|
Úroveň znalostí laické veřejnosti a zdravotnických záchranářů o základní a rozšířené neodkladné resuscitaci dětí
VALTER, Jan
V první části bakalářské práce je popsán způsob a postup při poskytování základní neodkladné resuscitace laiky a rozšířené neodkladné resuscitace zdravotnickými záchranáři. Druhá část obsahuje výzkum, který ověřuje znalosti laiků a zdravotnických záchranářů o základní a rozšířené neodkladné resuscitaci dětí. Cílem práce je zmapování a vyhodnocení úrovně znalostí laické veřejnosti a zdravotnických záchranářů o základní a rozšířené neodkladné resuscitaci dětí. Sběr dat byl proveden kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníku, který byl dvojího druhu ? pro laickou veřejnost a pro zdravotnické záchranáře. Výsledky výzkumu jsou rozděleny na dvě skupiny, podle charakteristiky zkoumaného souboru, a jsou zpracovány do grafů. Prvním výsledkem výzkumu je zjištění, že laická veřejnost nemá dostatečné znalosti o základní neodkladné resuscitaci dětí. Druhý výsledek potvrzuje, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné znalosti o rozšířené neodkladné resuscitaci dětí. Problém neznalosti základní neodkladné resuscitace by pomohlo vyřešit vyučování a pravidelné proškolování laiků, které by začínalo u dětí na druhém stupni základních škol a dále na středních, vysokých školách a v zaměstnání, což by ve svém důsledku vedlo ke zvýšení úrovně znalostí laické veřejnosti o základní neodkladné resuscitaci dětí.
|
|
Úlohy zdravotnického operačního střediska, poskytovatele zdravotnické záchranné služby
JIRKŮ, Tomáš
Bakalářská práce se týká zdravotnického operačního střediska a jeho činnosti. Moc lidí si nedovede přestavit, co vlastně zdravotnické operační středisko je. Já sám jsem před začátkem studia věděl jen velice málo. Rád bych tedy lidem nastínil problematiku, úlohy a také náročnost práce operátorů. Právě proto bylo cílem této práce zmapovat úlohy zdravotnického operačního střediska. Snad každý zná pojem zdravotnická záchranná služba a hned si pod ním představí žlutou dodávku s reflexními pruhy a modrými majáky. Málokdo si však uvědomuje, že k tomu, aby byla zdravotnická záchranná služba funkční, je potřeba i zdravotnické operační středisko. Někteří ho mohou znát pod výrazem dispečink. Toto středisko je nedílnou součástí záchranné služby a také integrovaného záchranného systému. Práci zde zastávají specializovaní zdravotničtí pracovníci, kterým se říká operátoři nebo, chcete-li, dispečeři. Ti, mimo jiné, nepřetržitě zajišťují příjem tísňových výzev, jejich vyhodnocení a předání výjezdovým skupinám a v neposlední řadě asistují volajícímu při podávání první pomoci. Celou touto problematikou se zabývá teoretická část práce. Pro účely výzkumné části práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První se týká využití všech legislativou určených úloh operačním střediskem a druhá výzkumná otázka se zabývala problematikou telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Tedy, jestli je tato telefonicky asistovaná resuscitace využívána vždy při indikaci bezvědomí. K zodpovězení těchto otázek byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, která spočívala v sekundární analýze dat. Výzkumný soubor tvořilo krajské operační středisko Jihomoravského kraje. Přesněji byla použita dokumentace zdravotnické záchranné služby - záznam operátora a audio záznam tísňového volání. Tato dokumentace je součástí každé tísňové výzvy. Sekundární analýzou dat byla získána data z 20 tísňových volání. Tísňová volání byla vybrána prostým náhodným výběrem. Vzorek těchto 20 tísňových volání byl vybrán za období roku 2014. Kvůli ochraně osobních údajů nejsou v práci uvedená žádná jména, pouze iniciály. Ze stejného důvodu nejsou ve výzkumu použity žádné konkrétní adresy. V diskuzi jsou uvedeny všechny legislativou určené úlohy a doporučené postupy z odborných zdrojů. Tyto informace jsou následně porovnány se získanými daty. Výsledky práce v případě první výzkumné otázky ukázaly, že některé legislativou určené úlohy nejsou využívány moc často. Některé úlohy zase nebyly v rámci malého zkoumaného vzorku využity vůbec a naopak některé jsou zase využité při příjmu každého tísňového volání. Úlohy, které nebyly využity ani jednou, byly celkem tři. V případě druhé výzkumné otázky výsledky ukázaly, že indikace bezvědomí nemusí vždy znamenat, že použití telefonicky asistované neodkladné resuscitace je na místě. Je důležité rozlišovat i další aspekty, nejen vědomí pacienta. Z deseti zkoumaných tísňových výzev týkajících se bezvědomí byla u pěti z nich tato telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace využita. Bylo zjištěno, že využití úloh zdravotnickou operačního střediska je při každé tísňové výzvě individuální. Z pohledu celkové činnosti střediska by ale bylo možné tvrdit, že využívá většinu legislativou určených úloh. Tato bakalářská práce může být použita jako materiál, který bude rozšiřovat vědomosti jak laické veřejnosti, tak i vědomosti zdravotnického personálu o práci zdravotnického operačního střediska. Práce může být také odrazovým můstkem pro další výzkum týkající se zdravotnického operačního střediska.
