|
|
Využití NIC a NOC klasifikací u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu.
KULHÁNKOVÁ, Barbora
Abstrakt Teoretická část práce na téma Využití NIC a NOC klasifikací u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu se zabývá problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, edukací pacientů před operačním výkonem a také režimem, který musí pacient dodržovat během hospitalizace i po propuštění do domácího ošetřování. Dále popisuje sestru jako poskytovatelku rehabilitačního ošetřovatelství spolupracující s fyzioterapeutem. Práce pojednává o ošetřovatelském procesu, zabývá se terminologiemi ve zdravotnictví, problematikou NANDA, klasifikacemi NIC a NOC a Aliancí 3N. Byly stanoveny tři cíle práce: 1. Zjistit, jaké aktivity NIC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu. 2. Ověřit uplatnění klasifikací NIC a NOC v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu. 3. Zjistit, jaké indikátory NOC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Byla využita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. V rámci kvantitativního šetření byly stanoveny čtyři hypotézy: 1. Ošetřovatelské diagnózy jsou sestrami hodnocené jako nepřínosné. 2. Zajištění pomůcek usnadňující pohyb je sestrami typicky využívaná intervence. 3. Znalost pojmů NIC a NOC je ovlivněna vzděláním. 4. Spokojenost sester s ošetřovatelskou dokumentací je ovlivněna délkou praxe. Data byla sbírána pomocí dotazníku. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jaký je názor sester na NIC a NOC klasifikace v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu? Data byla sbírána pomocí námi vytvořené ošetřovatelské dokumentace na základě klasifikací NIC a NOC. Poté byly provedeny polostrukturované rozhovory. H1 byla vyvrácena. H2, H3 a H4 byly statisticky ověřeny. Klasifikace NIC a NOC jsou celkově sestrami hodnoceny jako nepřínosné pro ošetřovatelskou praxi.
|
|
|
Behaviour Driven Development a Scrum v korporátním prostředí
Kulhánková, Barbora ; Buchalcevová, Alena (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Agilní metodiky vývoje softwaru už nejsou doménou jen malých firem nebo startupů, ale dostávají se i do korporátního prostředí. Důkazem tomu může být i to, že Scrum je nejrozšířenějším přístupem k vývoji softwaru. Diplomová práce tak cílí na využití agilních metodik, konkrétně metodiky Scrum v korporátní sféře. Autorka představuje přístup Behaviour Driven Development a navrhuje, jak by mohl tento přístup pomoci řešit nedostatky nebo bariéry metodiky Scrum ve velkých podnicích. Hlavním výstupem práce je autorská metodika ScrumFlow, založená na metodice Scrum a rozšířená o postupy Behaviour Driven Development. Metodika ScrumFlow je autorkou publikována na web a je volně dostupná.
|
|
|
Možnosti v používání kompenzačních pomůcek u pacientů s Bechtěrevovou chorobou
KULHÁNKOVÁ, Barbora
V teoretické části práce je popsáno samotné onemocnění. Jedná se o revmatické onemocnění, při kterém dochází k zánětlivým procesům v oblasti páteře. Choroba je též označována jako Ankylozující spondylitida. Typickým příznakem Bechtěrevovy choroby je ztuhlost a následná bolestivost zad. Základem úspěšné léčby je užívání nesteroidních antirevmatik a analgetik. Nejdůležitějším prvkem je ale pravidelné cvičení, bez kterého může u klientů dojít až k trvalé invaliditě, kdy se stávají závislými na pomoci druhých. Součástí úspěšné léčby jsou i opakované návštěvy lázní. Práce pojednává také o roli sestry, která s týmem odborníků, jako jsou fyzioterapeuté, ergoterapeuté i sociální pracovníci, pečuje nejen o potřeby klienta, ale také o vzdělávání jeho samotného i jeho rodinných příslušníků. Sestra by pacientům s touto diagnózou měla zdůrazňovat důležitost pravidelných rehabilitací a užívání předepsaných léků. Nejdůležitější část práce je věnována kompenzačním pomůckám, které klientům umožňují zmírnění bolestí během pohybu a navracejí pacienty zpět do běžného života.K využití kompenzačních pomůcek, jako jsou vycházkové hole, pojízdná chodítka, ale také hygienické pomůcky s dlouhou rukojetí, nemocní přistupují v pokročilých fázích nemoci, kdy je pro ně již běžný pohyb obtížný a bolestivý. Dále se zde zmiňuji o možnostech zapůjčení nebo zakoupení těchto pomůcek. K těmto účelům slouží půjčovny kompenzačních pomůcek a obchody se zdravotními potřebami, které tyto pomůcky nabízejí. Další část práce je věnována příspěvkům na pomůcky, které klientům poskytuje jejich zdravotní pojišťovna. Důležitost je též přikládána změnám v životě i prostředí nemocného, které se získáním kompenzačních pomůcek mohou nastat. Základním cílem práce je zmapování možností v používání kompenzačních pomůcek u osob s Bechtěrevovou chorobou. Pro jeho dosažení jsem vybrala dvě výzkumné otázky. První odpovídá na to, jaké druhy kompenzačních pomůcek klienti nejčastěji používají a jakým způsobem je získávají. Druhou otázkou je zkoumán vliv kompenzačních pomůcek na život klientů. Výzkumné šetření bylo prováděno pomocí kvalitativní výzkumné metody. Pro tyto účely byl zvolen polostrukturovaný hloubkový rozhovor s klienty, u nichž Bechtěrevova choroba propukla a kteří pro každodenní aktivity využívají kompenzační pomůcky. Získaná data dokazují, že nejběžněji užívanými pomůckami jsou takové pomůcky, které můžeme vidět u osob s pohybovými problémy. Klienti si pomůcky ve většině případů hradí sami. Poukazy vypsané lékaři jsou využívány pouze pro získání francouzských berlí. Bechtěrevova choroba je doposud nevyléčitelnou nemocí. Bez pravidelného cvičení, opakovaných léčebných pobytů v lázních a užívání léků může mít choroba pro nemocné velmi vážné následky. Tato práce může být využita jako podklad pro odborné brožurky pro klienty s poruchou pohybového aparátu.
|
host ::
RSS.