|
|
Znárodnění v Československu a ve Francii 1945 - 1948
Kukanová, Katarína ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem předkládané práce je srovnání československého a francouzského znárodnění v letech 1945-1948. Z hlediska struktury práci tvoří dvě části 1) teoreticko-historická a 2) komparativní, zkoumající podobnosti a rozdily procesu znarodnění ve Francii a v Československu v letech 1945-1948. První část věnovaná prehistorii a pojmu znarodnění se zabývá především odlišnostmi v kapitalistickém a socialistickém pojeti principů svobody, rovnosti a soukromého vlastnictvi, přičemž je v této části rozebírán vznik znárodnění jakožto ekonomického a politického konceptu a jeho transformace v samostatný pravní institut. Konečně tato čast srovnává definice znarodněni v povalečném francouzském a československem pravu a právní teorii a pokouší se znarodnění vymezit vůči přibuzným institutům vyvlastnění, konfiskace a nucené (narodní) správy. Část druhá pak představuje deskripci a komparaci procesu znárodnění v Československu a ve Francii v letech 1945-1948 a přístupu obou statů k otázce zásahů do kapitalistického soukromého vlastnictví. Mým cílem bylo odpovědět na otázku, nakolik československé řešení odpovidalo způsobu, jakým se západní demokracie vyrovnaly s novou hospodářskou, socialní a politickou realitou, jež se v Evropě zrodila v povalečném období. Za timto učelem je druhá část rozčleněna do čtyř kapitol,...
|
|
|
Právnická fakulta UK v letech 1948-1955, institucionální a personální přeměna fakulty v procesu sovětizace vysokého školství v ČSR
Sojková, Alena ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Když KSČ získala moc v ČSR, jedním z kroků, které musela provést, aby zcela ovládla československou veřejnost, bylo převychování a proměna její inteligence. Aby se tak stalo, bylo nutno zcela přeměnit systém vysokých škol. Opatření, jež byla v této souvislosti prováděna, se výrazně dotkla také Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která byla před Únorem 1948 považována za nejreakčnější a nejkonzervativnější fakultu na této univerzitě. V první části se tato práce zaměřuje na personální přeměnu vysokých škol s důrazem na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Prvním z očistných procesů bylo prověřování národní spolehlivosti, které poúnorové očistné akce předznamenalo. Po Únoru 1948 již následovalo politicky motivované vylučování studentů akčními výbory Národní fronty a tzv. studijní prověrky na přelomu let 1948/49 i odstraňování pedagogů z vysokých škol po Únoru 1948 a v dalších letech. Tato očista umožnila dosadit do rozhodujících akademických funkcí prověřené členy KSČ, kteří nekladli odpor při provádění dalších opatření. V druhé části práce pojednává o organizační proměně fakulty i celého vysokého školství na podkladu nového zákona o vysokých školách, dalších doprovodných vládních nařízení a vyhlášek, výnosů, směrnic a pokynů ministerstva školství, stranických usnesení a dalších kroků k postupnému...
|
|
| |
|
|
Mimořádný lidový soud v Praze
Němečková, Daniela ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé O přísnou spravedlnost volaly neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Takto začínala preambule dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret), dle něhož měli být potrestáni nacističtí zločinci, zrádci a kolaboranti před mimořádnými lidovými soudy a který platil pouze na českém území. Největší mimořádný lidový soud sídlil v Praze, prošlo jím na jedenáct tisíc případů a vykonával svoji činnost od svého zahájení 5. září 1945 až do 4. května 1947. Za dobu své existence se potýkal s mnoha problémy: od chybějících profesionálních soudců a veřejných žalobců, přes problematickou spolupráci s okresními národními výbory, až po nesnadný výklad některých ustanovení velkého retribučního dekretu. Před tímto soudem stanuli i někteří významní nacističtí činitelé, jakým byl i státní zástupce u Sondergerichtu Kurt Blaschtowitschka, prvorepublikový politik, státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank, zástupce říšského protektora Kurt Daluege, velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann spolu s dalšími patnácti kladenskými gestapáky. Na lavici obžalovaných stanul i parašutista, pozdější placený konfident a zrádce Karel Čurda. Po ukončení retribuce došlo k její revizi o rok později, ovšem již pod taktovkou komunistické strany....
|
|
|
Poměr českého státu k Svaté říši římské na základě Zlaté buly sicilské a Zlaté buly Karla IV.
