|
| |
|
| |
|
|
Diploidní, triploidní a tetraploidní karas stříbřitý Carassius auratus z dolního toku Dyje: první výsledky reprodukční charakteristiky a experimentální hybridizace
Flajšhans, Martin ; Lusková, Věra ; Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel ; Rodina, Marek ; Lusk, Stanislav ; Gela, David
Diploidní, triploidní a tetraploidní samci karasa stříbřitého Carassius auratus produkovali živé, pohyblivé spermie, schopné oplození. Spermie diploidního karasa byly haploidní, spermie triploidního karasa byly aneuploidní, spermie tetraploidního karasa byly hodnoceny jako aneuploidní nebo diploidní. U koncentrace spermií a podílu živých spermií se jevila tendence poklesu se vzrůstající ploidií a tento rozdíl byl průkazný u tetraploida.
|
|
| |
|
|
Biodiverzita ichtyofauny České republiky (5)
Materiály z mezinárodní konference "Biodiverzita ichtyofauny České republiky (V)", která se konala v Brně dne 4. listopadu 2003. Konferenci uspořádaly Ústav biologie obratlovců AV ČR v Brně a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Praze.
|
|
| |
|
|
Posouzení ztrát na výnosu a kvalitě ječmene jarního při poškození porostu zvěří
Dvořák, J. ; Cerkal, R. ; Kamler, Jiří ; Šejnohová, H.
Vliv poškození rostlin ve třech intenzitách (nepoškozeno, poškozeno z 25% a 50%) na výnos a kvalitu ječmene jarního odrůdy Amulet byl sledován v polním pokusu, založeném v roce 2004 metodou latinského čtverce na lokalitě Žabčice. Z výsledků je zřejmý pokles hospodářského výnosu i výnosu předního zrna při 50% poškození listové plochy rostlin ve fázi počátku sloupkování (o 6,7%, resp. 6,6% oproti nepoškozené kontrole), zjištěn byl ale příznivější poměr zrna ke slámě (0,93). Stres rostlin, navozený poškozením, nevyvolal průkazné změny v obsahu sledovaných chemických látek v zrnu, nezpůsobil ani pokles množství extraktivních látek sladu.
|
|
|
Výzkum přírodně-ohniskových nákaz v biosférické rezervaci Pálava
Hubálek, Zdeněk ; Halouzka, Jiří ; Juřicová, Zina
Dlouhodobé výzkumy oddělení medicínské zoologie Ústavu biologie obratlovců AV ČR v této oblasti jsou zaměřeny na poznání přírodních ohnisek některých nákaz člověka, přenosných krevsajícími členovci, např. valtické horečky (původcem je komáry přenášený virus ahyňa), lymské borreliózy (původce je klíšťaty přenosná Borrelia burgdorferi sensu lato) nebo tularemie (původce Francisella tularensis, občas přenášen i klíšťaty). V poslední době zde byla prokázána aktivita komáry přenášeného viru West Nile, a nejsou vyloučena další patogenní agens přenosná klíšťaty (Anaplasma phagocytophilum, Babesia microti). Naše pracoviště zkoumalo v této oblasti také ekologii některých netransmisivních nákaz, např. botulizmu vodních ptáků, salmonelózy u racků a emmonsiózy hlodavců, z nichž poslední dvě mohou postihovat i člověka.
|
|
|
Vybrané biologické charakteristiky invazního druhu Perccottus glenii
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Koščo, J.
Pokožka se vyznačuje extremně silnou povrchovou vrstvou vykazující tendenci k rohovatění, značící jistě značnou mechanickou odolnost. Adaptací pro pobyt v mělkých vodách s možným negativním vlivem slunečního záření je pravděpodobně velké rozšíření melanoforů. Kromě všeobecně se vyskytujících melanoforů ve škáře se současně vyskytují i v pokožce. Melanofory jsou přítomny na povrchu gonád samců a také pronikají do nitra gonády. Invaze nepůvodních druhů může představovat pro dané území vážný ekologický problém vzhledem k ohrožení nebo i přímo zdecimování původních společenstev. Perccottus glenii je druhem, u něhož jsou předpoklady pro negativní ovlivnění původních společenstev značné. Má velkou odolnost vůči nízkým hodnotám kyslíku ve vodě a změnám teploty (snáší promrznutí toku) a široké potravní spektrum. Vysoká reprodukční výkonnost je podmíněna časnou pohlavní dospělostí, dávkovým výtěrem a péčí o vytřené jikry.
|
|
|
Ploidie karasa stříbřitého v ČR z pohledu umělé reprodukce
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Flajšhans, M.
Populace karasa stříbřitého na území ČR prošla výraznými změnami - čistě triploidní unisexuální gynogenetická populace se změnila v diploidně-polyploidní komplex, v němž výrazné místo patří diploidům (na některých lokalitách takřka 80%) a ztrácí se v ní podíl (v první fázi tohoto přerodu relativně častých) triploidních samců a tetraploidů. Jedinci tohoto komplexu mají různou strategii rozmnožování, naznačující, že naše dělení jedinců karasa stříbřitého pouze na základě jejich ploidie je příliš hrubé a nevystihuje přesně poměry v populaci. Je pravděpodobné, že v budoucnosti bude možno (zejména na základě geneticko-molekulárních metod) rozdělit dané jedince jemněji a vyřešit tak i další otázky týkající se karasa stříbřitého, jako jeho původ a systematické zařazení.
|
host ::
RSS.