|
|
Dopravní kriminalita a její prevence
Maikranz, Alexandr ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této diplomové práce je dopravní kriminalita a její prevence. Dopravní kriminalita je společností přehlíženým druhem kriminality. Přitom pravděpodobnost, že se jedinec stane pachatelem trestné činnosti v dopravě anebo obětí této trestné činnosti je mnohem vyšší, než je tomu u jiných druhů kriminality. Zanedbatelné nejsou ani ztráty na životech, zdraví a majetku, které s sebou přináší. Vzhledem ke skutečnosti, že k nejzávažnějším následkům dopravní kriminality dochází při dopravních nehodách, je v této práci kladen značný důraz na problematiku dopravních nehod. Pozornost je věnována pouze dopravě silniční. Byť se dopravní kriminalita vyskytuje i u jiných druhů dopravy, tak je její četnost ve srovnání s dopravní kriminalitou v dopravě silniční v podstatě zanedbatelná. Cílem mé práce je upozornit nejen na význam dopravní kriminality a dopravních nehod, ale také na možné způsoby jejich prevence. Diplomová práce se skládá z úvodu, čtyř kapitol a závěru. První kapitola je věnována dopravní kriminalitě obecně, jejím zvláštnostem a trestným činům, jichž je možno se dopustit v souvislosti s dopravou. Ve druhé kapitole podrobně rozebírám dopravní nehody, jejich jednotlivé příčiny, četnost a vývoj v čase. Ve třetí kapitole se zabývám alkoholem a jinými omamnými a psychotropními látkami v dopravě,...
|
|
|
Princip kasační a princip apelační v trestním řízení
Podlucký, Jakub ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Princip kasační a princip apelační v trestním řízení Abstrakt Kasační a apelační principjsou dva základní principy,které ovládají opravné trestní řízení. Tato práce mapuje míru jejichvýskytuv současné právní úpravě českého trestníhořízení a návrhy možné úpravy v novém trestním řádu, o jehož přijetí se v posledních letechmluví stále častěji. Kasační ani apelační princip už dnes totiž nenajdeme ve své čisté podobě u žádného opravnéhoprostředku,nýbrž vždy jde o kombinaci obou principůs převahoujednoho z nich.Práce se tak snaží o naleznutí vhodné kombinace těchto principůu jednotlivýchopravných prostředků. První část této práce se věnuje postavení kasačního a apelačního principu v systému principů, které ovládají české trestní řízení, a vymezuje definici apelačního a kasačního principu v jejichčisté, ryzí formě. Druhá část je věnována historickému exkurzu postavení apelačního a kasačního principu v trestníchřádech platných na území současné České republikyod roku 1873 do roku 2001. Třetí část této práce se zabývá současnou právní úpravou, zejména pak vymezením současného pojetí jednotlivýchprincipů, jejichvýhod a nevýhod a úpravě jednotlivýchřádných a mimořádných opravných prostředků a vlivu kasačního a apelačního principu na tyto opravné prostředky. Čtvrtá část porovnává současnou právní úpravu s návrhy de...
|
|
|
Presumpce neviny
Svoboda, Timon ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Presumpce neviny: Možnosti omezení a překážky naplňování Abstrakt Presumpce neviny je jednou z nejstarších právních zásad, zárukou objektivního přístupu k obviněnému v trestním řízení a základním lidským právem. Tato práce se nejprve zabývá pojmem presumpce neviny, její povahou, obsahem, působností, právní úpravou a historickým vývojem, a to nejen z právního hlediska. Dospívá k závěru, že presumpce neviny nemá absolutní povahu a je možné ji omezit v zájmu zachování jiných hodnot. Specifickým tématem této práce je problematika legální možnosti omezení presumpce neviny. Autor na základě rozboru judikatury ESLP a Ústavního soudu a názorů z odborné diskuse dospívá k závěru, že presumpce neviny může být za splnění určitých podmínek dovoleným způsobem omezena jednak přenesením důkazního břemene na obviněného, jednak v důsledku právní úpravy řízení o mimořádných opravných prostředcích podaných ve prospěch zemřelého odsouzeného a jednak v důsledku institutu dohody o vině a trestu. Naopak v případě institutu vazby autor dospěl k závěru, že uvalení vazby není omezením presumpce neviny. K porušení presumpce neviny však dochází při rozhodování o uvalení vazby. Dále se autor zabývá otázkou, co činí faktické překážky důsledného naplňování presumpce neviny. Tyto překážky nalézá v činnosti některých osob, které se účastní...
