| |
|
Differences and similarities on the approaches of buyers from X and Y generations regarding sustainable procurement
Lacour, Maxime ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Geniaux, Isabelle (oponent)
Zodpovědné zásobování se stalo skutečnou výzvou pro firmy v návaznosti na současné trendy Corporate Social Responsibility (CSR) a pro další eticky orientované zákazníky. Na rozdíl od pojmu "zelené zásobování", tento pojem odpovědných zakázek podporuje společnosti k využívání etického a udržitelného zásobování. Obvyklá kritéria při zadávání veřejných zakázek jako je cena, výkony, inovace, termíny a doba splatnosti, jsou stále více spojovány s těmi více eticky orientovanými. Tato kritéria týkající se etiky kombinují jak sociální tak ekologickou odpovědnost dodavatelů a dalších stakeholders, jako jsou energetické úspory a dodržení určité certifikace. V současné době je mnoho výzev k předkládání nabídek stanovujících také ekologické požadavky na dodavatele nebo subdodavatele, a to i v kategorii nestrategického zásobování. Cílem této práce je porovnat tento přístup odpovědných zakázek mezi kupujícími z generace X a z generace Y: sdílejí stejné názory na zodpovědné zásobování? Jsou pro ně výhody a nevýhody odpovědného zásobování podobné?
|
|
Teorie redistribuce a její aplikace
Mihalčinová, Hana ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Valenčík, Radim (oponent) ; Peško, Štefan (oponent)
Teorie redistribučních systémů je praktickým rozšířením teorie her, která se zabývá redistribucí uvnitř sociálního systému, kde jsou více než dva hráči s různými výkonnostmi a možností tvorby koalic. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsány teoretické poznatky z teorie her. Druhá kapitola se zabývá teorií redistribučních systémů. Pomocí elementárního redistribučního systému a jeho zobecnění je popsáno skupinové chování při dělení výplaty získané společným výkonem. Je zde představeno rozšíření redistribučního systému na složený redistribuční systém s fraktální strukturou. Dále je ověřena teorie diskriminační a společně přijatelné rovnováhy na elementárním redistribučním systému a také pomocí teorie užitku. Ve třetí kapitole je popsáno využití teoretických poznatků na alokaci prostředků na financování fakulty vysoké školy. Byl použit přístup teorie her, kdy se pomocí tvorby koalic redukovala hra na nekooperativní hru dvou hráčů. Také byla použita teorie redistribučních systémů, kdy byla využita redukce na nekooperativní hru dvou hráčů. Tato redukovaná nekooperativní hra dvou hráčů byla převedena na kooperativní hru více než dvou hráčů pomocí změny pravidel hry a umožněním tvorby koalic. Oba tyto přístupy jsou v praktické části porovnány na konkrétních datech s aktuálním stavem.
|
| |
|
STRAIN ENGINEERING OF THE ELECTRONIC STRUCTURE OF 2D MATERIALS
del Corro, Elena ; Peňa-Alvarez, M. ; Morales-García, A. ; Bouša, Milan ; Řáhová, Jaroslava ; Kavan, Ladislav ; Kalbáč, Martin ; Frank, Otakar
The research on graphene has attracted much attention since its first successful preparation in 2004. It possesses many unique properties, such as an extreme stiffness and strength, high electron mobility, ballistic transport even at room temperature, superior thermal conductivity and many others. The affection for graphene was followed swiftly by a keen interest in other two dimensional materials like transition metal dichalcogenides. As has been predicted and in part proven experimentally, the electronic properties of these materials can be modified by various means. The most common ones include covalent or non-covalent chemistry, electrochemical, gate or atomic doping, or quantum confinement. None of these methods has proven universal enough in terms of the devices' characteristics or scalability. However, another approach is known mechanical strain/stress, but experiments in that direction are scarce, in spite of their high promises.\nThe primary challenge consists in the understanding of the mechanical properties of 2D materials and in the ability to quantify the lattice deformation. Several techniques can be then used to apply strain to the specimens and thus to induce changes in their electronic structure. We will review their basic concepts and some of the examples so far documented experimentally and/or theoretically.
|
|
Parallel single-cell analysis of active caspase-3/7 in apoptotic and non-apoptotic cells
Ledvina, Vojtěch ; Klepárník, Karel
Caspases are proteases that play key role in the process of apoptosis, the programmed\ncell death. Among them, caspase-3 and -7 are main executioner caspases that cleave\nmany vital proteins during apoptosis and after their widespread activation, the process\ncannot be reversed. To analyze caspase-3/7 activation within single cells, a miniaturized\ndevice for parallel analysis of eight samples was developed. The assay is based on the\nmodified luciferin-firefly luciferase bioluminescence (BL) system. Individual\nsuspended cells were collected and transferred into detection microvials using a\nmicromanipulator. The bioluminescence was detected using a photon counting head\nwith cooled photcathode. The LOD suitable for detection of active caspase-3/7 in both\napoptotic and non-apoptotic cells was reached.
|
| |
|
Alternativní metody vedení porodu
PAPAI, Daria Kristina
Předmětem předkládané bakalářské práce se staly alternativní metody vedení porodu. Teoretická část popisuje nejprve fyziologický porod, jednotlivé porodní doby a jejich průběh. Dále se snaží přiblížit problematiku alternativního porodu a jsou popsány metody tišení bolesti. Cílem práce bylo jednak zmapovat nejvíce využívané alternativní metody porodu, jednak zjistit zkušenosti žen s těmito metodami a také pomůckami používanými při porodu ve vybraných porodnicích a posledním cílem bylo porovnat zdravotnické instituce v jednotlivých krajích České republiky z hlediska používání alternativních pomůcek a postupů.Podle doposud získaných zkušeností a podle vlastního mínění autorky byly sestaveny také příslušné hypotézy. Výzkumný soubor tvořily ženy, které absolvovaly spontánní porod v Nemocnici České Budějovice, a.s a v Nemocnici Znojmo. Výzkum byl proveden formou anonymního dotazníkového šetření, pro které byly použity nestandardizované dotazníky. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány do tabulek a pro statistické zpracování a ověření hypotéz byla použita metoda chíkvadrátu.
|
|
Vliv sněhové pokrývky na odtok během dešťových srážek.
