|
|
NADP-dehydrogenasy léčivých rostlin.
Bartošová, Martina ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Léčivé rostliny obvykle obsahují různé metabolity tvořené sekundárními biosyntetickými drahami, jako je např. fenylpropanoidní a šikimátová dráha závisející na dostupnosti NADPH. V této práci byla v 10 léčivých rostlinách běžně dostupných v České republice vedle obsahu celkových fenolických látek a flavonoidů rovněž sledována aktivita enzymů poskytujících NADPH. Jednalo se o glukosa-6-fosfátdehydrogenasu (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP- isocitrátdehydrogenasu (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-malátdehydrogenasu (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, z anglického NADP-malic enzyme, EC 1.1.1.40). Dále byla stanovována aktivita hlavního enzymu šikimátové dráhy šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Pro jednotlivá stanovení byly optimalizovány způsoby extrakce. Vhodným zdrojem NADP-dependentních enzymů je ředkev (Raphanus sativus L. var. niger), česnek (Allium sativum L.) a máta peprná (Mentha piperita L.). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl zjištěn v šalvěji (Salvia officinalis), meduňce (Melissa officinalis L.) a mátě citronové (Mentha citrata). Methanolová extrakce byla pro extrakci těchto látek účinnější než extrakce horkou vodou. Další extrakční postupy a studie jsou však nutné pro charakterizaci jednotlivých látek a principů jejich působení. Klíčová slova: léčivé rostliny,...
|
|
| |
|
|
Fosfolipasa D β v hormonální signalizaci rostliny Arabidopsis thaliana
Krutinová, Hana ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Rostliny, stejně jako všechny živé organismy, reagují na změny prostředí, v němž žijí a jsou nuceny se vyrovnávat s nebezpečím, které z tohoto prostředí přichází. Jako reakce na toto nebezpečí se u rostlin vyvinul systém, reagující na stresové podněty přicházející z okolního prostředí i z prostředí uvnitř rostliny. Signalizace v tomto systému je zprostředkována řadou fytohormonů, mezi něž patří např. kyselina salicylová, kyselina jasmonová, kyselina abscisová, ethylen a auxiny. Výsledkem signalizace fytohormonů je transkripce specifických genů. Do této signalizace je zapojen také fosfolipidový signální systém, kde ústřední roli vykonávají fosfolipasy. Tyto enzymy katalyzují hydrolýzu fosfolipidů, které jsou součástí buněčných membrán a produkty reakce mohou působit jako signální molekuly. V této práci jsme studovali možné zapojení isoformy fosfolipasy Dβ (PLDβ) do signálních drah rostlinných hormonů pomocí rostlin Arabidopsis thaliana nesoucích mutace v obou genech kódujících fosfolipasu Dβ, PLDβ1 a PLDβ2. Nejdříve jsme ověřili, že v mutantech nedochází k transkripci mRNA genů pro fosfolipasu Dβ, detekovatelných u rostlin divokého typu. V druhém kroku jsme porovnávali reakce mutantů a rostlin divokého typu na mechanické poškození, infekci patogenem a působení fytohormonů přidaných do kultivačního...
|
|
|
Vliv přítomnosti proteinu Hsp70 na infekci způsobenou Y virem bramboru
Doričová, Vlasta ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Hoffmeisterová, Hana (oponent)
Rostliny jsou ve svém přirozeném prostředí často vystaveny působení více stresových faktorů najednou. Při kombinaci stresových podmínek se signální dráhy, kterými rostlina odpovídá na jednotlivé stresové faktory mohou navzájem ovlivňovat, čímž vzniká úplně nová odpověď rostliny vůči působení kombinace stresových faktorů. Teplotní stres zvýšenou expresí proteinů teplotního šoku (HSP70) ovlivňuje průběh virové infekce. Na jednou stranu se HSP70 mohou podílet na opětovném sbalení poškozených proteinů, na druhou stranu tyto proteiny mohou interagovat s virovými proteiny a usnadňovat propagaci replikačních komplexů viru. Ve dvou biologických pokusech byl v této diplomové práci sledován vliv teplotního šoku (42řC, 2 hod.) aplikovaného před nebo po inokulaci Y virem bramboru (PVYNTN ) na průběh virové infekce v rostlinách Nicotiana tabacum L. cv. Petit Havana SR1. V rostlinách bylo detekováno množství obalového proteinu PVYNTN , proteinů HSP70 a sledovány aktivity enzymů Hatchova-Slackova cyklu, glykosidas a peroxidasy. Oba způsoby provedení kombinovaného stresu (teplotní šok aplikovaný před nebo po inokulaci PVYNTN ) zvyšovaly množství viru v rostlinách a ve druhém pokusu urychlily dosažení maxima virové infekce. Teplotní šok zvýšil množství proteinů HSP70 bezprostředně po jeho aplikaci. Ke zvýšení...