Krajčír, Tomáš ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Předmětem rigorózní práce "Poměr českého státu k Svaté říši římské na základě Zlaté buly sicilské a Zlaté buly Karla IV." je juristický rozbor Zlaté buly Sicilské z roku 1212 a Zlaté buly Karla IV. z roku 1356. První část práce pojednává obecně o Zlaté bule sicilské a o historických souvislostech, které předcházely k vydání této smlouvy. Druhá část práce je zaměřena na Zlatou bulu Karla IV., kde pozornost je zaměřena na obecný výklad tohoto zákoníku, spolu s okolnostmi, které předbíhaly jeho vydání. V poslední části je předloženo znění této smlouvy a zákoníku a proveden jejich právní rozbor.
|
|
|
Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky
Frantalová, Anna ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce "Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky" se zaměřuje na činnost politické komise, specifického orgánu, který podléhal ministerstvu spravedlnosti, fungujícího v letech 1948-1950, tedy v období tzv. právnické dvouletky. Hlavním cílem činnosti politické komise bylo usměrňovat návrhy nových zákonů připravené jednotlivými odbornými komisemi, a po stránce ideologické upravovat jejich obsah. V první části práce představuje autorka období právnické dvouletky a popisuje proces přijímání nových zákonů a jejich přijetí v Národním shromádění. V této části se autorka zaměřuje rovněž na ustavení, pravomoc a úkoly politické komise a následně se věnuje také jejímu složení a organizaci práce. Jedním z výstupů této diplomové práce je přehledné zpracování jednotlivých zasedání, vč. jejich účastníků a bodů jednání. Druhá část práce je zaměřena na právní otázky diskutované v politické komisi, které jsou pro potřeby práce řazeny dle jednotlivých právních odvětví, a na vliv politické komise na znění jednotlivých zákonných ustanovení. V závěru autorka představuje rovněž některé z hlavních členů politické komise, které významným způsobem ovlivnili její činnost.
|
|
|
Odraz sudetoněmecké otázky v česko-německých vztazích a jeho právní aspekty
Holý, Michal ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Resumé Smyslem této práce je poskytnout uspokojivý obraz právního postavení německé menšiny, tzv. "sudetských Němců", v první československé republice. Autor se rozhodl do jejího záběru vedle hlavních třech pilířů národnostního práva, tak jak je vymezováno současnou teorií, a okolností jejich vzniku také začlenit stručné pojednání o právním postavení národností v dobách rakousko-uherské monarchie, kdy byly položeny jeho faktické i teoretické základy a kdy vykrystalizovaly historické okolnosti, které předurčily následný dějinný vývoj v této věci. Pozornost je věnována také mezinárodní politické situaci, která měla spolu s mezinárodněprávní úpravou na vznik norem vnitrostátního práva dotýkající se postavení německé menšiny a na její samotné začlenění do ČSR zásadní vliv. Práce je rozdělena na dvě základní velké části - Předlitavské národnostní právo a Československé národnostní právo a ochrana menšin. První z nich tvoří dvě kapitoly, z nichž jedna se snaží o nastínění právně-politického rozměru česko-německé otázky na pozadí státoprávního vývoje do doby vydání prosincové ústavy. Druhá kapitola, podstatně podrobnější, se ve své první podkapitole snaží teoreticky vymezit národnostní právo jako právní odvětví a jeho zakotvení v ústavě z roku 1867, další čtyři podkapitoly se pak blíže zabývají třemi základními...
