|
|
Pohlavní rozdíly v apoptóze v myokardu u pacientů po transplantaci srdce.
Smetana, Michal ; Szárszoi, Ondrej (vedoucí práce) ; Brát, Radim (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Pohlavní rozdíly v apoptóze v myokardu u pacientů po transplantaci srdce Úvod: Mnoho metabolických i strukturálních funkcí kardiovaskulárního systému je ovlivněno pohlavím jedince. Cílem naší práce bylo zjistit citlivost dárcovského ženského a mužského myokardu k perioperační ischémii, jak organizmus ovlivňuje dárcovský myokard druhého pohlaví (sledovaným faktorem byla apoptóza) po transplantaci srdce a zda sledované biomarkery mohou predikovat primární selhání srdečního štěpu (PGD). Materiál a metodika: Výzkum byl rozdělen do třech prospektivních studií. Studie 1 zahrnovala 81 pacientů, kteří podstoupili transplantaci srdce od září 2010 do ledna 2013 a byli rozděleni do dvou skupin podle pohlaví dárce. K průkazu myokardiální nekrózy jsme použili metodu "high sensitive cardiac TnT" (hs-cTnT). Apoptóza byla stanovována imunohistochemickou detekcí kaspázy-3, Bcl-2 a metodou TUNEL z bioptických vzorků. Studie 2 zahrnovala 58 pacientů rozdělených do čtyř skupin podle pohlaví příjemce a dárce. Během dvouletého sledování byla analyzována apoptóza (kaspáza-3, Bcl-2, TUNEL) v jednotlivých skupinách. Ve Studii 3 bylo 64 pacientů. Pomocí uvedených biomarkerů jsme zjišťovali souvislost s rozvojem PGD po transplantaci. Výsledky: U dárců ženského pohlaví byla hladina hs-cTnT významně vyšší již před...
|
|
|
Cardiac ischemic tolerance in rats subjected to adaptation to chronic hypoxia and physical exercise: the role of TNF-alpha.
Svatoňová, Anna ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Kardiovaskulární choroby jsou zodpovědné za více než 50% celkové úmrtnosti a proto patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory zdraví. Ischemická choroba srdeční patřící mezi ně je hlavní příčinou úmrtnosti vůbec. Z celého spektra různých kardioprotektivních fenoménů jsme si vybrali: 1) adaptaci na chronickou normobarickou hypoxii (CNH) jako tradiční experimentální model používaný v naší laboratoři a 2) protektivní efekt fyzické zátěže, který v posledních letech představuje slibný a klinicky významný protektivní mechanismus. Disertační práce je založena na dvou publikacích. Cílem první studie bylo charakterizovat expresi hlavního prozánětlivého cytokinu, TNF-α, v srdcích potkanů adaptovaných na chronickou normobarickou hypoxii (CNH). Chronické podávání inhibitoru TNF-α, infliximabu, bylo použito pro upřesnění role TNF-α v CNH. Ukázali jsme, že zvýšená hladina TNF-α v srdci během adaptace na CNH se podílela skrz svůj receptor TNFR2 a jaderný faktor κB na aktivaci protektivní redoxní signalizace se zvýšenou antioxidační ochranou. Tato adaptativní cesta se účastní protektivního efektu CNH na snížení velikosti infarktu myokardu. Cílem druhé studie bylo zjistit, zda fyzická zátěž a CNH mohou mít aditivní účinek v ochraně potkaního srdce. Zjistili jsme, že jak CNH tak i fyzická zátěž snižují velikost...
|
|
|
Plicní hypertenze
Chovanec, Milan ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Lindner, Jaroslav (oponent)
3 Abstrakt Hyperkapnii je možné terapeuticky využít v léčbě kriticky nemocných se sklonem k hypoxii (kardio - pulmonální selhání), jako prevenci rozvoje plicní hypertenze. Tato práce vysvětluje klinické pozorování kdy pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí s významnou obstrukcí dýchacích cest, kteří jsou vystaveni účinku hypoxie a zároveň účinku hyperkapnie, mají méně rozvinutou plicní hypertenzi oproti zdravým lidem žijícím ve vysoké nadmořské výšce vystavených porovnatelné hypoxii bez hyperkapnie. Mortalita pacientů s plicní hypertenzí úzce souvisí s pravostrannými srdečními hemodynamickými parametry (střední tlak v plicnici, krevní tlak v pravé srdeční komoře, srdeční index). Současná doporučená léčba plicní hypertenze (inhibitory endotelinových receptorů, agonisty prostacyklinových receptorů, inhibitory fostodiesteráty) je extrémně drahá, ale málo účinná (první dva přístupy). Terapie prezentována v naší práci je v porovnání se současnou léčbou plicní hypertenze levná a hemodynamicky účinná. V budoucnosti by mohla představovat účinnou alternativu k současnému přístupu. Klíčová slova: plicní hypertenze, chronická hypoxia, hyperkapnia, L-arginine, sildenafil.
