| |
| |
|
Kontakty rodiny a školy na škole málotřídního typu
Lívancová, Šárka ; Hadj - Moussová, Zuzana (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce pojednává o kontaktech rodiny a školy se zaměřením na specifika této interakce v případě školy malotřídního typu. Kontakty rodičů s učiteli tvoří jednu z významných součástí koordinace rodičů se školou. Můžeme je rozdělit na přímé, jež představují setkání rodičů s učiteli tváří v tvář, a nepřímé, které jsou zastoupeny telefonickými rozhovory, vzkazy přes žáka apod. Tato práce se zaměřuje na přímý způsob komunikace rodičů s učiteli. Snaží se zachytit specifické formy tohoto kontaktu v souvislosti se specifiky souvisejícími s prostředím. Práce vychází z předpokladu, že venkovské prostředí, se kterým j e škola malotřídního typu často spjata, netrpí anonymitou měst, je místem, kde jsou lidé obecně v bližším kontaktu. Malotřídní školy jsou dále školami, kde žáci navštěvují první stupeň ZŠ, zahrnují tedy pouze oblast primárního vzdělávání, pro kterou je vyšší míra interakce rodičů s učiteli typická. Tento stupeň má možnost zachovat si zde svou autonomii, není ovlivněn stupněm navazujícím, který j e při j e j i c h spojení často dominantní. A v neposlední řadě se jedná o školy s malým počtem žáků, kde je prostor k individuálnímu přístupu nejen k dětem, ale rovněž k j e j i c h rodičům.
|
|
Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení
Vyškovská, Vendula ; Hásová, Jiřina (vedoucí práce) ; Kříž, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení. Sledováno je nakládání s pohledávkou od jejího přihlášení až po přezkumné jednání, na kterém je pohledávka zjištěna nebo zamítnuta. Práce je taktéž zaměřena na charakteristiku jednotlivých druhů pohledávek a problematiku jejich přihlašovaní. Práce se zaměřuje na důkladnou analýzu vad přihlášek pohledávky a jejich důsledky na uplatnění takové pohledávky v insolvenčním řízení. Součástí práce je podrobný rozbor dílčích popěrných úkonů a osob, které je mohou činit. Dále jsou zkoumány důsledky popěrných úkonů. Též jsou srovnány nedávné změny zákona týkající této problematiky a použita judikatura pro analýzu výkladových problémů.
|
|
Pražské raně barokní oltáře
Kolář, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUMÉ Práce pojednává o pražských oltářích vyniklých v době raného baroka v letech 1620 - 1680. Práce obsahuje krátký nástin historie, kdy začal naplno pronikat barokní sloh na území Českých zemí v souvislosti s protireformací a rekatolizací po porážce stavovského povstání v roce 1620. Církev podporovaná státem měla za úkol obnovit v Čechách katolictví a k tomuto účelu využívala i umělecké prostředky. Barokní kostel v sobě spojoval všechny druhy umění. Hlavní pozornost byla věnována oltářním stavbám. Text práce se dále zabývá historií a typologií oltáře a jeho částí - oltářního stolu, retábula a tabernáklu. V práci je popsán obecný vývoj raně barokních oltářů v průběhu doby od pozdně renesančního manýrismu po začátek vrcholného baroka, postupná proměna koncepce oltářních architektur, uměleckého zpracování oltářů a jejich ozdobných prvků. V práci jsou vyjmenovány a popsány dochované i některé nedochované oltáře nalézající se v Praze v oblasti Hradčan, Malé Strany, Starého Města a Nového Města. Na příkladech pražských raně barokních oltářů je dokumentován jejich slohový i umělecký vývoj. Uvedeni jsou i umělci, zejména truhláři a sochaři, kteří pražská oltářní díla a památky vytvářeli. Zvláštní pozornost je věnována dvornímu truhláři Marku Nonnenmacherovi, který se stal významným reprezentantem pražské raně...
|
|
Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Kolátorová, Petra
Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu.
|
|
Dopad zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na denní stacionář pro seniory
Pokludová, Jitka ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Jak se promítl nový zákon o sociálních službách do praxe? Opravdu mění poskytované služby, vytváří bezpečný právní rámec pro uživatele a přináší individuální přístup personálu? Cílem práce bylo charakterizovat změny vyvolané Zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách a popsat, jak se tento zákon promítl na sociální službu Gerontologického centra v Praze 8. Dílčím cílem výzkumné studie je zjistit postoje pracovníků denního stacionáře na změny vyvolané zákonem o sociálních službách. Diplomová práce představuje nový zákon o sociálních službách, uvádí historický vývoj sociálních služeb po roce 1989 a zabývá se kvalitou sociálních služeb. Na základě charakterizovaných změn v denním stacionáři byly stanoveny výzkumné teze. Řízená interview, která jsou součástí práce, byla vedená s pracovnicemi denního stacionáře pro seniory. Rozhovory ověřují platnost výzkumných tezí a zjišťují názory pracovnic na aplikaci zákona v jejich zařízení. Výzkumná studie ukázala, že dopad zákona na denní stacionář hodnotí pracovnice převážně pozitivně. Některé požadavky zákona jsou v zařízení těžko uplatnitelné. U uživatelů, kteří těžko komunikují, je individuální plánování služby vedeno jen formálně. Proto navrhuji podpořit motivaci zaměstnankyň vzdělávacím kurzem s praktickým nácvikem dovedností alternativních forem komunikace.
