|
|
Fluktuace plodnosti ve vybraných evropských zemích v období pandemie COVID-19
Švejková, Tereza ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Slabá, Jitka (oponent)
Fluktuace plodnosti ve vybraných evropských zemích v období pandemie COVID-19 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat krátkodobé fluktuace úrovně plodnosti ve čtyřech evropských zemích v souvislosti s počátky pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část představuje původ respiračního onemocnění COVID-19, popisuje opatření vyvíjená proti jeho nekontrolovatelnému šíření a jejich následné dopady na život lidí. Z demografického hlediska jsou konkrétně rozebírány záměry a možné změny v reprodukčním chování žen s ohledem na nejistotu pandemické doby. Jsou zde zmíněny konkrétní příklady z minulosti o dočasných výkyvech úrovně plodnosti související s vnějšími otřesy a obecně mimořádnými událostmi - ekonomickými krizemi, ale i zdravotními i přírodními katastrofami. K analýze fluktuací úrovně plodnosti byla převážně využita data poskytovaná databází Short-Term Fertility Fluctuations, což je unikátní datový soubor datových řad krátkodobých výkyvů plodnosti. Je součástí databáze Human Fertility Database, jejíž data byla v práci taktéž využita. Porovnávána byla úroveň plodnosti čtyř vybraných zemí; Itálie, Španělska, Švédska a České republiky na základě měsíční úhrnné plodnosti a meziroční změny počtu živě narozených dětí. Výsledky se v jednotlivých zemích liší. Ze 4 analyzovaných zemí, nejprudší krátkodobý...
|
|
|
Odklad plodnosti v České republice a ve vybraných evropských zemích v období 1990−2015
Tovarová, Lenka ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Odklad plodnosti v České republice a ve vybraných evropských zemích v období 1990−2015 Abstrakt Od druhé poloviny 20. století můžeme sledovat v evropských zemích trend odkladu plodnosti do vyššího věku žen. Zásadním pro tuto práci je zjistit, zda existuje po roce 1990 až do současnosti rozdíl v odkladu plodnosti mezi vybranými zeměmi východní (Česká republika, Slovensko, Polsko) a západní (Německo a Rakousko) Evropy. Cílem práce je nalézt souvislost mezi nastavením rodinné politiky, úrovní plodnosti starších žen a názory respondentů. V první části práce jsou nastíněny základní teorie vysvětlující odsun mateřství. Uvedeny jsou také následky, které se k pozdnímu mateřstvím vážou. Práce se dotýká i tématu rodinné politiky, která má také na pozdější mateřství vliv. Představeny jsou některé základní nástroje rodinné politiky, které jsou mezi vybranými zeměmi porovnávány. V druhé části se práce zaměřuje na popis demografických ukazatelů, které dokládají pozdější časování mateřství. Hlavním nástrojem analýzy práce je logistická regrese, která vysvětluje názory respondentů na otázky související s harmonizací rodiny a zaměstnání pomocí vybraných vysvětlovaných proměnných z šetření ISSP 2012. Ukázalo se, že v zemích, kde jsou vhodně nastavené nástroje rodinné politiky zaměřené na harmonizaci rodiny a zaměstnání,...
|
|
|
Využití času v závislosti na přítomnosti dítěte v domácnosti v generacích 40. až 70. let 20. století ve Spojených státech amerických
Slabá, Jitka ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Využití času v závislosti na přítomnosti dítěte v domácnosti v generacích 40. až 70. let 20. století ve Spojených státech amerických Abstrakt: V ekonomicky vyspělých státech dochází v posledních desetiletích k poklesu úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce 2,1 dítěte na ženu, přičemž zároveň došlo k nárůstu zaměstnanosti žen a proměně toho, jak lidé nakládají s časem. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se změnil u generací osob narozených v letech 1940-1979 a žijících v USA způsob trávení času. Na základě dat z výběrových šetřeních AHTUS jsou porovnávány průměrné denní časy strávené prací celkem, placenou prací, neplacenou prací a péčí o dítě. Mezi generacemi 40. a 70. let bez ohledu na pohlaví došlo k poklesu času stráveného prací celkem. Zároveň klesl objem placené práce. Průměrný čas strávený neplacenou prací u mužů vzrostl a u žen poklesl. I přes pokles plodnosti ve studovaných generacích došlo k enormnímu nárůstu času stráveného s dětmi a to jak u žen, tak u mužů. Zatímco u mužů se čas strávený s dětmi mezi generacemi 40. a 70. let zpětinásobit, u žen se více než ztrojnásobil. Na nárůstu času stráveného s dětmi mají zásluhu nejen aktivity přímo spojené s péčí o dítě, ale především aktivity, vedle kterých byla péče o dítě deklarována jako vedlejší činnost. Klíčová slova: využití času,...
