|
|
Charakterizace nanokrystalů kurkuminu v kapilární elektroforéze
Dvořáková, Amálie ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací nanokrystalů kurkuminu pomocí kapilární elektroforézy s UV-VIS a laserem indukovanou fluorescenční (LIF) detekcí. Kurkumin je přírodní polyfenolická látka s mnoha biologickými účinky. Nízká rozpustnost kurkuminu je jedním z hlavních faktorů jeho nízké biologické dostupnosti, kterou je ale možné zvýšit přípravou nanokrystalů kurkuminu. V experimentální části byly zkoumány vlivy složení základního elektrolytu a vkládaného napětí na nanokrystaly kurkuminu. Základní elektrolyty byly připraveny z kyseliny fosforečné, nebo HEPES a jejich pH bylo upraveno na hodnotu 7,0 pomocí NaOH, nebo TRIS, aby bylo otestováno, zda je tvar píku ovlivněn iontovou silou základního elektrolytu, a ne vlivem rostoucí koncentrace konkrétní složky BGE. Prvotní experimenty nezahrnovaly vkládání napětí, ale pouze tlak 50 mbar. Dále bylo vkládáno kladné i záporné napětí, přičemž byl použit 10mM fosfátový pufr, jehož pH bylo upraveno pomocí TRIS. Většina experimentů byla prováděna se vzorkem 100nm nanokrystalů kurkuminu. Nanokrystaly kurkuminu poskytovaly abnormálně široký pík v UV-VIS i LIF detekci. Bylo zjištěno, že disperze zóny nanokrystalů nebyla způsobena difúzí a že k rozmývání zón dochází vlivem parabolického profilu toku při aplikaci tlaku. Dále bylo zjištěno, že se...
|
|
|
Modifikace vnitřních stěn elektroforetických kapilár pomocí kladně nabitých kotev
Stávek, Petr ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Elektroosmotický tok je důležitým faktorem v kapilární elektroforéze. Jeho modifikací lze ovlivnit rozlišení a dobu trvání separace. Jedním z možných způsobů modifikace elektroosmotického toku je dynamické pokrývání vnitřního povrchu kapiláry. Cílem práce bylo otestovat, zda je některý ze zkoumaných vzorků kladně nabitých kotev schopný poskytnou pokrytí vhodné pro použití v kapilární elektroforéze. Nejprve byly provedeny experimenty s neopentylovými kotvami PK 1291, PK 941, PK 1300 a PK 1294 pomocí čtyř různých metod pokrývání. Získaná pokrytí vykazovala schopnost potlačovat elektroosmotický tok. Jednotlivé kotvy se mezi sebou výrazně lišily ve stabilitě jednotlivých pokrytí. Nejlépe se z této skupiny osvědčila PK 941. Následně byla provedena měření i s cyklodextrinovou kotvou PK 1281. S touto kotvou bylo dosaženo nejzajímavějších výsledků. Bylo zjištěno, že v závislosti na použitém základním pufru a zvolené metodě tvorby pokrytí lze s touto kotvou dosáhnout otočení směru elektroosmotického toku, či jeho až téměř úplného potlačení. Klíčová slova: kapilární elektroforéza, elektroosmotický tok, dynamické pokrývání kapilár, kladně nabité kotvy.
