Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 870 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 


Lidé s mentálním postižením v roli rodičů
Huclová, Miroslava ; Mašát, Vladimír (vedoucí práce) ; Klípová, Eva (oponent)
Má závěrečná práce je nazvána " Lidé s mentálním postižením v roli rodičů ". Tato práce je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části popisuji definici mentální retardace, její historii a její dělení. Tato problematika zasahuje do mnoha oblastí, například se jedná o oblast práva lidí s mentální retardací, která zahrnuje také právo na manželství a rodičovství. Píši také o možnostech sociální podpory lidí s mentálním postižením před i po porodu, které jsou popsány v sedmé kapitole. Dále také popisuji sexuální dovednosti z hlediska stupně mentálního postižení, problémy v partnerských vztazích a možnosti přípravy na období těhotenství a dobu porodní a následné pečování o dítě. Jsou zde nabídnuty i možnosti řešení bydlení v chráněním bydlení, či v podporovaném bydlení... Cílem závěrečné práce, kterým se zabývám v praktické části, bylo zjistit postoj lidí, jež pracují s dospělými lidmi s mentální retardací na možnost mít děti. Poznatky k dosažení cíle jsem zjišťovala pomocí dotazníků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Ošetřovatelská péče o ženu při malém gynekologickém výkonu
KÁPLOVÁ, Veronika
Malé gynekologické výkony jsou takové výkony, po kterých obvykle mohou pacientky do 12 až 24 hodin po výkonu odejít do domácí péče. Cílem předoperační péče ze strany porodní asistentky je zajistit důkladnou somatickou i psychickou přípravu pacientky na výkon. Pacientka by měla mít podepsané všechny potřebné souhlasy k operaci, být informována o průběhu předoperační péče, následném výkonu, pooperační rekonvalescenci a samozřejmě i o možných rizicích. Výsledkem důsledného rozhovoru porodní asistentky s pacientkou je klidná a psychicky připravená pacientka na výkon (Henková, 2010; Repková, 2006). Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou neboli výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na malé gynekologické výkony, ošetřovatelskou péči před výkonem a po výkonu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost žen o malých gynekologických výkonech. Na podkladě tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaká je informovanost žen o malých gynekologických výkonech? Druhou výzkumnou otázkou bylo: Jaký způsob informování by ženy ocenily? Ve výzkumné části bakalářské práce byla využita kvalitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 8 žen. Rozhovory byly realizovány od začátku února do konce března 2014. Byly vedeny s ženami, které v posledních třech měsících absolvovaly malý gynekologický výkon. Ženy byly vybrány bez ohledu na výkon, který podstoupily. Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie a podkategorie výzkumu. Z výzkumného šetření mělo vyplynout, zda jsou ženy dostatečně informované o malých gynekologických výkonech. V kategorii předoperační období jsme zkoumali: Jaké jsou zkušenosti s předchozí ošetřovatelskou péčí. Do jaké míry jsou ženy informované z ordinace svého obvodního gynekologa a jestli byly dostatečně informované v nemocnici před výkonem. Z výsledků vyplývá, že většina respondentek nemá žádné předchozí zkušenosti s ošetřovatelskou péčí. Dvě respondentky udaly, že již na malém výkonu byly a s ošetřovatelskou péčí byly spokojeny. Výsledky výzkumu nám poukazují na mezery ve formě a množství získaných informací v ordinaci obvodního gynekologa. Polovina respondentek nebyla spokojena s informacemi podaných v ordinaci. Informace podané v nemocnici před výkonem hodnotí pět respondentek z osmi kladně, oceňují zejména osobitý přístup, vstřícnost, profesionalitu, empatii. V kategorii pooperační období, jsme zjišťovali, jak respondentky hodnotí přístup ošetřujícího personálu na operačním sále. Z výsledků vyplynulo, že respondentky hodnotí kladně zejména představení se lékaře a podání informací o následné péči. V kategorii pooperační péče jsme se zabývali subjektivními pocity dotazovaných žen po výkonu, informovaností o domácím pooperačním režimu a formě podání informací. Výsledky výzkumu poukazují na velikou všímavost pacientek. Zejména co se týče milých gest a slov. Informovanost o domácím pooperačním režimu hodnotila polovina respondentek kladně a polovina záporně. Nelíbilo se jim, že na ně porodní asistentka neměla dostatek času či že na ně chrlila informace příliš rychle. Na druhou stranu se jim líbil osobitý přístup, vstřícnost a profesionalita. S formou podání informací byla většina respondentek spokojena. Některé by uvítaly leták či informační brožuru, kde by byly sepsány všechny důležité informace. Teoretická část bakalářské práce může být využita, jako učební text pro další ročníky porodních asistentek na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity.

