|
|
Hodnocení využití terapií za účasti psů v nemocničních zařízeních
Zoulová, Kateřina ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá využitím aktivit za využití zvířat (AAA) a terapií za využití zvířat (AAT) a to v nemocničních zařízeních ve světě a v České republice.
V práci je stručně shrnuta situace využití terapie v dětských nemocnicích, na odděleních akutní péče pro osoby s demencí, u pacientů s akutní schizofrenií, u pacientů s rakovinou a s neurologickým onemocněním. V práci jsou popsány možnosti využití terapie, konkrétní průběhy terapií a uvádí konkrétní jednotky využití psa u pacientů s různými typy onemocnění v zahraničních nemocničních zařízeních.
V praktické části práce jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, jenž bylo provedeno v nemocnicích v České republice. Odpovědi respondentů jsou rozděleny do dvou částí.
První část obsahuje odpovědi zdravotnického personálu nemocnic, koordinátorů dobrovolnických center a dalších odborných pracovníků, jenž v nemocničních zařízeních terapii zajišťují. Tyto odpovědi se týkají pojištění, právního šetření a praktické realizace terapie.
Ve druhé části najdeme odpovědi z vyplněných dotazníků od canisterapeutů z jednotlivých zařízení. Popisují, jak samotné terapie provádí, jaké metody jsou využívány, která oddělení jsou navštěvována. Dotazník byl podán do 30 nemocnic, z nichž zpětnou vazbu poskytlo 8. Z těchto zařízení odpovědělo na dotazník 15 canisterapeutů.
|
|
|
Vliv ošetřovatele na chování skotu
Janská, Jaroslava ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá vlivem chování ošetřovatelů na skot a poukazuje na význam životní pohody zvířat jako vliv na ekonomiku chovu, což je pro chovatele důležité.
V první části práce seznamuje s pojmem životní pohoda zvířat (welfare), protože je tento pojem klíčový a provází tak celou práci.
Následující část je věnována změnám, kterým čelí chov skotu v posledních letech, a to hlavně díky posunu v užitkovosti a modifikaci myšlení chovatelů, ošetřovatelů a spotřebitelů. Doležal a Staněk (2015) poukazují na tzv. chovatelský komplex: 1. Plemeno (volba plemene, plemenitba), 2. Chovatel (zootechnická, ošetřovatelská a veterinární péče, pracovní podmínky a znalosti zaměstnanců), 3. Výživa (kvalitní produkce kvalitních krmiv, sestavování krmných dávek), 4. Prostředí (požadavky na kvalitu, etologii a welfare). Nelze tvrdit, že pro úspěšnost chovu je nutné mít především dokonalé plemeno (genetiku). Stejně tak je nemožné tvrdit, že rozhodujícím faktorem je výživa. I přesvědčení, že dokonalá stáj a dojírna dělá mléko, je mylné. Stejně tak jako perfektní ošetřovatelé pouze nadstandartní péčí nedokáží vytvořit nadprůměrné stádo. Na tyto aspekty se musí chovatel dívat komplexně a respektovat je.
Tímto se tato práce přesouvá k ošetřovatelům. Je zřejmé, že právě kvalita ošetřovatelů je spíše opomíjeným faktorem, a proto tato rešerše popisuje analýzu povahy ošetřovatelů a jejich přístupu k zaměstnání ve vztahu k chování dojnic a jejich produkčním ukazatelům. V práci zmiňované studie uvádí, že po navržené a aplikované intervenci stereotypního chování ošetřovatelů, zacházení s dojnicemi a přístupu k práci na farmách dochází ke zlepšení v produkci mléka. Ošetřovatelé uváděli, že dojnice jsou klidnější, je s nimi snazší manipulace a že jsou sami přesvědčeni, že pozitivní chování směrem ke zvířatům má kladný celkový vliv.
