|
|
Životní cíle v mezigeneračním srovnání
Morávková, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem životních cílů. Představuje vybrané teorie životních cílů a možnosti jejich klasifikace. Pozornost věnuje také vývojovému aspektu životních cílů, a to v kontextu teorií celoživotního vývoje. Dále práce rozvíjí téma životní smysluplnosti, které s konceptem životních cílů úzce souvisí. Nastiňuje filozofické kořeny zájmu o téma životního smyslu a některá psychologická pojetí a blízké koncepty. Dalším tématem, zpracovaným v části teoretické, je koncept osobní pohody. Ten je představen prostřednictvím vybraných teorií, akcentujících různé aspekty tohoto konceptu. V části empirické je ověřována hypotéza o existenci rozdílu v obsahu individuálně významných cílů mezi skupinou mladých a starších dospělých. Dále je zkoumána souvislost preference cílů intrinsických a extrinsických a úrovně spokojenosti se životem. Za účelem získání relevantních dat byly použity dva dotazníky, Aspiration Index (AI) a Škála spokojenosti se životem (SWLS). Výzkumný soubor tvoří 962 respondentů dospělé české populace, kteří vyplnili testovou baterii online. Byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi skupinou mladých a starších dospělých v důležitosti přikládané cílům ze skupin: vztahy, smysl pro komunitu, zdraví, finanční úspěch, image, popularita, konformita, spiritualita a...
|
|
|
Porovnání restorativních účinků odlišných druhů venkovního prostředí
Radovnická, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce vychází z výzkumného zjištění, že přírodní prostředí může pomoci obnovit vyčerpané emoční a kognitivní zdroje. Teoretická část shrnuje výsledky studií v této oblasti a uvádí dostatečné množství výzkumů potvrzující výše uvedený jev. Empirická část práce se věnuje restorativním (regeneračním) účinkům obrazového materiálu na kognitivní a emoční zdroje. Tato práce porovnává restorativní účinky u třech různých druhů venkovního prostředí. Výzkum byl realizován pomocí experimentu, respondentům byl exponován obrazový podnětový materiál s motivy přírodního prostředí, parku nebo města a byla u nich měřena pozornost a nálada.
|
|
|
Psychologie zrakového vnímání (vnímání tvaru v architektonickém kontextu)
Čapková, Pavlína ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je zraková percepce tvaru se zaměřením na vnímání ortogonálních geometrických figur inspirovaných architektonickými kompozicemi. Teoretickým rámcem práce jsou psychologické koncepce zrakové percepce, zejména současné - vycházející z informačního paradigmatu - a dále koncepce tzv. dobrého tvaru v psychologii, estetice a teorii architektury. Praktickou část tvoří experiment založený na zjišťování tvarových preferencí pokusných osob. Podnětovým materiálem bylo třicet párů mírně odlišných figur, probandi měli za úkol vybírat lepší z dvojice prezentovaných tvarů.
|
|
|
Otázka typu chování jako suspektního rizikového faktoru vzniku specifických onemocnění
Šornová, Tereza ; Hrachovinová, Tamara (oponent) ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce)
V kasuistikách ani prostřednictvím dotazníkových metod jsme nezjistily nijak výraznou a plošně se vyskyttijící přítomnost specifických typů chování či jiných behaviorálních determinant, popisovaných v teoretické části práce. Zkoumaný soubor se vyznačoval výraznou interindividuální specifitou vzhledem k možným intervenujícím behaviorálním proměnným. Společným rysem by teoreticky mohlo být zatljetí profesionálním životem spolu s nízkým výskytem protektivních zájmových činností. Žádné specifické psychické dekompenzace jsme u osob z výběrového souboru globálně nezaznamenali. Častěji se vyskytoval obecný pocit osobní nepohody s individuálním sycením jejích negativních průvodních znaků. Vzhledem k dosavadní absenci jednoznačné odpovědi na otázku vztahu typu chováni a psychosociálních determinant ke zdraví člověka, stejně jako uceleného teoretického přístupu k této problematice jsme zastánci následujícího postupu v psychologické a lékařské praxi: Primární i sekundární péče by se měla soustředit na snížení miry škodlivého vlivu různých aspektů negativní emotivity a chování s ohledem na genetické dispozice jedince. Detekce rizik je otázkou pečlivé rodinné a osobní anamnézy zaměřené na psychosociální, biologické a environmentální determinanty. Následná intervence by se měla odvíjet od detekované přítomnosti...
|
|
|
Tvorba české verze metody Resilience to Trauma Scale
Blažková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
4 Abstrakt Tématu resilience, akcentování kladných stránek osobnosti a hledání zdroj podpory k rozvoji vnit ních sil člov ka náročným životním okolnostem navzdory se v posledních letech dostává stále intenzivn jší pozornosti odborné i laické ve ejnosti. Výsledky zkoumání fenoménu resilience, psychické odolnosti, se propisují do teoretických koncepcí, ale i do intervenční oblasti, psychoterapie, poradenství a preventivních program . P edm tem teoretické práce bylo p edstavení teoretického pojetí resilence a s ním spojených témat, zvláštní pozornost pak byla v nována problematice resilience v či traumatu, dále pak výsledk m výzkum v oblasti zdroj resilience, rizikových a protektivních faktor , byla též p edstavena specifika resilience v návaznosti na p íslušnost k v kové kategorii. P edm tem empirické části bylo vytvo it českou verzi metody Resilience to Trauma Scale - Research Edition (RTS-RE) a její explorativní analýza s cílem dát vzniknout pilotní verzi, jež by mohla být dále základem pro následné širší použití v rámci výzkumu resilience. Pro tyto účely byly vedle českého p ekladu RTS-RE využity další dv metody: Beck v inventá deprese ĚBDI-II) a Personal Views Survey (PVS). Výsledky empirické části práce ukazují slibné psychometrické vlastnosti české verze metody a potenciál jejího využití pro výzkumné i...
