Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 949 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 

Možnosti reduktivní dehalogenace halogenových alifatických a aromatických organických látek elementárními kovy.
Kaštánek, František ; Maléterová, Ywetta ; Šťastný, J. ; Richter, K. ; Rott, J. ; Čížek, Z.
Cílem příspěvku je poskytnout informace o možnostech reduktivní dehalogenace vybraných polutantů (4-chlorofenol, PCB, PBDE, 1,2,dichloetanu a vinylchloridu) získané za užití bimetalického redukčního katalyzátoru (Pd/Fe) na základě experimentů v laboratorních podmínkách na syntetických a reálných kontaminovaných vodách. Tato metoda je použitelná i v kombinaci s následným stupněm bioremediace, parciální produkty redukce jsou obvykle snáze biodegradovatelné. Zajímavý se může tento způsob jevit i pro odstraňování polybromovaných difenyleterů ze zvodnělých řídkých kalů, nejsou dosud vypracovány metody pro jejich odstraňování ze životního prostředí.

Charakterizace bakteriálních genů kódujících extradiolovou dioxygenasu DbtC-typu s bioremediačním potenciálem pro aromatické látky v lokalitě Hradčany
Šnajdrová, Renata ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Nešvera, Jan (oponent)
Aromatické polutanty představují vážný problém z hlediska znečištění životního prostředí. Významným zdrojem těchto látek s negativním dopadem na lidské zdraví je ropa a ropné produkty, které patří k nejhojněším a tím pádem i k nejčastěji sanovaným kontaminantům v České republice. K jejich odstranění z životního prostředí lze s výhodou využít bioremediačních přístupů, které využívají přirozené schopnosti mikrobiální komunity degradovat environmentální polutanty v kontaminovaných půdách či vodách. Za účelem pomoci při výběru, optimalizaci a aplikaci bioremediačních postupů a monitorování jejich výsledků se věnuje velká pozornost studiu bakteriálních druhů, metabolických drah a genů s bioremediačním potenciálem. Dřívější analýzou metagenomové knihovny zkonstruované z půdní DNA z vysoce kontaminované lokality bývalé vojenské letecké základny Hradčany byla objevena nová skupina katabolických genů kódujících extradiolovou dioxygenasu podobnou DbtC u Burkholderia sp. DBT1. Enzymy podobné DbtC představují jednu ze tří hlavních skupin extradiolových dioxygenas účastnících se biodegradace ve zmíněné lokalitě. Na základě studia bakteriálních půdních izolátů a fosmidových klonů z metagenomové knihovny nesoucích zkoumané geny lze usoudit, že geny podobné dbtC jsou součástí vysoce mobilní genetické kazety. S využitím...

Vzorkování persistentních organických polutantů v ovzduší pomocí SPMDs: Výhody a nevýhody
Čáslavský, Josef ; Kotlaříková, Pavla ; Benešová, Karolína ; Doškářová, Š. ; Hamrusová, M.
V poslední době získávají stále větší oblibu metody pasivního vzorkování organických polutantů v životním prostředí, ovzduší nevyjímaje. Pasivní vzorkovače jsou v porovnání s klasickým vzorkováním výrazně levnější, jejich obsluha a manipulace s nimi je podstatně jednodušší, ke svému provozu nepotřebují elektrickou energii, takže mohou být bez problémů využity i ve velmi odlehlých oblastech. Jejich charakteristickým znakem je, že odezva má charakter integrativní; je tedy úměrná časově váženému průměru koncentrace sledovaných látek po celé období expozice vzorkovače. Tyto vzorkovače jsou tedy mimořádně vhodné pro potřeby monitoringu. Pro kvantifikaci výsledků je nezbytné stanovit hodnoty vzorkovacích rychlostí pro jednotlivé sloučeniny. V prezentované studii byly tyto hodnoty pro polyaromáty vypočteny na základě porovnání výsledků pasivního vzorkování pomocí SPMDs a klasického aktivního vzorkování.

Magnetic properties of Ce compounds studied by specific heat
Čermák, Petr ; Javorský, Pavel (vedoucí práce) ; Havela, Ladislav (oponent)
Látky obsahující 4f (vzácné zeminy) nebo 5f (aktinoidy) vykazují širokou škálu zajímavých fyzikálních vlastností. Mezi sloučeninami vzácných zemin mají zvláštní postavení sloučeniny ceru. Atom ceru obsahuje pouze jediný f-elektron, zodpovědný za magnetické chování. Na rozdíl od látek obsahujících těžké vzácné zeminy, u nichž mají 4f elektronové stavy lokalizovanou povahu, se mnohé cerové sloučeniny nachází na hranici mezi itinerantním a lokalizovaným chováním. Výsledkem soupeření mezi dalekodosahovým uspořádáním zpravidla typu RKKY a stínění lokalizovaných momentů vodivostními elektrony je široká škála elektronových a magnetických základních stavů těchto sloučenin od nemagnetických se smíšenou valencí (tj. valence iontu ceru fluktuuje mezi Ce3+ a Ce4+) až po kovové systémy s dalekodosahovým uspořádáním magnetických momentů ceru v základním stavu (kde se může jednat o feromagnetické, antiferomagnetické nebo i složitější magnetické uspořádání). Nezastupitelnou úlohu při studiu chování těchto látek má přitom znalost experimentálních dat tepelné kapacity, zejména nízkoteplotní části. Náplní práce je příprava vybraných cerových intermetalických vzorků, jejich fázová charakteristika a především měření tepelné kapacity při nízkých teplotách (0.4 - 300 K). Značná část práce je věnována analýze naměřených dat a...

Stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraných typech ovoce
Rodzíková, Martina ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v méně známém bobulovém ovoci, angreštu – srstce obecné. V teoretické části je popsána hlavně obecná charakteristika, biologické znaky a vlastnosti vybraných odrůd, chemické složení a struktura jednotlivých složek, léčivé účinky, možnosti zpracování a využití angreštu. Cílem praktické části bylo stanovit pomocí metody SPME-GC aromaticky aktivní látky obsažené v plodech angreštu vybraných odrůd. Aromaticky aktivní látky byly nejprve extrahovány metodou solid-phase microextraction a následně stanoveny plynovou chromatografií.

Assessment of aroma active compounds in unconventional fruit types
Melikantová, Marcela ; Pšenáková, Ivana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
The aim of this bachelor thesis is the assessment of aroma active compounds in unconventional fruit types, sea buckthorn (Hippopha rhamnoides L.) was chosen as a model sample. The first part is focused on the description of these plants, their chemical composition and use. The experimental part is focused on identification and quantification of aroma compounds in chosen cultivars of sea buckthorn using SPME-GC-FID method. In total, eleven cultivars were analysed. The cultivar Krasna was found as having the most aromatical profile (the highest content of aroma compounds identified). Ethanol, 3-hydroxy-2-butanone, ethanal, butyl acetate and acetic acid were the most often occuring compounds.

Stanovení vonných látek s alergenními účinky
Obrdlíková, Blanka ; Sůkalová, Kateřina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Práce se zabývá stanovením vonných látek s alergenními účinky v kosmetických přípravcích. Teoretická část je zaměřena na popis kosmetických přípravků, použití vonných látek při přípravě kosmetických přípravků, získávání vonných látek a jejich alergenní účinky na lidský organismus. V praktické části je využita metoda SPME-GC-FID ke stanovení vonných látek s alergenními účinky ve vybraných kosmetických přípravcích (přírodní krémy a toaletní vody).

Substituované polyaromatické sloučeniny ve složkách životního prostředí
Kubalík, David ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na substituované polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) ve složkách životního prostředí. V práci je posuzován vznik těchto sloučenin a jejich průnik do ekosystému. Vzhledem k jejich prokázaným negativním vlastnostem je třeba se věnovat také jejich toxikologii. V další části práce jsou diskutovány vhodné metody, včetně vzorkování, úpravy vzorku a finálního stanovení. Závěr předložené práce tvoří návrh Standardního operačního postupu pro jejich stanovení.

Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu, dalších odrůdách a obsahových látkách bezu černého a jeho využití zejména při výrobě šťáv. Jsou zde také stručně popsány možnosti stanovení aromatických látek. V experimentální části je provedena identifikace a kvantifikace aromaticky aktivních látek ve vzorcích bezové šťávy smíchané v různém poměru s hroznovou šťávou a porovnání obsahu identifikovaných látek v jednotlivých typech šťáv. K analýze byla použita metoda Solid phase microextraction ve spojení s plynovou chromatografií (SPME-GC). Celkem bylo ve vzorcích identifikováno a kvantifikováno 51 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 19 alkoholů, 10 aldehydů, 8 esterů, 7 ketonů, 6 mastných kyselin a 1 oxid. Největší množství aromaticky aktivních látek bylo podle očekávání identifikováno ve vzorku čisté bezové šťávy.

Aromatický profil sýrových analogů
Součková, Šárka ; Pšenáková, Ivana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce řeší problematiku tavených sýrových analogů. Co to vlastně jsou sýrové analogy, jejich chemické složení a vlastnosti. Cílem bylo proměřit několik vzorků sýrových analogů s přídavkem různých druhů rostlinných tuků a identifikovat a kvantifikovat obsažené těkavé aromaticky aktivní látky. Aromatické látky byly ze vzorků izolovány pomocí metody Solid phase microextraction (SPME), bylo použito vlákno s polární stacionární fází CARTM/PDMS, zachycené látky byly stanoveny plynovou chromatografií. Vyhodnocované sýrové analogy se navzájem lišily druhem obsaženého tuku. V rozdílných množstvích bylo celkem identifikováno 27 aromaticky aktivních látek. Nejvíce sloučenin, celkem 24, obsahoval sýrový analog se slunečnicovým olejem a naopak nejmenší počet aromatických látek byl zjištěn u sýrového analogu s kokosovým tukem. Co se týká množství aromaticky aktivních látek, největší koncentrace byla zjištěna u analogu s kokosovým tukem a nejnižší u sýrového analogu s palmovým tukem. V nejvyšší koncentraci byl ve všech vzorcích nalezen ethanol. Lze tedy říci, že jednotlivé analogy se lišily typem a množstvím aromatických látek v závislosti na použitém tuku.