Poslední část rešerše uvádí, jak lze aplikovat zjištěné hodnoty do praxe a jak postupovat. Jednou z možností je školení zaměstnanců, které nabývá důležitosti nejen v zahraniční, ale i České Republice. Školení je zaměřené na správnost postupů při dojení a ošetřování a hygienu v chovu tak, aby byl zajištěn dobrý zdravotní stav dojnic a kvalitní a zdravotně nezávadná produkce.
|
|
|
Hodnocení welfare v ekologických chovech skotu
Slavíková, Eva ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Zacházení se zvířaty je v poslední době v popředí zájmu veřejnosti. Současně je kladen důraz na jejich životní prostor, možnosti projevit své přirozené chování, a správnou péči o ně, na tzv. welfare neboli pohodu zvířat. Předložená diplomová práce sleduje a hodnotí ukazatele welfare zvířat na 20 farmách s ekologickým chovem dojnic s využitím metodiky Welfare Quality (WQ). Byla hodnocena tato kritéria: absence dlouhého hladu a žízně; pohodlí okolo odpočinku; snadnost pohybu; absence zranění, nemoci a bolesti vyvolané managementem chovu; vyjádření sociálního a ostatního chování; dobrý vztah člověk-zvíře a pozitivní emoční stavy. Tato kritéria pak ústí do čtyř základních principů: dobré výživy, dobrého ustájení, dobrého zdraví a přiměřeného chování. Hlavní pozornost byla věnována vztahu welfare a zdravotního stavu zvířat.
Většina farem měla vysoké hodnocení dobré výživy zahrnující podíl velmi hubených krav a přístup k vodě. Příznivé bylo hodnocení dobrého ustájení, neboť podle standardů ekologického zemědělství (EZ) jsou krávy běžně chovány ve volném ustájení a většinu roku tráví na pastvě. Nižší hodnocení získal princip dobrého zdraví z důvodu odrohování na části farem, které snižuje skóre absence bolesti vyvolané managementem chovu. Farmy měly převážně velmi malý podíl krav kulhavých, zraněných a trpících výtoky či průjmem; žádná z krav neměla mastitidu. Nebyly zaznamenány projevy agonistického chování, poměrně dobré bylo též hodnocení vztahu člověk-zvíře a pozitivních emočních stavů. Získaná skóre principů welfare byla vyšší, než se uvádí v literatuře pro konvenční chovy. Všechny farmy byly hodnoceny jako vylepšené až excelentní.
Větší stáda měla obecně horší hodnocení vztahu člověk-zvíře, ale naopak vyšší hodnocení pozitivních emočních stavů krav. Farmy s odrohovanými kravami vykázaly nižší podíl velmi hubených krav a zvířat s nosními výtoky. V chovech s nižší čistotou prostředí je vyšší procento kulhavých krav než v chovech s vyšší čistotou. Podíl kulhavých krav koreloval s podílem velmi hubených krav, a stejně jako podíl krav s lysinami a lézemi byl ovlivněn pohodlím při odpočinku.
Bylo potvrzeno, že dobré podmínky chovu krav spojené s dobrým welfare zvířat vedou k lepšímu zdravotnímu stavu stád i k lepšímu chování zvířat, a že EZ vytváří příznivé podmínky welfare a zdravotního stavu zvířat. Výstupem pro majitele podniků je zhodnocení kvality životní pohody dojeného skotu na jejich farmě a porovnání s dalšími chovy.
