Název:
Politický význam Durkheimova projektu sociologie
Překlad názvu:
Durkheim's Sociology as a Political Project
Autoři:
Maršálek, Jan ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2007
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Předkládaná práce je jednou z těch, které se "vracejí ke klasikům", neboť autor se v ní pokouší o originální politickou interpretaci sociologického projektu Émila Durkheima. Hypotéza, že je za Durkheimovým projektem sociologie (který je třeba odlišit od Durkheimovy konkrétní sociologie) možné rozpoznat politickou intenci, je získána na základě přiblížení, které autor provádí mezi Durkheimovým vymezením sociálního faktu a Agambenovým pojetím foucaultovského termínu "dispositiv". Protože analýza vybraných interpretací Durkheima, které se přímo zaměřují na politický aspekt jeho práce (z pera R. Arona, A. Giddense a B. Lacroixe), autorovi nedovolila znovunalézt úroveň Durkheimova sociologického projektu, obrátil svoji pozornost k vybraným "globálním" interpretacím (T. Parsons, A. Giddens, R. Aron). Jen v jedné z těchto obecných interpretací bylo dosaženo hledané úrovně, především byl ale v součtu ztracen "politický" Durkheim. Autorovy vlastní komentáře k některým Durkheimovým malým textům, k Durkheimovu a Maussovu článku o sociálním původu mentálních klasifikací a k jeho Dělbě společenské práce jsou v poslední kapitole využity k podpoře teze, podle níž spočívá politický charakter Durkheimova sociologického projektu v jeho účasti na osvobození člověka společností od ní samé. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)Ce travail compte parmi ceux où l'auteur s'engage à une relecture originale des auteurs classiques. Ainsi, l'auteur reprend l'oeuvre d'Emile Durkheim pour donner une interprétation politique de ce qu'il appelle le projet sociologique durkheimien. Une mise en parallèle de la définition durkheimienne du fait social et de la réinterprétation faite par Giorgio Agamben du concept foucaldien de « dispositif », lui sert dans cette entreprise de point de départ. Dans le premier temps, l'auteur revois quelques travaux qui mettent eux-mêmes l'accent sur la dimension politique des écrits de Durkheim (notamment celui d'Aron, Giddens et Lacroix). Or ces lectures ne lui permettent pas de retrouver le niveau d'analyse annoncé dans la première partie du travail. Il se tourne alors vers des interprétations « globales » de la sociologie durkheimienne, avec un résultat médiocre, car le politique est perdu de vue. L'auteurs continue par ses propres commentaires d'un petit nombre de textes de Durkheim, dont De quelques formes primitives de qualification et De la division du travail social. Il s'appuie sur ces analyses dans la dernière partie de son travail pour soutenir sa thèse selon laquelle le caractère politique du projet sociologique de Durkheim consiste en ce qu'il participe à la libération par la société de l'individu de...