|
|
Role ikoničnosti v porozumění vedlejším větám časovým: příprava protokolu pro mluvčí s afázií
Petříková, Izabela ; Láznička, Michal (vedoucí práce) ; Jehlička, Jakub (oponent)
Tato práce se věnuje přípravě experimentu, který bude zkoumat, jaký vliv má ikoničnost na porozumění vedlejším časovým větám se spojovacími výrazy předtím než a potom co v češtině u osob s afázií. Předpokladem je, že stejně jako u dětí budou ikonická vyjádření pro mluvčí s afázií snazší na kognitivní zpracování než neikonická. Abychom mohli experiment správně připravit, je nutné ho nejprve vyzkoušet s neurotypickými mluvčími češtiny. U nich se očekává, že porozumění vedlejším časovým větám s danými spojovacími výrazy nebude ikoničností či neikoničností vyjádření nijak zvlášť ovlivněno a jejich odpovědi na otázky, týkající se podnětových vět v experimentu, budou vesměs správné. Respondentů bylo celkem 55. Z nich se vyřadilo 10, protože měli buď problémy se čtením nebo nebyla jejich mateřským jazykem čeština. Součástí experimentu bylo i hodnocení přirozenosti větných položek. Každý z respondentů odpovídal celkem na 36 položek, u kterých byla náhodně vygenerována 1 ze 4 podmínek (AI, AF, BI, BF). Od každé podmínky jich bylo každému respondentovi přiřazeno právě 9. Na základě hodnocení přirozenosti jednotlivých položek a jejich podmínek bylo z experimentu vyřazeno 8 položek, které se budou muset v "ostrém" testování s mluvčími s afázií nahradit. Potvrdilo se, že mezi porozuměním ikonickým a neikonickým...
|
|
|
Prostředky pro vyjadřování jazykových postojů mezi turečtinou a ázerbájdžánštinou ve firemním prostředí
Huláková, Anna ; Kaas, Filip (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Unrestricted Abstrakt (česky): Předmětem předkládané práce je analýza prostředků pro vyjadřování jazykových postojů v korporátním prostředí, výzkum se konkrétně zaměřil na turecké oddělení jedné z mezinárodních firem sídlící v Praze. V tomto oddělení mimo rodilých mluvčí turečtiny pracují i mluvčí ázerbájdžánštiny. Jelikož jsou oba tyto turkické jazyky do jisté míry srozumitelné, ke kontaktu těchto jazyků dochází pravidelně jak v pracovní, tak i běžné komunikaci mezi zaměstnanci obou národností. Turečtina ovšem dominuje jak z hlediska počtu mluvčích v kolektivu, tak i svou prestiží. Práce zkoumá jazykové postoje v této vybrané skupině, přičemž je kladen důraz na jazykové jevy, které značí dominanci jednoho jazyka nad druhým. Práce rovněž vyhodnocuje problematiku sběru dat pomocí tzv. zúčastněného pozorování. Práce vychází z etnografických premis, během výzkumu byly pořízeny data pomocí nahrávek a dotazníků, současně je výzkum ukotven v dostupné odborné literatuře.
|
|
|
Formální rozlišení komitativu a instrumentálu v současné švédštině
Čermák, Jan ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je identifikovat míru diferenciace komutativ-ní a instrumentálové vazby v kolokaci s vybranými slovesy v současné švédštině. Švédština patří k jazykům, jež oba významy vyjadřují synkre-ticky, konkrétně předložkou med ("s"). Zároveň lze pozorovat tendenci posilovat komitativní význam ještě adverbiem tillsammans ("spolu"), takže výsledkem je složená konstrukce tillsammans med ("spolu s"). Me-todologicky práce využív á distinktivní kolexémovou analýzu (Distinctive Collexeme Analysis), pro kterou bude vybráno 200 sloves, jejichž argu-menty či adjunkty obě předložkové konstrukce tvoří. Ke každé kombinaci pak bude metodou tf-idf (term frequency-inver se document frequency) vybráno 50 nejtypičtějších komplementů předložkové fráze, které budou posléze anotovány dle životnosti. Materiál pochází ze 146 švédských kor-pusů různých žánrů z databáze Språkbanken. Analyzovanými faktory bude jak sémantika slovesa, tak životnost komplementu předložkové fráze. Předpokladem je, že kolokace určitých sloves s konkrétními sémantický-mi rysy je častější s jednou předložkovou frází než s druhou. Bude-li ten-dence posilovat komitativ pomocí tillsammans v některých kontextech silná, lze z toho usuzovat na probíhající gramatikalizac i této konstrukce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zpracování vět s věrohodnými a nevěrohodnými aktanty v češtině
Bažantová, Olga ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je součástí výzkumu tzv. dostatečně dobrého zpracování věty. V teoretické části je popsán vznik tohoto přístupu a hlavní oblasti, na které se v rámci něj výzkum soustředí, tj. věty se slepou kolejí a nekanonické věty. V praktické části jsou prezentovány tři vlastní experimenty, které jsou částečnou replikací experimentů F. Ferreirové (2003), dále jejich výsledky, interpretace výsledků a jejich porovnání s výsledky získanými na angličtině. Výsledky experimentů v češtině ukazují, že mluvčí češtiny mají na rozdíl od mluvčích angličtiny tendenci využívat při zpracování věty pouze heuristiku věrohodnosti, nikoli také heuristiku slovoslednou.