|
|
|
Toxoplasma gondii a vliv na mezihostitele
Vosátka, Martin ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Toxoplasma gondii je parazitický prvok, který má celé spektrum teplokrevných hostitelů, člověka nevyjímaje. Je kosmopolitně rozšířen. Nejdůležitější roli pro něj má kočkovitá šelma, která slouží jako definitivní hostitel a umožňuje mu rozmnožování. Cílem této bakalářské práce bylo shrnutí doposud zjištěných informací o možnostech vztahu parazitického prvoka Toxoplasmy gondii k jeho mezihostitelům a to především v oblasti chování. Jako mezihostitel posloužilo nejvíce zkoumané zvíře v souvislosti se změnami chování vyvolanými tímto parazitem, laboratorní myš. Dále byla tato práce zaměřena na ovlivňování chování člověka Toxoplasmou a to jak na obecné změny chování, tak i s tím spojené problémy, jako například provázanost s psychickými nemocemi a zvýšení šance k dopravním nehodám. Ovlivňování myší ze strany T. gondii vede ke změně základních instinktů nutných pro přežití. Jedná se konkrétně o přitažlivost kočičím pachem, kdy je míra přitažlivosti závislá na množství dávky stimulu. Zkoumala se i oblast učení a paměti u myší. Ve většině případů byla prokázána zhoršená schopnost učení i paměti (Flegr and Markoš, 2014), zde byla pozorována souvislost mezi množstvím cyst v mozku a horšími výsledky (Vyas et al., 2007). Další důležitou oblast představoval reakční čas člověka. Infikovaní jedinci měli pomalejší reakce, což ukazuje zhoršenou schopnost dlouhodobé koncentrace (Havlíček et al., 2001). Zhoršená koncentrace hraje důležitou roli a je spojena s možností větší náchylnosti k dopravním nehodám a rizikovosti u řidičů. Jedinci s latentní Toxoplasmou měli 2,65 krát vyšší šanci dopravní nehody (Flegr et al., 2002). T. gondii hraje také důležitou roli u psychických onemocnění, především ve spojitosti se schizofrenií. Účinná medikace schizofrenie má za následek i inhibici T. gondii (Yolken et al., 2009). Schizofrenie často vede k pokusu o sebevraždu. Proto byla hledána případná souvislost mezi sebevražednými pokusy a přítomností parazita. Ze studie vyplývá, že s vyšším množstvím T. gondii roste hladina protilátek i procento pokusů o sebevraždu, ale pouze u podskupiny pacientů mladších 38 let. Je to pravděpodobně tím, že se riziko pokusů o sebevraždu u schizofrenie objevuje v časnější fázi nemoci pacienta (Okusaga et al., 2011).
|
|
|
Využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí
Vodvárková, Aneta ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dostupné poznatky k tématu využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí a především také vlivu na jejich zdravotní stav. Kombinuje znalosti z vědecké literatury, které jsou doplněny praktickou metodikou a zkušenostmi získanými přímo v České republice.
Velký význam vztahu mezi člověkem a zvířetem ukazuje na to, jakým způsobem mohou zvířata ovlivnit psychický i fyzický stav klienta. Z mnoha vědeckých studií totiž vyplývá, že terapie se psem jsou velkým přínosem, speciálně pro děti. Významnou cílovou skupinou pro zoorehabilitace jsou klienti s tělesným postižením. Studie potvrzují pozitivní vliv a účinky právě na tyto klienty a zlepšení se prokazuje jak po stránce psychické, tak i fyzické. Existují různé formy zoorehabilitace se psem, které jsou při rehabilitaci tělesně postižených dětí využívány. Při práci s tělesně postiženými klienty se osvědčilo především polohování a programy pro rozvoj jemné motoriky.
Na canisterapeutický tým, složený ze psovoda a jeho psa, jsou kladeny vysoké nároky pro složení daných zkoušek a musí spolu dokonale spolupracovat. Je tedy nezbytná naprostá ovladatelnost psa, jeho odpovídající charakter a výcvik. I psovod musí na dané činnosti být výborně připravený, vzdělaný a zajistit svému psovi a klientovi bezpečí během aktivit.
Ačkoliv jsou zoorehabilitace se psem v České republice poměrně často praktikovány, nejedná se o lékařsky uznanou metodu rehabilitace. Není tak daná jasná a použitelná metodika a terminologie. Právě to by se tedy mělo stát předmětem dalšího výzkumu.
|
|
|
Výskyt prenatálního stresu u hospodářských zvířat
Tylová, Barbora ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce představuje přehled informací o prenatálním stresu u hospodářských zvířat, přesněji u přežvýkavců. Zdrojem informací byly vědecké články a odborná literatura. Prenatální stres je rozdělen podle stresorů, kterým mohou být zvířata v zemědělství vystavena, jako je transport, manipulace, omezení výživy, izolace, sociální nestabilita a tepelný stres. V práci jsou popsané principy, jak se stres přenáší z matky na plod, jak ho stres ovlivňuje a do jaké míry. Výzkumné články potvrdily vliv prenatálního stresu na vývoj placenty (Baxter et al., 2016; McCrabb and Bortolussi, 1997) porodní váhu (Roussel et al., 2004; Duuvaux Ponter et al., 2003) nervovou soustavu (Weinstock, 2001;Baxter et al. 2016) a chování potomka (Roussel Huchette et al., 2008; Laporte Broux et al., 2012; Coulon et al., 2011). Jelikož březí samice byly ve většině případů vystaveny mírnému stresu (oproti dřívějším pokusům na laboratorních zvířatech), vliv na potomky měl malý dopad na organismus, který se ukázal být jako prospěšný. V některých pracích se ukázalo, že abnormality, které byly naměřeny po narození, se v pozorování v pozdním věku neprokázaly.
