|
|
Analýza vývoje plodnosti ve vybraných zemích Evropy mezi lety 1970 a 2014 s využitím alternativních metod
Vachuška, Jakub ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Analýza vývoje plodnosti ve vybraných zemích Evropy mezi lety 1970 a 2014 s využitím alternativních metod Abstrakt Transversální ukazatele plodnosti jako úhrnná plodnost jsou při změně časování plodnosti zkresleny tempo efektem. Nové ukazatele jako očištěná úhrnná plodnost toto zkreslení odstraňují a poskytují jiný pohled na trendy plodnosti v zemích s přítomným tempo efektem. Takovými státy byly a stále jsou státy bývalého Východního bloku a další evropské státy. Tato práce využívá právě očištěné úhrnné plodnosti a dat z Human Fertility Database k popisu zkreslení úrovně plodnosti tempo efektem ve Švédsku, Norsku, Česku, na Slovensku, v Estonsku a Litvě v období 1970-2014. Za stejné období je detailnější analýza provedena podle pořadí narození ve Švédsku a Česku. Záporný tempo efekt je ve Švédsku a Norsku přítomný již od 70. let 20. století, ve zbylých státech od 90. let, kdy odkládání rození dětí bylo velice rozšířené. U Švédska a Česka byl tempo efekt nejvýraznější u prvního pořadí a jeho hodnota se s každým dalším pořadím snižovala. Klíčová slova: plodnost, časování, úroveň, odkládání, očištěná úhrnná plodnosti, tempo efekt Počet znaků bez mezer: 138 653
|
|
|
Regionální diferenciace plodnosti v zemích Visegrádské čtyřky na úrovni NUTS 2 v období 1993-2016
Vachuška, Jakub ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Hašek, Oldřich (oponent)
Regionální diferenciace plodnosti v zemích Visegrádské čtyřky na úrovni NUTS 2 v období 1993-2016 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá regionální diferenciací vybraných charakteristik plodnosti v zemích Visegrádské čtyřky mezi lety 1993 a 2016. Část práce je věnována diskusi o změnách v reprodukčním chování v bývalých socialistických zemích, které začaly probíhat v 90. letech 20. století. Důraz je kladen na objasnění příčin daných změn, přičemž se diskutuje hlavně o druhém demografickém přechodu a ekonomických změnách. Samotná analýza regionální diferenciace plodnosti probíhá na úrovni NUTS 0 za jednotlivé roky a na úrovni NUTS 2 za osm tříletých období. Analyzována je regionální diferenciace intenzity, časování a věkové struktury plodnosti. Přes většinu období docházelo ke sbližování intenzity a časování plodnosti. Některé regiony jako regiony hlavních měst se svými charakteristikami plodnosti odlišovaly. Během sledovaného období lze u všech regionů sledovat významný posun ve struktuře plodnosti do vyšších věků, což ovlivnilo celkovou intenzitu plodnosti, a to postupně ve všech regionech. Klíčová slova: regionální diferenciace, plodnost, Visegrádská čtyřka, intenzita, časování
|
host ::
RSS.