| |
|
Hodnocení a motivace ve veřejné správě
Vašíčková, Natálie ; Mitwallyová, Helena (vedoucí práce) ; Vláčil, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je hodnocení a motivace ve veřejné správě. Práce popisuje nejprve v obecné rovině hodnocení a motivaci zaměstnanců, poté jsou uvedena specifika platná pro veřejnou správu. V praktické části je věnována pozornost systémům hodnocení a motivace ve vybraných institucích veřejné správy. Cílem praktické části je zhodnotit tyto systémy, podat možná doporučení a zjistit, zda jsou jejich součástí moderní manažerské metody, jako jsou hodnotící rozhovory, kompetenční modely a pravidelný systém hodnocení zaměstnanců jako takový. Výzkumnou metodou byly zvoleny rozhovory s personalisty vybraných institucí veřejné správy. Dále bylo čerpáno z podkladů, které měly tyto instituce zpracované. Všechny instituce státní správy se řídí zákonem č. 234/2014 Sb. o státní službě, který hodnocení státních zaměstnanců zakotvuje. Jde však o to, zda je hodnocení zaměstnanců prováděno formálně, či jsou naopak používány další hodnotící nástroje nad rámec zákona, jako jsou např. kompetenční modely. Pro úředníky územně samosprávných celků platí zákon č. 312/2002 Sb., který výslovně hodnocení zaměstnanců neupravuje, přesto v řadě krajských i obecních úřadů k hodnocení zaměstnanců dochází. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že moderní manažerské metody se ve veřejné správě uplatňují a systémy hodnocení nemají výrazné nedostatky.
|
|
Možnosti v používání kompenzačních pomůcek u pacientů s Bechtěrevovou chorobou
KULHÁNKOVÁ, Barbora
V teoretické části práce je popsáno samotné onemocnění. Jedná se o revmatické onemocnění, při kterém dochází k zánětlivým procesům v oblasti páteře. Choroba je též označována jako Ankylozující spondylitida. Typickým příznakem Bechtěrevovy choroby je ztuhlost a následná bolestivost zad. Základem úspěšné léčby je užívání nesteroidních antirevmatik a analgetik. Nejdůležitějším prvkem je ale pravidelné cvičení, bez kterého může u klientů dojít až k trvalé invaliditě, kdy se stávají závislými na pomoci druhých. Součástí úspěšné léčby jsou i opakované návštěvy lázní. Práce pojednává také o roli sestry, která s týmem odborníků, jako jsou fyzioterapeuté, ergoterapeuté i sociální pracovníci, pečuje nejen o potřeby klienta, ale také o vzdělávání jeho samotného i jeho rodinných příslušníků. Sestra by pacientům s touto diagnózou měla zdůrazňovat důležitost pravidelných rehabilitací a užívání předepsaných léků. Nejdůležitější část práce je věnována kompenzačním pomůckám, které klientům umožňují zmírnění bolestí během pohybu a navracejí pacienty zpět do běžného života.K využití kompenzačních pomůcek, jako jsou vycházkové hole, pojízdná chodítka, ale také hygienické pomůcky s dlouhou rukojetí, nemocní přistupují v pokročilých fázích nemoci, kdy je pro ně již běžný pohyb obtížný a bolestivý. Dále se zde zmiňuji o možnostech zapůjčení nebo zakoupení těchto pomůcek. K těmto účelům slouží půjčovny kompenzačních pomůcek a obchody se zdravotními potřebami, které tyto pomůcky nabízejí. Další část práce je věnována příspěvkům na pomůcky, které klientům poskytuje jejich zdravotní pojišťovna. Důležitost je též přikládána změnám v životě i prostředí nemocného, které se získáním kompenzačních pomůcek mohou nastat. Základním cílem práce je zmapování možností v používání kompenzačních pomůcek u osob s Bechtěrevovou chorobou. Pro jeho dosažení jsem vybrala dvě výzkumné otázky. První odpovídá na to, jaké druhy kompenzačních pomůcek klienti nejčastěji používají a jakým způsobem je získávají. Druhou otázkou je zkoumán vliv kompenzačních pomůcek na život klientů. Výzkumné šetření bylo prováděno pomocí kvalitativní výzkumné metody. Pro tyto účely byl zvolen polostrukturovaný hloubkový rozhovor s klienty, u nichž Bechtěrevova choroba propukla a kteří pro každodenní aktivity využívají kompenzační pomůcky. Získaná data dokazují, že nejběžněji užívanými pomůckami jsou takové pomůcky, které můžeme vidět u osob s pohybovými problémy. Klienti si pomůcky ve většině případů hradí sami. Poukazy vypsané lékaři jsou využívány pouze pro získání francouzských berlí. Bechtěrevova choroba je doposud nevyléčitelnou nemocí. Bez pravidelného cvičení, opakovaných léčebných pobytů v lázních a užívání léků může mít choroba pro nemocné velmi vážné následky. Tato práce může být využita jako podklad pro odborné brožurky pro klienty s poruchou pohybového aparátu.