|
|
|
Efekt zoorehabilitace na děti s autismem
Šámalová, Magdaléna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený pohled na problematiku vlivu zoorehabilitace na děti s autismem a to především na kvalitu jejich života. Veškeré poznatky jsou čerpány především z nejnovější literatury, která je dostupná.
Zoorehabilitace neboli zooterapie nebo také animoterapie je terapeutická metoda, při které se setkává člověk a zvíře a vzájemně na sebe působí. Ačkoliv problematika názvosloví této metody je stále nevyřešená, z mnoha studií vyplývá, že tato forma terapie příznivě působí na psychické, psychosomatické i somatické problémy. Své uplatnění nachází napříč mnoha obory jako je psychologie, psychiatrie, sociální pedagogika a další.
Jednou z cílových skupin jsou i děti s poruchou autistického spektra. Ze studií vyplývá, že u těchto dětí je možné dojít ke zlepšení kvality v některých oblastech jejich života působením zvířat různých druhů, ať už se jedná o psa, koně či jiná zvířata jako jsou například morčata. Jelikož pozitivní vliv byl studiemi potvrzen u různých druhů zvířat, stává se zoorehabilitace vhodnou podpůrnou terapeutickou metodou, která má široké využití a je stále více vyhledávána. Terapie u autistických dětí probíhají zejména se zaměřením na sociální chování a komunikaci.
I přesto, že výzkum této problematiky je teprve v začátcích a naráží na různé překážky jako je například nedostatek jedinců se stejnou diagnózou, nedostatečné objektivní měření a další, jsou výsledky vcelku pozitivní a množství studií zabývajících se touto problematikou roste.
|
|
|
Využití zoorehabilitace se psem při výuce dětí s poruchami psychického vývoje
Schwarzová, Kristýna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Katerina, Katerina (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda přítomnost psa a cílená práce dítěte se psem pomůže dětem zlepšit soustředěnost na výuku a výsledky. Z převážné většiny vědeckých studií vyplývá, že terapie se psem jsou pro děti velikým přínosem, nicméně tato problematika je na svém začátku zkoumání a literatura zabývající se tímto tématem je stále poměrně omezená.
Práce se zabývá interakcemi mezi dítětem a psem a to především dětí s hyperkinetickým syndromem a poruchou pozornosti (ADHD), se specifickými poruchami učení (SPU) a poruchami autistického spektra (PAS). Obecně se uvádí, že zoorehabilitace se psem pomáhá dětem s ADHD procvičovat jemnou motoriku, pozornost, snižuje agresivitu a pomáhá při vadě řeči, ale není jasné, jaký je vliv na další typy poruch. Tato práce se nejprve věnuje zpracování závěrů dosavadních studií v této oblasti, které vesměs potvrzují pozitivní vliv zapojení psa do terapie u všech sledovaných poruch. Druhá část práce je věnována experimentálnímu ověření hypotézy pozitivního vlivu přítomnosti psa a cílené práce 8 dětí ve věku 7-9 let ze speciální školy na koncentraci a chování ve třídě. Čtyři z dětí měly diagnostikovánu poruchu ADHD, dvě SPU a dvě poruchu autistického spektra. Experiment byl s dětmi prováděn 2x týdně a spočíval v pozorování koncentrace dětí na daný úkol, zklidnění, pozornosti při plnění úkolů a snížení negativních fyzických kontaktů mezi pozorovanými subjekty. Sběr dat probíhal při běžné výuce, přičemž jedenkrát v týdnu této výuce předcházela zoorehabilitace se psem a podruhé pro kontrolu zjištěných pozorování nikoli. Závěry pozorování ukazují posílení pozitivního vlivu výuky na sledované dovednosti dětí, čímž se potvrzuje stanovená hypotéza. Děti dosahovaly progresivnějších úspěchů za přítomnosti psa než bez něj, což dokládá jeho pozitivní vliv, nicméně je třeba pokračovat ve výzkumu na větším počtu účastníků a i v jiných věkových kategoriích.