|
|
|
Perkutánní elektrogastrografie, princip a možnosti jejího klinického využití v abdominální chirurgii
Fraško, Roman ; Krška, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Petr (oponent) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Autor dizertační práce předkládá v jejím úvodu definici a historické souvislosti vzniku a postupného rozvoje klinického využití metody perkutánní elektrogastrografie. Podrobně je popsán fyziologický, anatomický a embryonální podklad stavby a funkce trávicího traktu se zvláštním ohledem na stavbu a funkci žaludku. Dále jsou rozebrány současné znalosti lokalizace a funkce žaludečního pace-setteru. Je popsána použitá technika záznamu perkutánního elektrogastrogramu. Ve druhé části jsou rozebrány vlastní výsledky původních studií sledujících obnovu peristaltiky v perioperačním období u nemocných podstupujících klasickou a laparoskopickou cholecystectomii a laparoskopickou neadjustabilní bandáž žaludku. Dále jsou prezentovány výsledky měření EGG záznamu u nemocných s mechanickým, cévním a paralytickým ileem v korelaci s měřenými hladinami interleukinu 1β, interleukinu-6, prokalcitoninu a C-reaktivního proteinu. Klíčová slova: Perkutánní elektrogastrografie, laparoskopická cholecystectomie, labaroskopická žaludeční bandáž, zánětlivé mediatory, neprůchodnost střevní.
|
|
|
Oxygen consumption in awake cardiac surgical patients
Pořízka, Michal ; Stříteský, Martin (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Šetina, Marek (oponent)
CÍLE STUDIE: V minulosti se v kardiochirurgii předpokládalo, že standardní průtoky krevní pumpou mimotělního oběhu jsou stejné, jak pro pacienty podstupující výkon v epidurální anestezii při vědomí, tak pro pacienty v anestezii celkové. Nicméně, v porovnání s anestezií celkovou, mohou mít pacienti při vědomí z důvodu chybějícího vlivu celkových anestetik vyšší kyslíkovou spotřebu. To v případě použití standardních krevních průtoků může vést k rozvoji metabolické laktátové acidózy. Primárním cílem naší studie bylo zjistit, zda-li jsou standardní krevní průtoky mimotělního oběhu adekvátní pro pacienty podstupující výkon při vědomí. Sekundárním cílem práce bylo klinické zhodnocení pooperačních komplikací u těchto pacientů. METODY: Čtyřicet sedm pacientů indikovaných k elektivnímu kardiochirurgickému výkonu s použitím mimotělního oběhu bylo rozděleno do tří skupin, a to podstupující výkon při vědomí v epidurální anestezií (Skupina TEA, n=17), v kombinované (skupina TEA-GA, n=15) a celkové (Skupina GA, n=15) anestezii. K monitoraci dostatečnosti krevních průtoků mimotělního oběhu bylo použito měření koncentrace laktátu v tepenné krvi, kyslíkové saturace centrální žilní krve a krve z bulbu vnitřní jugulární žíly a parametry acidobazické rovnováhy, a to šestkrát behěm výkonu u všech skupin pacientů....
|
|
| |
|
|
Úloha oxidu dusnatého v kardioprotektivním působení chronické hypoxie
Mandíková, Petra ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Předkládaný projekt si kladl za cíl zjistit, jak ovlivní farmakologické zvýšení akutní a chronické produkce oxidu dusnatého (NO) kardioprotektivní efekt chronické hypoxie. Sledovali jsme vliv NO donoru molsidominu na hemodynamické parametry a ischemické poškození srdce. Laboratorní potkani kmene Wistar byli vystaveni kontinuální normobarické hypoxii (10 % O2, 4 týdny). Potkanům byl podáván molsidomin chronicky (15 mg/kg/den) v pitné vodě nebo akutně (10 mg/kg) ve fyziologickém roztoku 5-min infuzí 30 minut před regionální ischemií. Kontrolní potkani byli chováni v normoxii a molsidomin jim byl podán odpovídajícím způsobem. Adaptace potkanů na kontinuální chronickou hypoxii vedla k rozvoji hypoxické plicní hypertenze a chronické podávání molsidominu tyto projevy hypoxie snížilo. Chronické podávání molsidominu významně neovlivnilo zvýšenou ischemickou toleranci myokardu chronicky hypoxických potkanů k akutní ischemii. Naproti tomu akutní podání molsidominu významně snížilo velikost infarktu a zvýšilo arytmogenezi u normoxické i chronicky hypoxické skupiny. Naše výsledky ukazují, že akutní farmakologické zvýšení dostupnosti NO má kardioprotektivní účinek a to jak u normoxických, tak chronicky hypoxických potkanů na rozdíl od chronického zvýšení, u kterého se zdá, že NO nebude mít významnější...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.