Překlad názvu:
Jeanette Winterson`s Postmodern Historical Novels: Sexing the Cherry and The Passion as Historiografic Metafictions.
Autoři:
Araslanova, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2016
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] Nineteenth and early twentieth century theorists believed that history was based on actual facts traced by written evidence which justified those facts` apparent objectivity. Later theorists, under the influence of the poststructuralists` ideas of textuality of reality, doubted those concepts assuming that the historical data cannot be perceived objectively. This led to the further assumption that history is a construct, a discourse created by the historian who narrates it to the others. Consequently, in the Postmodern understanding, history is a subjective rather than an objective concept. Under those fairly new concepts the historical novels evolve into another form, a new kind of "fictional history". According to Linda Hutcheon, this form of Postmodern historical novel can be called historiographic metafiction. She uses that term to describe fiction which is both metafictional and historical: it is a specific form of metafiction that "draws attention to its status as an artefact" in order to pose questions about the relationship between fiction and reality. Those fictions "situate [themselves] within historical discourse" while still claiming to be fictitious. Thus, they problematize the very distinction between history and fiction by showing the parallels between writing literature and writing...V 19. a na začátku 20. století se literární teoretici domnívali, že historie jako vědecká reflexe historických události je založena na skutečných faktech, jejichž existence může být potvrzena písemnými důkazy. Pod vlivem poststrukturalismu a jeho idejí o textualitě reality však pozdější teoretici začali tyto pojmy zpochybňovat, a poprvé se objevily myšlenky o tom, že tyto písemné důkazy nemohou být vnímané objektivně. Tyto myšlenky se promítly do dalšího předpokladu, že historie je konstrukce - diskurz vytvořený dějepiscem, který "předává" historická fakta ostatním. Proto je z pohledu postmodernismu historie spíš subjektivní, než objektivní pojem. Pod vlivem těchto myšlenek se historické romány vyvinuly v novou formu, v nový typ "fiktivní historie". Linda Hutcheonová tuto novou formu postmoderního historického románu nazývá historiografickou metafikcí. Hutcheonová používá tento výraz pro popis fikce, která je historická a zároveň metafikční: jde o specifickou formu metafikce, která "poukazuje na svůj status jakožto artefakt", a tak vyvolává otázky na vztah mezi fikcí a realitou. Takové fikce "se zařazují do historického diskurzu", přičemž zároveň tvrdí, že jsou fiktivní. Zpochybňují odlišnost historie a fikce tím, že poukazují na společné prvky psaní literárních děl a historických záznamů; mají...
Klíčová slova:
britská literatura; historické romány; historiografická metafikce; Jeanette Wintersonová; postmodernismus; British literature; historical novels; historiographic metafiction; Jeanette Winterson; postmodernism