|
|
České umění kolem roku 1980 z pohledu kulturní sociologie
Ledvina, Josef ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Prezentovaná práce se zabývá situací v českém výtvarném umění na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. Zvláštní pozornost je v ní přitom věnována takzvanému "oficiálnímu umění" a jeho institucionální základně Svazu českých výtvarných umělců. Rozbor staronového pojmu "socialistického realismu" a žánrové hierarchie prezentované dobovou kritikou ukazuje jako hlavní moment "oficiální definice výtvarné tvorby" destrukci hranice oddělující sféru politiky a sféru umění. V příkrém protikladu k ní stála radikálně odlišná definice umělecké tvorby zakotvená v tradici moderního umění, podle níž je povinností opravdového umělce jakékoli vnější, politické či ekonomické zásahy systematicky nerespektovat. Prostřednictvím koncepce "pole kulturní produkce" francouzského sociologa Pierra Bourdieua je tato základní opozice nahlížena jako konflikt mezi heteronomním a autonomním principem hierarchizace. Rozboru tu je podrobena autonomní pozice umělců vyloučených v důsledku normalizace z oficiálního výtvarného provozu - tzv. "generace šedesátých let" - a mladších umělců "generace let sedmdesátých". Jako opravdovou symbolickou revoluci vedenou ve jménu nové radikálně odlišné formy umělecké produkce představuje práce vystoupení "pražských akčních umělců" a "brněnských konceptualistů".
|
|
|
Sakrální architektura Maxe Kühna a Heinricha Fanty v Liberci
Řičánková, Alena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Předložená práce mapuje společné realizace Maxe Kühna a Heinricha Fanty, kteří patřili k čelným osobnostem liberecké architektury prvních desetiletí 20. století. Dvojice autorů projektovala široké spektrum stavebních typů, předmětem práce jsou ovšem její tři sakrální stavby, které v Liberci vznikly v krátkém časovém sledu mezi lety 1906 a 1911. Pozornost je věnována historii vzniku jednotlivých kostelů a jejich původní a stávající architektonické podobě a výzdobě. Analyzovány jsou užité materiály a technologie, a také stylová východiska, která ovlivnila stavební a estetickou formu diskutovaných staveb. Nastíněna je dobová stavitelská praxe a možné inspirace a vlivy teoretických spisů, významných osobností či dobové kritiky, které mohly směrovat tvorbu Maxe Kühna a Heinricha Fanty.
|
|
|
Jako včelí úl. Buněčné struktury a aglutinace v evropské architektuře 20. století
Hojda, Ondřej ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Diplomová práce čerpá z oblasti moderní architektury okolo poloviny dvacátého století a zaměřuje se na jeden z jejích méně známých proudů. Někteří architekti zvolili k navrhování svých budov formu, kterou definujeme jako buněčnou a aglutinační. To znamená, že začali architekturu skládat z menších opakujících se jednotek buněk. Ty pak seskupovali na volném a variabilním základě, nedbajícím na pravidla symetrie, ale oproti tomu vycházejícím z vnitřní logiky stavby, okolního prostředí - zejména klimatu a terénu. Tento princip je velmi obecný a nacházíme jej už vůbec nejstaršího známého města, Çatal Höyük a lze jej zaznamenat v mnoha odlišných projevech tzv. spontánní, vernakulární architektury, či "architektury bez architektů". Zvláště silně pak ve Středomoří, kde pro něj panují příhodné klimatické podmínky. V této práci je však tento princip zkoumán jako koncept v rámci moderní architektury. Autor si klade otázky po původu takového konceptu, zkoumá, jak se projevoval a kam posléze dospěl. Metodou je především analýza konkrétních staveb, která je ale prostředkem k hlubším sondám do teorie a historie. Nachází postupně tři okruhy odpovědí. První z nich byl intenzivní zájem architektů o archaické kultury, jednak k tomu, co z nich bylo stále živé, a to především ve Středomoří. Tyto zájmy byly zprostředkovány...
