Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 488 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

Acoustic emission and feature subset selection based on sensitivity analysis
Chlada, Milan ; Mrázová, I. ; Převorovský, Zdeněk
Technical report describes several methods of feature subset selection based on sensitivity analysis of neural networks.

Zařízení pro zpracování audio signálu pomocí signálového procesoru
Lev, Lukáš ; Rumánek,, Jaroslav (oponent) ; Brančík, Lubomír (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice zpracování audio signálu pomocí signálového procesoru. V současné době se signálový procesor vyskytuje téměř ve všech zařízeních, které zpracovávají či nějak upravují zvuk v digitální formě. Cílem této diplomové práce je pak prostudovat signálové procesory od různých výrobců, které jsou v dnešní době na trhu a vybrat z nich vhodný typ pro zařízení, které bude zpracovávat audio signál. Pomocí tohoto signálového procesoru potom navrhnout schéma zapojení pro zařízení, které bude zpracovávat audio signál a v programu PSpice simulovat části zapojení a postavit toto zařízení.

Analyzátor průběhů srdečního rytmu
Zmeškal, Ladislav ; Říha, Kamil (oponent) ; Číž, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem, algoritmizací a realizací grafické aplikace v programu MATLAB pro záznam EKG a PPG signálu pomocí přístroje LabJack UE9, následného uložení zaznamenaných signálů a jejich zpracování, jako je volitelný výběr, ořez a filtrace. Jsou zde popsány typy použitých filtrů a metody detekce základních parametrů EKG a PPG signálů, detekce R vln a systol. Na základě detekování těchto parametrů byly navrženy a testovány algoritmy pro výpočet průměrné tepové frekvence a nalezení arytmií v EKG signálu. Poslední část práce obsahuje vyhodnocení, které srovnává výsledky detekce pomocí navržených algoritmů s výsledky ze značkované veřejné databáze.

Zvukově-estetické koncepce v oblasti akustického komorního jazzu
Košulič, Jan ; DVOŘÁK, Aleš (vedoucí práce) ; PINKAS, Martin (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na zvukově-estetické koncepce nahrávek v oblasti komorního akustického jazzu. Definuje různá kritéria, pomocí kterých lze na problematiku estetické koncepce jazzové nahrávky nahlížet. Několik výrazných, ustálených a úspěchem na hudebním trhu prověřených vybraných estetických koncepcí práce stručně rozebírá. Významovým jádrem práce je pak část věnující se praktické realizaci různých estetických koncepcí při nahrávání jazzové hudby. Kvalitativní výzkum, jehož výsledky tato část práce prezentuje, proběhl formou pozorování doplněného diskusí v ohniskové skupině složené z jazzových hudebníků. Přináší informace o názorech hudebníků na jednotlivé části procesu vzniku jazzových nahrávek a praktických zkušenostech a poznatcích ze série jazzových natáčení. Pozastavuje se také nad problematikou komunikace mezi hudebníky a zvukovými mistry. Významným dílčím cílem, který práce splnila, je otevření diskuse nad zvukově-estetickou problematikou mezi jazzovými hudebníky a zvukovými mistry.

Návrh obrazového postprocesoru
Hamada, Adam ; Říha, Kamil (oponent) ; Kubásek, Radek (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo, ve spolupráci s firmou PROTOTYPA, navrhnout měřící soustavu a metodiku optického snímání rychlých jednorázových dějů za pomoci vysokorychlostních CCD snímačů. Dále je proveden návrh dvou algoritmů pro zpracování signálů z řádkového snímače v reálném čase a výběr součástek pro hardware, který by byl schopen tyto algoritmy vykonávat.

Analýza vybraných genomových oblastí s dominantními supresory \kur{adgf-a} mutantního fenotypu u \kur{Drosophila melanogaster}
KADLECOVÁ, Jana
Adenosin je důležitou signální molekulou v mnoha fyziologických procesech u mnoha rozličných organismů. Aberantní regulace hladiny této molekuly vede k nejrůznějším patologickým efektům, jako je například těžká imunodeficience u člověka. V minulých letech byl vytvořen genetický model pro zkoumání účinků adenosinu na octomilce (Drosophila melanogaster) a pomocí tohoto modelu byl započat rozsáhlý genetický skríning na geny, modifikující odpověď na vysokou hladinu adenosinu. V této práci jsou prezentovány dílčí úkoly v rámci tohoto skríningu, které zahrnují detailnější analýzu vybraných oblastí, které byly identifikovány tímto skríningem jako oblasti obsahující dominantní supresory fenotypu spojeného se zvýšenou hladinou adenosinu. Prvním úkolem bylo vytvoření kratší, molekulárně definované delece v rámci původně objevené větší delece. Druhým úkolem bylo otestování supresorových účinku již existující kratší delece. Třetím úkolem bylo prověření úlohy potenciálního supresoru, což zahrnovalo ověření pozic P-elementů, které tento gen zasáhly a otestování účinků těchto inzercí. Posledním úkolem pak bylo zaklonování sekvence pro tvorbu próby, která by měla být využita pro charakterizaci exprese tohoto genu

