| |
|
Studium fotodynamického jevu na buněčných liniích melanomu
KOLÁČKOVÁ, Zdeňka
Fotodynamická terapie (PDT) je léčebná metoda kombinující použití fotodynamicky aktivní látky a světla za přítomnosti kyslíku. Rozšiřuje možnosti léčby nádorových a nenádorových onemocnění, doplňuje tak chirurugickou léčbu, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Podstatou PDT je zvýšená akumulace fotosenzitivní látky v patologickém ložisku. Následné ozáření světlem vhodné vlnové délky navodí fotodynamické reakce, které vedou ke vzniku reaktivních forem kyslíku a k biologické odpovědi, vedoucí k poškození nádorových buněk. Výsledný efekt je závislý na typu sensitizeru, jeho koncentraci v cílové tkáni a použitém zdroji záření. Cílem práce je ověření fotodynamických vlastností nově vyvíjené fotodynamicky aktivní látky ftalocyaninu ClAlPcS2 a možností jejího využití pro navození fotodynamického jevu v buňkách melanomu. Vlivem absorpce světla dochází v sensitizeru ke vzniku excitovaných stavů, a dále pak excitovaná forma sensitizeru reaguje přímo se substrátem za vzniku volných radikálů substrátu nebo dochází k transferu energie z sensitizeru na kyslík a ke vzniku vysoce reaktivní singletové formy kyslíku. Volné radikály, především radikály lipidických složek buněčných membrán, jsou příčinou destrukce nádoru. Úspěšnost PDT závisí nejen na typu sensitizeru a hladině kyslíku v nádorové buňce, ale také na použitém světelném zdroji. Jako zdroj záření byly použity luminiscenční diody (LEDs). Tvorba ROS po PDT byla detekována pomocí fluorescenčních značky CM-H2DCFDA na spektrofluorimetru Synergy HT a fluorescenčním mikroskopu Olympus IX 81 s analýzou obrazu. Z našich výsledků vyplývá, že produkce ROS závisí na koncentraci sensitizeru ClAlPcS2 a dávce záření. Ověřili jsme, že sensitizer ClAlPcS2 je vhodnou fotodynamicky aktivní látkou a navozuje fotodynamický jev v nádorových buňkách.
|
|
Studium parametrů ultrakrátkých laserových pulsů
Chlouba, Tomáš ; Němec, Petr (vedoucí práce) ; Preclíková, Jana (oponent)
V této práci se zabýváme měřením parametrů laserového záření vystupujícího z kontinuálního titan-safírového laseru 3900S, pulzního titan-safírového laseru Mai-Tai HP a z optického parametrického oscilátoru Inspire vyrobených firmou Spectra Phhysics. Konkrétně nás zajímá výkon, šířka svazku, šum a stabilita směřování svazku v závislosti na vlnové délce. Také jsme měřili stabilitu svazku v čase a porovnali ji se stabilitou při změně vlnové délky. U pulzního laseru nás navíc zajímá spektrální a časová šířka pulzů. Jde nám především o porovnání vlastností obou titan-safírových laserů a o ověření specifikacích daných výrobcem u laseru Mai-Tai a oscilátoru Inspire.
|
| |
|
Studium adsorpce kovů na Si(100)2×1 pomocí STM při nízkých teplotách
Majer, Karel ; Ošťádal, Ivan (vedoucí práce) ; Kocán, Pavel (oponent)
Práce se zabývá přípravou UHV aparatury umožňující měření skenovacím tunelovým mikroskopem při nízkých teplotách a studiem jednorozměrných hliníkových struktur na povrchu Si(100)2 × 1. Byla provedena kalibrační měření depoz- iční rychlosti Al z připraveného vypařovadla, teploty křemíkového substrátu při žíhání a pr·běhu teploty chladicího výměníku kryopanelu při chlazení ka- palným dusíkem. Bylo provedeno měření pomocí STM při teplotě 60řC a po- zorovány hliníkové řetízky na křemíkovém povrchu. Byly vyhodnoceny jejich délky a tvary a vytvořena rozdělení délek řetízk· při r·zných teplotách vy- cházející z dřívějších měření. Pozorovaná rozdělení byla uvedena do souvislosti s probíhajícími fyzikálními ději. 1
|
|
Studium vlastností bimetalických nanostruktur na površích křemíku metodami STM a STS
Zimmermann, Petr ; Mysliveček, Josef (oponent) ; Sobotík, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem lineárních nanostruktur tvořených kovy III. (Al, In) a IV. (Sn) skupiny na povrchu Si(001)2×1 metodami řádkovací tunelové mikroskopie a spektroskopie. Atomy se na povrchu uspořádávají do atomárních řetízků, které rostou kolmo k dimerovým řádkům povrchové rekonstrukce. Struktura řetízků je tvořena dimery, které se adsorbují mezi dimerové řádky. Pozorujeme, že řetízky jsou tvořeny atomy obou prvku: sekvencemi homodimerů obou prvků u kombinovaných se smíšenými dimery. Struktura In-Sn řetízků je zkoumána na základě teoretických modelů. Model je aplikován na systém Al-Sn. Ukazuje se, že řetízky AlSn jsou často tvořeny uspořádanými smíšenými dimery. Obraz smíšených dimerů v STM závisí na chemickém složení sousedních dimerů. U řetízků dále pozorujeme tendenci shlukovat se a v těchto shlucích prostřednictvím cínových atomů vytvářet kvaziperiodické 2D struktury. Pomocí tunelové spektroskopie je studována struktura Al, Sn a smíšeného AlSn dimeru. Ukazuje se, že smíšený dimer má malou, nenulovou hustotu stavu na Fermiho energii. Dimer se však jeví spíše jako nevodivý.
