Název: Tematicko-rematické členění výpovědi a amplituda řečového signálu v českých narativech
Překlad názvu: Information structure of utterances and the amplitude of speech signal in Czech narratives
Autoři: Hapka, Haštal ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2023
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Problematika aktuálního větného členění (funkční větné perspektivy) rozděluje každou výpověď na téma (složku kontextově zapojenou, známou již z předešlého kontextu či situace) a réma (složku kontextově nezapojenou, která je ve výpovědi nová). Vymezuje se tak proti formální syntaxi, která řeší pouze skladebné vztahy mezi jednotlivými větnými členy, a zaměřuje se na informační strukturu věty. Cílem této práce bylo zaměřit se na akustický parametr amplitudy řečového signálu pro každou z těchto složek zvlášť a zjistit, zda některá z nich nevykazuje se statistickou významností vyšší nebo nižší hodnoty než ta druhá. S přihlédnutím k tomu, že v toku mluvené řeči mluvčí užívají různé prostředky k vytvoření prominence (zdůraznění určitých slov či slabik), které ovlivňují akustické parametry (frekvenci, trvání i právě amplitudu), vyvstala domněnka, že by kontextově nezapojená (tedy nová) informace mohla vykazovat vyšší hodnoty amplitudy než složka kontextově zapojená z důvodu potřeby jejího zdůraznění. Zároveň v průběhu každé výpovědi hodnoty amplitudy postupně klesají a nové informace bývají v nepříznakovém slovosledu na jejím konci. Na korpusu 100 nahrávek od deseti mluvčích byly zvoleny tři způsoby měření: jeden z nich (průměrná amplituda) potvrdil převahu složky tematické, druhý (amplituda slova násobena... The issue of functional sentence perspective divides each utterance into a theme (a contextually inferable component known from a previous context or situation) and a rheme (a non-contextually involved component that is new to the utterance). It thus sets itself against formal syntax, which deals only with the compositional relations between the individual sentence members, and focuses on the information structure. The aim of this paper was to focus on the acoustic parameter of speech signal amplitude for both of these components separately and to see whether either of them shows higher or lower values than the other with statistical significance. Taking into account that in the flow of spoken speech speakers use different means to create prominence (stressing certain words or syllables), which affect the acoustic parameters (frequency, duration and amplitude), the hypothesis arose that the contextually uninvolved (i.e. new) information could show higher amplitude values than the contextually involved component because of the need to stress it. At the same time, during the course of each utterance, the amplitude values decrease, and the new information tends to be in the unmarked word order at the end of the utterance. On a corpus of 100 recordings from ten speakers, three methods of measurement...
Klíčová slova: informační struktura|aktuální členění výpovědi|téma|réma|amplituda řečového signálu|intenzita; information structure|contextual structure of utterances|theme|rheme|speech signal amplitude|intensity

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/185486

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-536061


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce