Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  začátekpředchozí14 - 23dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The abyss of the imagination: reason, limit and freedom in Kant's and Schelling's aesthetics
Rodriguez, Juan José ; Carlson, Sacha (vedoucí práce) ; Vrabec, Martin (oponent)
Résumé Dans ce mémoire nous nous proposons d'étudier l'identification de l'imagination productrice à la raison au sein de l'idéalisme esthétique de Schelling, identification qui nous conduit à proposer, dans ce qui suit, une lecture philosophique « inversée » de la faculté de juger esthétique de la Critique de la faculté de juger (1790) kantienne, basée sur la métaphysique moniste-immanente du Système de l'identité de Schelling (1801-1804). Cette approche de la troisième Critique de Kant caractérise l'originalité de ce mémoire, puisque la lecture traditionnelle du rapport de la Critique de la faculté de juger avec l'idéalisme allemand a soulignée, de Hegel à Lukács ou Hartmann, la centralité de la partie téléologique de l'ouvrage de 1790. Les auteurs de l'idéalisme et du romantisme allemands voyaient principalement dans le jugement téléologique un facteur d'unité entre les domaines théorique et pratique. Ce point de l'argumentation kantienne peut être vu comme un lien entre Spinoza et Hegel en ce qui concerne les concepts d'organisme, de totalité et d'action réciproque, que Hegel met surtout en jeu dans sa conception de système. Dans ce mémoire, nous parcourrons un chemin plus sinueux et hétérodoxe, c'est-à-dire moins exploré, qui se concentre sur le potentiel objectif du phénomène esthétique, ainsi que sur...
Komentář k Patočkovým přednáškám k Hegelově Fenomenologii ducha
Vičanová, Gabriela ; Vrabec, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Cílem práce je podat ucelený komentář k Patočkovo nevydaným přednáškám k Hegelově Fenomenologii ducha, které pronesl na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy v letním semestru 1949. Přednášky nebyly dokončeny a ve výkladu Fenomenologie ducha se tak zastavují před oddílem Moralita. Patočka je zde značně inspirován svéráznou hegelovskou interpretací v Inroduction à la lecture de Hegel (1947) od Alexandra Kojèva a uměřenějším spisem od Jeana Hyppolita Genese et structure de la Phénoménologie de l'esprit de Hegel (1946). V práci je nacházena vlastní Patočkova interpretační pozice a sledován vliv obou francouzských myslitelů. Patočka Fenomenologii ducha zajišťuje široký kontext a ukazuje její genezi. Po vzoru Kojèva se jeho interpretace pohybuje v perspektivě antropologické a za jádro Hegelovy filosofie považuje dialektiku pána a raba.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   začátekpředchozí14 - 23dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.