|
|
Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera
Pavlis, Daniel ; Suk, Pavel (oponent) ; Končelík, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce "Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera" se zabývá zkoumáním a popisem aplikace zcela konkrétních tiskových pokynů na reálný obsah legálního českého protektorátního tisku. Tento proces je podroben výzkumu během dvou jasně vymezených období (květen, červen 1942 a červenec, srpen 1944) a konkrétních mediálních agend (atentát na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera). Na základě komparací tiskových pokynů a reálného mediálního obsahu práce mapuje mechanismus řízení a kontroly protektorátních médií na příkladu deníku "Národní politika". Součástí diplomové práce je tento praktický výzkum, vycházející z bohatého archivního materiálu Národního archivu ČR a dobového tisku, stejně jako teoreticko-historický kontext, podávající stručný přehled historických událostí, stěžejních pro následný výzkum, a teoretické minimum z oblasti řízení médií v totalitním prostředí a Protektorátu Čechy a Morava. Nedílnou částí diplomové práce jsou také velmi rozmanité a obsáhlé přílohy, které tvoří druhý svazek této práce.
|
|
|
Půlstoletí týdeníku Nástup
Smrčková, Andrea ; Suk, Pavel (oponent) ; Končelík, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce "Půlstoletí týdeníku Nástup" pojednává o vývoji chomutovského týdeníku Nástup, který začal vycházet v roce 1960 a bez přerušení vychází dodnes. Práce mapuje jeho vývoj v jednotlivých desetiletích a to z hlediska obsahového, i co se týče personálního složení, vývoje ceny či počtu stran. Zároveň se zaměřuje na srpnový týden roku 1968, kdy Nástup mimořádně vycházel jako deník. Součástí práce je také představení předchůdců chomutovského Nástupu a nastínění společenského a mediálního vývoje jak v ČSR (ČR), tak v regionu.
|
|
|
Personální změny v českých médiích v prvních letech normalizace
Pilař, David ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
V důsledku politických změn po "srpnových událostech" roku 1968 se výrazně změnila představa nově nastupujících politických elit prostředí československé reality počínající normalizace. V redakcích došlo k personálním čistkám, mnoha novinářům byla zakázaná činnost a došlo k jejich vylučování ze Svazu československých novinářů. Vzhledem k tomu, že téma personálních změn novinářů po roce 1968 nebylo zatím dostatečně zpracováno, pokusil jsem se provést první sondu a zmapovat situaci v redakcích všech českých významných médií, a to především se zaměřením na tehdejší nejvlivnější domácí média tj. Československou televizi, Československý rozhlas a stranický deník Rudé právo. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Východočeská média na počátku normalizace
Slováček, Petr ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Významná epocha československých dějin, nazývaná jako Pražské jaro, by nikdy nedosáhla takového rozmachu bez práce novinářů a publicistů. Jednotlivci tak, více než kdy jindy, ovlivnili postoje a smýšlení zbytku populace státu. Většina studií věnovaných úloze médií v letech 1969 až 1989 se zabývá celostátním vývojem nebo jedinou mediální institucí. Existují proto práce zaměřené na normalizaci České televize či Českého rozhlasu, ale chybí zatím souhrnné studie pojednávající o významu regionálních médií a novinářů, byť někteří z nich tiskem vydali své paměti již brzy po pádu režimu. Proto mě tato problematika zajímá. Předložená studie chronologicky navazuje na bakalářskou práci Bouřlivé události ve východočeských médiích obhájenou v roce 2004 na Katedře historických věd FHS Univerzity Pardubice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozhlasový odbor ministerstva informací v letech 1945-1953
Holomek, Ondřej ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Ministerstvo informací představuje v dějinách Československa zcela ojedinělou instituci, která v letech 1945-1953 svou ideologickou činností usnadnila Komunistické straně Československa převzetí moci v zemi. Práce představuje velmi dynamické a zajímavé období bezprostředně po druhé světové válce - dobu rychlého přechodu od jednoho autoritářského režimu k druhému, a především způsob, jakým komunisté velmi efektivně a naprosto cílevědomě získávají pod svoji kontrolu klíčové orgány a instituce v zemi. Ministerstvo informací je důkazem téměř absolutního propojení státního a stranického zájmu v ideové oblasti. Jeho historickou úlohou bylo získat co nejširší kontrolu nad veřejnou komunikací a uzpůsobit ji zájmům a potřebám komunistické strany. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Smrt Karla Lažnovského jako počátek revize poslání protektorátního novináře