Snímání spektra pro kognitivní rádiové sítě - vliv vlastností reálného komunikačního řetězce
Lekomtcev, Demian ; Marchevský,, Stanislav (oponent) ; Richterová,, Marie (oponent) ; Maršálek, Roman (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá studiem snímání kmitočtového spektra v kognitivních rádiových sítích (CRN). Standardizace CRN, která je v současné době aktivně prováděna celou řadou mezinárodních organizací, ukazuje na to, že tato technologie bude v blízké budoucnosti hodně využívána. Jednou z hlavních vlastností kognitivních sítí je dynamický přistup ke spektru, který může být ovlivněn mnoha rozličnými faktory, vyskytující se v komunikačním řetězci. Dizertační práce zkoumá vliv zvolených faktorů na snímání kmitočtového spektra. Přínosem práce je zejména optimalizace využití Kolmogorova – Smirnova statistického testu, který lze používat k detekci signálů primárních uživatelů. Dále je součásti dizertační práce také analýza vlivu parazitních jevů běžně používaných vysílačů a přijímačů na různé metody snímání spektra. Závěry práce jsou podloženy výsledky vytvořených simulací a také měřeními s využitím experimentálních platforem, založených na principu softwarově definovaném rádia (SDR).

Hodnocení srdečních arytmií
Šromová, Michaela ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Obsahem práce je stručný popis anatomie a elektrofyziologie srdce. Práce dále popisuje elektrokardiogram a různé typy srdečních arytmií s popisem jejich léčby. V další části je uveden návrh programu pro klasifikaci vybraných typů arytmií a tři možnosti klasifikace rytmu, a to pomocí délky RR intervalů, označení extrémů P vln a detekce R kmitů, poslední metoda je založena na rozměření délek intervalů a výšek amplitud. Praktickou částí této práce bylo vytvoření klasifikátoru rytmu s přiřazováním vhodné léčby arytmiím, ověření jeho funkce na signálech z dostupné knihovny arytmií a jeho vyhodnocení.

Zpracování elektrochemických signálů metalotioneinu z Brdičkovy reakce
Dvořáček, Jiří ; Hynek, David (oponent) ; Valla, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou průběhu Brdičkovy elektrochemické reakce a možnostmi jejího popisu a zpracování naměřeného katalytického signálu. První část práce se zabývá úvodem do problematiky, samostatným vznikem této reakce, objevení vlastností metalotioneinu, funkcí v lidském těle, možnostmi popisu a aplikací shlukové analýzy na naměřený elektrochemický signál metalotioneinu z Brdičkovy reakce a detekci zvoleného vrcholu. V druhé části je na základě požadavků zhotoven program umožňující vyhodnocení Brdičkovy reakce pracující na základě dvou detekcí z načteného signálu.

Odhad progrese Parkinsonovy nemoci pomocí akustické analýzy řeči
Ustohalová, Iveta ; Kiska, Tomáš (oponent) ; Galáž, Zoltán (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá odhadem progrese Parkinsonovy nemoci pomocí akustické analýzy řeči. V jejím rámci byla prostudována problematika hypokinetické dysartrie jako důsledku Parkinsonovy nemoci a její vliv na mluvený projev. Dále byly podrobně prostudovány metody předzpracování řečového signálu a řečové parametry vhodné pro klasifikaci patologické řeči. Následně byl v prostředí MATLAB vytvořen systém pro odhad hodnoty UPDRS III škály, což je hodnota subjektivně určená lékařem, pomocí jednoho individuálního příznaku a poté byla pomocí algoritmu SFFS vybrána nejlepší kombinace příznaků, která odhaduje hodnotu UPDRS III s nejmenší chybou. Pozornost je taktéž věnována korelaci jednotlivých příznaků s UPDRS III škálou.