|
|
Odklad plodnosti v České republice a ve vybraných evropských zemích v období 1990−2015
Tovarová, Lenka ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Odklad plodnosti v České republice a ve vybraných evropských zemích v období 1990−2015 Abstrakt Od druhé poloviny 20. století můžeme sledovat v evropských zemích trend odkladu plodnosti do vyššího věku žen. Zásadním pro tuto práci je zjistit, zda existuje po roce 1990 až do současnosti rozdíl v odkladu plodnosti mezi vybranými zeměmi východní (Česká republika, Slovensko, Polsko) a západní (Německo a Rakousko) Evropy. Cílem práce je nalézt souvislost mezi nastavením rodinné politiky, úrovní plodnosti starších žen a názory respondentů. V první části práce jsou nastíněny základní teorie vysvětlující odsun mateřství. Uvedeny jsou také následky, které se k pozdnímu mateřstvím vážou. Práce se dotýká i tématu rodinné politiky, která má také na pozdější mateřství vliv. Představeny jsou některé základní nástroje rodinné politiky, které jsou mezi vybranými zeměmi porovnávány. V druhé části se práce zaměřuje na popis demografických ukazatelů, které dokládají pozdější časování mateřství. Hlavním nástrojem analýzy práce je logistická regrese, která vysvětluje názory respondentů na otázky související s harmonizací rodiny a zaměstnání pomocí vybraných vysvětlovaných proměnných z šetření ISSP 2012. Ukázalo se, že v zemích, kde jsou vhodně nastavené nástroje rodinné politiky zaměřené na harmonizaci rodiny a zaměstnání,...
|
|
|
Odklad plodnosti v České republice a ve vybraných evropských zemích v období 1990−2015
Tovarová, Lenka ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Odklad plodnosti v České republice a ve vybraných evropských zemích v období 1990−2015 Abstrakt Od druhé poloviny 20. století můžeme sledovat v evropských zemích trend odkladu plodnosti do vyššího věku žen. Zásadním pro tuto práci je zjistit, zda existuje po roce 1990 až do současnosti rozdíl v odkladu plodnosti mezi vybranými zeměmi východní (Česká republika, Slovensko, Polsko) a západní (Německo a Rakousko) Evropy. Cílem práce je nalézt souvislost mezi nastavením rodinné politiky, úrovní plodnosti starších žen a názory respondentů. V první části práce jsou nastíněny základní teorie vysvětlující odsun mateřství. Uvedeny jsou také následky, které se k pozdnímu mateřstvím vážou. Práce se dotýká i tématu rodinné politiky, která má také na pozdější mateřství vliv. Představeny jsou některé základní nástroje rodinné politiky, které jsou mezi vybranými zeměmi porovnávány. V druhé části se práce zaměřuje na popis demografických ukazatelů, které dokládají pozdější časování mateřství. Hlavním nástrojem analýzy práce je logistická regrese, která vysvětluje názory respondentů na otázky související s harmonizací rodiny a zaměstnání pomocí vybraných vysvětlovaných proměnných z šetření ISSP 2012. Ukázalo se, že v zemích, kde jsou vhodně nastavené nástroje rodinné politiky zaměřené na harmonizaci rodiny a zaměstnání,...
|
host ::
RSS.