|
|
Vliv sociálního klimatu pedagogického sboru na práci a motivaci pedagogů mateřských škol.
Čadová, Denisa ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ristić, Petra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vlivu sociálního klimatu pedagogického sboru na pracovní výkon a motivaci učitelů v mateřských školách. Teoretická část práce se věnuje definici pedagogických pracovníků, pracovními povinnostmi, které musejí zastávat a také jejich motivaci. Popsána je také role role ředitelů mateřských škol a jejich vliv na klima pedagogického sboru a motivaci pedagogů. Teoretická část práce vysvětluje rozdíly mezi školním klimatem, klimatem školní třídy a sociálním klimatem pedagogického sboru. Empirická část práce prezentuje výsledky výzkumu. Studie se zamĕřila na zkoumání sociálního klimatu pedagogických pracovníků v mateřských školách a jeho vlivu na motivaci a spokojenost učitelů. V tomto přístupu byla použita kombinace kvantitativních a kvalitativních metod k identifikaci faktorů ovlivňujících klima pedagogického sboru a jejich vlivu na práci a motivaci učitelů. Na základě získaných informací práce uvádí některé možnosti, které by mohly pomoci vybudovat pozitivní klima pedagogického sboru v mateřských školách. Takové návrhy mohou ředitelé či vedoucí pracovníci využít při přípravě akčního plánu určeného k podpoře dobrých vztahů a pracovního prostředí, kde by pedagogové byli motivováni a lépe se jim pracovalo. KLÍČOVÁ SLOVA: sociální klima, pedagogický sbor, pedagog, mateřská...
|
|
|
Postupy využívané pedagogy mateřských škol pro zlepšení průběhu adaptačního procesu dětí.
Ježková, Jitka ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem adaptačního procesu dětí nově nastupujících do mateřské školy. Především se práce zaměřuje na metody a postupy, které jsou při adaptačních procesech využívány, a které mají za cíl adaptaci dětí usnadnit. Součástí práce je teoretická část, kde jsou popsány především teoretické poznatky týkající se adaptačního procesu předškolních dětí. Dále je pak realizován kvalitativní výzkum, jakožto praktická část práce. V teoretické části práce jsou nejprve popsána vývojová specifika předškolního období. Ta jsou podstatná pro pochopení chování, prožívání či potřeb předškolních dětí. Zmíněna je role instituce mateřské školy a její vliv na dítě. Dále je popsán také samotný princip adaptace. Adaptace je velkou změnou a zátěží, kdy je pro její zdárný průběh (i další život dítěte), klíčové správné nastavení individuálního adaptačního procesu. V tomto ohledu je velká část věnována nejen roli a prožívání dítěte, ale také roli rodičů či pedagoga v mateřské škole. V praktické části je realizován kvalitativní výzkum. Výzkum je prováděn formou polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, pedagogy mateřských škol. Hlavním cílem výzkumu je především odhalení metod a postupů, které pedagogové mateřských škol využívají ke zlepšení průběhu adaptačního procesu dětí. V rámci analýzy a interpretace výzkumu...
|
|
|
Asistent pedagoga v předškolním vzdělávání a dítě s vývojovou dysfázií
Staňková, Anežka ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním práce asistentů pedagoga v různých třídách mateřské školy, kde je zařazeno dítě s vývojovou dysfázií. Teoretická část práce se zaměřuje na dvě hlavní témata, a to asistent pedagoga a vývojová dysfázie. Vývojová dysfázie je poruchou řeči, resp. druhem narušené komunikační schopnosti. V první části, se práce zaměřuje na asistenta pedagoga, jeho náplň práce, formy spolupráce a komunikace s ostatními pedagogy. Druhá část popisuje problematiku narušené komunikační schopnosti a bližší specifikace k vývojové dysfázii, její druhy a dítě s vývojovou dysfázií v předškolním věku. Výzkumná část je případovou studií třech asistentů pedagoga v různých třídách mateřské školy, které navštěvují děti s vývojovou dysfázií. Výzkum je realizován prostřednictvím vybraných výzkumných metod, a to strukturovaného rozhovoru a také nezúčastněného pozorování. Každý výzkumný vzorek obsahuje charakteristiku prostředí a charakteristiku asistenta pedagoga. Zároveň část, která je zaměřená na dítě s vývojovou dysfázií, kde je uvedena jeho osobní anamnéza a vlastní interpretace poskytnutých dokumentů. Výsledky výzkumu obsahují analýzu pozorování a analýzu rozhovorů vedených s učiteli a asistenty pedagogů v mateřské škole. Cílem výzkumné části práce je porovnat práci asistentů pedagoga,...