Juras, Roman ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
V zimním období, kdy leží na povodí sněhová pokrývka, stále přibývá výskytu dešťových srážek. Déšť dopadající na sníh (ROS) má často za následek vznik povodní a mokrých lavin. Predikce vlivu ROS záleží především na lepším pochopení mechanismů vzniku a složení odtoku ze sněhové pokrývky. Spojení simulace deště na sněhovou pokrývku a využití stopovačů bylo testováno jako vhodný nástroj pro tento účel. Celkem bylo provedeno 18 experimentů na sněhovou pokrývku s různými počátečními vlastnostmi v horských podmínkách střední a západní Evropy.
Pro určení charakteru proudění bylo použito barvivo brilliant blue (FCF), pomocí kterého je možné vizualizovat preferenční cesty, ale i určit rozhraní dvou vrstev o různých hydraulických vlastnostech. Zastoupení jednotlivých složek odtékající vody na výtoku bylo stanoveno pomocí metody separace hydrogramu, která poskytuje dobré výsledky s přijatelnou nejistotou. Z technických důvodů nebylo možné obě metody použít současně během jednoho experimentu, i když by to ještě více rozšířilo znalosti o dynamice proudění dešťové vody ve sněhové pokrývce. Množství tavné vody bylo vypočteno pomocí rovnice energetické bilance. Použití této rovnice je poměrně přesné, ale zároveň náročné na vstupy. Z toho důvodu bylo tání vypočteno pouze u jednoho experimentu.
Rychlost vzniku odtoku roste v první řadě intenzitou srážky. Počáteční vlastnosti sněhové pokrývky, jako hustota a vlhkost, ovlivňují rychlost vzniku odtoku až druhotně. Na druhou stranu při stejné intenzitě srážky vykazovala nevyzrálá sněhová pokrývka s malou hustotou rychlejší hydrologickou odpověď, než vyzrálá pokrývka s větší hustotou. Velikost odtoku je závislá, především na počátečním nasycení. Vyzrálá sněhová pokrývka s vyšším počátečním nasycení generovala vyšší celkový odtok, kde dešťová voda přispívala maximálně z 50ti %. Proti tomu protekla dešťová voda nevyzrálou sněhovou pokrývkou poměrně rychle a do odtoku se propagovala přibližně z 80ti %.
Pro predikci odtoku během ROS byla použita Richardsova rovnice v rámci modelu SNOWPACK. Tento model byl upraven tak, že byla sněhová matrice rozdělena pro lepší simulaci preferenčního proudění. Tento přístup přinesl zlepšení výsledků oproti klasickému přístupu, kdy se uvažuje pouze matricové proudění.
|
|
Populačně genetický rozbor plemene starokladrubský kůň
Vostrá Vydrová, Hana ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Starokladrubský kůň, spolu s plemenem lipicán, andaluský kůň a lusitano, patří mezi plemena starošpanělského a staroitalského typu a je chováno ve dvou barevných variantách (bělouši a vraníci). Protože se jedná o uzavřenou populaci, je populace ohrožena ztrátou genetické proměnlivosti. Genetická rozmanitost a populační struktura byla analyzována u starokladrubského koně na základě rodokmenových záznamů jedinců registrovaných v plemenné knize. Dále byly identifikovány faktory, které mohou ovlivnit genetickou variabilitu starokladrubského plemene. Rodokmenové záznamy použité v analýze zahrnovaly data o 7971 jedincích v rozmezí let 1729 až do roku 2013. Rodokmenové záznamy zahrnovaly 33 generací předků, s průměrnou kompletností rodokmenu 15,1. Efektivní počet zakladatelů a předků přispívajících do současného genofondu populace byl 92,69 a 17,16. Průměrné hodnoty koeficientů příbuzenské plemenitby byly následující: 13 % (s maximální hodnotou 29 %) pro referenční populaci (jedince schopné reprodukce n=612 jedinců), 11 % pro variantu běloušů (s maximální hodnotou 25 %) a 15% pro vranou variantu (s maximální hodnotou 29 %). Podíl inbredních jedinců v celé referenční populaci představoval 99 %. Průměrný nárůst koeficientu příbuzenské plemenitby z generace na generaci nabýval hodnot: 1% pro celou referenční populaci, 0,8 % pro variantu běloušů a 1,1 % pro variantu vraníků. Těmto hodnotám odpovídaly také hodnoty efektivní velikosti populace, které byly odhadnuty: 52 jedinců pro referenční populaci, 62 jedinců pro bílou variantu a 45 jedinců pro variantu vraníků. Odhadnuté ztráty genetické rozmanitosti z důvodu nenáhodného páření uvnitř sledované populace a barevných subpopulací byly 1 % pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a 1,2 % pro variantu vraníků. Celková ztráta genetické rozmanitosti pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a vraníků dosahovaly hodnot 11 %, 13% a 17%.
|
host ::