|
|
|
Využití materiálů pro výuku češtiny jako cizího jazyka v terapii afázií
Vaněčková, Lenka ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Diplomová práce zjišťuje možnosti využití textových materiálů, zejména učebnic, pro výuku češtiny jako cizího jazyka pro práci terapeutů pacientů s Vycházíme ze zkušeností některých terapeutů, kteří pomocí materiálů pro výuku češtiny jako cizího jazyka kompenzují nedostatek afaziologických materiálů. Teoretická část práce přináší vybraná specifika češtiny jako cizího jazyka a terapie afázií a ukazuje shodné rysy jazykového projevu těchto dvou typů mluvčích. Součástí je také analýza projevu afatickéh připravovaného korpusu českých afatiků a analýza projevu nerodilého mluvčího češtiny. Oba rozbory se opírají o analýzy afatických projevů, které zpracovali lingvističtí odborníci. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum formou polostrukturov českými klinickými logopedy, jehož hlavním cílem bylo zjistit, zda tito terapeuti učebnice češtiny pro cizince používají, zda jsou podle jejich názoru pro terapii afázií vhodné a co by se na takových materiálech mohlo případně upravit, ab afázií užitečné. Zjistili jsme, že užívání učebnic češtiny pro cizince není mezi dotazovanými klinickými logopedy rozšířené. Po určitých úpravách si ale dokáží představit, že by je ve své praxi využili. Ti, kteří s takovými učebnicemi zkušenost v využívají především pro pacienty v chronické fázi nebo pacienty, kteří trpí pouze
|
|
|
Tense-aspect-mood marking in Turkish: Case analysis of -ecek/-acak
Kaas, Filip ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Předmětem předkládané práce je analýza tureckého slovesného morfému -ecek/acak. Tento morfém bývá popisován a klasifikován různými badateli značně různorodě (jako čas, aspekt, nebo způsob), ovšem jen s malým ohledem na skutečné jazykové užívání. Předkládaná práce si klade za cíl provést korpusovou studii na empirických datech, vyhodnotit je kvalitativní metodou a na tomto základě navrhnout nové možnosti v popisu významu morfému. Z hlediska metodologického bude využit především analytický potenciál konstrukční gramatiky. Hlavním cílem práce je pak shrnout dosavadní literaturu o popisu tohoto tureckého morfému, zhodnotit adekvátnost jednotlivých tradičních popisů a posléze navrhnout popis takový, který by odrážel jeho fungování v jazyce. Podružným cílem práce je diskuze o psaní gramatik a o statusu deskriptivních kategorií v protikladu ke komparativním konceptům v lingvistické praxi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Structural Iconicity and Possessive Constructions: Explorations in Artificial Language Learning
Láznička, Michal ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývala projevy strukturní ikonicity v posesivní klasifikaci. Hypotéza o ikonicitě vzdálenosti předpokládá, že lingvistická vzdálenost mezi posesorem a posesem odráží konceptuální vzdálenost, a je tak menší u nezcizitelného vlastnictví. Role ikonicity vzdálenosti ve zpracování jazyka byla otestována s využitím experimentální metody osvojování umělého jazyka. Navržený experiment sledoval, zda se čeští mluvčí dokážou lépe naučit gramatiku strukturovanou ikonicky. Experiment provedený se 40 účastníky sice neukázal statisticky významné rozdíly ve výkonnosti obou skupin, ovšem výsledky jsou nejednoznačné a získaná data naznačují, že strukturní ikonicita by mohla mít vliv na zpracování jazyka. Výsledky experimentu zároveň naznačují, že mluvčí češtiny dokáží používat zcizitelnost jako jazykovou kategorii.
|
|
|
Pražská lingvistická typologie: empirický test jedné předpokládané korelace
Láznička, Michal ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Předkládaná práce se zabývá pražskou typologickou školou, tedy směrem, který formuloval Vladimír Skalička a kterému se později věnovali např. Petr Sgall či Jaroslav Popela. V základu tohoto přístupu stojí pět idealizovaných jazykových typů představovaných klastry jazykových rysů a sledování jejich kombinatoriky v jazycích světa. Pražská jazyková typologie je kritizována jako holistický směr, zdrojem kritiky je též problematická práce s daty. Práce na základě současných typologických metod zjišťovala možnosti testovatelnosti tezí pražské školy na příkladu korelace morfologické exponence a shody. Na základě dostupných metod byl vytvořen reprezentativní vzorek 47 jazyků. Pro tyto jazyky byl stanoven index exponence a shody. Následným výpočtem korelačního koeficientu nebyla zjištěna signifikantní míra korelace mezi oběma parametry. Byla vyvrácena vzájemná příznivost kumulace a shody a nepříznivost separace a shody. Pro potvrzení či vyvrácení jednostranné příznivosti kumulace a shody chybí další data. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova shoda - morfologická exponence - Pražská jazyková typologie - holistická typologie
|
host ::
RSS.