|
|
Osobnosti v cestovním ruchu v České republice
Panušová, Petra ; Jarolímková, Liběna (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je specifikace kritérií, na jejichž základě lze odborníka v oboru cestovního ruchu považovat za Osobnost v cestovním ruchu v České republice. Kromě výkladu pojmu osobnost z vědeckého hlediska je součástí práce také úvaha, zda a do jaké míry může osobnost v ČR ovlivnit cestovní ruch. Další část práce se zaměří na konkrétní osobnosti - od počátků cestovního ruchu v ČR až po současnost. Základem práce je výzkum širokého spektra názorů, mezi dotazovanými nechybí odborníci v oboru, pedagogové, studenti a laická veřejnost.
|
|
Osobnostní faktory podmiňující účinnou komunikaci zdravotnických záchranářů v krizových situacích.
JURIGOVÁ, Martina
Komunikace je klíčovým aspektem vztahu mezi zdravotníkem a klientem a pomáhá nám ucelit si o něm obraz a vnímat ho jako bio-psycho-socio-spirituální bytost. V souvislosti s tím jsou ale dnes kladeny mnohem větší nároky na komunikační kompetenci zdravotníků, které ještě rostou spolu se stále větším mediálním zájmem o jejich profesi. V oblasti přednemocniční péče jsou nároky na pracovníky Zdravotnické záchranné služby ještě vyšší, neboť mnohdy pracují v improvizovaných podmínkách a v časové tísni. Proto se ve své práci věnuji tématu osobnostních faktorů podmiňující účinnou komunikaci v krizových situacích. Výzkum probíhal kvantitativní metodou, šetření proběhlo formou dotazníku mezi zdravotnickými záchranáři výjezdového stanoviště Teplice a Ústí nad Labem. Dále mezi laickou veřejností a laiky, kteří v minulosti Záchrannou službou byli ošetřeni. Cílem bylo přispět k rozvoji komunikační kompetence pracovníků Záchranné služby prostřednictvím výzkumu sledujícího dominantní komunikační dispozice záchranářů v jejich vlastních očích i v očích veřejnosti. První hypotéza, kterou jsem si stanovila, předpokládala, že pracovníci Záchranné služby považují za potřebné osobnostní dispozice podmiňující účinnou komunikaci záchranáře v krizových situacích odolnost, schopnost improvizace a důslednost. Všechny tyto vlastnosti označilo jako na numerické škále nejvyšším číslem pět více než 75% respondentů, tato hypotéza se tedy potvrdila. Druhá hypotéza, kterou jsem si stanovila, předpokládala, že laická veřejnost považuje za potřebné osobnostní dispozice podmiňující účinnou komunikaci záchranáře v krizových situacích ochotu riskovat, odvahu a empatii. Všechny tyto vlastnosti označilo jako na numerické škále nejvyšším číslem pět více než 85% respondentů, tato hypotéza se tedy také potvrdila. Třetí hypotéza vyjadřovala premisu, že zdravotničtí záchranáři mají zájem se vzdělávat v oblasti profesní komunikace s pacientem. Tato hypotéza byla taktéž splněna, protože 64% respondentů odpovědělo kladně. Pro zlepšení rozvoje komunikační kompetence zdravotnických záchranářů bych navrhovala kladení většího důrazu na účast a vzdělávání záchranářů v oblasti profesní komunikace a častější pořádání akcí věnující se problematice profesní komunikace s pacientem.
