| |
|
Hospodářská politika vlády Národní fronty v letech 1946-1948
Bočák, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hospodářskou politiku Československa od roku 1946 a je zakončena odmítnutím účasti Marshallova plánu. Vychází z hypotézy, že vývoj hospodářské politiky nevyhnutelně mířil k přechodu na centrálně plánovanou ekonomiku. Nejprve se věnuje vzniku Národní fronty Čechů a Slováků, který znamenal značné omezení demokracie. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na popis dvouletého hospodářského plánu, který byl důležitým nástrojem hospodářské politiky Národní fronty. V poslední části práce jsou popsány okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Hlavní závěr práce zní, že vzhledem k politické situaci nebyl možný jiný vývoj, než přechod na centrálně plánovanou ekonomiku.
|
|
Historie civilního letectví 1950-1970
Bednář, Ondřej ; Kaddour, Mirvat (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce vytváří přehled historie civilního letectví od roku 1950 do roku 1970. Po druhé světové válce nebyla přeprava civilistů letadly běžná. Ke konci výše zmíněného dvacetiletí se stala neodmyslitelnou součástí cestování na dlouhých tratích. Pozornost je věnována důležitým událostem v historii letectví od přechodu z motorů turbovrtulových na dvouproudové. Vrcholem tohoto období byla konstrukce dopravních letadel schopných překonat rychlost zvuku. Tato práce popisuje také vývoj konstrukce vrtulníků. Pozornost je věnována i velkým konstrukčním kancelářím Evropy, Asii a Severní Ameriky. Část práce pojednává i o vývoji letectví v Československu.
|
|
Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. V srpnu a listopadu 2016 se uskutečnily měřické kampaně plánované v tomto roce, během kterých bylo prováděno výškové zaměření celkem 4 vzájemně navazujících nivelačních tras, které jsou těmito body tvořeny. Výškové body jsou v zájmové oblasti stabilizovány několika způsoby - nejčastěji v provedení ocelových výškových značek na objektech, dále pak ve formě železných svorníků zabetonovaných v zemi nebo pomocí hřebů zaražených do betonového základu, případně jiným alternativním způsobem. Rozložení bodů v zájmové oblasti je orientačně zachyceno v mapové příloze. Stávající dohledané a zaměřené body jsou označeny zeleně, dohledané nepřístupné body žlutě, nově zaměřené body červeně a fialově body, u kterých došlo k jejich dlouhodobému znepřístupnění či zničení. Každý ze zaměřovaných bodů je za účelem jeho dohledání v terénu pečlivě zdokumentován (GPS souřadnice, fotografie, textový popis) a zaevidován. Tyto podklady jsou k dispozici u zhotovitele.
|
|
Analýza hladin morfinu v systémové cirkulaci při zneužívání přírodního opia a makoviny klienty kontaktních center v regionu Střední Morava
Kučeravcová, Jitka ; Klusoňová, Hana (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Souhrn Tato rigorózní práce se zabývá problematikou zneužívání přírodního opia v regionu Střední Morava. Vychází z dotazníkových šetření, které byly provedeny v Kontaktním centru Plus v Kroměříži a Kontaktním centru Kappa v Přerově v období června až srpna 2007. Do celého souboru jsou zařazeny i výsledky diplomové práce Dotazníková analýza zneužívání přírodního opia v olomouckém a prostějovském regionu, z roku 2007, jejíž výsledky byly získány zpracováním dotazníkového šetření v Kontaktním centru Walhalla v Olomouci a Kontaktním centru Želva v Prostějově, které se konalo v květnu až červenci 2006. Průzkumu se zúčastnilo celkem 71 klientů všech K-center (22 kroměřížských a 17 přerovských klientů, dále 20 olomouckých a 12 prostějovských klientů). Výsledky dotazníkového šetření z K-centra Walhalla a z K-centra Želva jsou uvedeny ve výše zmíněné diplomové práci. Do souboru byli zařazeni pouze ti respondenti, kteří mají zkušenost s užíváním přírodního opia. Po vyhodnocení informací z dotazníkových šetření ze všech čtyř K-center, bylo zjištěno, že věkový průměr KM (kroměřížských) uživatelů je 26,4 let, PŘ (přerovských) uživatelů 28,8 let, OL (olomouckých) uživatelů je 25,6 let a PV (prostějovských) uživatelů je 24,4 let. Ve všech K-centrech je nadpoloviční zastoupení mužů v šetřených souborech. 38% KM+PŘ klientů...
