| |
|
Model finančních kompenzací při umisťování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR v období od roku 2010 do roku 2016
Englerová, Anna ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Autor se zabývá způsobem přidělování finančních prostředků přidělovaných státem obcím v kandidátních lokalitách na umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Hledá způsob, jak procesu přidělování finančních prostředků přidat motivační funkci cílenou na zlepšení postoje lokalit vůči hlubinnému úložišti. Hypotéza, kterou práce ověřuje, obsahuje dvě tematicky blízké části. Předpokládá se, že jednak (1) množství a struktura finančních prostředkůmohouvýznamněovlivnitrozhodováníobcía také,že(2)stávajícímechanismus rozdělování kompenzací je z hlediska motivace neúčinný. V době vzniku práce (konec roku 2016) se jednání mezi obcemi a státem o umístění hlubinného úložiště nacházejí ve fázi krize, a to přes značný přísun finančních kompenzací z jaderného účtu do obcí. Přínos práce spočívá v možnosti změnit odmítavý postoj obcí prostřednictvím motivačního modelu přidělování prostředků. Teoretická část osvětluje základní teoretická ekonomická východiska a seznamuje s problematikou radioaktivity a hlubinného úložiště z pohledu historického, sociologického, technologického a ekonomického. V praktické části autor analyzuje socioekonomickou situaci v lokalitách, porovnává vývoj příspěvků obcím s postojem lokalit k hlubinnému úložišti na časové ose a prokazuje, že stávající způsob přidělování příspěvků nemotivuje kandidátní lokality k vstřícnějšímu postoji vůči hlubinnému úložišti. Tím se potvrzuje druhá část hypotézy. Autor dále navrhuje motivační model rozdělování finančních prostředků. Ověřuje ho porovnáním se zahraničními modely, dotazníkovým šetřením u starostů obcí a u veřejnosti a také vyjádřením odborníků. Ověření modelu potvrdilo jeho motivační účinek. Tím byl potvrzen předpoklad první části hypotézy, že struktura finančních prostředků může významně ovlivnit rozhodování obcí.
|
| |
|
Porovnání sekvenčních variant genů pro biotransformační enzymy u různých typů karcinomů
Turková, Lucie ; Tavandzis, Spiros (oponent) ; Bóday, Arpád (vedoucí práce)
Biotransformační aparát a jeho kapacita hrají významnou roli ve vyrovnávání se s environmentálními faktory negativně působícími na buněčné struktury. Enzymy účastnící se tohoto procesu jsou v závislosti na genech, které je kódují, různě účinné. Cílem práce bylo srovnat frekvence konkrétních polymorfismů vybraných genů u nádorových skupin pacientů a u zdravých kontrol. Sledovanými polymorfismy byly null genotypy genů pro glutathion-S transferázu M1 a T1 a inzerce TA dinukleotidu v promotorové sekvenci genu pro UDP-glukuronosyl transferázu 1A1. Nádorových skupin, kde byly tyto polymorfismy sledovány, bylo celkem šest - kolorektální karcinomy, karcinomy plic, prostaty, prsu, pankreatu a hlavy a krku. Celkem byly zmíněné polymorfismy vyšetřeny na 1 118 pacientech a 470 zdravých kontrolách. Kontrolní skupiny byly dvě - první obecná a druhá speciální, do které byli zařazeni pouze zdraví jedinci starší šedesáti let bez výskytu nádorového onemocnění u jejich nejbližších příbuzných. Gilbertův syndrom (GS), jehož příčinou je homozygotní inzerce TA dinukleotidu v sekvenci TATA boxu promotorové oblasti UGT1A1, má za následek zvýšenou hladinu celkového bilirubinu v krvi. Cílem bylo ověřit, zda má bilirubin protektivní účinek proti vzniku nádorového onemocnění. Bylo očekáváno, že frekvence Gilbertova syndromu, jakožto protektivního faktoru, bude u nádorových skupin statisticky významně nižší než u zdravých kontrol. Tato hypotéza se potvrdila pouze u pacientů s nádorem prsu (frekvence GS 10,0 %) a u pacientů s nádory pankreatu (frekvence GS 11,1 %). V kontrolní skupině I