|
|
Local people and national parks: Šumava and Pelister in comparative perspective
Petrova, Saška ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Těšitel, Jan (oponent) ; Cudlínová, Eva (oponent)
Percepce a postoje místních obyvatel k národním parkům se stále měnily a preformovaly od doby prohlášení prvního národního parku Yellowstone. Správy mnoha národních parků se musejí každodenně vyrovnávat s výzvou jak zabezpečit účinnou ochranu přírody s nedostatečnými finančními a lidskými zdroji. Tato situace jasně ukazuje, že zapojení místních obyvatel do managementu parků je nutnost. Navíc determinace hlavních faktorů způsobujících změny v postojích a percepcích místních obyvatelů se stává prioritní aktivitou k tvorbě a realizaci managmentových strategií v národních parcích. Chování a postoje místních obyvatel v určité oblasti by mohla být ovlivněna jednak jejím stupněm vázanosti nebo také senzibilitou. Vazby lidé-prostor jsou definovány jako: prostorová vázanost, prostorová senzibilita a topofilia. V této studii byl použit termín prostorová vázanost. Tento výzkum zkoumá percepce a postoje místních obyvatel k ochraně přírody a místnímu rozvoji ve dvou národních parcích: Národní park Pelister v Makedonii a Národní park Šumava v České Republice. Analýza stupně důležitosti vázanosti místních obyvatel na park ve vytváření jejich percepcí a postojů je také částí výzkumu. Tato studie navazuje a doplňuje výzkům realizován v Národním parku Šumava v roku 2003 a na výzkum realizován v roku 2006 v Národním...
|
|
|
Development of Smart Cities in the region of Latin America
Valová, Alena ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Těšitel, Jan (oponent)
The aim of the thesis Development of Smart Cities in the region of Latin America applied on the case of Mexico City and Rio de Janeiro stands on their comparison provided according to application of six axes smart city concept. Both cities provide their individual approach in their formulation and implementation of smart city initiative. According to this comparison this paper will prove that even though that there is not yet a uniform smart city definition there are indicators according to which it is possible to form a general a framework to identify smart cities. This framework will be important to prove several things about smart cities. They will be necessary for the future growth of humanity as cities become more and more important. This will happen by allowing for better functioning of cities and better use of existing resources. These cities will start to operate for their citizens in ways that lessen the impact of the environment while allowing cities to grow across multiple sectors while improving quality of life among a city s residents. This implementation of ITC technologies will prove a rising tide that will lift the city s poor by empowering their economic lives by improving quality of life and giving better access to resources. The comparison of the two cities will also prove that Rio de Janeiro through its many smart initiatives is further along in its path to becoming a smart city than Mexico City. The difference between the two will also prove just how important smart cities are to the region s future. Mexico City s projects have not been as holistic as those taken in Brazil s largest city. Rio de Janeiro s implementation of projects like COR have transformed the city allowing it to become one of the smartest cities in the region and the world. The COR has implemented ITC technologies and initiatives that have transformed every sector of the six-axes approach model.
|
|
|
Styl filmů Davida FIinchera
Těšitel, Jan ; VALAK, Radim (vedoucí práce) ; BLAŽEVIČ, Jasmina (oponent)
Diplomová práce navazuje na mou bakalářskou práci, která se
věnovala tvorbě režiséra Davida Finchera v období rámovaném
jednak existencí produkční společnosti Propaganda Films, a
jednak běžným standardem natáčení celovečerních snímků na
filmový materiál. Nové milénium přineslo pak konec této
produkční společnosti a rovněž, alespoň pro Finchera, konec práce
s filmovou surovinou. Na základě analýzy jedné signifikantní
scény z každého snímku, které Fincher natočil v digitální éře se
pokusím determinovat, jakými filmovými postupy je scéna
vyprávěna, co jí předchází a co následuje, jakou úlohu hrají v
jejím zpracování herci a scénář, v čem je stylisticky zajímavá
práce kamery a střihu, co tvoří stylistickou specifičnost
Fincherova vyprávění.