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Koželouhová, Anna ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh revitalizace předpolí Květné zahrady v Kroměříži a dostavby objektu zázemí a služeb pro návštěvníky. První úvahy při řešení tohoto projektu vycházely z jeho silného sociálního podtextu. Zahradní umění bylo vždy odrazem své doby. Zřizovatelé zahrad - šlechta, panovníci či církevní hodnostáři jejich prostřednictvím vyjadřovali své postavení, ale snažili se i poukazovat na to, co bylo chápáno jako za umělecky a technicky (později i sociálně) pokrokové a správné. Z těchto faktů a úvah vychází hlavní myšlenkový koncept mého návrhu. Snažím se také prezentovat dnešní dobu a společnost – ve smyslu toho DOBRÉHO, co by si mohly a dle mého názoru měly navzájem přinášet. A co si snad i přinášejí… Proto aplikuji ve svém projektu poznatky dnešní techniky a ekologie ve smyslu využívání přírodních, především lokálních materiálů a obnovitelných zdrojů energie. Zároveň se snažím využít a podpořit otevřenost soudobé společnosti a vytvořit projekt s přesahem lidským a sociálním. Začleňuji do areálu funkci dočasného chráněného bydlení či startovních bytů a podporuji integraci jejich obyvatel do společnosti prostřednictvím práce či terapií v zahradě. V neposlední řadě bych ráda otevřela zahrady nejširšímu spektru laické veřejnosti a vytvořila vedle estetické i zábavně - vzdělávací funkci. Z hlediska architektonického bylo mojí snahou vnést do zahrady soudobé prvky, které však respektují její historický vývoj i stávající situaci a navazují na ně. V Holandské zahradě jsem návštěvnické centrum umístila do půdorysné stopy bývalého „kasina“. Uzavírá tak tento podélný prostor, je pomyslným pokračováním kolonády Květné zahrady (i přepisem arkády na fasádě) a vyvážením objemu tropického skleníku na protější straně zahrady. V řešení zahrady respektuji příčné osy Květné zahrady i hlavní osu předpolí, vytvářím jednoduchou kompozici větších ploch se dvěma novými „náměstími“ – v místě obnovené Neptunovy fontány a před návštěvnickým centrem. Vyvýšenými plochami přidávám pozemku třetí rozměr. V jižní části komponuji funkčně odlišné prostory podél hlavní podélné osy. Návštěvník je tak nenásilně upozorňován a veden k objektu voliéry. Příčně je pak zahrada pro lepší uchopitelnost rozlehlého hloubkově orientovaného prostoru pocitově členěna na několik částí - oblast reprezentativní (u studeného skleníku), část hospodářsko-vzdělávací (neméně atraktivní) se zahradnictvím a odpočinkové okolí voliéry a stopy Králičího kopečku.
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizicích vedoucích k hypertenzi
LEPŠÍKOVÁ, Leona
Informovanost laické veřejnosti o rizicích vedoucích k hypertenzi Nejčastější příčinou morbidity a mortality v České republice jsou kardiovaskulární nemoci. Je všeobecně známo, že jedním z faktorů, které následně mohou vést k nezvratným změnám a smrti, je arteriální hypertenze. Arteriální hypertenze svou vysokou prevalencí v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (20 - 30 %) představuje závažný zdravotní problém. Zároveň je spolu s diabetem, hyperlipoproteinémií, obezitou a kouřením i jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. Cílem práce bylo zjistit, zda laická veřejnost zná a dodržuje opatření, která snižují riziko vzniku hypertenze. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1, Laická veřejnost zná rizikové faktory vzniku hypertenze. 2, Laická veřejnost nedodržuje režimová opatření zabraňující vzniku hypertenze. Výzkumný soubor tvořila laická veřejnost z kraje Vysočina. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Dotazníky směřovaly k respondentům všech věkových kategorií. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků. Konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 126 dotazníků. Z výsledků vyplynulo, že laická veřejnost kraje Vysočina je informována o rizicích vzniku hypertenze (nadváha, přejídání, zvýšený příjem soli v potravě, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a stres) a dodržuje režimová opatření, která zabraňují vzniku hypertenze. K tomu, aby se zabránilo stále častějšímu výskytu hypertenze je důležité znát a vyvarovat se rizikovým faktorům, naučit se žít správným životním stylem a uvědomit si, že za své zdraví jsme odpovědni my sami. Proto je důležité věnovat této problematice více pozornosti a edukovat veřejnost např. prostřednictvím letáků v ordinacích praktického lékaře a k tomuto účelu může posloužit i tato bakalářská práce.