|
|
|
Princip náhody a jeho vliv na proměnu myšlení a způsob tvorby v českém výtvarném umění šedesátých let dvacátého století
Kulová, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Naše pojetí náhody vycházelo především z jejího antropocentrického chápání, tedy z toho, jakým způsobem se dotýká člověka, jak ovlivňuje a utváří jeho vztah ke světu i k sobě samému, jak inspiruje a přispívá ke komplexitě lidského vnímání, nově orientovaného nikoli k hodnocení a kategorizování, ale k poznávání jiných než nutně kauzálních souvislostí. Výchozím bodem práce se stal předpoklad přijetí náhody jako přirozené součásti reality světa, jeho otevřenosti a proměnlivosti. Předložená práce měla poukázat, jak se takto pojímaná náhoda odrazila ve způsobu myšlení a přístupu k tvorbě v oblasti českého výtvarného umění šedesátých let dvacátého století, v době intenzivně zhodnocující a nově formulující vše, co přinesl předcházející vývoj nejen ve světě uměleckém ale také vědeckém. Ústředním zájmem se stalo sledování nově nastaveného dialogu umění se světem, přírodou a člověkem samotným. Dialogu, který nějakým způsobem revidoval chápání všeho, co bychom mohli shrnout do pojmů stabilita, řád, stejnorodost, uzavřený systém nebo lineární vztahy
|
|
|
Fillova poválečná škola monumentální malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
Patková, Lenka ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Dílo Emila Filly, dnes již téměř bezvýhradně vysoce ceněné a uznávané, se díky své rozmanitosti, pestrosti a obsáhlosti vzpírá jednoznačnému zařazení. Jestliže se s ním dobová kritika vypořádala nálepkou "zajatec kubismu", musíme dnes tento příliš ohraničující posudek přehodnotit. Emil Filla se ve své umělecké i teoretické tvorbě kubismem celoživotně zabýval, vztah k němu a výtvarné pojetí se ovšem vyvíjelo. Tento neustávající proces se odráží i v pozdních pracích slovenských písní a krajinách Českého středohoří. Přesto však výklad kubismu a jeho výtvarné zpracování ve všech svých nuancích není jediným přínosem, který Filla pro vývoj československého výtvarného umění znamenal. Velkou hodnotu dnes spatřujeme rovněž v jeho teoretickém díle. Články věnující se historii výtvarného umění pregnantně formulují nadnesený problém a jednoznačně směřují k jeho výkladu. Jsou to velmi diskrétní vyznání, zároveň však překvapují svým průbojnictvím a hledáním nových cest. Tato práce se snaží poukázat na fakt, že neopominutelnou součástí Fillova odkazu je i jeho pedagogická činnost, kde se vzácně propojily obě dvě složky jeho osobnosti - myslitele a malíře. Ačkoli je působení samotného výtvarného díla nepochybné, zdá se, že na mladou poválečnou generaci pravděpodobně mnohem intenzivněji zapůsobil právě onen myslitelský...
|
|
|
Kosmické inspirace v umění, architektuře a designu 60. let
Wollner, Jan ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hubatová - Vacková, Lada (oponent)
Kosmické inspirace se ve sledovaném období projevily v obrovském množství materiálu. Jedná se pravděpodobně o jediné téma, které prostoupilo vysoké umění i populární kulturu, volnou i užitou tvorbu, všechna média i hranice mezi angažovanými autory a nezávislými umělci i oficiální ideologií a zájmem běžného člověka. Práce se snaží problematiku sledovat napříč uvedenými kategoriemi vysoké - nízké, volné - užité, angažované - nezávislé. Volí k tomu tematické kapitoly, které vystihují nejdůležitější momenty široce chápaných kosmických inspirací. První z nich, nazvaná Expand your Mind, se zabývá vizionářskými projekty, jejichž cílem není jen generování nových "kosmických" tvarů, ale - po vzoru Marshalla McLuhana - prodloužení smyslů člověka a redefinice jeho vnímání. Následující kapitola Stav beztíže popisuje odpoutání se od země jako jeden z klíčových pocitů kosmické éry a způsoby jeho reprezentace širokým spektrem různorodého vizuálního materiálu. Peace and Freedom představuje dvojici protikladných ideologických pojmů, v jejichž rámci se odehrávaly souboje politiků i umělců stejně jako závody kosmických raket. Otázka Jak vypadá vesmír se ptá na způsoby reprezentace kosmické tematiky mezi abstrakcí a realismem a závěrečná kapitola Vesmír pro děti neukazuje jen zmenšenou dětskou verzi kosmu, ale zároveň...