Vliv péče o nesoběstačného seniora na vztahy mezi rodinnými příslušníky
Konrádová, Kateřina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Stať se zabývá vztahy mezi rodinnými příslušníky v pokročilém stádiu životního cyklu rodiny, kdy rodiče již ztrácí svoji plnou soběstačnost. Dospělé děti své rodiče podporují a jsou s nimi v častějším kontaktu, často dokonce dochází k sestěhování. Základní otázkou práce je, jak tato situace ovlivňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a především mezigenerační vztahy mezi dospělými dětmi a jejich rodiči. Autorka se opírá zejména o koncept ambivalence a model mezigenerační solidarity. Dalším důležitým východiskem je několik výzkumů provedených v České republice. Jsou analyzována data z výzkumu "Rodinná soudržnost v péči o seniora", který je realizován pod vedením Prof. PhDr. Hynka Jeřábka, CSc. a má kvalitativní i kvantitativní část. Na základě těchto dat se autorka pokouší popsat mezigenerační vztahy, pracuje s pojmy jako konflikt, ambivalence a citová solidarita. Dochází k závěru, že mezigenerační vztahy ve zkoumaných rodinách charakterizuje velmi silné citové pouto, ačkoli se současně ve značné míře objevují konflikty a negativní emoce.

Vliv pastevního systému a hnojení na produkci píce
Panský, Jan ; Hakl, Josef (vedoucí práce)
Pastviny spolu s loukami jsou často opomíjenými součástmi hospodářství, neboť na první pohled neprodukují takové výnosy jako orná půda. Je tedy obecným zvykem nevěnovat těmto trvalým porostům větší péči, než je nutné. Cílem výzkumu zpracovaného v této práci je porovnat několik způsobů péče o pastevní porosty (zatížení zvířaty, hnojení) přímo v provozních podmínkách a zjistit, zda je ekonomicky výhodné investovat do jejich výměr.

Profesionální pěstounská péče - nová alternativa ústavní výchově dětí v České republice
Roth, Martin ; Vítečková, Michaela (oponent) ; Kremličková, Marta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem náhradní péče o děti v kontextu aktuální situace v České republice, kdy péče o ohrožené a opuštěné děti je v převážné míře prakticky řešena nevhodnou formou ústavní výchovy. V úvodních kapitolách je proto věnován prostor tématu rodiny a jejího významu pro uspokojování potřeb dítěte, poruchám rodiny a rodičovství, psychické deprivaci a subdeprivaci v dětství a její prevenci. V části věnované náhradní péči o děti jsou zmíněny nejdůležitější problémy ústavní výchovy a charakterizovány různé typy náhradní rodinné péče, které jsou využívány v současné době v České republice. Podrobněji se potom práce věnuje pěstounské péči z pohledu tradičně pojímaného modelu uplatňovaného v současné době v České republice a moderního přístupu k pěstounské péči, také nazývaného profesionální pěstounská péče. V této souvislosti se zabývá takovými tématy jako vztah rodičovství a pěstounské péče, formy moderní pěstounské péče, přehled aktivit a procesů potřebných pro realizaci nového pojetí pěstounské péče - vyhodnocování případu dítěte, vyhodnocování žadatelů o pěstounskou péči, vytváření plánu péče o dítě, podpora a provázení pěstounské rodiny.

Etnická identita romského dítěte v náhradní rodinné péči
El Mohammadi, Eliška ; Kasíková, Hana (oponent) ; Kremličková, Marta (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá otázkou etnické identity romského dítěte v náhradní rodinné péči. Teoreticky zaměřená část práce přináší kromě nástinu historie romského etnika také základní přehled systému náhradní rodinné péče v České republice. Stěžejní kapitola teoretické části se pak zabývá otázkou identity, zejména identity etnické, a problematikou jejího utváření. V empiricky zaměřené části práce se autorka na základě výpovědí respondentů dotazníkového šetření realizovaného mezi osvojiteli a pěstouny romských dětí zamýšlí nad problematikou utváření etnické identity romského dítěte vyrůstajícího v neromské náhradní rodině. Pozornost je věnována problematice vzhledové odlišnosti dětí, jejich původu či významu informovanosti o romské kultuře a historii. Pozornost je věnována také otázce možnosti kontaktu dítěte s původním romským prostředím a vlivu zkušeností s projevy rasismu na utváření etnické identity dítěte.

Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.

Výchova a vzdělávání osob s poruchami autistického spektra
Vocelová, Anna ; Reichel, Jiří (oponent) ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce "Výchova a vzdělávání osob s poruchami autistického spektra" se zabývá nejen diagnostikou jednotlivých autistických poruch, ale také výchovnými a vzdělávacími přístupy, začleněním autistických osob do běžné společnosti, možností jejich uplatnění apod. Mezi poruchy autistického spektra řadíme dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom a dětskou dezintegrační poruchu. Všechny patří mezi pervazivní vývojové poruchy, které bývají obvykle zpozorovány v prvních třech letech života. Časné vyšetření je velice důležité pro to, aby dítě nebylo chybně diagnostikováno jako mentálně retardované. Vědci dokázali, že velká část lidí s autismem není retardovaná, ale není schopna vystihnout v testech inteligence své odpovědi natolik přesně, aby mohlo být IQ určeno objektivně. Děti i dospělí s autismem mají obvykle potíže v oblasti verbální i neverbální komunikace, v sociálních vztazích, ve volnočasových a herních aktivitách. Adekvátní usměrňování v oblasti chování a poznávání může dítěti pomoci získat sociální a komunikační dovednosti, lze jej naučit sebeobsluze. Jen malé množství autistických osob žije v dospělosti zcela nezávisle na okolí. Ti, kterým se to podaří, jsou ovšem poměrně vysoce funkční. Většina lidí s touto diagnózou po celý život vykazuje hlavní symptom autismu -...

Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.