|
|
|
Chování člověka v krizových situacích
Dobrotková, Karolína ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Bredárová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem Chování člověka v krizových situacích. Speciálně je tato práce zaměřena na prosociální chování a efekt přihlížejícího, které jsou v teoretické části definovány. Dále je v teoretické části popsán historický kontext efektu přihlížejícího, experimenty, prováděné v laboratorních podmínkách a faktory, které daný efekt ovlivňují. V první části je také definován pojem krize, jako takový, jeho příčiny, fáze a řešení a zabývá se rovněž prosociálním chováním. Praktická část je založena na vyhodnocení dotazníkového šetření a ověřování předem stanovených hypotéz. Výsledky dotazníkového šetření jsou v praktické části graficky vyobrazeny.
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Kyselová, Jitka ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti jako fenoménem současné společnosti. Poukazuje na dopady, které přináší ztráta zaměstnání nejen na jedince, ale i celé rodiny. Předkládá vymezení psychologických, sociálních i zdravotních aspektů mající vliv na kvalitu života osob bez zaměstnání. Definuje nezaměstnanost, její vývoj, typy, význam práce, možnosti snižování nezaměstnanosti, ztrátu sociálního statusu. Výzkumná část práce je zaměřena na empirické šetření, s využitím formy kvalitativního výzkumu. Zjišťuji subjektivní prožívání nezaměstnaných osob, jejich názory , ale i jejich postoje k hledání zaměstnání. Předkládám výsledky šetření, zjištění, jaké dopady nezaměstnanost na život osob má. V závěru práce jsou navržena případná řešení vedoucí ke zmírnění dopadů nezaměstnanosti.
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Kosíková, Monika ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Höfrová, Alena (oponent)
Bakalářská práce na téma Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti je primárně zaměřena na region Benešov. V teoretické části jsou popsány základní pojmy dále používané v dalších částech práce. Pojmy nejsou definovány jen z ekonomického hlediska, ale značný důraz je kladen na psychologické aspekty ztráty zaměstnání. Další vymezení pojmů je z hlediska sociálního a popisuje vliv nezaměstnanosti na rodinu a přátele nezaměstnaného. V teoretické části je dále uveden výpočet nezaměstnanosti a dělení nezaměstnanosti. V poslední řadě jsou zde charakterizovány rizikové skupiny, které jsou nejvíce ohroženy ztrátou zaměstnání a těžko hledají zaměstnání nové. Cílem vlastní práce je porovnat vývoj celkové nezaměstnanosti v Benešovském regionu s ostatními regiony Středočeského kraje a charakterizovat strukturu nezaměstnaných v roce 2015. Poslední část práce je zaměřena na zpracování dotazníkového šetření na Úřadu práce v Benešově.
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Kyselová, Jitka ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti jako fenoménem současné společnosti. Poukazuje na dopady, které přináší ztráta zaměstnání nejen na jedince, ale i celé rodiny. Předkládá vymezení psychologických, sociálních i zdravotních aspektů mající vliv na kvalitu života osob bez zaměstnání. Definuje nezaměstnanost, její vývoj, typy, význam práce, možnosti snižování nezaměstnanosti, ztrátu sociálního statusu. Výzkumná část práce je zaměřena na empirické šetření, s využitím formy kvalitativního výzkumu. Zjišťuji subjektivní prožívání nezaměstnaných osob, jejich názory , ale i jejich postoje k hledání zaměstnání. Předkládám výsledky šetření, zjištění, jaké dopady nezaměstnanost na život osob má. V závěru práce jsou navržena případná řešení vedoucí ke zmírnění dopadů nezaměstnanosti.
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Bakajsová, Kamila ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Bredárová, Kristina (oponent)
Cílem bakalářské práce je zpracování problematiky nezaměstnanosti, hlavně psychologických a sociálních aspektů nezaměstnanosti. V literární rešerši je popsána problematika nezaměstnanosti z hlediska ekonomického, sociálního a psychologického.
V části dotazníkového šetření je popsán vzorek respondentů, kteří za pomoci dotazníku charakterizovali a popsali pocity a determinanty nezaměstnanosti. Celé empirické šetření je zaměřeno na prožívání nastalé situace nezaměstnanými, na chování rodin nezaměstnaných a schopnost tuto situaci přijmout a vyrovnat se s ní. Na konci dotazníkového výzkumu je prostor i pro zkoumání nejčastějších negativních i pozitivních pocitů, které nezaměstnaní zažívají.
|
host ::
RSS.