|
|
|
Srovnání vodivostních detektorů pro kapilární elektroforézu
Kříček, Zdeněk ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Bakalářská práce se týká srovnání dvou bezkontaktních vodivostních detektorů v kapilární elektroforéze. Pro tento účel byly využity dvě metody, metoda stanovení glukózy, fruktózy a sacharózy a poté metoda stanovení anorganických aniontů. Teoretická část popisuje kapilární elektroforézu jako takovou, a dále specifické využití vodivostních detektorů v kapilární elektroforéze a optimalizaci podmínek pro detekci. Dále obsahuje údaje, které jsou využívány pro srovnání detektorů, a poté i popis různých metod, které mohou být využity pro dělení sacharidů a anorganických aniontů. V experimentální části je popsána optimalizace jednoho z detektorů a následné srovnání detektorů Admet a TraceDec. Nejdříve probíhala separace sacharidů na krátkém konci v 40mmol∙l−1 hydroxidu sodném, při napětí −15kV. Pro kvantifikaci byla použita metoda vnitřního standardu. Jako standard byla do vzorků přidávána laktóza s koncentrací 0,1 mg∙ml−1 . Byla změřena kalibrační závislost v rozsahu 0,01 až 0,5 mg∙ml−1 a určena její linearita, a poté mez detekce, mez stanovitelnosti, které se pohybovaly kolem 0,005 mg∙ml−1 , resp. 0,015 mg∙ml−1 , a opakovatelnost relativních ploch, výšek píků a jejich migračních časů s relativními směrodatnými odchylkami v rozmezí od 3 % do 6 % pro detektor Admet a od 2 % do 4 % pro detektor TraceDec....
|
|
|
Optimalizace stanovení 5-fluorouracilu pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie
Durychová, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji metody stanovení 5-fluorouracilu pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie, která by mohla být použita ke stanovení účinnosti jeho enkapsulace liposomy. Nejprve byla vyzkoušena separace 1 mM standardu 5-fluorouracilu na několika vybraných typech kolon. Mezi testované kolony patřila C18 kolona, C18 kolona s pozitivní úpravou povrchu, fenyl-hexylová kolona a několik fluorových kolon společně se dvěma HILIC kolonami. Jako mobilní fáze byla ze začátku používána směs skládající se z 10 mM CH3COONH4, pH = 4,5 a MeOH v poměru 98/2. Výsledky ukázaly, že 5-fluorouracil eluuje na všech kolonách v přílišné blízkosti mrtvého času, kde často eluují také různé nečistoty. Aby se předešlo možnému zkreslení signálu 5-fluorouracilu ze strany nečistot potencionálně se vyskytujících v reálném vzorku, bylo vyzkoušeno několik různých obměn chromatografických podmínek. Jako definitivně nejúčinnější se ukázalo přidání 5 mM iontově párového činidla (jmenovitě hydrátu chloridu tetrabutylamonného) do mobilní fáze společně se zvýšením pH na 8,0 pro podporu ionizace analytu. V kombinaci s takto upravenou mobilní fází dosahovala nejlepších výsledků fenyl-hexylová kolona s retenčním časem 4,36 minut, která byla vybrána i pro finální stanovení 5-fluorouracilu v reálných vzorcích liposomů....
|
|
|
Identifikace parametrů asynchronního motoru
Křížek, Tomáš ; Václavek, Pavel (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a realizuje (v programu Matlab-Simulink a v mikrokontroleru Freescale 56F8346) jednu off-line metodu identifikující parametry asynchronního motoru, které jsou nezbytné k implementaci vektorového řízení. Identifikační metoda identifikuje rozptylovou indukčnost, vzájemnou indukčnost a časovou konstantu rotoru. Představená metoda je zhodnocena, výhody a nevýhody této metody jsou ohodnoceny s ohledem na její možné použití na skutečném motoru. Experimentální výsledky a simulační schémata, které jsou představeny ukazuji proveditelnost metody. Diplomová práce je rozdělena na sedm kapitol. V druhé kapitole je popsán základní princip a modely asynchronního motoru . Třetí kapitola obecně popisuje identifikační metody. Čtvrtá, pátá a šestá kapitola pojednává o metodě, která je založena na práci autorů [4] a [5].