|
|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty šíření dezinformací
Řeháková, Pavlína ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Trestněprávní a kriminologické aspekty šíření dezinformací Abstrakt Předložená práce se zabývá šířením dezinformací v rovině trestněprávní a kriminologické. Práce fenomén dezinformací analyzuje a popisuje, odhaluje konkrétní trestnou činnost, která může být v souvislosti s jejich šířením páchána a popisuje takovou trestnou činnost z kriminologického hlediska. Text práce je rozdělen do tří částí, jádro práce je v části druhé a třetí. První část práce se zabývá pojmem dezinformace a souvisejícími pojmy, tedy pojmy misinformace, fake news, hybridní a informační válka, hybridní hrozba a propaganda, zejména pak jejich definicemi a vysvětlením. Druhá část práce je kriminologická, zabývá se tedy kriminologickými aspekty šíření dezinformací. V rámci fenomenologie je popsán stav a dynamika kriminality s pomocí policejních statistik, dále je pojednáno o možných charakteristikách pachatelů a obětí kriminality spojené s šířením dezinformací na základě dostupných výzkumů. V rámci etiologie práce zkoumá důvody šíření dezinformací, respektive páchání trestné činnosti v souvislosti s takovým šířením. Dále je pojednáno o kontrole kriminality preventivním přístupem. V rámci této kapitoly jsou popsány různé metody používané k předcházení šíření dezinformací, resp. kriminalitě páchané při šíření dezinformací. V třetí části se...
|
|
|
Zajišťování digitálních stop pro účely trestního řízení
Sadílek, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Zajišťování digitálních stop pro účely trestního řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá analýzou trestně procesních instrumentů, které jsou při zajišťování digitálních stop orgánům činným v trestním řízení svěřeny právním řádem České republiky - a to se zvláštním zaměřením na zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád. První kapitola práce je věnována rozboru pojmu digitální stopa, kdy jsou uváženy různé přístupy k jeho definici, následně je pro účely této práce vymezen a na konci první části jsou popsány vlastnosti digitální stopy. Druhá kapitola práce se věnuje mezinárodní úpravě, respektive Úmluvě o počítačové kriminalitě, a to ve vztahu k zajišťovacím institutům, které jsou její signatáři povinni implementovat do své legislativy, obsahem této kapitoly je též analýza způsobu naplnění implementačních povinností Českou republikou. Těžiště práce leží v analýze národní úpravy, kde jsou rozebrány jednotlivé procesní instituty, které orgány činné v trestním řízení využívají a jejich úskalí. Práce klade zvláštní důraz na popis zjištění provozních a lokalizačních údajů, a to s ohledem na problematiku data retention a problematiku vydání příkazu pro zjištění provozních a lokalizačních údajů do budoucna. Následně se práce zabývá odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu a jeho limitem v době šifrované...
|
|
|
Trestní příkaz
Hrušková, Kateřina ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
69 Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá problematikou trestního příkazu. Za cíl si klade provést analýzu současné právní úpravy tohoto institutu upraveného v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a navrhnout možná řešení k jejím jednotlivým kontroverzním bodům, která by přispěla k větší efektivitě aplikace tohoto institutu. Práce je členěna do pěti hlavních kapitol, které jsou dále rozděleny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola popisuje historický vývoj trestního příkazu na našem území od jeho prvního začlenění do právního řadu v roce 1929 až do současnosti. Druhá kapitola představuje tento institut v jeho nynější podobě z širšího pohledu trestního práva procesního, a věnuje se trestnímu příkazu v souvislosti s některými teoretickými pojmy, které jsou s ním často spojovány, konkrétně s rozhodnutím, zvláštním typem řízení, a odklonem. Třetí kapitola se zabývá vztahem trestního příkazu k hlavním zásadám trestního řízení, důraz je kladen na ty z nich, které jsou při aplikaci trestního příkazu omezeny nebo modifikovány. Zmíněna je i judikatura Evropského soudu pro lidská práva a jeho postoj k trestnímu příkazu ve světle práva na spravedlivý proces. Čvrtá kapitola se již podrobně zabývá současnou právní úpravou trestního příkazu. Její jednotlivé podkapitoly popisují...
|
|
|
Trestněprávní aspekty policejní provokace
Šulda, Pavel ; Říha, Jiří (oponent)
Trestněprávní aspekty policejní provokace Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá určením co možná nejpřesnějších hranic mezi možným zákonným vstupem orgánů činných v trestním řízení do skutkového děje trestného činu a nepřípustnou policejní provokací. V návaznosti na vymezení těchto hranic, jakožto hlavního cíle práce, poskytuje nejpřiléhavější definici policejní provokace, řeší možné trestněprávní důsledky policejní provokace a přináší krátkou analýzu přípustnosti dalších vybraných forem jednání, jež mohou mít za následek provokaci k trestnému činu. Za tímto účelem je práce rozčleněna do 4 kapitol. První kapitola zasazuje problematiku policejní provokace do širšího kontextu boje s organizovaným zločinem. Je upozorněno na nutnost velmi pečlivě vážit jaké nástroje a v jakém rozsahu volit k potírání organizovaného zločinu, aby jejich nasazení znamenalo únosnou míru zásahu do základních lidských práv a svobod. Druhá kapitola navazuje na první tak, že se věnuje obecnému představení nástrojů k potírání organizovaného zločinu (ale nejen toho) v podobě operativně pátracích a podpůrně operativně pátracích prostředků, při jejichž využití dochází nejčastěji k policejní provokaci. U operativně pátracího prostředku agenta a podpůrně operativně pátracího prostředku informátora jsou učiněny návrhy de lege ferenda s...
