|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
|
|
German Language Support in Poland and the Czech Republic: Two Case Studies
Bartoňová, Denisa ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce se zabývá podporou němčiny v Polsku a v Česku, a to konkrétně ve školním vzdělávání. Práce se zaměřuje na školní stupně, které předchází vysokoškolskému vzdělávání, tedy na primární a oba stupně sekundárního vzdělávání. Stav podpory němčiny je v práci nahlížen z pohledu aktivit Spolkové republiky Německo, a tady konkrétně iniciativ jeho Zahraniční kulturní a vzdělávací politiky (AKBP). Ta zastřešuje mnohé instituce, které se za podporu němčiny v zahraničí zasazují. Dále práce zohledňuje podporu němčiny ze strany polských a českých politických činitelů. Hlavní roli hrají jejich kroky, které vedly buď k navýšení počtu žáků, kteří se němčinu ve škole učí, nebo ke zlepšení kvality výuky němčiny. Mezi ně patří především školní reforma jak v Polsku, tak v Česku, která zavedla povinný druhý cizí jazyk již na prvním stupni sekundárního vzdělávání. Dále to jsou různé kampaně a iniciativy, které mají výhody znalostí němčiny mezi žáky zpopulárnit. Na závěr práce porovnává stav podpory němčiny v Polsku a Česku.
|
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Literary Reflection of the Jewish uprising during Holocaust on the examples of works written by Ernst Sommer and Max Zweig
Jurkovičová, Taťána ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Röskau-Rydel, Isabel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou děl Ghetto Warschau od Maxe Zweiga a Revolte der Heiligen od Ernsta Sommera. Tematické těžiště práce tvoří povstání ve varšavském ghettu. Práce si klade za cíl předložit systematickou analýzu a následnou komparaci obou děl, přičemž důraz bude kladen zejména na problematiku náboženství. Také se snaží zjistit, jak židovské náboženství spolu s nejednotným přístupem Židů k židovské víře ovlivnilo přístup Židů k revoltě ve zkoumaných dílech. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je představena historie a principy židovského náboženství a taktéž historie židovského obyvatelstva. Druhá kapitola se soustředí na historii židovského obyvatelstva na polském území, také na období 2. světové války a vznik ghett, mj. ghetta varšavského. V další kapitole jsou představeny také životopisy a díla obou autorů, důraz je kladen zejména na společné aspekty jejich tvorby i života. Čtvrtá kapitola se zabývá samotnou analýzou. Závěr diplomové práce obsahuje shrnutí analýzy a odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
Česká filharmonie jako objekt zájmu totalitní moci: Komparace nacistické a stalinské kulturní politiky
Poulová, Anna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Diplomová práce Česká filharmonie jako objekt zájmu totalitní moci: Komparace nacistické a stalinské kulturní politiky se věnuje kulturní politice nacistického a komunistického režimu a jejich vztahu k české hudební scéně. Zkoumá situaci v Protektorátu Čechy a Morava a poválečném komunistickém Československu a porovnává jejich kulturní politiku. Největší prostor je v práci věnován konkrétním dopadům dvojí totalitní kulturní politiky na českou hudební scénu, které jsou ilustrovány na působení České filharmonie. V práci jsou nejprve hledány společné znaky a cíle nacistické a stalinské kulturní politiky a následně je pomocí analýzy činnosti České filharmonie hledána odpověď na výzkumnou otázku, v jakých oblastech své činnosti a do jaké míry mohl orchestr vzdorovat tlaku totalitní moci na své podřízení a využití ve prospěch ideologie.
|
|
| |
|
|
Humor a satira jako prostředek vyrovnání se se zkušeností holokaustu na příkladu děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Přestože představuje humor a holocaust na první pohled zarážející kombinaci, při bližší analýze vlastností humoru vychází najevo jeho významné funkce, jež dle přeživších humor v holocaustu opravdu plnil. Ať už se jedná o schopnost humoru hledět na objekt své pozornosti z vícera perspektiv, s emocionálním odstupem či pomocí něj uvolňovat nahromaděné frustrace, existuje množství důkazů o jeho nezanedbatelné roli během holocaustu i po něm. V rámci vyrovnávání se s traumatem vzešlým ze zkušenosti holocaustu tak vznikala i literatura pojímající tematiku holocaustu z humorné perspektivy, na základě čehož vyvstalo značné množství debat o vhodnosti humoru v reprezentaci holocaustu. Mezi kontroverzní díla spadající do této oblasti jsou rovněž povídky Tadeusze Borowského a román Nácek & holič Edgara Hilsenratha. Tato diplomová práce se zabývá humorem, satirou a cynismem jako pomocníky při vyrovnávání se s traumatickou zkušeností holocaustu na příkladu jmenovaných děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha, jež se dle mnohých kritiků svým neobyčejným humorným zpracováním pohybovaly na samé hranici limitů reprezentace holocaustu. Cílem práce je tato díla analyzovat se soustředěním na jejich humorné zpracování a zhodnotit přijatelnost humoru jako prostředku rekonciliace se zkušeností holocaustu v jeho...
|
host ::
RSS.