Název:
Postoje k jazyku v preskriptivních gramatikách v době racionalismu
Překlad názvu:
Attitudes to language in the prescriptive grammars in the Age of Reason
Autoři:
Grosser, David ; Tichý, Ondřej (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2010
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] This thesis concerns itself with the formation of the attitudes to language in the course of the standardization of the English language in the eighteenth century. It is the aim of this thesis to show that the rise of the prescriptive grammars was caused by certain ideological presumptions about the nature of language and by certain social processes and that the understanding of the ideological and historical background is crucial for the interpretation of these grammars. The first chapter discusses the proposals for the English academy. It is shown that these proposals presented and propagated the ideas that formed the basis of the prescriptive attitude to language and that they, therefore, represent the essential prelude for the flowering of the prescriptive ideology in the later decades of the eighteenth century. The second chapter deals with the consequences of the effort of the strong rising middle classes for the social selfidentification. It is shown that language played an important role in this process and that the desire of reaching the standard of the upper classes caused an unprecedented demand after the language codification and influenced its shape. In the last chapter, the nature of the norm of the prescriptive grammars is examined and it is argued that it was based on the usage of the upper...Tato práce se zabývá formováním názorů na jazyk v rámci standardizace angličtiny v osmnátém století. Cílem práce je ukázat, že nástup preskriptivních gramatik byl podmíněn určitými ideologickými předpoklady o povaze jazyka a jistými procesy ve společnosti a že porozumění tomuto ideovému a historickému pozadí je klíčové pro interpretaci těchto gramatik. První kapitola se zabývá zkoumáním tzv. návrhů na projekt anglické akademie. Ukazuje se, že tyto návrhy prezentovaly a šířily myšlenky, které tvoří základ preskriptivního náhledu na jazyk a že tedy byly nezbytnou předehrou pro rozmach preskriptivistické ideologie v pozdějších dekádách osmnáctého století. Druhá kapitola pojednává o důsledcích snahy nově vznikajících silných středních vrstev o sociální sebe-identifikaci. Ukazuje se, jak důležitou roli hrál v tomto procesu jazyk a jak touha vyrovnat se vyšším vrstvám vyústila v nebývalou poptávku po jazykové kodifikaci a ovlivnila její podobu. V poslední kapitole se za využití poznatků z druhé kapitoly zkoumá povaha normy preskriptivních gramatik a ukazuje se, že byla založena na úzu vyšších společenských vrstev. Dále se dokazuje na příkladech Lowtha a Priestleyho, že gramatiky tohoto období nelze v posledku označit jako preskriptivní či jako deskriptivní, protože obsahují jak deskriptivní tak preskriptivní...
host ::