|
|
|
"Fotopurismus" v díle Františka Drtikola
Froněk, Pavel ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Jméno autora: Pavel Froněk Instituce: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra / ústav: Ústav pro dějiny umění Název práce: "Fotopurismus" v díle Františka Drtikola Vedoucí práce: Prof. PhDr. Vojtěch Lahoda CSc. Rok obhajoby: 2011 Tato práce si klade za cíl prozkoumat volnou tvorbu Františka Drtikola v letech 1929-1935. Většina děl byla tvořena snímky autorem ručně dělaných figurek. Práce se snaží zjistit, která díla z tohoto období můžeme označit za "fotopurismus" a seznamuje čtenáře s některými významnějšími pracemi. Také zahrnuje konfrontaci s duchovním Drtikolovým zázemím a k pokusu o jeho interpretaci. Klíčová slova: František Drtikol, fotografie, akt, figurka, fotopurismus, buddhismus, křesťanství, Učební a výzkumný ústav pro fotografii, Antonín Mattas, Georg Heinrich Emmerich, Gordon Craig
|
|
|
Zdena Fibichová (1933-1991)
Vašátková, Vendula ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Klimešová, Marie (vedoucí práce)
Zdena Fibichová intenzivně tvořila do posledního dne, který jí byl vyměřen. V celém jejím poměrně dlouhém tvůrčím životě nenalezneme delší pauzu, kdy by měla potřebu si od umění odpočinout. Nepovažovala totiž sochařinu za práci. Uchylovala se k ní vždy, když pociťovala touhu a potřebu se plně projevit nejen jako sochařka, ale zároveň zhmotnit své intence jako jedinečná lidská bytost. Ať již pracovala v sádře, cínu, cementu, betonu, kameni nebo keramice, vždy se pokoušela ve svých objektech něco sdělit. Prozkoumávání možných způsobů sdělení byl také jeden z hlavních důvodů, proč zpracovávala konkrétní téma v několika variantách a dospěla tak až k různě početným cyklům. Tato obsahovost spolu s nekompromisně uchopeným tvarem je jedním z příznačných rysů jejích nejkvalitnějších plastik. V kresbách se zase naplno obrazil její výtvarný temperament a schopnost rychle postihnout a zhmotnit základní ideu. Přestože poloha jejího uměleckého směřování je v literatuře opakovaně označována za poetickou, tento aspekt tvorby autorky interpretuje jen částečně a bylo by zavádějící a ochuzující soustředit se jen na tuto linii. Fibichová na sebe nechávala především v šedesátých letech působit mnohé dostupné vlivy tehdejší kulturní atmosféry, a to jak prostřednictvím konfrontací s českými výtvarníky, tak i nezprostředkovaným...
|
|
|
Památník a paměť v České republice po listopadu 1989
Žáková, Eliška ; Mitášová, Monika (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává téma současné pomníkové (památníkové) tvorby v České republice s důrazem na teoretickou stránkou pomníkového žánru. V první části, obecně teoretické, autorka systematicky shrnuje poznatky zahraničního bádání v oblasti dané problematiky, uvádí zahraniční příklady a reflektuje nejprogresivnější světové tendence v pomníkové tvorbě. V druhé části, zaměřené již konkrétně na české prostředí, zhodnocuje předchozí teoretickou bázi a ilustruje stěžejní aspekty pomníkové problematiky prostřednictvím vybraných případových studií, věnovaných pražskému Památníku obětem komunismu od Olbrama Zoubka, libereckému Památníku bojovníkům a padlým za svobodu vlasti autorské trojice Stolín - Stolín - Mitášová a rožnovskému Památníku obětem 1. a 2. světové války od sochaře Václava Fialy. Exemplární analýzy využívá autorka k detailnějšímu pohledu na společensko-politicko-estetické okolnosti vzniku konkrétních památníků, přičemž se zaměřuje zejména na jejich potenciál pro uchování historické paměti. Cílem diplomové práce je přispět k vytvoření teoretického zázemí pro současné uvažování o žánru pomníku.
|
|
|
Problematika hry v českém vizuálním umění po roce 1989
Čech, Viktor ; Štefková, Zuzana (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem této práce je "Hra" ve smyslu systémové konstrukce a sociální funkce, jakou mají takové hry jako deskové hry, počítačové hry nebo společenské hry. V českém výtvarném umění po roce 1989 nalezneme některá zajímavá použití těchto her. Byly používány mnoha způsoby . Byly inspirací pro malbu, tvorbu okruhu nových médií a také pro konceptuální tvorbu. Práce je rozdělena do několika kapitol, v nichž jsou rozebírány některé okruhy této produkce. Jedna kapitola je také zaměřena na výtvory inspirované genderovou problematikou.
|
host ::
RSS.