|
| |
| |
| |
|
Vývoj metodologické a technologické platformy pro neinvazivní odhad fenolických látek v listech a bobulích
ŠEBELA, David
Optické signály rostliných pletiv mohou sloužit jako významný zdroj informací o biochemických a fyziologických procesech v rostlinách. Tyto signály jsou v zásadě ovlivněny primárním či sekundárním metabolismem - tedy vyzařovány látkami vlastními rostlině, a mohou tak sloužit i jako jejich kvalitativní i kvantitativní indikátory. Při dopadu světelného záření na povrch rostliny (listu či plodu) může dojít v zásadě ke třem hlavním dějům - (i) odrazu, (ii) pohlcení/absorbci či (iii) průchodu daného záření. Pravděpodobnost těchto tří dějů zavisí jak na vlnové délce dopadajícího záření, tak i na vlastnostech samotných rostlinných pletiv. Jako taková jsou rostlinná těla plná pigmentů a fluorescenčních sloučenin, které buď odráží, pohlcují nebo propouští část spektra v různých vlnových délkách daného záření. Biofyzikální techniky pracující s optickými vlastnostmi daných rostliných pigmentů a sloučenin se staly univerzálním a běžně používaným nástrojem v základním i aplikovaném výzkumu rostlin. Například zobrazování kinetiky fluorescence chlorofylu, měření fluorescence indukované ultrafialovým zářením, nebo měření spektrálních charakteristik odraženého světla se dostaly do popředí zájmu díky svému neinvazivnímu charakteru, díky němuž zachovávají integritu buněk i celé měřené rostliny. Tato práce se snaží poskytnout ucelenou studii, týkající se možnosti neinvazivního monitoringu fenolických látek v listech a plodech, za pomocí zmíněných optických metod.
|
|
Způsoby šíření a využívání elektronických závěrečných prací a sledování jejich impaktu
Kettler, Meinhard
Digitální revoluce podstatně ovlivnila postgraduální výzkum včetně příslušných pracovních postupů a konečných výstupů. Většina závěrečných prací je odevzdávána v elektronické podobě, i když se podíl takových prací liší v jednotlivých zemích a podle oboru. Univerzity po celém světě provozují institucionální repozitáře, ve kterých zpřístupňují nové výsledky postgraduálního výzkumu i starší zdigitalizované práce. Prezentace představí několik studií sledujících využívání kvalifikačních prací v repozitářích a také analytické nástroje ProQuestu vytvořené ke stejnému účelu.
Plný text: idr-1035_1 -  PDF
Prezentace: idr-1035_2 - PDF; idr-1035_3 - PDF
Videozáznam: idr-1035_4 -  MP4
|
|
Online vyhledávání disertací podle témat
Bratková, Eva
Příspěvek vyhodnocuje vyhledávání doktorských disertací podle tématu v různých online systémech. Představena je situace v ČR, diskutován je problém úspěšnosti tematického vyhledávání disertací – lze najít vše relevantní nebo postačí najít jenom něco? Porovnána je situace u významných systémů v zahraničí, zejména pak v USA, kde byla již nastoupena také nová cesta zpřístupňování disertací formou propojených otevřených dat, ve které jsou řízené slovníky termínů, vyjadřujících téma, důležitou podmínkou. Jak se vybrané evropské systémy, jejichž disertace jsou již dnes reprezentovány v databázi katalogu WorldCat, vyrovnají s výzvou: „... Časem tyto odkazy [na entity témat] budou nahrazeny trvalými URI na ... zdroje propojených dat“?
Plný text: idr-1034_3 - PDF; idr-1034_4 - PDF
Prezentace: idr-1034_1 - PDF; idr-1034_2 - PDF
Videozáznam: idr-1034_5 - MP4
|
|
Metodologie spolupráce režiséra s hercem a současná divadelní praxe
Glogrová, Kateřina ; BURIAN, Jan (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Práce se zabývá spoluprací režiséra s hercem během jednotlivých fází inscenačního procesu tak, jak probíhají v běžném divadelním provozu. Jednotlivé fáze inscenačního procesu jsou doplněny vlastní zkušeností autorky s vedením herců, které nabyla především v rámci svého studia na Divadelní fakultě AMU. V druhé části autorka zkoumá problematiku vnitřní pravdivosti a možnosti jejího dosažení v rámci inscenace i hereckého projevu. Součástí přípravy na magisterskou práci byl výzkum, který zahrnoval rozhovory se třemi profesionálními režiséry - Hanou Burešovou, Ladislavem Smočkem a Štěpánem Páclem, jejichž metodu práce autorka popisuje. V závěru práce autorka konstatuje, že je složité vyvozovat obecné závěry o spolupráci režiséra s hercem, která má vždy subjektivní povahu, a že stejně těžko uchopitelná je v obecné rovině i problematika vnitřní pravdivosti. Právě díky mnohosti možností však neztrácejí svou přitažlivost pro další zkoumání.
|
host ::
