|
|
Hrad Střekov jako symbol Ústecka v 19. a 20. století
Janečková, Kristýna ; Míšková, Alena (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
4.0 Resumé v diplomové práci je popsán hrad Střekov jako symbol města Ústí nad Labem a okolí města, především labského údolí v Českém středohoří, a jako památné místo regionu. Časový rozsah práce zahrnuje 19. a 20. století. Jedná se o dobu, kdy hrad, založený před rokem 1319, již dlouho neplnil svou původní funkci jako hrad strážní a celnice, ani jako sídlo šlechty, přestával být i hospodářskou jednotkou a postupně se stával vyhledávaným cílem turistů a inspirací pro umělce. Proto pramennou základnu tvoří především dobové tisky: turistické průvodce, monografie o hradu, místopisná literatura a periodika. Práce je členěna chronologicky podle jednotlivých období. Prvním zkoumaným obdobím je romantismus v 1. polovině 19. století. Hrad, od roku 1563 majetek rodu Lobkowiczů, prochází prvními stavebními úpravami, které ho mají zachránit od dalšího chátrání a zároveň přizpůsobit vzrůstajícímu turistickému ruchu. Střekov je inspirací pro - především výtvarné - umělce, kteří vyzdvihují jeho romantickou polohu v tajemné krajině. Ze známých návštěvníků jsou pro hrad nejdůležitější skladatel Richard Wagner, malíř Ludwig Richter a básník Theodor Korner, kteří motivy ze Střekova zachytili i ve svých dílech. Zabývání se středověkými hrady a především zříceninami, patří v této době k módní záležitosti, autoři však nekladou...
|
|
|
Sokolovský zámek a jeho historie
Beranová, Jitka ; Vlnas, Vít (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
Za hlavní přínos práce považuji shrnutí dosud známých poznatků o zámku v Sokolově a jejich určitou revizi. Zejména studiem archivního materiálu se mi podařilo získat nové poznatky opravující a obohacující dosavadní znalosti. Značnou pozornost jsem věnovala především zámeckým inventářům. Díky tomu bylo možno mimo jiné zpřesnit dataci a průběh klasicistní přestavby, uskutečněné již před rokem 1800, snad na počátku roku 1795, kdy nejprve došlo k rozdělení tzv. velkého sálu a následně jídelny v severním křídle. Stejně tak považuji za přínosné objevení fotografií interiérů zámku, případně jeho nejbližšího okolí, neboť tento materiál k jeho historii nebyl zatím odborně využit. Provedené sondy do rodinné korespondence, spadající zejména do 19. stol., naznačují, jaký vztah měli Nosticové ke zdejší oblasti, kdy zde pobývali či jak trávili čas. Tato korespondence nebyla doposud více využita, badatelé se o ni spíše zajímali ve vztahu k osobnosti Josefa Dobrovského. Zámek v Sokolově stál z hlediska Nosticů poněkud ve stínu jejich paláce v Praze či zámku v Měšicích, nenacházely se zde ani jejich hlavní sbírky, jako např. sbírka mědirytin, obrazů či nostická majorátní knihovna. Do konce 18. stol. sloužil spíše jako správní centrum a členové rodu zde příliš času netrávili. Určitá změna nastala na poč. 19. stol., kdy byl...
|
|
|
Hugo Bergman,poštmistr, starosta a politik
Beštová, Tereza ; Míšková, Alena (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
Při zadávání diplomové práce v rámci studia na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsem si zvolila téma "Hugo Bergmann, poštmistr, starosta a politik". První poznatky o této významné postavě regionálního a zároveň celonárodního charakteru jsem získala při studiu archiválií k mé předchozí práci v rámci Semináře k obecným dějinám. Zde jsem se zabývala situací v mém rodném městě - Brandýse nad Labem - na konci dvacátých a v první polovině třicátých let 20. století, přičemž jsem se soustředila zejména na brandýské školství. Jméno Hugo Bergmann bylo v archiváliích velmi často uvedeno a jeho osoba mne velmi zaujala. Jak jsem již zmínila, brandýský starosta Hugo Bergmann nebyl pouze postavou regionální, nýbrž i politikem a poslancem Československé strany socialistické. Poslancem Národního shromáždění republiky Československé byl zvolen celkem čtyřikrát a mandát vykonával mezi lety 1923 - 1938.
