Original title:
Táborské kostelní počty z let 1509-1510
Translated title:
The parish accounts of Tábor from 1509 to 1510
Authors:
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (advisor) ; Kůrka, Pavel (referee) Document type: Bachelor's theses
Year:
2010
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Tábor byl bohaté a prosperující město se širokou majetkovou základnou a vzkvétající řemeslnou výrobou, zejména soukenictvím. Od roku 1452, kdy se poddal zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, byl věrným služebníkem českých králů až do roku 1547, kdy se přidal ke stavovskému povstání proti Ferdinandovi I. Po prohře povstání byl Tábor potrestán odnětím velké části majetků a dosazením královského rychtáře. Od husitské revoluce začal vzrůstat laický vliv na správu zádušního jmění, protože církvi byl odebrán její majetek. O zádušní hospodaření se starali kostelníci, v první polovině 16. století převzali jejich funkci úředníci a kostelníkům zůstala jen péče o kostel. Zprávy o záduší měly být zaznamenávány do zádušní knihy, kde byly zapsány příjmy a výdaje záduší, seznam bohoslužebných předmětů, zápisy pamětního a správního charakteru. Příjmy záduší plynuly z petic (ofěr), z pohřbů v kostele a na hřbitově, ze zvonění, z úroků z domů, lesů, zahrad, polí, vinic, vsí atd. Nejčastějšími výdaji byly platy faráři, varhaníkovi, zvoníkovi, kuchařce, za opravy v kostele a na faře, za otop na faru, za potraviny, víno aj. Hlavním tématem mé práce je rozbor táborských kostelních počtů z let 1509-1510. Jsou zapsány na šesti foliích a uloženy v Okresním archivu v Táboře. Počty vedli kostelníci Mikuláš sladovník a Jan Malšický....Tábor was a rich and prospering town with a large property base and flourishing crafts production, especially drapery. Since 1452, when it surrendered to bailiff Jiří of Poděbrady, it was a loyal servant of Czech kings until 1547, when it joined revolt of the estates against Ferdinand I. After suppression of the revolt, Tábor was punished by taking away a major part of its property and by the installation of the royal reeve. Since the Hussite revolution, influence of laymen on administration of fabrica ecclesiae (funds necessary for church construction, maintainance and functioning) started to rise, as the church was taken away its property. It was sacristans who looked after administration of fabrica ecclesiae. In the first half of the 16th century, officers took over that duty and sacristans were left just the duties at church. Reports on fabrica ecclesiae should have been recorded in a fabrica ecclesiae book, including incomes and expenditures, a list of instruments for worship service, and records of memorial and administrative character. The incomes to fabrica ecclesiae were from collections, from funerals at church as well as in the cemetary, from chiming, from interest payments on houses, woods, gardens, fields, vineyards, villages etc. The most frequent expenditures were wages for a vicar, organist,...
Institution: Charles University Faculties (theses)
(web)
Document availability information: Available in the Charles University Digital Repository. Original record: http://hdl.handle.net/20.500.11956/37441
guest ::