|
|
|
Detailní charakterizace chirálních stacionárních fází na bázi makrocyklických glykopeptidů v SFC
Folprechtová, Denisa ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Křížek, Tomáš (oponent) ; Kohout, Michal (oponent)
Mezi klíčové faktory úspěšné enantioseparace v chromatografických metodách patří především volba vhodné chirální stacionární fáze. Makrocyklické glykopeptidy jsou chirální selektory, které vzhledem ke své unikátní struktuře umožňují interagovat s analytem různými typy interakcí současně, což přispívá k jejich komplexnímu retenčnímu a enantiodiskriminačnímu mechanismu. Makrocyklické glykopeptidy jsou hojně využívanými chirálními stacionárními fázemi v kapalinové chromatografii, ale dosud nebyly podrobně testovány v systémech sub/superkritické fluidní chromatografie, která v současnosti patří k významným separačním technikám z hlediska chirálních analýz. Proto je cílem této disertační práce podrobná charakterizace enantiodiskriminačních a retenčních mechanismů chirálních stacionárních fází na bázi makrocyklických glykopeptidů vázaných na "core-shell" částicích, tj. TeicoShell, VancoShell a NicoShell kolon v systémech sub/superkritické fluidní chromatografie. Nejprve byl podrobně studován vliv složení mobilní fáze, především typ a množství organických modifikátorů a aditiv, na jednotlivé chromatografické parametry, tj. retence, rozlišení enantiomerů a tvary píků prostřednictvím vybrané sady strukturně odlišných biologicky významných chirálních sloučenin a materiálů. Na základě získaných výsledků byl...
|
|
|
On-line derivatizace sacharidů v kapilární elektroforéze
Mareš, Vít ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Sacharidové řetězce glykoproteinů mohou podléhat různým chybám při jejich bi- osyntéze, které ovlivňují jejich biologické funkce, proto jich může být využito v diagnóze některých onemocnění nebo kontrole kvality biofarmaceutik, konkrét- ně monoklonálních protilátek, které také obsahují tetramerní glykoproteiny. Při diagnóze těchto poruch má potencionální využití kapilární elektroforéza. V této práci byla vyvíjena metoda on-line derivatizace sacharidů v křemenné kapiláře o délce 50 cm a o vnitřním průměru 50 µm. Jako modelová molekula byla použita glukóza, která byla značena fluorescenčním derivatizačním činidlem, 7-aminonaftalen-1,3-disulfonovou kyselinou. Metodu derivatizace glukózy a její separaci bylo potřeba optimalizovat. Nejprve byla zjištěna elektroforetická po- hyblivost derivatizačního činidla v 0,5; 1,0 a 2,5M koncentracích kyseliny octové a v 20mM fosfátovém pufru, pH = 3,5. Jako rozpouštědlo pro 7-aminonaftalen- 1,3-disufonovou kyselinu byly vyzkoušeny 2,5M kyselina octová i 20mM fosfátový pufr se záměrem sjednotit reakční a separační prostředí, což se ukázalo jako ne- realizovatelné. Byly zjištěny efektivní pohyblivosti ve zmíněných roztocích. Nej- lépe probíhala reakce s glukózou v prostředí kyseliny octové. Pro separaci bylo zjištěno, že nejvhodnějším základním elektrolytem je naopak...
|
|
|
Stanovení glutathionu v rostlinných vzorcích pomocí kapilární elektroforézy
Skála, Michael ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato práce vychází z dříve publikované metody pro stanovení obou forem glutathionu pomocí kapilární zónové elektroforézy opatřené UV spektrometrickým detektorem. Teoretická část popisuje biologické a biochemické funkce glutathionu. Dále teoretická část shrnuje historické metody stanovení glutathionu, jejich přesnost, správnost a spolehlivost se speciálním zaměřením na metody elektroforetické, a zvláště pak na kapilární zónovou elektroforézu. Je popsán princip kapilární zónové elektroforézy. Také řeší problematiku různých typů vzorků, speciálně pak rostlinné vzorky. Na závěr uvádí metodu pro stanovení redukované a oxidované formy glutathionu, ze které tato práce vychází. V praktické části je popsán postup vývoje a optimalizace samotné metody. Nejprve bylo testováno složení základního elektrolytu, jeho iontová síla, byly porovnávány dva elektrolyty - s NaCl a bez NaCl, byly pozorovány minimální rozdíly, proto byl NaCl ze základního elektrolytu vyloučen. Dále byla určována optimální koncentrace hexadimethrin bromidu. Byl sledován vliv koncentrace hexadimethrin bromidu na rychlost elektroosmotického toku. Byla sestavena kalibrační křivka pro různé koncentrace analytů ve vodě, byla zjištěna opakovatelnost, LOD a LOQ. Následně byla určována pozice píků v elektroferogramech reálného vzorku extraktu z...