|
|
Účinnost piracetamu na pokročilou demenci s klinicky převažujícími symptomy vaskulárního typu - retrospektivní sledování
Kovtun, Vladimír ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Zadák, Zdeněk (oponent) ; Mrňa, Boris (oponent)
7. SOUHRN Vzhledem ke skladbě a medikaci nemocných, hospitalizovaných v Léčebně dlouhodobě nemocných v České Kamenici, uskutečnílo se v průběhu let 2001 až 2004 restrospektivní neinvazivní sledování účinku piracetamu. Jeho efekt byl pozorován u vybraného souboru 150 pacientů v průměrném věku 84,29 roků (+- 3,5 r.) se symptomatikou pokročilé demence vaskulárního typu a medikací piracetamu. Diagnóza vaskulární demence splňovala u všech současná platná kritéria a trvání onemocnění bylo 6 a více měsíců. Kontrolní skupina obdobně postižených osob dostávala placebo. Zhodnocení efektu bylo zaznamenáno po 12 měsících léčby. Signifikantně významnější pozitivní efekt preparátu piracetamu nebyl v této indikaci shledán. Důvody spatřuji v pokročilosti nárůstu ireverzibilní složky dementního syndromu s nenávratnou ztrátou kompenzačních možností mozku. Z uvedeného vyplývá důležitost včasného záchytu demencí, kdy je ještě možnost jejich pozitivního ovlivnění. Jde o celospolečenský úkol nedozírného významu, který překračuje hranice České republiky a posouvá důležitost geriatrie a gerontofarmacie na nejpřednější místo společenského žebříčku. K jednoznačnému vyjádření o vhodnosti indikace piracetamu u pokročilých forem vaskulární demence je pochopitelně zapotřebí dalších a mnohem rozsáhlejších studií.
|
|
Politická a společenská transformace v Ústí nad Orlicí v letech 1989 až 1990
Kodytková, Martina ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Petřík, Martin (oponent)
Práce se věnuje porevolučnímu politickému vývoji v Československu v letech 1989 a 1990 a ilustruje ho na případu okresního města Ústí nad Orlicí. Snaží se zachytit události, které utvářeli ústeckou politiku na konci roku 1989 a v roce 1990 až do komunálních voleb do obecního zastupitelstva v listopadu 1990. Práce popisuje také problémy a projekty ve městě, kterými se ústečtí občané v demokratickém režimu začali zabývat a které byly diskutovány a kritizovány v médiích. Cílem práce je porovnání průběhu tohoto období na celostátní a regionální úrovni a zhodnocení vlivu celostátně významných událostí na dění v Ústí nad Orlicí. V první části práce je popsán celostátní rámec událostí, které se udály od listopadu 1989 do svobodných parlamentních voleb v červnu 1990. V druhé části je věnována pozornost dění v Ústí nad Orlicí, jsou popsány klíčové politické okamžiky ve městě a zkoumány jejich paralely či odlišnosti s vývojem na centrální úrovni, čtenář je seznámen s hlavními politickými aktéry v Ústí nad Orlicí.
|
|
Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy.
Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany.
Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby.
Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP.
V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus
a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)
|
| |
|
Zhodnocení trendu vývoje úlovků lososovitých ryb a lipana podhorního ve vybraných pstruhových revírech řeky Svitavy
Polívka, Lukáš
Bakalářská práce je zaměřena na faktory ovlivňující početnost rybích společenstev na pstruhových rybářských revírech, hlavně na lososovité ryby a lipana podhorního. Dále je práce zaměřena na vyhodnocení ročních úlovků uvedených druhů ryb na pstruhových rybářských revírech Svitava 3, 4 a 5 za posledních 15 let. Tyto výsledky budou srovnávány s rybářským tlakem na sledované revíry a s úrovní zarybňování násadami uvedených druhů ryb. Pro vyhodnocení úlovků, rybářského tlaku a úrovně zarybňování je použita hospodářská evidence pstruhových revírů MRS v Brně. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší celkové roční úlovky jsou za sledovaných 15 let zaznamenány na revíru Svitava 3, který je také zatížen nejvyšším rybářským tlakem. Naopak nejlépe zarybňovaným revírem je revír Svitava 5. Je třeba také říci, že faktory prostředí ovlivňující početnost ryb v řece Svitavě se od roku 1989 výrazně zlepšily. Ve velké míře k tomu přispělo zrušení mnoha problematických provozů a také výstavba komunálních čistíren odpadních vod.
|
host ::