|
|
Úroveň znalostí široké laické veřejnosti o poskytování první pomoci
Škaroupková, Olga ; Schneiderová, Michaela (vedoucí práce) ; Plecitá, Zdeňka (oponent) ; Ulrychová, Hana (oponent)
Autor: Olga Škaroupková Instituce: ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVEZITY KARLOVY V HRADCI KRÁLOVÉ, ODDĚLENÍ OŠETŘOVATELSTVÍ Název práce: Úroveň znalostí široké laické veřejnosti o poskytování první pomoci Vedoucí práce: Mgr. Michaela Schneiderová Počet stran: 134 Počet příloh: 17 Rok obhajoby: 2009 Klíčová slova: Laická první pomoc, Zdravotnická záchranná služba, diagnostika poruch zdravotního stavu, stavy ohrožující život, náhlé stavy Bakalářská práce pojednává o znalosti první pomoci u široké laické veřejnosti. Teoretická část je zaměřena na základní diagnostiku poruch zdravotního stavu, na stavy ohrožující život a další náhlé stavy, jejich projevy a laickou první pomoc, kterou by měl zvládnout každý z nás. Nedílnou složku tvoří také kapitola, kde je popsána součinnost laika ze zdravotnickou záchrannou službou. Těžiště práce je empirická část, která je zpracována na základě kvantitativního výzkumu zpracovaného pomocí dotazníkového šetření. Zkoumaný vzorek respondentů tvoří široká laická veřejnost z kolemjdoucích na ulici ve Svitavách. Cílem výzkumného šetření je zmapovat znalosti laiků o poskytování první pomoci a jejich ochotu vzdělávat se v této oblasti ve volném čase.
|
|
Rozdíly v psychoterapeutických přístupech v rámci terapeutických komunit při léčbě drogových závislostí dospělých a mladistvých
ODEHNALOVÁ, Hana
Ústředním tématem této bakalářské práce jsou psychoterapeutické přístupy a techniky, využívané při léčbě v terapeutických komunitách pro drogově závislé. Cílem práce je tyto přístupy a techniky zmapovat a na základě získaných informací definovat rozdíly v přístupu k mladistvým a dospělým klientům terapeutických komunit. Tato bakalářská práce využívá metodu kvalitativního výzkumu. K získání potřebných dat byla zvolena metoda dotazování, přičemž nástrojem byl strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor je tvořen čtyřmi terapeuty, přičemž dva z terapeutů jsou zaměstnanci terapeutické komunity pro mladistvé a další dva pracují v terapeutické komunitě pro dospělé. V úvodu teoretické části práce jsou vysvětleny základní pojmy nezbytné pro uchopení dané problematiky, základní charakteristika terapeutických komunit pro drogově závislé a specifika mladistvého klienta. Následuje výčet jednotlivých psychoterapeutických přístupů a technik využívaných v těchto zařízeních. Závěr teoretické části je věnován základní legislativě a financování terapeutických komunit. Empirická část práce zahrnuje přepis rozhovorů s terapeuty terapeutických komunit pro mladistvé a dospělé klienty Následuje diskuze, jejímž úkolem je shrnutí výsledků výzkumu a komparace získaných dat s informacemi uvedenými v první části práce. Z výzkumu vyplynulo, že zásadní rozdíl v péči o mladistvé a dospělé klienty spočívá v tom, že terapeutické komunity pro mladistvé staví léčbu na výchovném přístupu, zatímco terapeutické komunity pro dospělé jsou demokratičtější a vedou klienty k větší samostatnosti. Specifikum mladistvých dále spočívá v nutnosti spolupráce se zákonným zástupcem a v případě útěku mladistvého klienta i s policií ČR. Další rozdíl, který byl na základě výzkumu definován je častá absence vnitřní motivace u mladistvých klientů, jež vede k častým předčasným ukončením léčby. Základním pilířem práce s mladistvými je intenzívní spolupráce s rodinou klienta. U dospělých klientů je pak nutné zohlednit jejich výraznější somatické poškození, způsobené delší drogovou kariérou. Na základě výsledků výzkumu, byly stanoveny hypotézy, jež jsou uvedeny v závěru práce. Uvedené závěry jsou důkazem naplnění cílů, které si bakalářská práce v úvodu kladla. Tato práce může sloužit jako ucelenější zdroj informací o daném tématu, a to zainteresované i laické veřejnosti, a dále posloužit jako podklad pro rozsáhlejší výzkum.
|
|
Názory laické veřejnosti na problematiku péče o své zdraví.