|
|
Nový věk starého já - spiritualita New Age ve světle učení Advaity
Masojídek, Milan ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá fenoménem hnutí Nového věku a shrnuje jeho stěžejní vize. Tyto vize jsou poté interpretovány v kontextu duchovního učení a praxe advaita védanty. Takto zvolený přístup umožňuje nahlédnout spiritualitu New Age z mezního existenciálního úhlu pohledu a získat představu o jejím postavení nejen v rámci věčně soudobého sebehledačství, ale díky kulturologické perspektivě komplexněji také v rámci specifické situace moderního člověka a jeho kultury. New Age se v rámci takto zvoleného přístupu jeví jako prostředí v němž se dá duchovněji žít a jenž může být - díky důrazu na individuální sebehledačství, svobodu, vnitřní odpovědnost a myšlenku Jednoty - dobrým základem na cestě k realizaci hlubokého duchovní poznání. K tomu je však zdá se nutné vykročit z omezené a pohodlné New Age kategorie - je-li pohodlná hlavně egu a jeho potřebám, hodnotám a kategoriím na něj navázaného omezeného individuálního myšlení. Je to stupeň na cestě poznání, který bude - má-li být poznání plně realizováno - jednou nutné opustit stejně jako "hledání" samotné. Takovýto závěr vybízí k hlubší kulturologické reflexi kategorií, či spíše projevů či stavů jednoho jediného základu vědomého bytí a jejich vztahu ke kultuře.
|
|
Sociokulturní dopady likvidace starého města Most
Rak, Ondřej ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Práce Sociokulturní dopady likvidace starého města Most analyzuje okolnosti a situaci vzniklou po likvidaci historického města Most. Práce přistupuje k problematice popisem výchozí situace, analýzou důsledků likvidace a nastíněním možností řešení vzniklé situace. Při popisu kontextu likvidace byly využity historické materiály mapující danou situaci. Analýza stavu mimo jiné probíhala s použitím terénního výzkumu, jež pomohl popsat postoje pamětníků této kulturně-historické katastrofy. Řešení vzniklé situace je nastíněno v komparaci s obdobnými případy ze zahraničí, přičemž je brán v potaz kontext českého kulturního prostředí. Z této práce vyplývá, že rozhodnutí zlikvidovat staré město Most zanechalo silné a mnohdy nenávratné důsledky v mnoha oblastech. Z této práce vyplývá, že se dopady likvidace starého města Most projevily na historické, kulturní, ekologické, psychologické a sociologické rovině.
|
|
Paměti carevny Kateřiny II. a Milostné dopisy carevny Kateřiny Veliké Potěmkinovi v českých překladech
Žídková, Ivana ; Oganesjanová, Danuše (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce si klade za cíl srovnat knihy II a II ... s jejími českými překlady. Bohužel překlad druhé knihy je překladem francouzského originálu, proto tuto knihu nemůžeme analyzovat. Carevna Kateřina II. vládla mezi lety 1762 - 1796 a patří bezesporu mezi významné panovníky carského Ruska. V úvodu je nastíněna osobnost Kateřiny II. Dozvíme se, že na svou dobu byla sečtělá, měla vznešené ideje, s jejichž realizací nepospíchala. Byla autorkou mnoha spisů, divadelních her, článků a také vlastních pamětí. Ty byly určeny na prezentaci vlastní osoby, jako ospravedlnění Kateřininých činů a zároveň měly zůstat jako věčná vzpomínka na carevnu. Ač si na stylu dala Kateřina Veliká záležet, přesto nedosahují uměleckých kvalit jiných spisovatelů. Pozornost se však upírá spíše k obsahu než formě. I to je jeden ze znaků memoárů, které patří do dokumentárně umělecké literatury. Paměti v sobě mohou ukrývat odbornou tématiku, což od překladatele vyžaduje speciální přípravu. Také by neměl nic vynechávat ani nepřidávat a obtížná místa by měl objasnit vysvětlivkami. Nás zajímalo, jak se překladatelka Věra Amelová vypořádala s náročným zastaralým textem plným odkazů na historické události a s osobitým stylem Kateřiny. Provedli jsme překladatelskou analýzu, při níž jsme srovnávali oba texty. Výsledkem je empirická část, ve...
|
host ::
