Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 78 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.08 vteřin. 

Mediální obraz Jihočeské univerzity v regionálním tisku
NAVAROVÁ, Eva
Bakalářská práce na téma "Mediální obraz Jihočeské univerzity v regionálním tisku" je rozdělena do několika částí. V první, historické části se zabývám vznikem, historií a okolnostmi, které vedly k založení Jihočeské univerzity jako samostatné, veřejné vysoké školy a jejím následujícím rozvojem. V další části se zabývám pozicí veřejné vysoké školy na trhu a její marketingovou komunikací s okolím. Představuji různé druhy marketingové komunikace a jejich význam a dopad. Poslední část je praktická. Zde se snažím přiblížit a zjistit mediální obraz Jihočeské univerzity v sedmi periodikách za dobu posledních pěti let, tedy od roku 2008 do roku 2012.

Antisemitismus ve vybraných protektorátních periodikách
Suk, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Gebhart, Jiří (oponent)
Práce se pokouší analyzovat projevy antisemitismu v česky psaných tištěných periodikách trojího druhu: periodik založených původně k zábavě a odpočinku, nikoli k šíření antisemitismu (sešitové romány zaměřené na určité sociální skupiny, ženy, muže a mládež), periodik, která užívala antisemitismus jako jeden z obsahových činitelů (týdeníky Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě určených pro děti a mládež a periodika Vlajky a jejích odnoží) a konečně periodika, které bylo programově založeno za účelem šíření antisemitismu (Arijský boj). Práce obsahuje též kapitolu o projevech antisemitismu ve filmu, který v určité době zastoupil a doplnil šíření antisemitismu v česky psaném tisku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Týdeník Šumavan v letech 1918-1941 na Klatovsku a osobnost Maxmiliána a Otakara Čermáka
Hamhalterová, Dana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem této práce je postihnout vývoj tisku v okrese Klatovy mezi lety 1918 - 1941 na příkladu týdeníku Šumavan. Na základě politického a společenského pozadí vysvětlíme vývoj tohoto týdeníku od jeho vzniku až po jeho zastavení a popíšeme charakter listu. Pozornost budeme věnovat také osobě zakladatele, majitele a redaktorovi listu Maxmiliánu Čermákovi a jeho synovi Otakaru Čermákovi. Vlastenecké smýšlení na počátku 60. let 19. století v Klatovech dalo podnět k založení první české knihtiskárny v Klatovech na podzim roku 1867. Česká tiskárna byl krok nezbytný pro založení česky psaného periodika, které by šířilo myšlenky a zájem o blahobyt celého Pošumaví. Ke vzniku a trvání prvních českých novin v jihozápadních Čechách (kromě Plzně) přispěli velkou měrou vlastenecky smýšlející gymnaziální profesoři a bohatí klatovští měšťané soustředění kolem spolku Měšťanská beseda. Týdeník Šumavan vycházel v letech 1868 - 1941, nepočítáme-li poslední číslo, které vyšlo 19. května 1945 k osvobození Československa. V dlouhém životě Šumavana se vyskytly dvě zhruba čtyřleté mezery vynucené válečnou cenzurou. Obsah a zaměření zpráv v Šumavanu vyjadřoval vždy podnázev, který se během sedmi desítek let několikrát změnil. Vedení tiskárny a vydávání Šumavana se ujal Maxmilián Čermák, v jehož rodině se oba podniky udržely...

Mediální prezentace veřejné zeleně v Českých Budějovicích (obsahová analýza jihočeského regionálního tisku)
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Tisk je součástí masové komunikace, při níž dochází k rozšiřování a sdělování informací a symbolických obsahů určených široké veřejnosti. Vždy je odrazem předpokládaného zájmu veřejnosti o konkrétní problematiku a zprostředkovatelem sociální kontroly institucí, které ji mají na starost. Na základě provedené obsahové analýzy jihočeského regionálního tisku lze konstatovat, že problematika veřejné zeleně občany příliš netíží a tudíž není ani frekventovaným mediálním tématem. Lidi zajímá především, zda je veřejná zeleň v pořádku a uklizena. Rovněž výčet organismů, na který může uživatel zeleně v urbánním prostředí narazit, není podle tisku příliš široký.

"Rozhodovali se jinak..." Chování československých parašutistů zatčených na území Protektorátu v letech 1941- 1943
Stegurová, Karolína ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na osudy československých parašutistů, kteří byli po seskoku do protektorátu zatčeni nacistickými represivními orgány. V několika případech se jednalo o dobrovolné přihlášení se policejním úřadům. Cílem práce je rozebrat parašutistovo chování u výslechu, se snahou ukázat, jaké informace poskytl o domácím odboji a dalších parašutistických výsadcích. Pokud byl parašutista získán ke spolupráci s gestapem, je rozebírána tato činnost i její výsledky. Klíčová slova parašutista, odboj, konfident, spolupráce s gestapem, vojenský výcvik, výslech, Protektorát Čechy a Morava, heydrichiáda, SOE, gestapo

Osud K. H. Franka po skončení druhé světové války
MUŽÍK, Lukáš
Kvalifikační práce se věnuje životu Karla Hermanna Franka, někdejšího státního tajemníka v Protektorátu Čechy a Morava, až do jeho zatčení dne 9. května 1945. Zřetel je brán zejména na jeho politickou kariéru. Následně je podrobně popsáno jeho zadržení společně s jeho osudem až do popravy vykonané o rok později. Zkoumané období rok trvajícího věznění bylo podrobeno rovněž reflexi československého i německého tisku. Ten byl využit nejen k potvrzení či vyvrácení informací odborné literatury, ale rovněž k pochopení skutečnosti, jak noviny vnímaly Frankovu osobu a jak velkou pozornost mu věnovaly.