Maxová, Zuzana ; Suk, Pavel (oponent) ; Končelík, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce "Smrt Karla Lažnovského jako počátek revize poslání protektorátního novináře" se věnuje skupině protektorátních žurnalistů, kteří se po březnové okupaci českých zemí dobrovolně rozhodli pro spolupráci s nacistickým režimem. Sleduje případ smrti aktivistického novináře Karla Lažnovského, který zemřel po audienci u ministerského předsedy Aloise Eliáše v říjnu roku 1941. Tato událost se na několik dní se stala ústředním motivem většiny protektorátních deníků. Na jejich stránkách došlo k výraznému zostření tiskové propagandy a byl významně tematizován novinářský aktivismus, jehož základní principy spočívaly v otevřené kooperaci s německými okupanty a prosazování říšské myšlenky. Noviny popisovaly Karla Lažnovského jako příkladného žurnalistu a stala se z něho jakási ikona novinářského aktivismu. Na základě analýzy článků, které po úmrtí tohoto kolaboranta ve vybraných denících vyšly, podává autorka definici aktivistického novináře. Snaží se tak přispět k lepšímu porozumění způsobům, jakými byla v tehdejších protektorátních novinách prezentována činnost proříšsky orientovaných novinářů, jak byla odůvodňována a jak bylo posuzováno poslání novinářského povolání vůbec.
|
|
|
Medializace sebeupálení Jana Palacha v periodikách Rudé právo, Reportér a Zprávy
Kaňková, Kateřina ; Suk, Pavel (oponent) ; Končelík, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce Medializace sebeupálení Jana Palacha v periodikách Rudé právo, Reportér a Zprávy se pokouší na základě analýzy novinových článků ze tří odlišných periodik (Rudé právo, Reportér, Zprávy) ukázat, jakým způsobem vládnoucí ideologie ovlivňuje způsob medializace události. V tomto případě se jedná o protest Jana Palacha proti politické a společenské situaci v Československu po příchodu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Palach se k protestu, jenž měl formu sebeupálení po vzoru buddhistických mnichů v Tibetu, odhodlal v lednu roku 1969. Ukazuje se, že politická situace v té době byla v období jakéhosi přerodu mezi demokracií a totalitou. Ústřední orgán KSČ, deník Rudé právo, totiž zatím příliš necenzuruje a nezkresluje realitu, zachycuje události v podstatě tak, jak běžely, ačkoli vynechává polemiku a texty komentářového typu. To, že jsou články v Rudém právu neutrální, se nám vyjevuje v porovnání s jinými dvěma typy tištěných médií, jimiž v této práci jsou týdeníky Reportér (jako zástupce proreformního, demokratického média) a Zprávy (jako prototyp totalitního média).
|
|
|
Mediální obraz čihošťského zázraku v proměnách času
Čížková, Petra ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Událost známá jako číhošťský zázrak se odehrála na přelomu let 1949/1950 v malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku. Při kázání se zde pohnul kříž na oltáři. Tato událost pak následně rozpoutala vyšetřování a vyústila v zadržení místního kněze Josefa Toufara Státní tajnou bezpečností. Páter Toufar se stal jednou z prvních obětí nově nastoleného totalitního režimu. Tato práce představuje kauzu známou jako číhošťský zázrak prostřednictvím tří historických etap. První období je spjato přímo se vznikem této kauzy, tedy přelom roku 1949/1950, další období, které do určité míry pracuje s událostmi v Číhošti, je reformní rok 1968, třetí etapu pak reprezentuje sametová revoluce v roce 1989, která mění zavedený model fungování státního aparátu na našem území, čímž dochází i k proměně dosavadního mediálního systému. Záměrem této práce je poukázat na rozdíly v interpretacích této kauzy v jednotlivých historických obdobích, protože právě jednotlivá období s předkládanou kauzou pracují naprosto rozdílně. Součástí mé práce byla mimo jiné i snaha poukázat na politické a mediální dění ve všech představovaných etapách. Politické a mediální dění mělo totiž významný vliv na interpretování tohoto případu. I z tohoto důvodu jsem tuto práci doplnila výzkumem, který detailně odpověděl na předem stanovené výzkumné otázky....
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.