|
|
| |
|
|
Zdeněk Nejedlý a Litomyšl 1918-1938
Nájemník, Václav ; Zilynskyj, Bohdan (oponent) ; Čornej, Petr (vedoucí práce)
První část mé diplomové práce má ukázat a popsat Zdeňka Nejedlého jako historika Litomyšle především v souvislosti se vznikem dvou monografií o dějinách Litomyšle z let 1903 a 1934. Okolnosti vzniku první knihy mají blízký vztah k vzniku druhé práce a navíc skýtají možnost vzájemně je porovnávat. Nesmíme též zapomenout, že Nejedlý byl historikem svého města i díky pořádání městského archivu a publikování některých článků o historii města. I tato fakta budu do svého hodnocení zahrnovat. Druhá část diplomové práce se zabývá společenskými a politickými styky Zdeňka Nejedlého a má za cíl zhodnotit jeho kulturní aktivity v Litomyšli. Zde pak jsou základem pro anylýzu tři velké výstavy z let 1931, 1932 a 1934, přičemž jsou zmíněny i další kulturní aktivity Nejedlého a jeho spolupracovníků. V neposlední řadě se tato práce snaží osvětlit problematiku neudělení zejména druhého častného občanství Zdeňku Nejedlému v roce 1936 a širší okolnosti této skutečnosti. Odhalení této problematiky zapadne do politických styků, jež Nejedlý udržoval ve městě. Základním východiskem mi v této práci bude korespondence Zdeňka Nejedlého, kterou vedl s mnoha osobnostmi meziválečné Litomyšle. Korespondence je občas dosti neformálního rázu a umožňuje sondu nejen do nitra osobnosti Zdeňka Nejedlého, ale i lidí, s nimiž ji udržoval. Zde...
|
|
|
Kaplířové ze Sulevic
Rosol, Vladimír ; Zilynskyj, Bohdan (oponent) ; Čornej, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se snaží popsat historii šlechtického rodu Kaplířů ze Sulevic od jeho nejstarších známých dějin až do konce 15. století s drobnými přesahy do novějších dějin. Téma práce jsme si zvolili proto, že doposud neexistuje žádná syntetická rodová monografie. Doposud se česká historiografie, kromě hesel o rodu v naučných slovnících, systematicky zabývala jen osobami Kašpara Kaplíře ze Sulevic a jeho vnuka Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic. Další osobnosti rodu se objevovaly okrajově v různých historických syntézách či drobnějších studiích. Většímu zájmu historiků rod unikal možná i proto, že se v 15., a zvláště pak v 16., století rozvětvil do několika pošlostí, jejichž popis by vyžadoval hluboké a náročné genealogické bádání. Ani tato práce nepřináší celou historii rodu. Končí přibližně rokem 1500. Jednak proto, že na konci 15. století vyhasla vimperská větev, jednak z toho důvodu, že po roce 1500 se oproti předchozímu věku změnil život nižší šlechty. Začaly platit jiné společenské normy, společnost fungovala poněkud odlišným způsobem. Rozdílné jsou i prameny oproti těm, které jsme používali při vzniku této práce. Vedle historie Kaplířů ze Sulevic na pozadí společenských událostí se práce věnuje i jednotlivým osobnostem rodu a jejich životním úspěchům a prohrám. Zaměřuje se na okolnosti...
|
|
|
Příbramský časopis Horymír v období 1871 - 1891
Černá, Růžena ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Význam tisku jako pramene a jako fenoménu spoluvytvářejícího dějinný vývoj je jednoznačně uznáván. Ve vývoji české žurnalistiky je počátečním mezníkem rok 1719, kdy začaly v Praze vycházet první české periodické noviny. Ze skromných začátků se v období národního obrození vyvíjejí noviny s buditelskými, osvícenskými a vzdělavatelskými cíli. Po zavedení ústavnosti v 60. letech 19. století se z nich stávají skutečné politické orgány, které jsou mluvčím již cílevědomé české buržoazie a jejich jazykových, národních a státoprávních nároků. Českou žurnalistiku pak po několika desetiletí představují mladočeské a staročeské listy. Po pádu punktací se žurnalistika dále diferencuje. S novými politickými stranami vznikají i nové politické noviny, vedle kvantity se mění i kvalita žurnalistiky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.