|
|
|
Stanovení bitrexu pomocí ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie
Fuková, Kateřina ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Křížek, Tomáš (oponent)
V rámci této práce byla vyvinuta metoda pro stanovení bitrexu (denatonium benzoát) pomocí ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Pro stanovení byla použitá kolona Kinetex C18 (Phenomenex) s rozměry 100×2,1 mm a velikostí částic 1,7 μm. Jako mobilní fáze byla použita směs acetonitrilu s 0,1 % kyselinou mravenčí (složka A) a deionizované vody s 0,1 % kyselinou mravenčí (složka B). Poměr obou složek se v průběhu separace měnil na základě gradientového programu. Nejlepší separace bylo dosaženo při gradientovém programu: 0-2 min: 20 % → 70 % A (obj. %); 2-3 min: 70 % A (obj. %); 3-3,5 min: 70 % → 20 % A (obj. %); 3,5-5 min: 20 % A (obj. %). Teplota kolony během separace byla 40 řC a průtok mobilní fáze byl 0,3 ml/min. Metoda byla následně částečně validována. Byly proměřeny kalibrační křivky, byla měřena opakovatelnost, byla ověřena linearita metody při objemu nástřiku vzorku 1 μl a 5 μl. Poté byl pro stejné objemy nástřiku určen limit detekce a limit stanovitelnosti. Pomocí vyvinuté metody byly proměřeny reálné vzorky obsahující biterex. Tyto vzorky se však lišily v matrici. Jednalo se o pět chladicích kapalin, čistič na sklo a prací gel na černé prádlo. V chladicí kapalině Carline Antifreeze G13 (výrobce OMA CZ) byla koncentrace bitrexu experimentálně stanovena na hodnotu 23,4 ppm. V chladicí...
|
|
|
Modifikace vnitřního povrchu kapilár pro elektroforetické separace liposomů
Píplová, Renata ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čokrtová, Kateřina (oponent)
Elektroosmotický tok je jedním z hlavních faktorů, jež ovlivňují rozlišení separací v kapilární elektroforéze a často je nutná jeho modifikace. Jedním ze způsobů modifikace elektroosmotického toku je dynamické nebo permanentní pokrývání vnitřního povrchu kapiláry. Při separacích liposomů může taková modifikace navíc zmírnit jejich tendenci adsorbovat se na povrch kapiláry. Cílem práce bylo najít stabilní pokrytí, které bude dostatečně eliminovat elektroosmotický tok a otestovat jeho vliv na separace liposomů. Nejprve bylo testováno dynamické pokrytí kapiláry polymery Pluronic F-127, polyvinylpyrrolidon K30, polydialyldimethylamonium chlorid, polyethylenglykol a polyvinyalkohol pomocí čtyř různých metod pokrývání. Jednotlivé polymery a metody se lišily mírou potlačení elektroosmotického toku i stabilitou pokrytí. Z dynamických modifikací byla pro další testování separací liposomů zvolena pokrytí polymery Pluronic F-127, polyvinylpyrrolidon K30 a polydialyldimethylamonium chlorid. Liposomy s fluorescenční značkou byly separovány kapilární elektroforézou s laserem indukovanou fluorescenční detekcí a v jednotlivých pokrytích pak byla určena jejich mobilita. Nejvhodnější pro separace liposomů se jevilo pokrytí polymerem polyvinylpyrrolidon K30, ve kterém docházelo k nejmenším interakcím s liposomy v...
|
host ::
RSS.