Josef Novotný - historik ve službách KSČ
TRÜBENEKROVÁ, Petra
Tato diplomová práce přibližuje životní osudy jednoho z velmi významných českých historiků poválečné historiografie, který byl dosud ovšem opomíjen. Práce se nesnaží podat pouze informace o životě či jednotlivých dílech Josefa Novotného, ale zařazuje tohoto historika do kontextu doby, zaměřuje se na jeho názory a postoje, kterými podporoval komunistickou ideologii 60. let 20. století, jejímž byl velkým stoupencem. Autorka při tvorbě předkládané práce vycházela především z osobního fondu Josefa Novotného, který je uložen v Archivu Národního muzea v Praze, dále z prací samotného Josefa Novotného, z literatury k dějinám První republiky, Druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, v neposlední řadě využila literaturu k dějinám historiografie druhé poloviny 20. století. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola podává informace o životě Josefa Novotného. Od druhé do páté kapitoly jsou vylíčeny jeho osobní postoje a názory na historickou situaci konce 30. let až počátku 40. let 20. století. O Josefu Novotném nejsou prozatím vydány žádné publikace, které by se týkaly jeho života či díla. I literatura o něm většinou mlčí. Proto vidí autorka největší přínos v tom, že předkládanou prací podala informace o tomto historikovi, jež byl dosud českou historiografií opomíjen, a snad otevřela nové badatelské téma, které budou moci rozpracovat další historikové.

Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě a jeho působení na mládež prostřednictvím časopisů
Nezdařil, Petr ; Koura, Petr (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Mládež - nositelka pokroku, budoucnost národa, naše naděje na lepší příští. Tyto a mnohá další slova jsme mohli a stále ještě můžeme poměrně často slýchávat z úst těch, kteří již mají období mládí více méně za sebou. Stejně často (ne-li dokonce častěji) pak ovšem mládež bývá hodnocena jako zkažená, nemá úctu k hodnotám, je destruktivní a všeobecně nestojí za moc. Obě tato hodnocení se jako červená nit táhnou v podstatě celou historií lidstva. A stejně tak se v dějinách pravidelně setkáváme i se snahami mladou generaci jistým způsobem usměrnit a navést ji, alespoň v očích těch dříve narozených, na správnou cestu. Nejinak tomu bylo také za Protektorátu, tomto smutném období českých dějin, i když pojetí oné "správné cesty" bylo od předchozího snažení diametrálně odlišné. Dle oficiální linie diktované Berlínem a v našich zemích prosazované nepříliš velkou, o to však viditelnější skupinou zrádců a kolaborantů, měla k tomuto účelu sloužit instituce nesoucí název Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. l Tato práce si neklade za cíl detailně postihnout její vznik, organizační strukturu či vylíčit lidský profil jejích funkcionářů (toto téma již podrobně zpracoval ve své diplomové práci Jan Špringf) přestože i tyto údaje zde budou taktéž stručně zmíněny. Mým cílem bylo zaměřit se především na působení...

Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost
Radová, Irena ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Irena Radová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková Počet stran: 101 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Středověk, 13. století, opatrovnictví, církevní řády, žena ve středověku, sv.Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, řádová sestra Bakalářská práce se zabývá počátkem opatrovnictví v Čechách ve 13. století, postavením ženy ve středověku a významnými ženami v dějinách opatrovnictví, především osobou Zdislavy z Lemberka a Anežky České. Mapuje jejich osudy, dílo a odkaz do budoucnosti. Zároveň také porovnává život obou světic se způsobem řeholního života dnes. V této souvislosti je práce rovněž přehledem církevních řádů, které se ve 13. století věnovaly charitě a péči o nemocné. Snaží se odhalit společné a rozdílné rysy středověkého opatrovnictví s aktuálním pojetím ošetřovatelství. Těžiště práce tvoří kvalitativní výzkum, který odhaluje dobovou problematiku v kontrastu se současností. Přínosem této práce by mělo být nalezení rozdílů i společných rysů v péči o choré tehdy a dnes a odkazu, který nám 13. století zanechalo. Současně s tím by měla sloužit pro připomenutí bohaté historie a zvýšení prestiže a hrdosti samotných zdravotních...

Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945
Smržová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945" zachycuje vývoj populárního filmového periodika během výše vymezeného období s přihlédnutím ke kulturně-politickému vývoji české společnosti. Práce se zabývá obsahovým i formálním rozborem týdeníku Kinorevue. Pozornost je věnována personálnímu vedení listu, jeho přispěvatelům, důležitým textům, rubrikám, grafické úpravě, rozsahu, ceně, aj. Určitý prostor je dán také stručnému rozboru předchůdci Kinorevue, časopisu Svět ve filmu a obrazech. Části věnující se samotné analýze periodika předchází stručná charakteristika politicko-ekonomické situace v ČSR v letech 1930-1945 a nástin vývoje československé kinematografie ve 30. letech a v době protektorátu. Důležitými součástmi práce jsou také oddíly zaměřené na vznik a rozvoj československého filmového tisku a na regulaci a řízení tisku od vzniku republiky do konce 2. světové války. Práci uzavírá kapitola shrnující a porovnávající jednotlivé etapy ve vývoji týdeníku Kinorevue.