|
|
|
Welfare v chovech skotu
Tajzichová, Nikola ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Diplomová práce Welfare v chovech skotu je zaměřena na životní pohodu dojného skotu, a to z odborného pohledu jako na jeden z faktorů kvality chovu, který je v dnešní době vysoce aktuálním tématem. Cílem práce bylo shrnout nejnovější odborné poznatky ohledně welfare dojného skotu a zjistit názor chovatelů v rámci České Republiky na hodnocení welfare v chovech dojného skotu a vhodnost parametrů pro toto hodnocení.
Skot je jedním z hlavních odvětví živočišné výroby a je zdrojem pro výrobu mléka, sýrů a masa. Kvalita těchto produktů přímo závisí na životní pohodě skotu, která je nezbytně důležitá pro celkový dobrý zdravotní stav, ať již fyzický či psychický. Ve své práci jsem se zaměřila na welfare zvířat jako takový, který ve své práci podrobně rozebírám z různých perspektiv. Práce se dále věnuje důležitému hodnotícímu projektu Welfare Quality, jehož metodika by se mohla stát základem pro standardizaci hodnocení životní pohody skotu a její certifikaci průkazem původu a kvality výrobků. Dále se práce zabývá možnostmi takového značení produktů se statutem welfare, které by mohlo být také nápomocno k ověření kvality výrobků a pohody zvířat v chovech.
K empirickému výzkumu byly použity dotazníky, pomocí nichž proběhla interview s chovateli dojného skotu, ve kterých byly položeny otázky týkající se základních informací
o konkrétním chovateli a chovu, zdravotního stavu zvířat, pohledu chovatele na welfare zvířat a vhodných parametrů pro hodnocení welfare dojného skotu, dále pak otázky ohledně managementu a produkčních ukazatelů chovu. Závěrem práce je potvrzení nutnosti zlepšení povědomí a informovanosti chovatelů o welfare zvířat, ale i nutnosti zlepšit životní podmínky pro zvířata samotná, a tedy prospěšnost zavedení standardizace a hodnocení welfare za účasti všech zainteresovaných stran, případně i zavedení nějaké formy certifikovaného značení původu výrobku s ohledem na welfare.
|
|
|
Zhodnocení povahových testů vybraných plemen psů
Kadlecová, Irena ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradecká, Lenka (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jak velkou vypovídací hodnotu mají povahové testy všeobecně, v České republice a ve Švédsku. Zda odhalují opravdové charakterové vlastnosti, nervovou stabilitu psů, strachové nebo agresivní reakce. Český povahový test je součástí a podmínkou bonitace Klubu belgických ovčáků v českých zemích, kde jsou kromě belgických ovčáků i ovčáci australští. Cílem analýzy bylo zjistit rozdíly výsledků a úloh českého testu a dlouhodobě propracovaného švédského Mental testu, který ukazuje na komplexní povahové rysy a je celkově i časově náročnější a zdali výsledky testů mohou souviset s pravděpodobností úspěšného splnění zkoušky z výkonu u testovaných psů.
Testování psů probíhalo ve třech termínech, kde oba testy probíhaly vždy v jeden den u každého účastníka. Cílovou skupinou byli majitelé belgických a australských ovčáků, jejichž pes byl ve věkovém rozmezí 1 - 4 roků. Celkový počet zúčastněných psů byl 17. Švédský test prokázal vyšší závislost testovaných úloh mezi sebou (vysoké korelace), ale zároveň vyšší variabilitu výsledků mezi měřenými zvířaty na rozdíl od českého testu.
Výsledky této pilotní studie neukázaly spojitost splnění testů na vysoké bodové ohodnocení s vyšší pravděpodobností složení zkoušek z výkonu, což zřejmě může být ovlivněno malým počtem testovaných jedinců a jejich nižším věkem.
Tato studie slouží jako pilotní aplikovaný výzkum pro zvýšení efektivity a zjednodušení testování pracovních psů, nicméně je třeba v dalších krocích se zaměřit na konkrétní testované úlohy a jejich souvislost s chováním psa v dané situaci.
|
host ::
RSS.