Název:
Iluze a illusio: Genealogie morálky
Překlad názvu:
Illusion and Illusio: Genalogy of morals
Autoři:
Adamec, Jan ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2019
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Iluze a illusio: Genealogie morálky Text za využití pojmu illusio a jeho korelátu iluze, jež tvoří jádro sociologické koncepce člověka Pierra Bourdieho rozebírá po jednotlivých esejích Nietzscheho analogické pojmy. Illusio jako centrální pojem teorie je propletencem pojmu spoelčnosti, těla a hodnoty. Interpretce z poheldu sociální kocnepce člověka implikované v illusio zkoumá specifičnost Nietzscheho propoejní těla, hodnoty a spoelčnosti v Genealogii morálky. Interpetace rozkrývá Genealogii morálky jako koncipující animálního člověka navzdory násilným umrtvujícím technikám socializace a ukazuje návazné utopické projekty vypořádaní se s propastnou myšlenkou. Kdy Nietzscheho myšlení vyjevuje sociologickou koncepci neblahého conditio humana zrcadlící jeho vlastní propsastnou myšlenku. Kdy je na jedné straně člověk zapleten do kruhu symbolického násilí a na druhé sociálně zmrzačeným zvířetem, přičemž překvapivě obě situace jsou ve výslekdu překonávány způsoby oddělení se od společnosti, jednou vytvořením utopické sociální jednotky a pdoruhé harmonickou integrací sociálních výdobytků s animálním jádrem člověka navzdory společnosti.Illusio and illusion: Genealogy of morals The work is attempting to use the concept Illusio and its coerelate illusion, which form the core of Pierre Bourdieu's sociological conception of man is inspecting one essay at the time Nietzsche's analogical concepts. Illusio as central concept of theory is bundel of interconected concepts of society, body and value. Interpretation from the view of social conception of man implied in illusio uncovers Genealogy of morals as concieving animalistic man in opposition to violent deadening techniques of socialisation and shows follow-up utopic projects of dealing with abysmal thought. As Neitzsche's tought reveals inauspicious sociological conception of conditio humana mirroring his own abysmal thought. On one side is man entangled in a circle of symbolic violence and on the other socialy maimed animal, surprisingly both situations are in the end overcome by ways of separation from society. Once by creation of utopic social unit and second by harmonic integration of social achievements with animal core of man in spite of society.