Název:
Člověk, místo, paměť
Překlad názvu:
MAN, PLACE , MEMORY
Autoři:
Vlček, Martin ; HAVLÍČKOVÁ, Šárka (vedoucí práce) ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2017
Jazyk:
cze
Nakladatel: Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta. Knihovna
Abstrakt: [cze][eng] Scénografie se odjakživa pohybuje mezi výtvarným a performativním uměním.
Samotné výtvarné umění se od 60. let 20. století často dostává do podobných
přesahů: zážitků spojených s instalací (environment již od 50. let) a s důraznějším
zaměřením se na akci samotnou (happening, event, performance).
Zajímám se o takové příklady, kdy se oba tvůrčí světy setkávají na pomyslných
hranicích a věnují se tématu paměť a místo alespoň na jedné z těchto rovin:
1.) umělecké práci s prostorem a jeho specifičností
2.) umělecké práci založené na osobních vzpomínkách, či sdílení zážitku
Velmi zásadní jsou pro mě fenomén autenticity a osobního prožitku,
(spolu)prožívání s ostatními a kentextualizace místa. Scénami a scénografií
současně se například stávají budovy a instalace, dějem happeningy,
eventy, performance. Výše jmenované přístupy ale poslouží spíše jako
východiska, věnuji se především současným tendencím. Spíše než umělý svět
mě zajímají umělecké projekty, které se k životu blíží co nevíce, ať už se
zvýšeným apelem na zážitkovost, přecházející v intimní dialog, nebo sdílení
příběhů, paměti a místa.
V autorském uměleckém projektu řeším téma návštěvy. Jaké jsou rozdíly
a kdy dochází k souznění mezi dvěma klíčovými momenty — být (ještě) na návštěvě
a cítit se (už) doma, zabydlený? Hledám cesty, jak reflektovat místo,
využít paměti nejen toho prostoru, ale též lidí, kteří jej znali, transformovat jejich
interpretaci z různých osobních příběhů či deformací skutečnosti (propaganda,
idealizace) a vytvořit nové prostředí, přenesené do dalšího kontextu. Snažím se
ve své tvorbě využít prakticky všech nástrojů k zobrazování skutečnosti. Malba,
fotografie, video, instalace, zvuk, environment, kresba, projekce, text, jídlo,
performance, tanec, rituál a já jako ústřední tvůrce v dialogu s návštěvníky.
Do popředí mého zájmu se dostávají time-based media, mentální mapy, site
specific, paměť, prostor, místo, cesta, vzpomínky a jednotlivec, který je čte
a interpretuje.Since its origin scenography has been situated among two arts (the visual art
and the performing art). Also the visual art itself has been since the 60's
of the 20th century in a similar position: experiences of living through as a part
of installation (environment since 50's) or focusing more on the action itself
(happening, event, performance). In my thesis I mention such examples, when
both of these creative worlds cross each other on borders. The themes
memory and place included in their works may consist at least of one of these
two main levels:
1.) art work with place and its specifics
2.) art work established on personal stories or sharing the experience
The most important for me are phenomenon of authenticity and personal
experience, (co)fealing and contextuality of the place. The buildings and
installations become scenes and scenographies at the same time. The happenings,
events, performances become the story. But these art approaches are
just shortly mentioned in my thesis, working more like roots, context with the
past in contemporary works. I prefer projects intensively close to life to the
artificial works. Whether it is about high experience level continuing to the
intimate dialogue or sharing the big stories, memory and places, it is done in the
context of time-based media, mental maps, site specific, memory, space/site,
path, memories and someone who reads (in) it and (re)interpretates that.
In my author diploma art project I work with a phenomenon of Being on
a visit. Which are the differences and when does it come to coherence among
the two key moments — being (still) on a visit and to (already) feel like
at home? I´m searching for way how to reflect the place/site, using memory
not only of that place/site, but also of the people who knew it — and transforming
their interpretations from different personal stories or deformations of the
reality (propaganda, idealisation). I focus to make a new environment/landscape,
transported to another context. In my art work I am trying to use almost all tools
for portraiting the reality. Painting, photography, video, installation, sound,
environment, drawing, projection, text, food, performance, dance, ritual and me
as the main creator of the dialogue with the visitors.
Klíčová slova:
autenticita (umění); místo; paměť; prožitek; site-specific art
Instituce: Akademie múzických umění v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné registrovaným uživatelům v digitálním repozitáři AMU. Původní záznam: http://hdl.handle.net/10318/10147
host ::