|
|
|
Řízení před samosoudcem
Herš, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
ŘÍZENÍ PŘED SAMOSOUDCEM Abstrakt Tématem této diplomové práce je trestní řízení před samosoudcem. Vzhledem k relativně širokému tématu se autor této diplomové práce zaměřil z velké části na historii vývoje trestního soudnictví jako takového a v pozdější vývojové fázi pak přímo na řízení před samosoudcem v trestním řízení a institut trestního příkazu. Popis historického vývoje začíná v druhé polovině 19. století, kde byly dle autora zasazeny prvopočátky evropského reformovaného trestního procesu, ze kterých vychází trestní právo procesní až do dnešních dní. Stěžejní je v části této diplomové práce věnované historickému vývoji řízení před samosoudcem komparace dřívější a současné právní úpravy tohoto institutu a rozbor následného vývoje až do současnosti. Po historickém rozboru následuje druhá stěžejní část této diplomové práce, jež je věnována zvláštní úpravě řízení před samosoudcem. Značná část této kapitoly je věnována předpokladům, za kterých je možné konat řízení před samosoudcem a při jakých je to naopak vyloučeno. Stručně je pojednáno i o přípustnosti rozhodovat samosoudcem při řízení před krajským soudem. Popsány a vysvětleny jsou také všechny přípustné způsoby rozhodnutí, jenž může samosoudce učinit, a to i mimo hlavní líčení. Trestnímu příkazu je věnována celá nadcházející kapitola této diplomové...
|
|
|
Hlavní líčení
Hradečný, Aleš ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá hlavním líčením, které je nejdůležitějším stádiem trestního řízení, neboť v něm dochází k naplnění účelu trestního řízení, kterým je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Práce se věnuje jednotlivým fázím hlavního líčení, stejně jako základním zásadám, které určují podobu českého hlavního líčení, a právě v něm se nejvíce projevují. Zároveň je pozornost věnována aktuálním otázkám, které s hlavním líčením souvisejí, stejně jako novým institutům, které jeho tradiční podobu do jisté míry mění, jimiž jsou dohoda o vině a trestu, prohlášení o vině nebo institut nesporných skutečností. V souvislosti s připravovanou rekodifikací trestního řádu dochází rovněž ke zhodnocení dosavadní úpravy obsažené v pracovních verzích nového trestního řádu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, první z nich se věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v rámci průběhu hlavního líčení. Stručně jsou popsány všechny základní zásady, které podobu hlavního líčení vytvářejí, stejně jako vztahy mezi nimi, možné konflikty a v neposlední řadě je nastíněn pohled z hlediska tradičních zásad na instituty zavedené do trestního řádu jeho poslední novelou. Druhá kapitola práce se zaměřuje na přípravu hlavního líčení, která je pro jeho zdárný průběh...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného,úvěrového a dotačního podvodu podle § 209,210, 211, a 212 tr. zák.
Taschnerová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
ZÁVĚR Trestný čin podvodu je součástí trestněprávní úpravy odnepaměti, ale pochopitelně doznal mnoha změn. Za největší považuji zavedení skutkové podstaty trestného čin úvěrového, pojistného a dotačního podvodu. Česká republika jimi reaguje na potřeby moderní společnosti a trend v mnoha okolních státech, které se rozhodly postihnout narůstající počet podvodů směrovaných proti finančním institucím v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Motivace k podvodnému jednání je zajímavou sociologickou sondou a ukazuje, že touha lidí podvádět instituce je v lidech zakořeněná a v boji pomůže prevence a represe zároveň. Oblast prevence se soustředí na informovanost veřejnosti o dopadech jednání, o kterých ani netuší, že mohou být trestné. Mám na mysli postih jednání první skutkové podstaty zvláštních druhů podvodu, které jsou naplněny, aniž je způsobena jakákoli škoda. V této rovině je zapotřebí stále pokračovat, domnívám se, že povědomí o trestním právu je mezi veřejností obecně velmi nízké. Motivem zákonodárce bylo zpřísnit postih trestného činu podvodu, a to hlavně zavedením znaků podmiňujících vyšší trestní sazbu jakými jsou recidiva, způsobení kvalifikované škody nebo porušení zvlášť uložené povinnostihájit zájmy poškozeného. Dalším motivem zákonodárce bylo ulehčit orgánům v trestním řízení dokazování těchto...
|
host ::
RSS.