|
|
Růžena Svobodová: Žena v české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Kapitoly ze života a působení Růženy Svobodové.
Farková, Eva ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce nastiňuje obraz spisovatelky Růženy Svobodové jako příklad možnosti realizace ženy v české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Spisovatelka Růžena Svobodová je zde představena svou mnohostrannou činností: Pozornost je věnována její beletrii, ve které pohlíží na obraz soudobé ženy a její místo ve společnosti. Práce proniká také do oblasti literárního salonu spisovatelky a shrnuje jeho působení v pražské společnosti přelomu 19. a 20. století. Obsažen je též portrét Růženy Svobodové jako publicistky, což je kapitola v jejím životě dosud opomíjená. Součástí práce je rovněž pohled na činnost spisovatelky v charitativní organizaci České srdce působící za první světové války.
|
|
|
Albína Honzáková- Portrét feministické ženy
Sládková, Jana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Anotace: Práce se zaměřuje na dějiny žen na přelomu 19. a 20. století. Vychází z unikátního pramene, pamětí Albíny Honzákové a dochovaných archiválií, jako je rozsáhlá korespondence či publikační činnost. Práce dále přibližuje historii dívčího vzdělání a s ním spojené spolky, ale také spolky, které se podílely na postupné emancipaci veřejnosti. Klíčová slova: memoáry, každodennost, 19. a 20. století, ženy, feminismus, vzdělání, spolky
|
|
|
Profesor Václav Vojtíšek: archivářem od monarchie po socialismus
Vaško, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce se věnuje osobnosti archiváře a vysokoškolského profesora Václava Vojtíška. Je strukturována chronologicky s menšími tématickými okruhy. Čerpá ze široké pramenné základny a publikovaných zdrojů. Je zpracována převážně pozitivistickým způsobem. Jejím cílem je zmapovat Vojtíškovu akademickou a archivní kariéru v průběhu několika režimů. Práce je rozšířená o biografické motivy z různých situací. Klíčová slova Václav Vojtíšek, dějiny vědy, archivnictví, pomocné vědy historické, Univerzita Karlova, ČSAV.
|
|
|
Historie obce Solopysky u Kutné Hory v letech 1918- 1938
Šíbalová, Markéta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
AAnnoottaaccee Tato diplomová práce pojednává o dějinném vývoji obce Solopysky, která se nachází dvanáct kilometrů od Kutné Hory ve středních Čechách. Reflektováno je meziválečné období let 1918 - 1938, které přineslo mnoho zlomových okamžiků. V práci je zpracován vliv těchto významných událostí na místní obyvatelstvo (vznik první Československé republiky, Mnichovská dohoda). Ve správní oblasti se práce zabývá mechanismy fungování, organizací, strukturou, personálním obsazením, pravomocemi a činnosti obecní samosprávy. Všímá si dobové legislativy a jejího uvedení do praxe. Autorka se snaží také postihnout tendence obecního hospodaření včetně obecního rozpočtu a nakládání s obecním majetkem. V kulturní oblasti je zvláštní pozornost věnována školnímu prostředí, činnosti místních spolků a politické aktivitě včetně obecních voleb. Stranou nezůstává popis každodenního života a atmosféry v obci podle pamětí starousedlíka pana Václava Sovy. Cílem této práce je konfrontace narativního pramene s prameny úřední provenience. Při psaní práce bylo zohledněno především hledisko tématické. KKllííččoovváá sslloovvaa Obec, samospráva, spolková a politická činnost, obecní volby, obecní majetek, každodennost, střední Čechy, Solopysky u Kutné Hory, 1918 - 1938
|
|
|
Písek - proměna lokální identity během procesu modernizace (1861-1914)
Bernášek, Bohumír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V teoretické části této diplomové práce jsou rozebírány koncepty kolektivní paměti Maurice Halbwachse, Pierra Nory a Jana Assmanna, které autor považuje za podnětné i v rovině utváření kolektivní identity. Část případová je věnována jihočeskému městu Písek a proměnám jeho identity ve druhé polovině 19. století. Podává přehled dostupných pramenů a podrobné životopisy osob, které se na formování místní identity nejvíce podílely. Pomocí rozboru slovníkových hesel jsou zachyceny základní složky lokální identity a jejich různé podoby, přičemž je sledováno zejména působení modernizace. KLÍČOVÁ SLOVA Písek, lokální identita, kolektivní paměť, modernizace.