|
|
|
Všeobecný občanský zákoník a soukromé právo na Slovensku v letech 1918-1938 (srovnání věcných a obligačních práv)
Čegan, Petr ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Všeobecný občanský zákoník a soukromé právo na Slovensku v letech 1918 - 1938 (srovnání věcných a obligačních práv) Abstrakt Cílem mé diplomové práce je srovnání Všeobecného občanského zákoníku a soukromého práva na Slovensku v letech 1918 - 1938. Srovnání je zaměřeno na věcná a obligační práva. Téma mé diplomové práce bylo vybráno z důvodu, že toto téma zatím nikdo nezpracoval. Tato diplomová práce obsahuje osm kapitol, které analyzují různé části této práce. Kapitola jedna obsahuje tři části týkající se Všeobecného občanského zákoníku. První část osvětluje počátky Všeobecného občanského zákoníku. Druhá část popisuje obsah Všeobecného občanského zákoníku a třetí část je o vývoji Všeobecného občanského zákoníku v letech 1811 - 1950. Kapitola dvě obsahuje informace týkající se soukromého práva na Slovensku. Kapitola dvě je rozdělena na pět částí, které se zaměřují na prameny práva na Slovensku. Pokus o unifikaci soukromého práva v Československu je zkoumán v kapitole tři. Tato kapitola je složena ze dvou částí. První část analyzuje unifikaci soukromého práva v Československu a druhá část popisuje vývoj "Vládního návrhu zákona, kterým se vydává občanský zákoník". Kapitola čtyři definuje věcná a obligační práva. Kapitola pět se soustřeďuje na srovnání věcných práv obsažených ve Všeobecném občanském zákoníku a...
|
|
|
Dekrety prezidenta republiky ve vztahu k odsunu sudetských Němců z Plzeňska a Klatovska
Naxera, Norbert ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
rigorózní práce Dekrety prezidenta republiky ve vztahu k odsunu sudetských Němců z Plzeňska a Klatovska Tato rigorózní práce je zaměřena na dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše v letech 1940-1945 ve vztahu k odsunu sudetských Němců, především Němců z Plzně, Klatov a okolí. Rigorózní práce krátce popisuje dějiny česko-německých vztahů od nejstarších dob do poloviny dvacátého století, dále vývoj československého státního občanství od vzniku Československa do roku 1953, zejména jeho změny v roce 1945. Práce dále popisuje vznik a činnost československé exilové vlády v Londýně za druhé světové války a vznik dekretů prezidenta republiky a plány československých politiků i domácího odboje na řešení německé otázky v Československu v průběhu války a po jejím skončení. Práce se zaměřuje na výklad ústavního dekretu č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské a několika dalších dekretů týkajících se sudetských Němců. Dále je popsán samotný průběh odsunu i dějiny německé menšiny, která zůstala v Československu po odsunu. Další část práce popisuje jak o těchto historických událostech psal dobový tisk, konkrétně Rudé právo a Mladá fronta. Velká část práce je věnována dějinám česko-německých vztahů na Plzeňsku a Klatovsku, zejména v okresech Plzeň-město,...
|
|
|
Práva národnostních menšin v ČSR a jejich uplatňování
Neumann, Miloš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou práv národnostních menšin a jejich aplikace v meziválečném Československu. Cílem diplomové práce je analyzovat tuto otázku v jednom konkrétním regionu. Za tímto účelem jsem si vybral jazykový ostrov uprostřed českojazyčného osídlení. Cílem mé práce bylo poskytnout pohled na danou problematiku ze všech možných úhlů. Na dotyčném jazykovém ostrově by se proto měla nacházet "menšina v menšině", tedy mluvčí okolního většinového jazyka, který dotyčný ostrov obklopuje. Za vhodného kandidáta na příslušný objekt zkoumání pokládám německojazyčnou enklávu uprostřed souvislého českého osídlení. Nebo region významné české menšiny uprostřed německy mluvícím prostředí. Jako nejlepší možnost jsem nakonec zvolil tzv. Wischauer Sprachinsel, německojazyčnou oblast uprostřed osídlení s česky mluvící většinou. V tomto regionu se od 19. století začal zvyšovat podíl česky mluvící populace, a tak vznikla pro tehdejší české země typická matrjoška sestávající z menšiny v menšině. Nicméně, za účelem lepšího vysvětlení sledovaného problému jsem se rozhodl porovnat situaci ve Vyškovském jazykovém ostrově s jiným bolavým místem etnografické mapy českých zemí. Ideální kandidát byl litvínovský region v Sudetech, který z etnického hlediska představoval zrcadlový opak vyškovské enklávy....
|
host ::
RSS.