměřím na Warburgův zájem o antropologii a religionistiku, který se stal podnětem pro jeho rozhodnutí strávit...
|
host ::
RSS.