|
|
|
Josef Liboslav Ziegler
Balcarová, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce pojednává o životě katolického kněze Josefa Liboslava Zieglera (1782-1846) v první polovině 19. století. Důraz je kladen na jeho vlasteneckou činnost ve východních Čechách, kde také Ziegler působil. Významnou složkou jeho práce byla redakční činnost v českých časopisech, kolem nichž shromažďoval východočeské literáty. Důležitá je i jeho překladatelská činnost do českého jazyka. Druhá část práce pojednává o Zieglerově tzv. druhém životě, kde je nastíněno vnímání a náhled pozdějších generací právě na život a působení Josefa Liboslava Zieglera. Práce vychází z dochované Zieglerovy korespondence a dobových periodik a literatury zabývající se českou vlasteneckou společností v první polovině 19. století. Klíčová slova První polovina 19. století Kněz Východní Čechy Vlastenectví Česká literatura
|
|
|
Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 ( se zvláštním zřetelem k českým zemím)
Holas, Václav ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rakouskou státní propagandou a jejím působením v zemích Koruny české v období let 1805 - 1809. Tehdejší rakouský státní patriotismus a nespokojenost s kontinentálním systémem byly vyjádřeny v rozsáhlé válečné propagační kampani, která se stala nejprve předzvěstí a později také průvodním jevem francouzsko-rakouského válečného konfliktu v roce 1809. Hlavním záměrem je pokus o rozbor této propagační kampaně představené na pozadí politicko-správních změn, které po bitvě u Slavkova provázely vznik rakouské státní zeměbrany. Studie nastiňuje genezi dobové propagandy a ideologie, kterou se ve veřejném prostoru autoprezentoval rakouský stát. Představena jsou média, prostředky a způsoby, jakými byla válečná ideologie v rámci soustátí šířena. Obsahová analýza propagačních zpráv se pak opírá o propagační materiál převážně českých autorů. Část práce se zabývá organizační strukturou kampaně a taktikami, které byly propagátory využívány k ovlivňování smýšlení publika. Zvláštní prostor je věnován snaze o pochopení úlohy českých vlastenců v rámci celostátní propagandy a významu kampaně pro další vývoj českého národního obrození. Závěrečné kapitoly pak přináší odpovědi na otázky recepce propagandy, tak jak ji mohly vnímat široké společenské vrstvy.
|
|
|
Dostihový sport a česká společnost (na příkladu závodišť v Pardubicích, ve Velké Chuchli a v hřebčíně Napajedla)
Votavová, Šárka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá okolnostmi a průběhem vzniku dostihového sportu v Čechách od 70. let 19. století do 20. let 20. století. Práce se dělí na tři části, z nichž první se zabývá vznikem pardubického závodiště, druhá je věnována závodišti ve Velké Chuchli a poslední je zaměřena na Hřebčín Napajedla. Ke každé kapitole je vypracována historie subjektu a následné odvození společenských souvislostí jako byla móda, postavení ženy při dostizích, vytvoření nových pracovních míst či formování určitého nového typu člověka. Hlavní cíl práce je snaha poodkrýt dostihový sport jako společenský fenomén, ale také konglomerát institucí, které nelze od sebe oddělit. Bez Hřebčína v Napajedlích by těžko byl zajištěn přísun kvalitních koní a bez Velké pardubické a její tradici díky šlechtě by se těžko vytvořilo dostihové závodiště ve Velké Chuchli. Práce není zaměřena na jednostranný popis dostihů, ale uchopení problematiky celkově. Mnoho prací zabývajících se prostředím dostihů zcela opomíjí provázanost a rovněž sociální stránku tohoto sportu. Na příkladech módy, dražeb či pořádání dostihového mítinku je ukázáno jak na jedné straně byly dostihy elitní záležitostí a na straně druhé vytvořili nová místa pro zábavu i pro podnikatele.
|
|
|
Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století
Kubecová, Barbora ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Zelený prostor je podstatnou součástí městského urbanismu. Výzkum, věnující se vývoji zeleně a vzniku prvních veřejných parků přispívá velkým dílem k poznání městské problematiky a dějin měst. Zelený prostor má estetickou funkci, je však také sociálně stratifikovaným prostorem. Každé město má svou vlastní jedinečnou zeleň. Ne jinak tomu je i v případě Prahy, jejíž dominanta - Pražský hrad vytváří spolu s Petřínem a Malou Stranou unikátní propojení městské zástavby a zeleně. Diplomová práce "Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století" si klade za cíl přiblížit historický vývoj pražské zeleně, především vznik veřejného zeleného prostoru a poukázat na fakt, že lidmi běžně přijímaný fenomén veřejných parků nebyl vždy samozřejmostí. Vývoj zeleného prostoru, zápas o jeho rozvoj i záchranu zaměstnával spolky, společnosti i jednotlivce a stal jednou z priorit městské politiky. Jako pramenná základna byly v práci použity zejména dobové průvodce, jejichž prostřednictvím byl popsán vznik prvních veřejných parků v 19. století a proměna typů městské zeleně. Další zdroj představovaly odborná literatura, dobové knižně vydané tituly, memoáry, mapy, obrazy, dobové pohlednice, administrační zprávy a statistické příručky vydávané městskou obcí. Práce byla inspirována...
|
|
|
Působení národních obranářských organizací na jindřichohradecku na přelomu 19. a 20. století
Slámová, Kateřina ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá fungováním českých národních obranných organizací na Jindřichohradecku na přelomu 19. a 20. století. V prvních kapitolách popisuje politickou a společenskou situaci v období vzniku obranných organizací (80. léta 19. století), školské zákony druhé poloviny 19. století a obecně vznik obranných organizací a jejich nástroje na přesvědčování společnosti. Těžištěm práce je pak vznik místních odborů Ústřední matice školské a Národní jednoty pošumavské v Jindřichově Hradci a jejich následná činnost do první světové války. Práce mapuje získávání financí hradeckých odborů obou organizací (sbírky a dary) a jejich další použití na podporu českých menšin a získávání českých dětí do českých škol. Popisuje také snahu o zřizování matičních škol na Jindřichohradecku. Klíčová slova: Národní obranné organizace, Ústřední matice školská, Národní jednota Pošumavská, Jindřichohradecko, Přelom 19. a 20. století
|
host ::
RSS.