|
|
|
Asistovaná reprodukce - vliv na plodnost a vybrané charakteristiky novorozenců v Česku
Martínková, Kateřina ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Asistovaná reprodukce - vliv na plodnost a vybrané charakteristiky novorozenců v Česku Abstrakt Využívání asistované reprodukce (ART) se v posledních letech velmi rozšiřuje, a to i v českém prostředí. Cíl této práce je identifikovat vliv ART na úroveň plodnosti a na vybrané charakteristiky novorozenců, a to především v demografickém kontextu Česka. První část práce se zaměřuje na popsání procesu odkladu plodnosti a s tím související využívání metod ART. Druhá část se již věnuje samotné analýze úrovně a časování plodnosti a vybraných charakteristik novorozenců s důrazem na porovnání dětí dle způsobu početí. K analýze je využit datový soubor, který vznikl propojením údajů o provedených cyklech ART z Národního registru asistované reprodukce s daty za narozené děti shromažďovanými Českým statistickým úřadem. Podrobná analýza ukazuje, že se rozšiřování asistované reprodukce významně odráží i na celkové demografické situaci v Česku, a to především v možnosti starších žen realizovat svou plodnost. Tato analýza také naznačuje určité rozdíly mezi dětmi narozenými po ART oproti dětem narozeným bez využití ART z hlediska poporodních charakteristik. Binární logistickou regresí je také potvrzen jistý vliv výběru metody ART na výskyt nízké porodní hmotnosti. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, asistovaná...
|
|
|
Populační vývoj postsocialistických zemí EU na státní i regionální úrovni v kontextu druhého demografického přechodu
Procházka, Ondřej ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Populační vývoj postsocialistických zemí EU na státní i regionální úrovni v kontextu druhého demografického přechodu Abstrakt Tato diplomová práce má za cíl analyzovat změny v demografickém chování v postsocialistických zemích dnešní EU a konfrontovat je s konceptem druhého demografického přechodu, případně s dalšími alternativními koncepty, které jsou v teoretické části podrobněji diskutovány. Zahrnuto bylo období mezi lety 1980-2018, tedy krátce před transformací, v období transformace a po transformaci. Analytická část sestává ze tří celků: státní a regionální analýzy s doplněním výsledků z výběrového šetření GGS. Výsledky potvrdily specifičnost tohoto regionu, odlišnost vývoje tradičních států a liberálních zemí, značnou regionální diferenciaci ve vývoji demografických ukazatelů a odlišné příčiny demografických změn v zemích, které byly transformací nejvíce zasaženy (Bulharsko, Rumunsko a částečně Pobaltí). Závěry korespondují s předchozími výzkumy, které zdůrazňují potřebu uvažovat různé regionálně specifické trajektorie vývoje, případně použití různorodých konceptů. Klíčová slova: druhý demografický přechod, GGS, koncept odkládání plodnosti, koncept sociální anomie, postsocialistické země, regionální úroveň, státní úroveň Počet znaků bez mezer: 134 027
|
|
| |
|
|
Nesezdané soužití v Česku očima adolescentů a jejich rodičů
Račáková, Ivana ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Nesezdané soužití v Česku očima adolescentů a jejich rodičů Abstrakt Cílem této práce je charakterizovat roli nesezdaného soužití v životních drahách generace adolescentů a následně srovnat jejich postoje ke kohabitaci s postoji generace jejich rodičů. Teoretická část se zabývá nejprve proměnami rodinného života, konkrétně celkovým poklesem plodnosti a sňatečnosti, nárůstem mimomanželské plodnosti a dalšími změnami úzce souvisejícími s rozšířením nesezdaných soužití v české porevoluční společnosti. Tyto změny v reálném demografickém chování se odehrávají souběžně s hodnotovými změnami jedinců, práce se tedy dále věnuje postojům populace k partnerství, manželství a rodičovství. Analytická část zkoumá pomocí kontingenčních tabulek preference adolescentů a jejich rodičů ke třem výrokům ohledně forem nesezdaného soužití, které pocházejí z datového souboru panelového šetření domácností "Proměny české společnosti 2018". Výsledky analýzy poukazují na tradičnější postoje generace adolescentů k nesezdanému soužití ve srovnání s jejich rodiči. Ve svých životních plánech mladá generace stále zahrnuje manželství a žít celý život v neformálním partnerství by většinově nepreferovala. Klíčová slova: nesezdané soužití, mimomanželská plodnost, sňatečnost, postoje, Česko, partnerství
