|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
|
| |
|
|
Ludvík Vítězslav Čelanský: Písňová tvorba
Lukajová, Dagmar ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Matějčková, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá písňovou tvorbou Ludvíka Vítězslava Čelanského (1870 - 1931). Cílem této práce je zařadit tuto tvorbu do kontextu doby na základě vybraného vzorku typů. Práce nejprve pojednává o vývoji písňové tvorby v 19. století a první třetině 20. století a následně o písňové tvorbě Čelanského včetně údajů o jednotlivých písních a jejich pramenné základně. Poté následuje analytická část s textovou a hudební analýzou vybraných písní. V závěrečné části jsou shrnuty prostředky, které Čelanský používá při kompozici svých písní včetně způsobu uchopení básnického textu.
|
|
|
Pozůstalost Josefa Proksche a nově objevené prameny
Hazdrová Kopecká, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
¨Ve své diplomové práci se chci blíže zabývat osobností dnes bohužel opomíjeného Josefa Proksche, vynikajícího a progresivního pedagoga, který zejména ve druhé třetině 19. století velkou měrou přispíval k vysoké úrovni pražského hudebního a vůbec kulturního života. Diplomovou prací bych ráda navázala na svou práci proseminámí z roku 1999, jejímž tématem byl stav bádání v prokschovské problematice. Toto téma je mi ale pouze jedním východiskem, svá dřívější zjištění prohlubuji, doplňuji a rozšiřuji o nové poznatky. Zejména pak přidávám výsledky své analýzy nově nalezených autentických prokschovských pramenů, při hlubším pohledu na stav prokschovských pramenů v pražských archívních institucích.
|
|
|
Písňová tvorba Antonína Dvořáka
Malá, Sandra ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Tato práce se blíže zabývá písňovými cykly Cigánské melodie op. 55 (1880) a Biblické písně op. 99 (1894) Antonína Dvořáka. Stěžejní otázkou je, jak Dvořák čte zhudebňovaný text a jakým způsobem v těchto písních interpretuje jeho smysl. V prvním oddílu práce jsou na základě podrobných analýz tímto způsobem pojednána zhudebnění Cigánských melodií, básní Adolfa Heyduka z roku 1859. Nejprve Cigánské melodie Karla Bendla, tedy cyklus čtrnácti písní, které vznikaly v letech 1861- 62 a 1875. Poznatky získané z analýz těchto písní pak zároveň poskytují srovnávací kontext pro Dvořákovy Cigánské melodie. Následuje oddíl, kde je rovněž analytickým způsobem zkoumán stejnojmenný Dvořákův písňový cyklus. Přiblíženy jsou také způsoby práce se smyslem zhudebňovaného textu u obou autorů, popsány některé paralely či naopak odlišnosti skladatelských čtení nejen při zhudebňování stejných básní, ale také ve všeobecnější rovině. Vedle toho jsou tu charakterizovány způsoby, jakými Bendl i Dvořák ve svých Cigánských melodiích prostředkují souboru představ o cikánském a exotickém, jaké jsou v Heydukových básních evokovány. V druhém oddílu je přiblížena Dvořákova práce se smyslem zhudebňovaného textu v Biblických písních, která je v mnoha ohledech velmi podobná skladatelskému uchopení textu v ostatních dosud zkoumaných...
|
|
|
Ladislav Vycpálek: kantáta Blahoslavený ten člověk…
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kantátou Blahoslavený ten člověk… v kontextu dobové kantátové tvorby a recepce díla Ladislava Vycpálka. Úvodem je předkládán ucelený skladatelův životopis s přehledem jeho mimohudebních aktivit a ocenění. Následuje souhrn výpovědí o skladatelově osobnostním založení a sumarizace hodnocení tvorby Ladislava Vycpálka jeho současníky v porovnání s referencemi v hudebněvědních publikacích. Další část týkající se kantátové tvorby Ladislava Vycpálka vychází ze skladatelových vlastních rozborů a je doplněna přehledem dobové české kantátové tvorby. K faktografii kantáty Blahoslavený ten člověk… je přidán výklad textové předlohy a shrnutí recenzí dosavadních provedení díla. Závěrečná kapitola se snaží nastínit změny v recepci této kantáty i celého Vycpálkova díla v průběhu 20. a 21. století a postihnout jejich příčiny a kontext.
|
|
|
Antonín Dvořák: Moravské dvojzpěvy z hlediska hudebně filologického
Kachlík, Jan ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Vojtěch, Ivan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
Disertační práce je úzce spjata s projektem Nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka. Soustředí se na výzkum, který samotné ediční práci na novém kritickém vydání všech 23 Moravských dvojzpěvů nutně musí předcházet: na důkladné pojednání historie jejich vydávání, na heuristickou činnost a vyhodnocení všech relevantních dochovaných pramenů. Není však vstupním textem k nové edici tohoto vokálního díla, neboť neřeší všechny problémy, které s kritickým vydáním souvisejí. Disertační práce naopak záměrně pojednává řadu témat v širších souvislostech, a chce tak tvořit základ, na němž může vlastní ediční práce stavět. Moderními filologickými metodami je v disertaci evidován a vyhodnocen bezmála dvojnásobný počet různých vydání prvních tisků Moravských dvojzpěvů, než byl dosud evidován v Burghauserově Thematickém katalogu Dvořákova díla (Praha 21996). Dále je zde pojednán dvořákovskému bádání dosud neznámý exemplář Sušilovy sbírky Moravských národních písní z roku 1860, který sloužil skladateli jako textová předloha při kompozici díla. Právě textové složce dvojzpěvů je v disertaci rovněž věnována samostatná pozornost. Autor disertace zásadně polemizuje se stávajícím kritickým vydáním Moravských dvojzpěvů (Souborné vydání děl Antonína Dvořáka, Praha 1955), které zcela pomíjí skladatelův tvůrčí vklad do textové...