|
|
|
Proteázy folikulárních tekutin skotu
Drahokoupil, Marek ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá izolací a částečnou charakterizací proteáz folikulární tekutiny krávy. Folikulární tekutina byla nejprve rozdělena podle molekulových hmotností pomocí gelové chromatografie na Sephadexu G-100. Jako další metoda izolace byla zvolena ionexová chromatografie na Sephadexu DEAE. S výslednými frakcemi byla provedena SDS elektroforéza, stanovení proteolytické aktivity s proteolytickým substrátem azakaseinem; zymografie a diferenční SDS elektroforézy. Sebrané frakce folikulární tekutiny, stanovené metodou gelové chromatografie, měly relativní molekulové hmotnosti v rozmezí: 114 000 - 131 000 pro vzorek frakce I; 44 000 - 51 000 pro vzorek frakce II; 151 000 - 204 000 pro vzorek frakce III; 57 000 - 99 000 pro vzorek frakce IV; 14 000 - 38 000 pro vzorek frakce V; 180 - 500 pro vzorek frakce VI. Z výsledků proteolytické aktivity bylo rozhodnuto, že se nadále bude pracovat jen se vzorky frakcí III, IV a V, sebraných z gelové chromatografie a se vzorkem opožděné frakce PBS II, sebrané z ionexové chromatografie. Tyto vzorky vykazovaly nejvyšší aktivitu. Byly použity inhibitory, jimiž bylo možné určit, které typy proteáz se vyskytují ve vybraných frakcích. Ve frakci III, sebrané z gelové chromatografie, se vyskytovaly aspartátové proteázy, metalloproteázy a serinové proteázy,...
|
|
|
Antioxidační vlastnosti léčivých rostlin
Tupec, Michal ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Poljaková, Jitka (oponent)
U rostlin se během evoluce vyvinuly velmi účinné mechanizmy likvidace škodlivých sloučenin, mezi něž se řádí např. reaktivní formy kyslíku (ROS). Tyto mechanizmy jsou založeny převážně na antioxidačních účincích kyseliny askorbové a glutathionu v úzké kooperaci se superoxiddismutasou, katalasou a rozličnými peroxidasami - velkou roli při eliminaci ROS rovněž hrají redukované koenzymy NADH a NADPH. V poslední době se však pozornost obrací od těchto klíčových sloučenin primárního metabolizmu k sekundárním metabolitům. Fenolické sloučeniny společně s některými terpeny a alkaloidy podle všeho také vykazují antioxidační účinky a zřejmě hrají v ži- votě rostliny nezastupitelnou úlohu - kromě antioxidačního působení jsou důležité také v boji proti patogenům a býložravcům, při lákání opylovačů nebo zmírňování účinků UV záření. Přírodní látky jsou zkoumány také ve vztahu k člověku - je známa celá řada účinků a mezi ty nejčastější patří antioxidační, protizánětlivé a protirakovinné. V rámci této práce byly získány extrakty převážně nízkomolekulárních látek ze 32 rostlin pomocí horké vody, 80%w vodného roztoku methanolu či prostým odšťav- něním. Extrakty byly podrobeny třem standardním testům antioxidační aktivity: dvěma stanovením antioxidační kapacity vztažené na ekvivalenty troloxu (TEAC) a stanovení...
|
|
|
Ekonomický aspekt vyšetřování funkce štítné žlázy
Stehlíková, Petra ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
V roce 2011 bylo vydáno Doporučení pro laboratorní diagnostiku funkčních a autoimunitních onemocnění štítné žlázy, jehož cílem je doporučit praktickým lékařům správný postup při výběru parametrů pro vyšetřování funkce štítné žlázy a najít tak způsob, jak ušetřit peníze na zbytečných vyšetřeních, které by nemocnice mohly využít v jiné oblasti. K ověření, zda lékaři dodržují tato doporučení, byl použit soubor pacientů VFN v Praze získaný za rok 2011, který byl statisticky vyhodnocen. Sledovanými parametry byly tyreotropin (TSH), volný trijódtyronin (FT3), celkový trijódtyronin (T3), volný tyroxin (FT4), celkový tyroxin (T4), protilátky proti tyreiodální peroxidáze (anti - TPO), protilátky proti tyreoglobulinu (anti - Tg), tyreoglobulin (Tg) a tyroxin vážící globulin (TBG), z nichž základní testem by měl být podle doporučení TSH a při jeho hodnotách mimo referenční meze pak má následovat test FT4, případně stanovení protilátek. Další parametry jsou pro prvotní vyšetření nadbytečné, některé se dnes již nepoužívají nebo by je měly vyšetřovat pouze kliniky specializované v oblasti endokrinologie. Bylo zjištěno, že mnoho lékařů tato zbytečná vyšetření stále objednává. Jen za jeden rok bylo provedeno při vyšetřování funkce štítné žlázy 13,8 % nadbytečných stanovení parametrů z celkového počtu 44 415 vyšetření, v...
