Název:
Národní bezpečnostní strategie Spojených států amerických 2002: Imperiální Grand Strategy?
Překlad názvu:
National Security Strategy of the United States of America 2002: Imperial Grand Strategy?
Autoři:
Ludvík, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2009
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Tato práce se věnuje detailnímu rozboru problematiky americké Národní bezpečnostní strategie ze září 2002. Práce jednak rozebírá a interpretuje daný dokument, jednak kontext, ve kterém tyto dokumenty vznikají a existují. Zvláštní pozornost je kladena na rozhodovací procesy v Radě národní bezpečnosti, která je jako hlavní koordinační orgán primárně zodpovědná za formulaci americké bezpečnostní politiky. Jako užitečné teoretické východisko používá tato práce Allisonovu koncepci byrokratické politiky. Dále v práci nalezneme rozbor tří klíčových problematik, jenž bývají spojovány jak konkrétně s Národní bezpečnostní strategií 2002 tak s administrativou George W. Bushe obecně. Jedná se o problematiku vztahu preempce a prevence, včetně jejího chápání v dokumentu samotném a zasazení do historického kontextu, dále pak americký přístup k multilateralismu a unilateralismu, kde ukazuji na vliv americké tradice na vnímání těchto konceptů a nakonec problematiku podpory demokracie ze strany Spojených států. Na základě rozboru výše nastíněného dochází práce k závěru, že Národní bezpečnostní strategii je velice dobře možné vysvětlit jako produkt byrokratické politiky a její klíčové prvky jsou produktem americké historické tradice a identity a nikoliv převratnou změnou, za kterou bývají často mylně označovány.This paper offers a thorough examination of the United States 2002 National Security Strategy. The document is explored in its broader context, which allows us to understand it in its uniqueness and therefore offer sufficient interpretation. Special attention is devoted to the decision making process of the U.S. National Security Council due to primary responsibility of NSC for coordination of American security policy. Further attention is paid to three particular problem- related parts that are often considered to be the most revolutionary issues of this document. Preemption, unilateralism and U.S. support for the spread of democracy are examined in the broader context of the U.S. foreign policy tradition, American identity and historical development. On the basis of thorough research, the paper supposes that all major parts of this particular document are rather compatible with the development of U.S. security policy and they represent rather the outcome of developments than a fundamental change or reformulation of the strategy. The role of strategic documents is implicitly examined as well, while the study suggests that it should be perceived as a product of bureaucratic politics as summarized in a model by Graham Allison.
Klíčová slova:
Bushova doktrína; byrokratická politika; George W. Bush; národní bezpečnost; preempce; Rada národní bezpečnosti; strategie; unilateralismus; válka v Iráku; bureaucratic politics; Bush Doctrine; George W. Bush; national security; National Security Council; preemption; strategy; unilateralism; War in Iraq