|
|
|
Styl Davida Finchera ve třech filmech z devadesátých let
Těšitel, Jan ; Valak, Radim (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
Práce mapuje tři snímky režiséra Davida Finchera, které vytvořil v devadesátých letech minulého století. Jedná se o filmy Sedm, Hra a Klub rváčů. Primárně se soustředí na rozbor filmu Sedm, a sice všech jeho složek. Antropologickou analýzou s přesahem k filosofické interpretaci jeho díla chce práce postihnout tvůrčí procesy jedné z nejvýraznějších autorských osobností současného Hollywoodu.
|
|
|
Možnosti využití konceptu biosférické rezervace na Šumavě
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Komplikovaný vztah mezi ochranou přírody a regionálním rozvojem se pokouší řešit koncept biosférické rezervace (BR). Pro definování funkcí biosférických rezervací jsou významné závěry I. mezinárodního kongresu BR, který se konal v roce 1983 v Minsku. Byla zde zdůrazněna nevyhnutelnost souběhu tří funkcí, které by měla BR plnit – ochranářské, vědeckovýzkumné a rozvojové. Ještě dále jde tzv. Sevillská strategie při definování rámcového statutu světové sítě biosférických rezervací. Podle tohoto statutu je cílem BR zvýšit povědomí o vzájemném propojení lidstva a biosféry, zdokonalit monitorování, vzdělávání, uvědomělost a spoluúčast veřejnosti na managementu biosférické rezervace. Analýza aplikovatelnosti tohoto konceptu tedy musí reflektovat čtyři základní funkce biosférické rezervace: (1) ochranu biologické diverzity/přírody, (2) vědecký a odborný výzkum, (3) vzdělávání a osvětu a (4) podporu udržitelného rozvoje.
|
|
|
Sociálně-ekologické a psychologické dopady Jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo
Rynda, Ivan ; Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
V rurálním prostředí jižních Čech lze jadernou elektrárnu Temelín považovat za vyjímečnou krajinnou složku ovlivňující kvalitu života místní populace. Projekt se zaměřuje na proces vytvoření koncepce soustavného sociologického šetření kvality života populace v širším okolí jaderné elektrárny. Pro analýzu reflexe situace místními obyvateli byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Bylo zjištěno, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. Pouze z krajinně ekologického hlediska vyplynulo, že silueta elektrárny vyvolává pocit podvědomého neklidu a je vnímána obyvatelstvem jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Vliv Jaderné ekektrárny Temelín na vnímání krajinného rázu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za vyjímečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech.Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny.Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat,že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci.V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé,že "vizuální agresivita" 155 metrů vysokých chladírenských věží,jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti,vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Vzdělávací projekt IPSEM – 20 let zkušeností a hledání cesty rozvojové pomoci
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Technická univerzita v Drážďanech pod patronací UNEP a UNESCO organizuje v rámci projektu „International Postgraduate Course on Environmental Management for Developing and Emerging Countries“ půlroční postgraduální studijní program (viz http://www.tu-dresden.de/cipsem/). Půlroční mezinárodní postgraduální studium je zaměřené na management životního prostředí a je určeno zástupcům z „rozvíjejících se a perspektivních zemí“. Pravidelnou součástí postgraduálního studia jsou týdenní Praktická cvičení v ekologickém plánování, která se konají na území České republiky. Od roku 1984 se na tomto projektu aktivně podílí i Ústav krajinné ekologie (od 1. 7. 2005 Ústav systémové biologie a ekologie) Akademie věd ČR, se sídlem v Českých Budějovicích.
|
|
|
Krajinný ráz a vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za výjimečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech. Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny. Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé, že“vizuální agresivita” 155 metrů vysokých chladírenských věží, jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti, vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
| |
host ::
RSS.