Rákosová, Andrea ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem bakalářské práce na téma: "Názory laické veřejnosti na problematiku péče o své zdraví" je hodnocení postojů, přístupu a hodnotových preferencí laické veřejnosti ke svému vlastnímu zdraví, především vztahu laické veřejnosti ke zdravému životnímu stylu a přístupu k preventivní péči, která je nedílnou součástí péče o zdraví. Teoretická část předložené práce je orientována na základní teoretické pojmy, vztahující se ke zdraví, tedy k ústřednímu pojmu tématu. Po úvodním vymezení základního pojmu práce a stručném přiblížení historického vývoje tohoto pojmu, je práce zaměřena na základní determinanty ovlivňující zdraví. Dále se teoretická část práce zabývá systémem poskytování zdravotní péče v České republice, zaměřuje se také na systém veřejného zdravotního pojištění. Závěrečná kapitola je zaměřena na význam preventivní péče, seznamuje čtenáře s harmonogramem preventivních prohlídek, preventivními a screeningovými programy v rámci podpory zdraví. Empirická část předložené práce hodnotí úroveň péče laické veřejnosti o své zdraví. V rámci vlastního výzkumu, který byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření, sleduje názory laické veřejnosti na oblast zdraví, hodnotí, zda laická veřejnost přijala odpovědnost za své zdraví. Výzkum zjišťuje, jaký je přístup laické veřejnosti k preventivní...
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody
VYCHYTILOVÁ, Renata
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je kritickým stavem v neurologii, kdy z důvodu poruchy krevního oběhu mozku dochází k ložiskovému, nebo celkovému poškození mozkových funkcí. Pouze 1/3 pacientů s touto diagnózou se zcela vyléčí. Možnosti zlepšení této situace jsou spatřovány především v časné hospitalizaci nemocných v akutním stadiu onemocnění a v docenění významu preventivní péče. Hlavními rizikovými faktory jsou věk, dědičnost, vysoký krevní tlak, ateroskleróza, diabetes mellitus, kouření, alkohol, drogy, obezita, stres, nedostatek fyzické aktivity, nesprávná výživa. Zásadní význam pro prevenci má úprava životního stylu s dostatečnou tělesnou aktivitou, správnou výživou a absencí kouření. Důležité jsou i předepsané preventivní prohlídky, které mohou včas odhalit vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a diabetes mellitus. Nedílnou součástí prevence je také edukace veřejnosti se zaměřením na příznaky možné CMP a s nutností jednat v tomto případě urgentně, protože čas je pro léčbu iktu klíčový. Cílem této práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody. Byly stanoveny tři hypotézy týkající se znalosti rizikových faktorů, prevence a příznaků cévní mozkové příhody. Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazování, technikou dotazníku. Dotazník byl sestaven na základě informací získaných z odborné literatury, byl anonymní, určen pro laickou veřejnost a obsahoval 25 uzavřených, otevřených a polozavřených otázek, které nabízely výběr z konkrétních odpovědí i možnost doplnit vlastní názor respondentů. Sledovaným souborem byla laická veřejnost kraje Vysočina. Celkem bylo osloveno 200 respondentů během měsíce února a března 2010. Kritériem pro výběr respondentů byla laická (nezdravotnická) veřejnost, která neprodělala CMP, bez ohledu na věk a vzdělání. Návratnost dotazníků byla 83% z původního počtu. Pro neúplnost údajů bylo vyřazeno 22 dotazníků. Celkem bylo ke zpracování údajů zařazeno 145 dotazníků. Hypotézy se potvrdily, cíl práce byl splněn. Byla zjištěna dobrá informovanost dotázaných respondentů v oblasti rizikových faktorů a prevence a nedostatečné povědomí o příznacích iktu. Výsledky budou publikovány na odborných seminářích určených zdravotnickým pracovníkům v nemocničních a ambulantních zařízeních, kteří mohou přispět ke zkvalitnění informovanosti veřejnosti. Dále budou výsledky práce použity jako podklad pro seminář o problematice CMP a její prevence určený pro laickou veřejnost.
|
host ::
