2025-02-09 00:17 |
Metodika pro převod strukturovaných znalostí z oboru dialektologie do strojového učení
Šimečková, Marta ; Stupňánek, Bronislav ; Karafiát, M. ; Voženílek, V. ; Vondráková, A. ; Nétek, R.
Metodika zpracovává problematiku přípravy a využití nářečních dat v dialektologii prostřednictvím moderních technologií strojového učení. Zaměřuje se na procesy konsolidace, standardizace a strukturování audiálních a textových materiálů, které tvoří základ pro vývoj automatických nástrojů pro transkripci řeči. Středobodem je představení postupů uplatnitelných při digitalizaci a normalizaci textových dat, obsahuje rovněž podrobný popis audiální dokumentace nářečí v terénu se zaměřením na různé explorační metody, a to včetně digitální archivace a katalogizace nahrávek. Metodika propojuje teoretické poznatky o sběru a zpracování nářečního materiálu s praktickými postupy, které zahrnují nasazení strojového učení. Důraz je kladen na interdisciplinární přístup, který kombinuje lingvistické znalosti s technologickými nástroji pro automatizaci práce. Součástí metodiky jsou také postupy vizualizace dialektologických dat pomocí tematické kartografie, vedoucí k tvorbě interaktivních zvukových map či webových atlasů. Dokument slouží nejen jako praktický průvodce pro přípravu specifického jazykového materiálu, ale i jako inspirace pro další výzkumné týmy, a to jak v oblasti dialektologie, tak v rámci širšího zapojení strojového učení do humanitních věd.
Detailed record
|
2025-02-01 00:00 |
„Gořalenka lili, to je děvče mily“ aneb Centrální středomoravská slovní zásoba spojená s alkoholickými nápoji a jejich konzumací
Šimečková, Marta
Článek pojednává o nářeční slovní zásobě centrálně středomoravské oblasti, která se dotýká alkoholických nápojů a jejich konzumace. Data jsou čerpána z připravovaného Slovníku centrálních středomoravských dialektů, v němž je postupně zpracovávána starší slovní zásoba z daného areálu. Cílem je představit utříděným způsobem pojmenování alkoholických nápojů (neutrálních, např. fefrminc, pepřuvka, rozólka, též expresivních, např. crbolin, čmrňa, patália), osob holdujících alkoholu (např. fetingr, kaloha, vomela, vopilka, ščenec) a také stavů a činností spjatých s opilostí (např. kópit si harafico, mět ufana, namazané jak mólek). U slov se zastřenou etymologií je podána onomaziologická analýza ve snaze o vysvětlení jejich vzniku a motivace. Na závěr je připojeno několik ukázkových hesel ze zdrojového slovníku souvisejících s tématem příspěvku.
Detailed record
|
2025-02-01 00:00 |
Detailed record
|
2025-02-01 00:00 |
Detailed record
|
2025-02-01 00:00 |
Detailed record
|
2024-08-10 00:00 |
Detailed record
|
2024-08-10 00:00 |
Detailed record
|
2024-08-10 00:00 |
Detailed record
|
2024-08-10 00:00 |
Detailed record
|
2024-04-15 12:32 |
Paměť stolové hory Bor ve světle pomístních jmen
Ptáčníková, Martina
Stolová hora Bor tvoří spolu se sousední Hejšovinou součást pohraničního pásma hor, obklopujících území Čech. V onomastických výzkumech se jí dosud nedostalo přílišné pozornosti a tuto mezeru se pokusí zaplnit předkládaná studie. Upozorníme v ní na známé i méně známé varianty názvu hory, které vznikly jak v českém, tak i v německém prostředí. Zvláštní pozornost věnujeme jménům pro pískovcový skalní labyrint nacházející se na hřebeni Boru. Jeho nejstarší název Divoké ďoury, stejně jako i nejstarší pojmenování jednotlivých skalních útvarů vytvořil Daniel Ducháč, obyvatel obce Bukovina, která náležela k tzv. Českému koutku v Kladsku. V závěru studie odpovíme na otázku, zda lze prvotní české expresivní jméno skalního labyrintu v současné době ještě stále najít v jazykové krajině sledované oblasti, nebo už nikoliv.
Detailed record
|
|
|
|