|
|
|
Porovnání relativního zastoupení NADP-dependentních enzymů v rostlinách
Kovaľová, Terézia ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
NADPH má v metabolismu rostlin nenahraditelnou úlohu. Je významným substrátem pro mnoho metabolických pochodů, podílí se na udržování redoxní rovnováhy v rostlinných buňkách a je součástí antioxidačního obranného systému buněk. V této práci byla sledována aktivita vybraných NADP-dependentních enzymů poskytujících NADPH, NADP-dependentní malátdehydrogenasy (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, EC 1.1.1.40), NADP- isocitrátdehydrogenasy (dekarboxylační) (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), glukosa-6- fosfátdehydrogenasy (G6PDH, EC 1.1.1.49) a šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25) v různých rostlinách a jejich částech (listech, plodech, semenech). Cílem práce bylo z těchto rostlin vybrat vhodné modelové rostliny pro sledování vlivu abiotického stresu na aktivitu NADP-dependentních enzymů a také vybrat vhodné zdroje pro purifikaci těchto enzymů. Z 19 testovaných rostlin byly pro pokusy sledování vlivu stresu na aktivitu NADP- dependentních enzymů vybrány okurka salátová (Cucumis sativa L.), hrách setý (Pisum sativum L.), nebo leknín (Nymphaea) jako vodomilné rostliny a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) jako rostlina suchomilná. Pro purifikaci NADP-ME byly z 39 zdrojů zvoleny kořeny ředkve černé (Raphanus sativa var. Major), které byly současně bohatým zdrojem všech sledovaných enzymů. Pro...
|
|
|
Souvislost abiotického stresu s NADP-dependentními enzymy v rostlinách
Plisková, Veronika ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Solný stres se projevuje omezením růstu rostliny způsobeným snížením vodního potenciálu v listech, zavřenými průduchy a tím limitovanou fotosyntézou poskytující NADPH. Ten je však nepostradatelným koenzymem celé řady biosyntetických procesů (např. biosyntézy osmoticky aktivních látek zmírňujících účinky stresu) a antioxidačního systému. V této práci bylo zjišťováno, zda se enzymy poskytující NADPH: glukosa-6- fosfátdehydrogenasa (G6PDH), NADP-isocitrátdehydrogenasa (NADP-ICDH), NADP- malátdehydrogenasa (oxalacetát-dekarboxylační) (NADP-ME) a šikimátdehydrogenasa (SDH) podílejí na obranných reakcích vůči 100 mM NaCl. V experimentech byly použity tři různé modelové rostliny: Pisum sativa L., Phaseolus vulgaris L. a Cucumis sativa L. Zatímco v listech stresovaných rostlin hrachu a fazole došlo spíše k poklesu aktivit sledovaných NADP-dependentních (především G6PDH a NADP-ICDH), v listech okurky bylo 9. a 11. den působení stresu zjištěno zvýšení aktivity všech studovaných enzymů. Současně byl v rostlinách vystavených působení solného stresu stanoven obsah Na+ iontů pomocí metody atomové emisní spektrometrie.
|
|
|
Vliv stresu na NADP-dependentní enzymy ve vyšších rostlinách.
Kovaľová, Terézia ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Biotický stres způsobený virovou infekcí, stejně jako solný stres, se projevují omezením růstu rostlin, poškozením jejich listů, uzavřením průduchů, a tím sníženou rychlostí fotosyntézy. Ve stresovaných rostlinách tak klesá dostupnost redukovaného koenzymu NADPH, který je však významným koenzymem pro mnoho metabolických pochodů. Jedná se především o biosyntézu mastných kyselin, aminokyselin a sekundárních metabolitů rovněž se podílejících na obranných odpovědích vůči stresu. Je také koenzymem klíčových enzymů antioxidačního systému a regulačních enzymů. Alternativním zdrojem NADPH při nedostatečné fotosyntéze jsou NADP- dependentní enzymy. Cílem této práce bylo současně sledovat změny aktivit tří hlavních NADP-dependentních enzymů: glukosa-6-fosfátdehydrogenasy (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP-isocitrátdehydrogenasy (dekarboxylační) (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-dependentní malátdehydrogenasy (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, EC 1.1.1.40) a enzymu, který je naopak součástí významné biosyntetické dráhy spotřebovávající NADPH, šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Aktivita všech sledovaných enzymů kromě SDH byla v listech tabáku (Nicotiana tabacum L.) infikovaných Y virem bramboru, kmenem NTN v maximu infekce významně zvýšena, nejvíce NADP-ICDH (o 200 %) a NADP-ME (o 140 %). Zároveň byl sledován...
|
host ::
RSS.