|
|
| |
|
|
Stimulace sociálních vztahů mezi dětmi předškolního věku pomocí dramatické výchovy
Hrušková, Zuzana ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu věnovat tématu sociálních vztahů mezi dětmi předškolního věku, a to v souvislosti s dramatickou výchovou. Konkrétně budu zkoumat okruh vrstevníků jako partnerů pro hru několika vybraných dětí. Zajímá mě, jestli zařazení několika dramatických lekcí se sociálními tématy do předškolního vzdělávání, bude mít na děti a okruh jejich vrstevníků vliv. Zda se okruh rozšíří, děti mezi sebou budou více interagovat, a také jestli díky dramatické výchově vzniknou základy pro přátelství. Teoretická část práce je zaměřena na psychický vývoj dítěte v předškolním věku konkrétně v oblasti raných vztahů, ať už jde o výběr vrstevníků ke hře nebo o navazování prvních přátelství. Dále se tato část orientuje na úvod do dramatické výchovy a představuje některé z jejích technik a metod. V praktické části je v jedné třídě mateřské školy představeno, realizováno a reflektováno pět dramatických lekcí se sociálními tématy. Před lekcemi je použita výzkumná metoda rozhovoru, kde respondenty jsou děti, které jsou dotazovány na to, jaké vztahy mají k jiným dětem. Stejný rozhovor je uskutečněn i po proběhnutí lekcí. Srovnáním obou rozhovorů je vyhodnoceno, zda na děti dramatické lekce nějak působily. Do hodnocení jsou také zahrnuty názory dvou pedagogů, kteří se třídou pracují, získané z rozhovorů na...
|
|
| |
|
|
Metody a techniky dramatické výchovy jako nástroj pro inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem
Balcárková, Markéta ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce nese název Dramatická výchova jako nástroj pro inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem. V teoretické části se zabývám problematikou žáků s odlišným mateřským jazykem. Dále se věnuji dramatické výchově jako oboru a zároveň vybraným metodám a technikám dramatické výchovy, které mohou být využity při inkluzi žáka s odlišným mateřským jazykem. V praktické části pojmenovávám nejčastější obtíže při inkluzi žáka s odlišným mateřským jazykem ve vzdělávacím procesu a zároveň definuji míru využití metod a technik dramatické výchovy při odstraňování výše uvedených obtíží. K výzkumu jsem využila kvantitativní výzkumné šetření, metodu strukturovaného dotazníku a kvalitativní výzkumné šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Na dotazník odpovídá 42 respondentů (pedagogických pracovníků). Z dotazníkového šetření vyplývá že nejčastějšími obtížemi jsou jazyková bariéra, kulturní rozdíl a neznalost prostředí. Tři čtvrtiny pedagogů využívají dramatickou výchovu, ale pouze 9 ji využívá při odstraňování nejčastějších obtíží při práci s žáky s odlišným mateřským jazykem. S těmito výsledky pracuji v rámci navrženého projektu tří dramatických lekcí, které se dají využít ve výuce. Inspirací pro tento projekt mi byly polostrukturované rozhovory s učiteli na prvním stupni, kteří ve své praxi...
|
|
| |
|
|
Rozdíly v zapamatování a pochopení antické pověsti přečtené versus uchopené metodami a technikami dramatické výchovy.
Ježková, Kristýna ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem, jež porovnává efektivitu a rozdíl dvou protikladných metod užívaných ve školním prostředí. "Metody a techniky dramatické výchovy v kontrastu klasické metody frontální výuky." Cílem této práce je zjistit, zda jednotlivé metody mají vliv, a jak moc rozdílný, pro lepší či horší pochopení a zapamatování dané látky. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží nastínit zadanou problematiku z odborného hlediska, pracuje především s odbornou literaturou. A vytváří tak základ pro praktickou část. Praktická část si nejprve klade výzkumné otázky a volí výzkumné metody. Jako výzkumná metoda je zvolena analýza testů vytvořených na základě odučených lekcí. Východiskem pro praktickou část je kniha "Staré řecké báje a pověsti" od Eduarda Petišky, v níž jsem se zaměřila na jednu konkrétní báji "Trója". Konec praktické části patří zreflektování průběhu lekcí a "poznání", kterého bylo dosaženo díky výzkumu. V závěru bude provedeno shrnutí a vyhodnocení výzkumných otázek.
|
|
| |
host ::
RSS.