Název:
Změny vlastnických vztahů k půdě v Čechách po roce 1918
Překlad názvu:
Changes of Land Ownership Rights in Bohemia after 1918
Autoři:
Karfík, Zdeněk ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) Typ dokumentu: Rigorózní práce
Rok:
2009
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] 98 R E S U M E Od vzniku samostatného Československa v roce 1918 zde bylo v minulosti, a to jak dlouhé, tak i nedávné, příliš zásahů do vlastnického práva k nemovitostem obecně a k pozemkům zvlášť ze strany státu, než aby se nechalo hovořit o dlouhodobé kontinuitě právního stavu. Jedná se zejména o popsání dvou pozemkových reforem, jako důsledků dvou revolučních přeměn společenských vztahů, a to po roce 1918 - první pozemková reforma a po roce 1948 - tzv. druhá pozemková reforma. Pokud jde o první pozemkovou reformu, zaměřil jsem se ve své práci na nejdůležitější zákonnou úpravu, což byl zákon č. 32/1918 Sb., o obstavení velkostatků, zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového (záborový zákon), zákon č. 329/1920 Sb., tzv. zákon náhradový a zákon č. 81/1920 Sb., tzv. zákon přídělový. Záborový zákon znamenal, že ze zákona byl zemědělský majetek ve výměře na 150 ha orné půdy nebo 250 ha celkem půdy zabrán, to znamená, že původní vlastník s ním již nemohl disponovat. Stát potom na základě zákona přídělového upravil postup přidělování zemědělské půdy a lesů tzv. přídělcům, což byly především fyzické osoby nebo např. i různá sdružení, družstva apod. V této souvislosti chci velice krátce upozornit, že první pozemková reforma znamenala, že původní vlastníci velkého zemědělského majetku obdrželi...99 R E S U M E Due to numerous interventions into ownership right to immovable property in general and land in particular, namely from the part of the state, which have occurred in remote and recent past since the creation of independent Czechoslovakia in 1918, it is impossible to speak about long-term continuity of legal status. This applies, in particular, to the two land reforms which occurred as a result of two revolutionary changes of social relations - the first one (the "first land reform") after 1918 and the second one (the "second land reform") after 1948. As regards the first land reform, I have focused on key relevant legislation: Act No. 32/1918 Coll. on attachment of large land estates, Act No. 215/1919 Coll. on the appropriation of large land property (the Appropriation Act), Act No. 329/1920 Coll. (the Compensation Act) and Act No. 81/1920 Coll., the Allotment Act. Under the Appropriation Act, agricultural property with the area in excess of 150 hectares of arable land or of 250 hectares of total land area was appropriated, meaning that the original owner could no longer dispose of it. Under the Allotment Act, the state then regulated the process of allotment of agricultural land and forests to allottees, mostly individuals, but also to various associations, cooperatives, etc. In this...