|
|
|
Dobové opisy Mozartových oper v hudební sbírce premonstrátského kláštera v Praze na Strahově
Jonášová, Milada ; Volek, Tomislav (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná disertační práce je výsledkem několikaletého výzkumu mozartovských bohemikálních pramenů, který byl soustředěně započat po nálezu dosud neznámého souboru partitur Mozartových děl v hudební sbírce premonstrátského kláštera na Strahově v roce 2001. Zpracování těchto pramenů bylo nutné zasadit do aktuálního stavu mezinárodního výzkumu mozartovské pramenné základny. K tomu účelu bylo nutné komparovat strahovské opisy s autografy i s jinými dobovými opisy a takto získané poznatky pak konfrontovat s nejnovější kritickou edicí Neue Mozart Ausgabe (včetně kritických zpráv k relevantním svazkům). Protože soubor strahovských mozartian má překvapivě velký rozsah a jeho detailní zpracování jakožto celku si vyžádá několikaleté práce, soustřeďuje se předkládaná disertace na jednu z klíčových skupin, tj. na prameny k Mozartovým operám. Nezbytné komparace byly provedeny jak s autografy uloženými v Berlíně, v Krakově a v Paříži, tak s relevantními dobovými opisy v Berlíně, v Drážďanech, v Mnichově, v Karlsruhe, ve Vídni, v Salcburku, v Curychu, v Brně a v Praze. První kapitola shrnuje známá fakta o strahovském klášteru premonstrátů jako kulturním centru a o jeho hudební tradici. Následuje popis hudební sbírky kláštera se zvláštním zřetelem na mozartovské prameny a v samostatných kapitolách jsou pak detailně...
|
|
|
Smetanův Pražský karneval
Ehlová, Hana ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Pražský karneval je Smetanovou poslední orchestrální kompozicí. Dílo, které bylo od samého počátku s nepochopením vnímáno jako projev skladatelovy nemoci, se zvláště v 1. polovině 20. století stalo předmětem celé řady polemik označujících jej na jedné straně za výplod choré mysli, a na straně druhé jako geniální kompozici hledící daleko do budoucna. Cílem předkládané diplomové práce je představit - vedle podrobné geneze díla - argumenty vedoucí k tomuto rozporuplnému a v průběhu času se proměňujícímu vnímání kompozice. V souvislosti s tím práce představí také retuše a další úpravy v díle učiněné Karlem Kovařovicem a Václavem Talichem a ukáže, v jakých podobách byla skladba v minulosti uváděna na koncertních pódiích. Klíčová slova: Bedřich Smetana, Pražský karneval, orchestrální hudba, recepce, kritická edice, polemiky, Karel Kovařovic, Václav Talich
|
|
|
Praha jako evropská operní křižovatka poloviny 19. století se zvláštním ohledem na osobnost J. F. Kittla
Šochman, Martin ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Kopecký, Jiří (oponent)
Jednou ze zásadních změn, jež prodělala evropská operní produkce dlouhého devatenáctého století - kromě proměny hudební struktury, operní dramaturgie, vytváření kanonického repertoáru a dalších -, byla její internacionalizace: už to nebyla pouze italská opera coby mezinárodní operní idiom, nýbrž se v nadnárodním měřítku vzájemně ovlivňovaly různé operní tradice a žánry, mezi těmi nejvýraznějšími kromě italské ještě francouzská a německá (vynecháme-li poněkud stranou stojící tradici ruskou). Centrální tezi této disertační práce, promítající se do jejího názvu, lze formulovat následovně: Praha poloviny 19. století představovala operní křižovatku, jinými slovy: místo, kde se střetávaly různé operní proudy doby. To znamená dvojí: za prvé, pražský repertoár se internacionalizuje (provádění moderních děl různé provenience); za druhé, dramaturgie či poetika rozličných operních žánrů se promítá do děl domácích skladatelů. Dramaturgická analýza čtyř vybraných oper - Kittlových Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza, Die Bilderstürmer a Die Waldblume a Dessauerovy Lidwinny - dokládá ono druhé tvrzení. Do jaké míry libretista spoluvytváří a určuje skladatelovo zhudebnění opery, ukazuje případ opery Bianca und Giuseppe, jejíž libretista Richard Wagner svým podařeným libretem vnutil Kittlovi svou operní...
|
host ::
RSS.