Original title:
Sledování vnitřních vlivů na produkci a kvalitu mléka
Translated title:
Monitoring internal factors on milk production and quality
Authors:
Králová, Alena ; Toušová, Renata (advisor) ; Jan, Jan (referee) Document type: Master’s theses
Year:
2016
Language:
cze Publisher:
Česká zemědělská univerzita v Praze Abstract:
[cze][eng] Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv vnitřních vlivů na produkci a kvalitu mléka na vybrané farmě. Podklady pro zpracování této diplomové práce byly získány na farmě ve Skalici u Frýdku-Místku, patřící pod akciovou společnost Beskyd Agro. Data použita v diplomové práci byla vyhodnocena za 2 roky(1.10.2013-30.9.2014, 1.10.2014-30.9.2015). Získaná data byla vyhodnocena a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Hodnocení mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě výsledků získaných z pravidelných kontrol užitkovosti. U mléčné užitkovosti byly vyhodnoceny parametry nádoje (kg), tuku (%, kg), bílkovin (%, kg) mléka a obsah somatických buněk (SB) v závislosti na reprodukci (servis perioda, mezidobí) a pořadí laktace. Hodnocené stádo bylo rozděleno na 2 skupiny: I. laktace, II. laktace a další laktace. Hypotéza : Zhoršení ukazatelů reprodukce má negativní vliv na výši produkce a složky mléka.
K finálnímu zhodnocení byly použity data čítající 280 dojnic holštýnského skotu, které byly za dané období zařazeny do kontroly užitkovosti. Z výsledků je patrné, že průměrná délka mezidobí se pohybovala okolo 416 dní o průměrné užitkovosti 10 062 kg mléka s tučností 4,21 %, podílem bílkovin 3,37 % a obsahem somatických buněk 477,75 tis/ml. Rozdíl užitkovosti prvotelek na první (9 326,38 kg) a druhé laktaci (9 901,47 kg) činil 575,09 kg. Maximální produkce mléka byla dosažena na 4 laktaci, při užitkovosti 10 432,16 kg za laktaci.
Pozitivní vliv byl prokázán mezi obsahem tuku v % a obsahem bílkovin v %. Se zvýšením obsahu tuku v %, rostl i obsah bílkovin v %. Nejvyšší hodnota průměrného množství tuku byla statisticky prokázána na 5 laktaci a to o hodnotách 4,18 %. U bílkoviny se jednalo o laktaci č. 6 s hodnotami 3,40%.
Nejlepší hodnoty byly dosaženy ve 4 laktaci, kde hodnoty dosahovaly následujících parametrů:
užitkovost za laktaci 10 432, 16kg
dojivost: 34,20 kg
tuk: 4,08%
bílkoviny: 3,35%.
Bylo prokázáno, že výše užitkovosti za laktaci v kg pozitivně ovlivnila hodnotu nádoje v kg, a to s hodnotou (r = 1.). Ověřeno na hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci v kg měla za výsledek zvýšení nádoje. Negativní vliv byl prokázán u % zastoupení obsahu tuku v mléce (r= -0,653) a bílkovin (r= -0,442) při hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci v kg negativně ovlivňuje a snižuje složky tuku a bílkovin. Užitkovost za laktaci měla pozitivní vliv na servis periodu. Pozitivní vliv užitkovosti u prvotelek byl prokázán u servis periody a to s kladnou hodnotou (r= 0,327) s průkaznosti na hladině významnosti (P <0,05). Vliv užitkovosti za laktaci na věku prvního otelení nebyl prokázán.
Vliv nádoje mléka v kg, měl negativní vliv na % zastoupení složek tuku (r= -0,653) a bílkovin (r= -0,442). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,001). Zvýšením nádoje snížíme obsah složek bílkovin a tuku mléka. Pozitivní vliv nádoje byl prokázán v souvislosti s servis periodou (r= 0,247) na hladině významnosti (P <0,05). Zvýšením nádoje dojde k prodloužení servis periody.
Z výsledných dat dojnic lze určit negativní vliv pořadí laktace na % zastoupení obsahu bílkovin (r= -0,288) a tuku (r= -0,052) s průkazností na hladině významnosti (P <0,001). Vliv pořadí laktace na užitkovost za laktaci, nádoj, mezidobí a servis periodu nebyl prokázán.
Hodnota nádoje mléka v kg je ovlivněna výší užitkovosti za laktaci v kg (r= 1). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,001). Zvýšená užitkovost za laktaci je úměrná zvýšení nádoje. Užitkovost za laktaci negativně ovlivnila % obsahu tuku (r= -0,187) a % zastoupení bílkovin (r= -0,208). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P <0,05). Zvýšením užitkovosti za laktaci v kg snížíme % obsah tuku i bílkovin. Vztah mezi užitkovostí za laktaci v kg, servis periodou a mezidobím nebyl prokázán.
Vliv nádoje v kg, měl negativní vliv na % obsah tuku (r= -0, 187) a bílkovin (r= -0,208) s průkazností na hladině významnosti (P <0,05). Snížené % obsahu bílkovin a tuku v mléce je důsledkem zvýšeného nádoje v kg. Vliv nádoje na servis periodu a mezidobí nebyl prokázán.
