|
Pojetí vztahu učitele a žáka v České republice od začátku 20. století po současnost
ŠKODOVÁ, Eliška
Práce pojednává o vztahu učitele a žáka a pojetí žáka coby objektu či subjektu edukace. V první části je popisováno pojetí žáka jako objektu pedagogického působení a akcentující role pedagoga ve výchovně-vzdělávacím procesu, které převládaly v 19. století. Druhá část se věnuje reformnímu pedagogickému hnutí 20. a 30. let 20. století, kdy došlo k razantní změně v pohledu na žáka a k jeho neúměrnému prosazování v pedagogickém vztahu. Třetí kapitola se snaží o reflexi nacionalistické a socialistické pedagogiky a přispívá popisem jednotné nediferenciované školy. Poslední část přináší pohled na soudobé pojetí vztahu učitele a žáka a jejich vzájemné interakce.
|
|
Kritické hodnocení Šikovy reformy
Šrámek, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Práce se zabývá tzv. Šikovou reformou, tedy reformou, která se v šedesátých letech dvacátého století v Československu snažila zavést do tehdejší centrálně plánované ekonomiky určité tržní prvky. Práce nejprve popisuje průběh reformy, při které byla významně omezena role centrálního plánu, posílena pozice podniků a byla provedena cenová přestavba. Následně jsou v práci zkoumány a porovnávány názory dobových zahraničních i domácích odborníků na reformu a novou ekonomickou soustavu, aby se na jejichž základě došlo k cíli práce, jímž je zjištění chyb a nedostatků, které provázely zavádění nové soustavy a mohly ohrozit její fungování.
|
|
Makroekonomické dopady vybraných ropných šoků ve Spojených státech amerických
Šikulová, Markéta ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analýza makroekonomických dopadů čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku Spojených států amerických a jejich následná komparace. První část práce se zabývá nejprve teoretickým pozadím vlivu nabídkového šoku na ekonomiku, jeho dopady a možnostmi hospodářské politiky, jak na něj reagovat. Dále se v první části zabývám také událostmi, které vedly k jednotlivým ropným krizím, konkrétně embargem zemí OPEC na vývoz ropy do USA, poklesem produkce vlivem revoluce v Íránu, irácko-íránské války a války v Perském zálivu a poptávkovými i nabídkovými faktory stojícími za ropným šokem letech 2007 až 2008. V druhé části práce jsou představeny konkrétní dopady čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku USA, které jsou poté srovnány. Na základě zjištěných skutečností je potvrzena hypotéza, že zkoumané ropné šoky minulého století, a to především ty, které se uskutečnily v 70. letech, měly ve srovnání s pozdějšími ropnými šoky negativnější dopady na americké hospodářství. Tedy, že efekt, který vyvolala změna ceny ropy v ekonomice, se v průběhu historického vývoje zmírnil. Důvodů, proč reaguje americké hospodářství na ropné šoky s postupem času méně, je mnoho, mezi nejdůležitější ale patří účinnější monetární politika, pokles rigidity mezd, vznik strategických ropných rezerv a v posledních letech také snižující se závislost na ropě ze zahraničí.
|
|
Recepce díla E. A. Poea v české literatuře od konce 19. století do 1. poloviny 20. století.
SELNER, Ondřej
Bakalářská práce Recepce díla E.A. Poea v české literatuře od konce 19. století do 1. poloviny 20. století se zabývá obrazem recepce literárního díla Edgara Allana Poea v české literatuře ve vymezeném období konce 19. století a 1. poloviny 20. století. V celkem dvanácti teoretických statích od klíčových českých literárních osobností ukazuje proměnu chápání díla amerického básníka a spisovatele v prostředí české literatury. Práce zahrnuje úvod, stručný životopis a interpretaci a rozbor teoretických prací týkajících se díla Edgara Allana Poea. V závěru získané poznatky interpretuje a zhodnocuje.
|
|
Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Kolátorová, Petra
Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu.
|
|
Profil a reflexe tanečního oddělení Julliard school
Červinka, Marek ; JANEČEK, Václav (vedoucí práce) ; KŘENKOVÁ, Mahulena (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Profil a reflexe tanečního oddělení Juilliard School se nejprve stručně věnuje klíčovým událostem v dějinách klasického i moderního tance první poloviny 20. století a dále historii The Bennington School of the Dance, která je považována za předchůdce The Juilliard School. Po všeobecných informacích ohledně historie, vzdělávacích cílů a studijních programů The Juilliard School se zbytek práce detailně zaměřuje na její Taneční fakultu. Popisuje její historii, světoznámé pedagogy, studijní program a přijímací řízení. Všechny tyto informace společně s rozhovory, které poskytl český choreograf a pedagog Jarek Cemerek a současný student čtvrtého ročníku Brennan Clost, se staly podklady pro závěrečnou reflexi této fakulty. Ta obsahuje srovnání The Juilliard School s českým tanečním školstvím.
|
|
Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.
|
|
Etienne Decroux a jeho metoda Le Mime Corporel
Šimon, Lukáš ; VIZVÁRY, Radim (vedoucí práce) ; SOPROVÁ, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o životě a díle Etienna Decrouxe, jednoho z nejvýznamnějších francouzských reformátorů divadla a jeho metodě Le Mime Corporel, která dodnes tvoří základ moderní pantomimy. Decroux je známý ve světě jako vynikající mim, režisér, pedagog, teoretik a reformátor divadla. Jeho přínos pro vývoj evropského divadla v minulém století je velmi významný, zejména pro mimické divadelní žánry. Práce přibližuje čtenáři Decrouxovu osobnost a jeho přínos pro pantomimu vytvořením nové metody mimického divadla - Le Mime Corporel. Další náplní práce je zmapovat významné vlivy různých osobností na umělecký vývoj Etienna Decrouxe, popsat základní prvky formující metodu Le Mime Corporel a porovnání s jinými žánry pohybového divadla.
|
|
Felix Mendelssohn-Bartholdy a jeho skladby pro violoncello a klavír
Šístek, Eduard ; ERICSSON, Mikael (vedoucí práce) ; KAŇKA, Michal (oponent)
Tato práce přináší letmý přehled života a díla Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Ne náhodou ho Robert Schumann nazval Mozartem 19. století: Již v útlém věku projevoval neobyčejné nadání a tvořil s neuvěřitelnou lehkostí. Řada jeho děl je dnes neodmyslitelnou součástí světového repertoáru. Také jeho skladby pro violoncello a klavír, kterým je věnována druhá část práce, mají nezanedbatelné kvality, a stojí za to, aby byly hrány.
|
|
Stát - země - národ: loajality moravských Čechů a Němců
Řepa, Milan
Studie paralelně sleduje proměny kolektivního vědomí českého a německého obyvatelstva na Moravě v 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé formy kolektivního vědomí – zemský patriotismus, rakouský státní patriotismus, český a německý nacionalismus, pangermanismus a panslavismus – a jejich vztah k dalším solidaritám či loajalitám, například stavovským, třídním, konfesním či regionálním. Posuzuje, jak jejich genezi ovlivnily významné události nebo historické procesy, počínaje osvícenským absolutismem, přes napoleonské války, revoluční léta 1848/1849, počátky a rozvoj občanské společnosti v 60. a 70. letech, války prusko-rakouskou (1866) a prusko-francouzskou (1870), až po rozrůzňování politického života na sklonku 19. století.
|
host ::