|
|
|
Asistovaná reprodukce z pohledu přeshraniční reprodukční péče
Volejníková, Adéla ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Asistovaná reprodukce z pohledu přeshraniční reprodukční péče Abstrakt V souvislosti s odkladem rodičovství do vyššího věku značně narůstá význam asistované reprodukce a s ní související přeshraniční reprodukční péče, jejíž příčinou je mnohdy omezená dostupnost nebo nevhodná legislativa týkající se právě ART. Cílem předkládané práce je proto srovnání Česka jako jedné z cílových zemí přeshraniční reprodukční péče s vybranými evropskými státy, jež byly zvoleny na základě nejvyššího podílu pacientek dojíždějících za léčbou neplodnosti právě do Česka. Ve výsledku se tedy jedná o srovnávací analýzu Česka, Francie, Itálie, Německa, Švédska a Velké Británie z hlediska využívání a dostupnosti ART a postojů společnosti vůči ART. Práce se rovněž snaží zodpovědět, proč je Česko atraktivním cílem přeshraniční reprodukční péče a jak se její zvýšená intenzita v Česku projevuje. Použita jsou data z Monitorovacího programu IVF spadajícího pod ESHRE, pro analýzu postojů veřejnosti k ART jsou pak využita data z poslední vlny Evropského výzkumu hodnot z roku 2017. V rámci srovnávací analýzy se pracuje především s grafickými prvky a deskriptivní statistikou. Pro analýzu postojů společnosti je použita binární logistická regrese. Výsledky výzkumu poukázaly na poměrně liberální legislativu Česka, vyspělou úroveň zdravotnictví,...
|
|
|
Budiž Baugruppe
Šťastná, Anna ; Císler, Ondřej (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Baugruppe, jakožto alternativní možnost pro bydlení, je tvořeno skupinou lidí, kteří hledají způsob, jak si vytvořit vlastní bydlení podle svých představ. Stávají se sami developery, co hledají pro svoje bydlení zajímavá řešení, která jim běžný realitní trh nenabízí. Společně si najdou pozemek, který často není pro běžné developery tak atraktivní a pomocí kompromisů rozhodují o veškerých krocích návrhu. Pro navrhované Baugruppe bylo zadáno jihomoravské město Znojmo. Jednotlivé parcely byly úmyslně vybrány tak, aby se nevyznačovaly žádnými zvláštními kvalitami. Naopak se jedná spíše o místa, která nejsou na první pohled příliš lákavá. Tématem práce je ztvárnit způsob bydlení Baugruppe jako komunitní bydlení. Návrh se snaží přijít na způsob, díky kterému by ke komunitnímu soužití všech účastníků Baugruppe docházelo co nejpřirozeněji. Ať už jen pouhým potkáním sousedů po cestě do jejich bytů, setkáním na terase s kamarádem z protějšího bytu či uspořádáním akce ve společných interiérových/exteriérových prostorech pro všechny obyvatele domu. Všechny tyto prostory vytváří trochu jinou atmosféru a stává se z nich tak kombinace různých malých světů, které se navzájem proplétají. Cílem práce je zároveň vytvořit takový dům, který se otevírá ke svému okolí a současně umožní, aby se veškeré dění domu odehrávalo nerušeně uvnitř.
|
|
|
Analýza vývoje plodnosti ve vybraných zemích Evropy mezi lety 1970 a 2014 s využitím alternativních metod
Vachuška, Jakub ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Analýza vývoje plodnosti ve vybraných zemích Evropy mezi lety 1970 a 2014 s využitím alternativních metod Abstrakt Transversální ukazatele plodnosti jako úhrnná plodnost jsou při změně časování plodnosti zkresleny tempo efektem. Nové ukazatele jako očištěná úhrnná plodnost toto zkreslení odstraňují a poskytují jiný pohled na trendy plodnosti v zemích s přítomným tempo efektem. Takovými státy byly a stále jsou státy bývalého Východního bloku a další evropské státy. Tato práce využívá právě očištěné úhrnné plodnosti a dat z Human Fertility Database k popisu zkreslení úrovně plodnosti tempo efektem ve Švédsku, Norsku, Česku, na Slovensku, v Estonsku a Litvě v období 1970-2014. Za stejné období je detailnější analýza provedena podle pořadí narození ve Švédsku a Česku. Záporný tempo efekt je ve Švédsku a Norsku přítomný již od 70. let 20. století, ve zbylých státech od 90. let, kdy odkládání rození dětí bylo velice rozšířené. U Švédska a Česka byl tempo efekt nejvýraznější u prvního pořadí a jeho hodnota se s každým dalším pořadím snižovala. Klíčová slova: plodnost, časování, úroveň, odkládání, očištěná úhrnná plodnosti, tempo efekt Počet znaků bez mezer: 138 653
|
host ::
RSS.