Byl prokázán vztah mezi obsahem tuku v % a bílkovin v % (r=0,603) na hladině významnosti (P < 0,001). Zvýšil-li se % obsah tuku v mléce, zvýší se i % obsah bílkovin. Pozitivní vliv byl prokázán mezi servis periodou a mezidobím (r=0,266) s průkazností na hladině významnosti (P <0,001). S prodlužující se servis periodou roste i délka mezidobí. Bylo potvrzeno, že s laktací roste jak užitkovost za laktaci, nádoj i obsah složek mléka.
The aim of this thesis was to evaluate the influence of internal influences on the production and milk quality on selected farm. Data for preparation of this thesis were obtained on a farm in Skalica in Frydek-Mistek belonging to the joint-stock company Beskyd Agro. Data used in this thesis were evaluated for two years (1.10.2013-30.9.2014, 1.10.2014-30.9.2015). Data were analyzed and statistically processed using Microsoft Excel software. Evaluation of milk production and reproductive performance were based on the results obtained from regular inspections. For milk yield parameters were evaluated milk yield (kg) Fat (%, kg) Protein (%, kg) of milk somatic cell count (SB) depending upon reproduction and lactation. Evaluated herd were divided into 2 groups: I. lactation, II. lactation and the next lactation. Hypothesis: Worsening indicators of reproduction have negative impact on the level of milk production and its components.
The final evaluation of the data were used, comprising 280 cows of Holstein cattle, which were included in monitoring performance period. The results show that the average length of the interim period was around 416 days in average.Milk yield was 10,062 kg of milk with fat contents of 4.21%, 3.37% proportion of protein and somatic cell count 477.75 thousand / ml. The difference in milk yield of heifers at first (9 326.38 kg) and second lactation (9 901.47 kg) reached 575.09 kg. Maximum milk production was achieved on 4th lactation, when milk yield reached 10 432.16 kg per lactation.
Positive effect was demonstrated between the % fat content and protein content in%. With the increase in the% fat content, and increased protein content in%. The highest value of the average amount of fat has been statistically proven at 5th lactation and values of 4.18%. For proteins the highest number was reached during the lactation no. 6 with values of 3.40%.
The best values were obtained in lactation number 4., where the rate reached the following parameters:
milk yield per lactation 10,432, 16 kg
daily milk yield: 34.20 kg
fat: 4.08%
protein: 3.35%.
It was determined that the amount of milk yield per lactation in kg was positively affected by the value of the daily milk yield in kg, with the value (r = 1st) verified at a significance level (P <0.001). Increased milk yield per lactation kg should result in an increase daily milk yield. The negative impact was demonstrated in representating % fat content of milk (r = -0.653) and protein (r = -0.442) at the level of significance (P <0.001). Increased milk yield per lactation in kg was negatively effected and reduced the component of fat and protein. Milk yield per lactation had a positive effect on service period. Positive effect on milk yield heifers was demonstrated in service period and with a positive value (r = 0.327) with evidential significance level (P <0.05). Effect of milk yield per lactation, age at first calving was not demonstrated.
Effect of daily milk yield in kg of milk, had a negative effect on the proportion of components in % fat (r = -0.653) and protein (r = -0.442). Conclusive came to the level of significance (P <0.001). Increase in daily milk yield will reduce the content of components of protein and fat milk. The positive impact of the daily milk yield was demonstrated in connection with the service period (r = 0.247) at a level of significance (P <0.05). Increasing daily milk yield, this will extend the service period.
From the resulting data, negative effect on lactation representation% protein content (r = -0.288) and fat (r = -0.052) with evidential significance level (P <0.001) was determined . Effect of lactation on milk yield per lactation, daily milk yield, calving interval and service period has been shown.
Daily milk yield in kg of milk is affected by the amount of milk yield per lactation in kg (r = 1). Conclusive came to the level of significance (P <0.001). Increased milk yield per lactation is proportional to increase of daily milk yield. Milk yield per lactation negatively affected% of fat content (r = -0.187) and% representation of protein (r = -0, 208). Conclusive came to the level of significance (P <0.05). Increasing milk yield per lactation kg reduces% fat and protein. The relationship between milk yield per lactation in kg, service period, and interim periods has not been demonstrated.
Effect of daily milk yield in kg, had a negative effect on the% fat content (r = -0, 187) and protein (r = -0.208) with evidential significance level (P <0.05). Reduced% protein content and milk fat is a result of increased daily milk yield in kg. Effect of daily milk yield on service period and the interim has not been demonstrated.
Fat content in% and the protein in% (r = 0.603) were demonstrated at a level of significance (P <0.001). Increased if the% fat content, increased the% protein content.
The positive effect was demonstrated between service period and interim periods (r = 0.266) with evidential significance level (P <0.001). The longer the period of service increases the length meantime.
It was confirmed that with increasing lactation milk yield as per lactation, daily milk yield and milk components content.
Keywords:
Holštýnský skot; kondice; laktace; mléko; plodnost; reprodukce; zdravotní stav
guest ::