byla frekvence GS 16,0 %, v kontrolní skupině II pak 15,4 %. U ostatních nádorových skupin byla sice frekvence GS vždy nižší oproti kontrolním skupinám, ne však statisticky významně. Null genotyp genu pro GSTM1 byl v kontrolní skupině I zjištěn u 50,4 % jedinců, v kontrolní skupině II u 55,3 % jedinců. Žádná z nádorových skupin nevykazovala statisticky vyšší frekvenci výskytu tohoto null genotypu. U pacientů s nádory plic (37,4 %) a pankreatu (39,3 %) byla naopak frekvence statisticky významně nižší. Deficience enzymu glutathion-S transferázy M1 tak dle těchto výsledků nemůže být považována ve studovaných skupinách za rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění. Null genotyp genu pro GSTT1 nebyl identifikován v žádné z kontrolních skupin, ve skupině s nádory prsu a prostaty byl pak identifikován pouze v jednom případě. Statisticky významně vyšší frekvence null genotypu byla pozorována u pacientů s kolorektálním karcinomem (9,7 %), karcinomem plic (17,2 %), karcinomem pankreatu (3,0 %) a karcinomem hlavy a krku (15,9 %). V těchto nádorových skupinách tak lze deficienci glutahion-S transferázy T1 považovat za rizikový faktor pro nádorovou transformaci buněk. Pro další potvrzení této hypotézy by však bylo vhodné provézt vyšetření na větší skupině pacientů, zejména pak u nádorů hlavy a krku, plic a pankreatu.
|
|
Šíření trhlin skloněných k rozhraní keramických laminátů
Novotná, Lenka ; Trunec, Martin (oponent) ; Chlup, Zdeněk (vedoucí práce)
Využití výhod kompozitních materiálů majících vrstevnatou strukturu bylo a je cílem při návrhu rozličných komponent. Keramické lamináty nacházejí uplatnění tam, kde jsou požadovány speciální vlastnosti, jako je nízká hustota, teplotní a chemická odolnost. Hlavní překážkou většího rozšíření keramických materiálů je jejich inherentní křehkost. Proto je v předkládané práci řešena zejména problematika šíření trhlin v keramických laminátech. Lamináty na bázi korundu a zirkonu mající různé objemové podíly jednotlivých složek byly připraveny technikou elektroforetické depozice. Na základě důkladné literární rešerše byly navrženy postupy hodnocení šíření trhlin přes rozhraní a dále pak metody stanovení základních mechanických vlastností. Díky přítomnosti vnitřních napětí a rozdílného modulu pružnosti byl sledován odklon trhliny procházející přes rozhraní. Pro sledování tohoto fenoménu byla navržena nestandardní zkušební tělesa umožňující šíření trhliny pod zvoleným úhlem směrem k rozhraní. Na základě experimentálních prací bylo zjištěno, že míra odklonu trhliny je závislá na vstupním úhlu a dále pak na objemovém podílu jednotlivých složek vrstevnatého systému. Důležitým poznatkem je také fakt, že uvnitř materiálu docházelo k většímu odklonu než bylo pozorováno na povrchu. Studium tohoto jevu významně podpořily výsledky získané z 3D rekonstrukce lomových ploch s využitím konfokální mikroskopie. Dále byly stanoveny základní elastické a pevnostní charakteristiky laminátů, které byly srovnány s parametry stanovenými pro jednotlivé složky. Z porovnání modulu pružnosti byla ověřena platnost směšovacího pravidla. Jako nejvěrohodnější metoda stanovení modulu pružnosti laminátu se jeví dynamická rezonanční metoda, která vykazovala velmi malý rozptyl hodnot. Pevnostní charakteristiky laminátů vykazovaly tendenci blížit se hodnotě pevnosti nejméně pevné složky systému a nelze tedy využít směšovací pravidlo jak tomu bylo u modulu pružnosti. Změna objemového podílu jednotlivých složek laminátu vede pouze ke změně velikosti rozptylu ohybové pevnosti. Díky poznatkům získaným v této práci o šíření trhlin a stanovení základních mechanických charakteristik bude jednodušší navrhnout vhodný laminát dle potřeb aplikace.
|
|
Příznakový slovosled v italštině a jeho překlady do češtiny.
BUZKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá příznakovým slovosledem v italštině a jeho překlady do češtiny. Práce je rozdělena na dvě části. V úvodu první, teoretické, části se autorka zabývá vývojem lingvistických přístupů ke slovosledu. Dále se věnuje základním parametrům českého a italského slovosledu se zřetelem k příznakovým konstrukcím. Druhá, analytická, část pracuje s vybranými příklady italských příznakových konstrukcí a jejich překlady do češtiny. Příklady pro výzkumnou část jsou čerpány z mluveného korpusu, beletristického textu a z paralelního korpusu InterCorp. Cílem práce je podrobit italský příznakový slovosled srovnání se slovosledem v českém jazyce a zmapovat obecné principy jejich překladu do českého jazyka. Z výsledků jsou následně vyvozeny závěry a doporučení pro překlad do češtiny.
|
|
Vliv vneseného tepla na vlastnosti a strukturu svarového spoje duplexní oceli.
Němec, Karel ; Kubíček, Jaroslav (oponent) ; Daněk, Ladislav (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci magisterského studia oboru strojírenská technologie se zabývá zkoumáním vlivu vneseného tepla na vlastnosti a strukturu duplexní oceli jakosti 1.4462. Zkušební vzorky, na kterých byly provedeny nátavy při rychlosti svařování 10, 15, 20, 25, 30 cm.min-1, byly podrobeny zkoušce tahem, metalografické analýze a zkoušce tvrdosti. Výsledky zkoušek prokázaly, že při tloušťce materiálu 2 mm je nejvhodnější rychlost svařování pro nátavy 15 cm.min-1. Při rychlosti svařování 10 cm.min-1 již vznikaly horké trhliny zatímco při rychlosti 20, 25, 30 cm.min-1 nedošlo k průvaru materiálu.
|
| |
|
Numerická simulace svařování lopatky a rotoru turbíny.
Dohnal, Ivo ; Slováček, Marek (oponent) ; Daněk, Ladislav (vedoucí práce)
Práce s názvem Numerická simulace svařování lopatky a rotoru turbíny je zadána firmou Siemens Industrial Turbomachinery s.r.o. . Simulace svařování je prováděna v programu SYSWELD. Použité svařované materiály jsou X22CrMoV12-1 (lopatka), 30CrMoNiV5-11 (rotor), TOPCORE 838 B (přídavný materiál). Jedná se o žárupevné a žáruvzdorné svařované materiály. Použitý program SYSWELD pracuje na principu metody konečných prvků. Programem SYSWELD je dále prováděno vyhodnocení teplotních a napěťových polí a materiálových struktur po svaření. Je zde i část, která se zabývá výpočty svarových trhlin.
|
|
Určení jednotek požární ochrany obcí na území Jihočeského kraje k plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva.Určení jednotek požární ochrany obcí na území Jihočeského kraje k plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva.
ŘIMNÁČ, Jiří
Lidstvo se od svého vzniku muselo v zájmu zachování svého bytí vypořádat s nejrůznějšími nepříznivými vlivy, které ovlivňovaly a nadále ve velké míře ovlivňují jednání a konání člověka. Stáváme se svědky událostí, které jsou nazývány jako mimořádné, protože častokrát nastávají neočekávaně a pak ohrožují životy a zdraví obyvatel. Způsobují velké škody na majetku a životním prostředí. Mohou vzniknout škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jejich kombinací. Takovými událostmi mohou být například povodeň, orkán, technologická havárie s únikem nebezpečných látek, velká dopravní nehoda, rozsáhlý požár, teroristický čin. Likvidace takové mimořádné události pak vyžaduje provedení zásahu složek integrovaného záchranného systému. Společný zásah složek se řídí podle legislativních norem a interních pokynů. Při zásahu složek integrovaného záchranného systému provádějí rozhodující podíl činností jednotky požární ochrany. Diplomová práce se zabývá legislativou v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. Poskytuje informace o historii civilní ochrany a o úkolech ochrany obyvatelstva. Charakterizuje správní území Jihočeského kraje. Zabývá se problematikou integrovaného záchranného systému a jeho složením. Navrhuje jednotky požární ochrany vhodné pro plnění úkolů na ochranu obyvatelstva.
|
host ::