|
|
Studium interakcí polyelektrolytů s kladně nabitými dusíkatými amfifilními látkami
Zeman, Jan ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato studie se zaměřuje na výzkum fyzikálních interakcí polyelektrolytů polystyrensulfonátu a kyseliny hyaluronové s dusíkatými amfifilními látkami, jež jsou reprezentovány aminokyselinou lysinem a albuminem. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, vodivosti, viskozity, turbidity, dynamického rozptylu světla a reometrie. Veškeré vzorky byly proměřeny a získaná data byla vždy porovnána s výsledky vzorků amfifilních látek v rozpouštěcím prostředí bez přídavku polyelektrolytu. Interakce byly pozorovány v roztocích o koncentracích lysinu mezi 0 a 20 mmoldm-3, pak již byly sulfo-skupiny PSS plně obsazeny molekulami aminokyselin a další interakce nebyly pozorovány. Ke stejnému jevu docházelo pro roztoky albuminu s hyaluronanem do koncentrací 2 gdm-3.
|
|
Elektrochemická impedanční analýza enzymové reakce
Pospíšilová, Michaela ; Sedláček, Jiří (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Aplikace elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS) pro studium redoxních enzymových reakcí byla již popsána. Impedanční měření jsou velmi citlivé na změny na rozhraní mezi elektrodou a roztokem způsobené např. adsorpcí nabitých částic. Z tohoto důvodu mohou být použity pro studium kinetiky adsorpce makromolekul, ale také umožňují studovat enzymovou kinetiku, jelikož působením enzymů na substráty se enzymy účastní modifikace a generování nabitých částic na povrchu elektrody. V této práci zkoumáme potenciál elektrochemické impedanční techniky ke sledování kinetiky reakce na modelovém příkladu enzymu glukóza oxidázy a glukózy jako substrátu. Enzym je vystaven různým koncentracím substrátu a interakce se budou zaznamenávat v reálném čase. Očekávají se změny v impedanci při různých koncentracích substrátu. Tyto změny by měly následovat kinetiku Michaelis-Mentenové. Experimentální postup by měl být jednoduchý a měl by být prováděn v roztocích pufru bez požadavku na jakékoliv dodatečné redoxní próby.
|
|
Studium spin-mřížkove a spin-spinové relaxace NMR jader 1H ve vodě
Dvořák, Petr ; Englich, Jiří (vedoucí práce) ; Lang, Jan (oponent)
Pomocí experimentálních metod NMR vysokého rozlišení byly měřeny závislosti spin-mřížkové a spin-spinové relaxační rychlosti jader 1H na koncentraci H2O v roztocích H2O-D2O. Před tímto měřením byl prostudován vliv radiačního dampingu, paramagnetických příměsí a teploty na měření relaxačních rychlostí a metody jeho potlačení. Dále byla naměřena závislost spin-mřížkové a spin-spinové relaxační rychlosti jader 17O na koncentraci H2O v roztocích H2O-D2O. Naměřené výsledky byly diskutovány a interpretovány s cílem ověřit správnost předchozích interpretací a s cílem posoudit vliv chemické výměny.
|
|
Reologické studium interakcí vysokomolekulárního hyaluronanu a protonizovaných aminokyselin
Zeman, Jan ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato studie zkoumá interakce mezi kyselinou hyaluronovou a protonizovanými aminokyselinami lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, měření vodivosti a reometrie. Vzorky hyaluronanu a aminokyselin o rozdílných koncentracích byly proměřeny a získaná data porovnána s výsledky vzorků aminokyselin v čisté vodě. Interakce byly pozorovány v roztocích o koncentracích aminokyselin mezi 0 a 10 mmolxdm3, pak již byly karboxylové skupiny HyA plně obsazeny molekulami aminokyselin a další interakce nebyly pozorovány.
|
host ::
